Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

FRUSTRACE, STRES TRAUMA…. FRUSTRACE Situace, které blokují dosažení cíle – frustrace. Frustrující faktory mohou být vn ě jší i vnit ř ní. Frustrace je.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "FRUSTRACE, STRES TRAUMA…. FRUSTRACE Situace, které blokují dosažení cíle – frustrace. Frustrující faktory mohou být vn ě jší i vnit ř ní. Frustrace je."— Transkript prezentace:

1 FRUSTRACE, STRES TRAUMA…

2 FRUSTRACE Situace, které blokují dosažení cíle – frustrace. Frustrující faktory mohou být vn ě jší i vnit ř ní. Frustrace je b ě žnou sou č ástí našeho života Frustra č ní tolerance je míra frustrace, kterou jedinec snese bez narušení obvyklé povahy svého p ř izp ů sobení.

3 REAKCE NA FRUSTRACI. Frustrované chování se vyzna č uje tím,že mu na rozdíl od normálního chování, chybí cíl. Emo č ní vzrušení je t ě žké odlišit b ě žné emoce od reakce na frustraci, snad je více agresívní tón. Únik – prožívání frustrace je hodn ě nesnesitelné, „opouští pole“ a tím m ě ní sv ů j motiva č ní stav. Fantazijní uspokojení p ř ekonání p ř ekážky a dosažení cíle se d ě je v p ř edstavách, tím je zážitek frustrace zmírn ě n.

4 STRES. Jsou to zm ě ny, které vznikají v psychických regula č ních mechanismech a č innostech jako reakce na p ů sobení r ů zných stresor ů (vn ě jších i vnit ř ních), k nimž dochází ve stresových situacích. Stres tedy chápeme jako, do jisté míry, uniformní odpov ěď organismu na nadm ě rnou zát ě ž č i ohrožení r ů zného typu.

5 TYPY STRESŮ. Intenzita stresové reakce: 1. Hyperstres – p ř ekra č uje hranice schopnosti adaptovat se a vyrovnat se s ním. 2. Hypostres – nedosahuje ani obvyklé hranice tolerance, jedná se plíživé negativní vlivy monotónnosti, nudy nebo frustrace. Kvalita stresové reakce: 1. Distres – negativn ě p ů sobící stres, který rozrušuje, zneklid ň uje až ohrožuje. 2. Eustres – kladn ě p ů sobící stres – rozechv ě ní, rozrušení ze subjektivn ě p ř íjemných situací, které odm ěň ují. Stresory jsou negativn ě p ů sobící vlivy, jejichž výsledkem je stres. 1. Fyzikální – jedy, návykové látky, radiace UVA a UVB zá ř ení, zne č išt ě ní životního prost ř edí, vibrace, šoky, meteorologické jevy, zm ě ny ro č ních období a č as apod. 2. Emocionální – nep ř átelství, zloba, vztek, zármutek, obavy, intriky, nuda, pomluvy, p ř estoupení tabu, ztráty. (Holmes).

6 TRAUMA. Jde o náhle vzniklé situace, které vedou k poškození neb ztrát ě a má vždy negativní dopad na jedince. F 43,0 Akutní reakce na stres F 43,1 Posttraumatická stresová porucha

7 KRIZE. Jako d ů sledek vyhrocení ur č ité situace, nebo dlouhodobé kumulace problém ů nebo situa č ního nár ů stu problému. Dojde k selhání adapta č ních mechanism ů, je nutnost zm ě ny. Jsou doprovázeny negativními emo č ními prožitky, zejména úzkostí a pocity ztráty, bezpe č í a jistoty. M ě ní se uvažování a hodnocení situace. Je p ř ítomen pocit bezmoci, ochrom ě ní, bezradnosti a neschopnosti vyb ř ednout.

8 KONFLIKT. Jde o st ř et vzájemn ě neslu č itelných, p ř ibližn ě stejn ě silných, tendencí. Mohou se st ř etnout: 1. Dv ě pozitivní tendence – ob ě stejn ě lákavé. 2. Dv ě negativní tendence – menší zlo 3. Jedna pozitivní a jedna negativní tendence – nej č ast ě ji. 4. N ě kolik pozitivních a n ě kolik negativních tendencí. Konflikt pat ř í k b ě žným životním situacím. Nebezpe č ný je tehdy, je-li dlouhodobý, závažný a zahrnuje osobn ě významnou oblast a č lov ě k jej není schopen ř ešit. Vnit ř ní konflikty nap ř. konflikt v ě domé povinnosti a tendence k aktuálnímu uspokojení (nev ě ra). D ů sledkem mohou být psychosomatické problémy.

9 DEPRIVACE. Je to stav, kdy n ě která z objektivn ě významných pot ř eb – biologických, psychických č i sociálních – není uspokojena v dostate č né mí ř e, p ř im ěř eným zp ů sobem a po dostate č n ě dlouhou dobu. Deprivace biologických pot ř eb ohrožuje t ě lesný rozvoj, duševní i t ě lesné zdraví, m ů že vést k nemoci i smrti. Podn ě tová deprivace znamená nedostatek dostate č né variability a množství podn ě t ů, které odpovídají v ě ku,vývojové úrovni jedince. Kognitivní deprivace znamená výchovné a výukové zanedbání, imituje mentální retardaci. Citová deprivace vzniká z nedostatku spolehlivého a jistého citového vztahu ke stabilní pe č ujícíc osob ě – nedostate č ný emo č ní vývoj a narušení sociálních vazeb v budoucnosti. Sociální deprivace je omezení p ř im ěř eného vztahu s lidmi, sociální smrt.

10 REAKCE NA ZÁTĚŽ. Fáze aktivace obranných reakcí a uv ě dom ě ní si zát ě že: fyziologické a psychické. Fyziologická reakce: 1. Zahájení reflexní, automatické, nezávislé na v ě domé reakci a rozhodnutí č lov ě ka. Aktivizace energetických systém ů. 2. Aktivizace center v mozku a ACTH hormonu. 3. Aktivizace tukových zásob jako zásob energie. Psychická reakce. 1. Zm ě na emo č ního prožívání – úzkost, nap ě tí, obavy, vztek. 2. Zm ě ny kognitivních funkcí – zp ů sob myšlení a uvažování. Dochází ke zkratkovitému a a pesimistickému ř ešení, zhoršení koncentrace pozornosti, objevení se vtíravých myšlenek. 3. Psychické obranné reakce jsou individuáln ě specifické a jejich cílem je získání nové rovnováhy a v ě domé strategie zvládání – coping.

11 MECHANISMY ZVLÁDÁNÍ ZÁTĚŽOVÝCH SITUACÍ. Obesná míra bývá ozna č ována jako: frustra č ní tolerance, nezdolnost, pevnost, resilience (odolávání zát ě ži v č ase). Podmínky zvládání: 1. Jak se hodnotí a interpretuje 2. Jak se prožívá 3. Jakou má kontrolu nad situací. 4. Aktivizace vs. paralyzace zát ě ží. 5. Flexibilita. 6. Schopnost využít pozitivních podn ě t ů. 7. Dostupná a ú č inná sociální podpora a pomoc.

12 OBRANNÉ REAKCE VĚDOMÉ. Útok: odhodlání bojovat. 1. Verbální – sarkasmus, ironie, posm ě šné glosy, neustálé p ř ipomínky, opakované požadavky neúm ě rné možnostem, cynismus. 2. Neverbální – nep ř im ěř ená mimika, ztrnulost nebo p ř ehnaná gestikulace, zm ě ny v pozicích t ě la. 3. Tranformace – vybíjení agrese ve sportu nebo t ě lesné č innosti, napadání lidí, neúm ě rné prosazování se nebo nápadná pokora. Únik:tendence uniknout ze situace. 1. K mystice – sekty, nad ř prirozeno, charita. 2. K návykovým látkám. 3. K izolaci od spole č nosti. Zm ě na bydlišt ě, p ř erušení kontakt ů. 4. K racionalizaci – neustálé hledání vysoce specializovaných vyšet ř ení a autorit, informací. 5. Vyhnutí se – jako bychom popírali, že zát ě ž existuje.

13 COPING. Zam ěř ený na ř ešení problému – danou situaci lze zvládnout a vy ř ešit ji. Jedinec cítí schopnost dosáhnout ř ešení nebo si uv ě domit své meze. Zam ěř ený na udržení p ř ijatelné subjektivní pohody, na uchováýní psychické rovnováhy a redukci negativních zážitk ů. P ř esv ě d č ení, že problém nelze ř ešit, ale lze ho pojmout jinak, zm ě nit postoj. Smí ř ení s nedosažitelností vede k vyrovnanosti. Sebe znevýhod ň ující strategie znamená odmítání jakéhokoliv pozitivního ř ešení p ř edem, rezignace. Nau č ená bezmocnost.

14 NEUVĚDOMOVANÉ REAKCE. Mají sv ů j význam, ale mohou zkreslovat realitu. Pop ř ení: p ř ijímáme jen neohrožující a p ř íjemné informace. Potla č ení a vyt ě sn ě ní: zbavujeme se myšlenek a pohnutek, které jsou subjektivn ě nep ř ijatelné. Fantazie: nahrazuje traumatizující skute č nost snesitelnými zážitky. Pseudologica phanastica. Racionalizace: zdánliv ě logické hodnocení situace umož ň uje ji snášet (m ů že za to n ě kdo jiný). Sublimace: transformace nedostupného cíle jiným, dostupn ě jším. Regrese: únik na vývojov ě nižší úrove ň. Identifikace: posílení sebev ě domí splynutím s ideálem. Substituce: náhrado nedosažitelného cíle dosažitelným. Projekce: promítáme své vlastní obavy a názory do jednání jiných lidí. Rezignace – p ř edem se všeho vzdáváme, co považujeme za nedostupné.

15 ADAPTIVNÍ A MALADAPTIVNÍ STRATEGIE ZVLÁDÁNÍ ZÁTĚŽE. Adaprivní strategie: Optimismus. Postupná adaptace. Budování emocionální rovnováhy. Víra. Shán ě ní informací. Orientace na ř ešení b ě žného provozu doma. P ř ijetí pomoci zvn ě jšku. Maldaptivní strategie: Nep ř ijetí poruchy. Opušt ě ní pacienta. Magické ř ešení situace. Zhroucená rodina. Sebeob ě tování.

16 STRACH. Strach je signální emoce, která chrání naše existenci v mnoha p ř ípadech. Je to biologická nezbytnost. Strach má vždy p ř edm ě t – n ěč eho se bojíme. Vystup ň ovaný strach je fobie: nyctofobie, klaustrofobie, hydrofobie, agorafobie, nosofobie, kancerofobie, tanatofibie adalší.

17 ÚZKOST. Je velmi nep ř íjemný difuzní stav, který je doprovázen p ř edtuchou nejasného nebezpe č í, které subjekt není schopen pojmenovat nebo ur č it. Anxiozita je osobnostní rys a znamená zvýšenou pohotovost k reakcím strachu a úzkosti. Vegetativní p ř íznaky: zrychlený dech, tachykardie, zvýšení TK, pocení, sucho v ústech i metabolické zm ě ny. Psychické p ř íznaky: pocit vy č erpanosti, únavy, nap ě tí, nutkání k neú č elné č i nadm ě rné č innosti. Je v pozadí psychosomatických problém ů a onemocn ě ní. Úzkostná neuróza.

18 RELAXAČNÍ TECHNIKY Jsou to metody cílen ě využívající svalovou relaxaci, autosugesci a ř ízené p ř edstavy, a to jak samostatn ě, tak i v kombinaci. Vychází z poznatk ů o vzájemné souvislosti mezi t ř emi faktory: psychickou tenzí, funk č ním stavem vegetativní n.s. a nap ě tím svalstva. Využitím volního ř ízení tonu kosterního svalstva m ů žeme dosáhnout psychického uvoln ě ní a ovlivnit orgánové funkce.

19 IMAGINATIVNÍ TECHNIKY. Metody ř ízené imaginace nabízejí pacientovi ur č ité motivy, obrazy č i témata, u nichž má setrvat relativn ě dlouhou dobu. Slouží k odhalování mén ě v ě domých motiv ů vlastního jednání.

20 TYPY RELAXAČNÍCH METOD. Autogenní tréning podle Schulze- Henckeho Progresívní relaxace dle Jacobsona. Relaxace p ř i hudb ě

21 AUTOGENNÍ TRÉNING DLE SCHULZE-HENCKEHO. Má t ř i stupn ě : 1) Základní - nácvik tíže, tepla, klidného tepu srdce, klidného dechu, teplo v nadb ř išku a chlad na č ele. 2) Praktický- individuální autosugestivní formulky - formulace nedirektivní. 3) Medita č ní - udržet živé p ř edstavy p ř edm ě t ů, osob a d ě j ů a meditativn ě setrvávat u osobn ě významných témat. cíl sebezdokonalování a sebepoznání.

22 PROGRESÍVNÍ RELAXACE DLE JACOBSONA. Nácvik vychází z teze, že v ě tšina lidí neumí rozeznat rozdíl mezi stavem nap ě tí a uvoln ě ní. Má celkem 6 lekcí. 1) Rozlišovat pocit tenze a uvoln ě ní ve svalu za č íná se dominantní rukou. 2) Relaxace sval ů na hlav ě - obli č ej( č elo, nos, ústa, žvýkací svaly). 3) Svaly jazyka, v ě domé otvírání úst, svaly oka a krku. 4) Svaly ramene. 5) Záda, hru ď a b ř icho. 6) Prsty na rukou a nohou.

23 RELAXACE PŘI HUDBĚ. Vhodné pro d ě tské pacienty s psychosomatickými problémy. Zakoupit relaxa č ní hudbu na kazet ě č i CD. Ve vhodnou dobu ulehnout, uvolnit se a vydat se „na výlet“ ve fantazii. Objeví-li se v relaxovaném stavu problémy - zbavit se jich (poslat po v ě tru, zakopat, spálit na ohní č ku apod.

24 PODMÍNKY K RELAXACÍM. Polohy - vleže na tvrdším podkladu, sed v lenošce, poloha „drožká ř e“. Možno ležet na boku nebo zaujmout jóginské pozice Koncentrace - d ů ležité uvoln ě né sval ů a klidné prost ř edí, šero.

25 ÚČINKY AT VN Č a vegetativní NS se navzájem ovliv ň ují. Cíleným a soustavným p ů sobením na jednu z nich m ů žeme ovliv ň ovat ostatní dv ě oblasti. Takto m ů že p ů sobit jen u nacvi č eného č lov ě ka, jen tak dokáže č lov ě k zharmonizovat všechny t ř i složky.

26 DRUHY IMAGINACE: Ř ízená imaginace Katatymn ě -imaginativní psychoterapie.

27 KATATYMNĚ IMAGINATIVNÍ PSYCHOTERAPIE. Pacientovi se zadávají témata, ke kterým v relaxaci nechává voln ě vznikat fantazijní obrazy a k nim vede speciální interview s terapeutem. Motiv louky Motiv potoka - jít po nebo proti proudu Motiv hory - nap ř ed pozorovat zdáli a pak vystoupit na vrchol Motiv domu - podrobn ě ho prohlédnout zevnit ř Motiv okraje lesa s pohledem do temnoty lesa - nechat vystoupit symbolické postavy.


Stáhnout ppt "FRUSTRACE, STRES TRAUMA…. FRUSTRACE Situace, které blokují dosažení cíle – frustrace. Frustrující faktory mohou být vn ě jší i vnit ř ní. Frustrace je."

Podobné prezentace


Reklamy Google