Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Poruchy a nepravidelnosti I., II., III. doby porodní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Poruchy a nepravidelnosti I., II., III. doby porodní."— Transkript prezentace:

1 Poruchy a nepravidelnosti I., II., III. doby porodní

2 POROD vypuzení tj. porod produktu koncepce –plodu nad hmotnost 500 g, –je-li hmotnost plodu nižší než 500 g, musí přežít 24 h začátek porodu je definován –jako nástup pravidelné děložní činnosti, která má dilatační efekt

3 Porodní mechanismus je soubor pohybů, které vykonává tělo plodu během postupu porodními cestami. Porodní mechanismus je výsledkem silového působení kontrakcí dělohy proti odporu tvrdých a měkkých porodních cest. U porodního děje rozlišujeme tradičně tři složky, které se podílejí na jeho realizaci: porodní cesty, porodní objekt (plod) a porodní síly.

4 Porodní cesty Porodní cesty rozlišujeme tvrdé a měkké. Tvrdé porodní cesty – malá pánev Měkké porodní cesty patří především sama děloha ve svém dolním segmentu, pochva, svalstvo, vazy, šlachy a kůže. Porodní objekt V průběhu těhotenství uvažujeme vždy o celé fetoplacentární jednotce, za porodu se soustřeďujeme především na její nejobjemnější část, tj. na plod.

5 Porodní síly Mechanismus děložní kontrakce, podobně jako v kosterním svalu, spočívá v interakci aktinových a myozinových filament. Jelikož kraniální část dělohy má bohatší zastoupení svalových elementů, je výsledek děložních kontrakcí v tom, že přes naléhající část se vytahuje kraniálně dolní segment, branka se otevírá, až vytvoří s pochvou jediný kanál. Dolní segment se chová za porodu pasivně, u primipar je pevnější než u multipar, takže hlavička vstupuje záhy do malé pánve, zatímco u multipar je roztažený a hlavička zůstává dále nad vchodem. V prvé fázi otevírací doby se vyhlazuje čípek, cervikální vlákna kloužou po sobě a postupují do poddajnějšího dolního segmentu, kde se děložní hrdlo inkorporuje.

6 Největší pohyby vykonává hlavička plodu až ve vypuzovací době, kdy se zvyšující děložní aktivitou a aktivitou břišního lisu se urychluje progrese hlavičky. Nastupuje mechanismus porodu v užším slova smyslu. Plod vykonává během prostupu pánví řadu vynucených pohybů: progresi hlavičky, flexi hlavičky, vnitřní rotaci, deflexi, zevní rotaci a průchod ramének.

7

8 Progrese hlavičky (progressio capitis) je nejdůležitější pochod, trvá po celou dobu prostupu pánví a vyvolává pohyby odvozené. S postupující dilatací branky se fixuje naléhající část, fixace je předpokladem sil působících proti vstupu. Vlastní progresi pozorujeme nejčastěji u branky dilatované alespoň na 7 cm, takže progrese nejde zcela synchronně, je o něco opožděna. Hlavička je tlačena do malé pánve děložními kontrakcemi 60 mmHg (8 kPa), v druhé době porodní i břišním lisem, takže působí tlak cca 120 mmHg (16 kPa). Po otevření branky nestojí hlavičce v cestě již žádná překážka a sestupuje z roviny pánevního vchodu na pánevní dno, rozpíná hráz, prořezává, rodí se raménka a následuje porod zbytku plodu. Volumen hlavičky nemá přesahovat volumen pánve, pokud se tak stane, projevuje se kefalopelvický nepoměr a hlavička nevstupuje.

9

10 Flexe hlavičky (flexio capitis) vzniká, když se hlavička staví v pánevním vchodu svojí podélnou osou do příčného nebo šikmého pánevního průměru. Za kontrakcí se mění držení hřbetu plodu, páteř se napřimuje, jen v krčním oddílu se lordoticky prohýbá, tlak se přenáší na záhlaví. Působí síly ve smyslu akce a reakce. Vepředu naráží vypouklé předhlaví, vzadu plošší záhlaví na linea terminalis pánevního vchodu. Proti síle, která působí shora, vykonává kostěná pánev protitlak. Hlavička je s páteří spojená atlantookcipitálním kloubem, v němž může vykonávat buď pohyby vedoucí ke schylování hlavy k hrudníku – flexi, nebo pohyby, při kterých se hlavička od hrudníku vzdaluje – deflexi, v menší míře může vykonávat lateroflexi. Bylo zjištěno, že tlak na procházejícím obvodu mezi hlavičkou a obklopujícími ji strukturami porodních cest dosahuje přes 200 mmHg (26,6 kPa). Při normálně utvářené pánvi působí protitlak na myšlená ramena dvouramenné páky, kde kratší rameno je mezi atlantookcipitálním kloubem a záhlavím, delší mezi kloubem a předhlavím. Při stejném protitlaku rozhoduje délka páky, takže hlavička vykoná pohyb přibližující bradičku k hrudníku – flexi.

11 Hlavička se postaví do pánevního vchodu svým nejmenším obvodem subokcipitobregmatickým. Při flexi se snižuje malá fontanela a stává se tak vedoucím bodem, který je stále nejníže. Na procházejícím obvodu lze na předhlaví a záhlaví vytýčit tečny a pak mluvíme o vedoucím úhlu (obr. 1). Obr. 1: Flexe a vnitřní rotace hlavičky plodu, vedoucí úhel

12 Vnitřní rotace (rotatio capitis interna): flektovaná hlavička vstupuje do pánevního vchodu buď v příčném průměru, nebo v průměru šikmém, kdy malá fontanela je buď vepředu, nebo při zadních postaveních blíže kosti křížové. Téměř cirkulární tvar pánevní šíře umožňuje hlavičce rozsáhlé pohyby. Rotaci, při které se hlavička vstupující do příčného průměru pánve dostává ve východu do průměru přímého, vysvětluje několik faktorů. Předně jsou to rozměry a tvary pánevního vchodu a pánevního východu, do kterých je hlavička při progresi vtlačována. Roli hraje i žlábkovitý tvar, který má hiatus levatoris ani. Hlavička se dostává do tohoto žlábku, který je orientován a otevřen v sagitálním směru.

13 Mluví se o “efektu knoflíkové dírky”, která nedovoluje průchod, pokud se knoflík neotočí svojí hranou, kde je nejmenší procházející obvod. Dalším faktorem je zvedání dělohy, které se přenáší na hřbet– páteř plodu a pohybuje jím, což se přes obratle projeví na hlavičce. Otáčení hřbetu napomáhá i vyklenutí lumbosakrálního oddílu páteře rodičky, které svými výstupy brání otáčení nazad. Rentgenové studie prokázaly, že rotace hřbetu předchází rotaci hlavičky. (Nedostatečná rotace trupu je pokládána za nejčastější příčinu hlubokého příčného stavu.) Šev šípový může být v prvém šikmém průměru, kde pod sponou, tedy ventrálně, zasahuje do levé strany rodičky, u druhého šikmého průměru zasahuje do pravé strany. Směr definujeme podle polohy, kterou by zaujímala malá fontanela na ciferníku.

14 Při zadních postaveních se záhlaví buď dostane rotací pod sponu, nebo nastane abnormální rotace a záhlaví, které zachovává postavení vedoucího bodu, je blíže kostrče. Rotace se týká podélné osy plodu, vstupuje-li hlava v průměru příčném, je rotace 90 stupňů, nejčastější vstup v průměru šikmém při předním postavení činí něco pod 45 stupňů, při zadním postavení cca 135 stupňů (obr. 2). Obr. 2: Vnitřní rotace hlavičky plodu - rozdíl mezi předním a zadním postavením plodu v délce úseku rotace

15 Je třeba myslet na možnost abnormální rotace. Po ukončení rotace se dostává šev šípový do přímého průměru, malá fontanela je pod sponou a během rotace nastává i sestup hlavičky, která se přes pánevní šíři dostává do pánevní úžiny a východu. Zde vzniká dočasná morfologická struktura – muskulokutánní kanál. Porodnická hráz se zvětší na 15–20 cm. U ležící ženy je rovina vulvárního vchodu téměř horizontální, osa pánevní směřuje nahoru k břichu – tehdy nastává vlastní prořezávání hlavičky (obr. 3). Obr. 3: Rotace hlavičky plodu záhlavím: a - normální neboli pravidelná rotace hlavičky záhlavím, b - abnormální neboli nepravidelná rotace hlavičky záhlavím

16 Deflexe hlavičky (deflexio, extensio capitis) je pohyb, který od stávající flexe činí cca 120–130 stupňů. Hlava po celý prostup pánví zůstává ve flexi, v nejmenším obvodu (na rozdíl od polohy předhlavím, kde je hlavička v deflexi). Tlačena ve východu se jako první objevuje okcipitum, hlavička postupuje nadále ve flexi. Jakmile se dostane subokcipitum pod sponu, opře se o ni a mluvíme o hypomochlion–punctum fixum–fulcrum, což je opěrný bod páky, který je ve východu vždy na dolním okraji spony.

17 Směr pánevní osy u ležící ženy nutí prostupující hlavičku k pohybu dopředu a vzhůru. Na záhlaví přestává působit protitlak a hlavička začne přecházet do deflexe, bradička se vzdaluje od hrudníku, ale porodnická hráz udržuje nejmenší procházející obvod. Nastává tzv. korunovace, po okcipitu prochází postupně čelo, oči, nos, ústa, bradička. Tuto část mechanismu zná porodník z konečné fáze druhé doby porodní. Předčasná snaha o deflexi uvedený mechanismus naruší.

18 Zevní rotace hlavičky (rotatio capitis externa, restitutio): hlavička je v pánevním východu, do pánevního vchodu vstupuje biakromiální průměr v průměru příčném, teprve po porodu hlavičky se raménka otáčejí a ve východu se dostávají do přímého průměru. Přední raménko je pod sponou, zadní je obrácené ke kostrči. Po krátkém období, kdy hlavička hledí dozadu a raménka se otáčejí, nastává přechodná torze v krční páteři. Tento pohyb není na první pohled patrný, pozorujeme jeho dopad na porozené hlavičce, která se podle postavení hřbetu otočí obličejem do strany a zaujme většinou stejné postavení, jaké měla intrauterinně. Výjimečně nastává ve východu přetáčení hlavy na stranu opačnou. Porucha mechanismu je častá u extrakcí kleštěmi, kdy se porodí hlavička, máme před sebou do délky vytažený krček, ale raménka zůstávají v pánvi.

19 Průchod ramének (expulsio brachiorum) je v některé anglosaské literatuře oprávněně uváděn jako zvláštní složka porodního mechanismu. Zřídkakdy je pozorován mechanismus porodu ramének bez manuálního zásahu lékaře asistujícího u porodu. Po porodu hlavičky se nejdříve objevuje raménko přední, rodící se až po úpon deltového svalu, který se opře o hypomochlion, pak vypadává celá končetina raménka zadního, nakonec raménko, loket a předloktí raménka předního. Při tomto pohybu je trup v lateroflexi. Kromě zvlášť makrosomních plodů se hrudník a břicho rodí bez zvláštního mechanismu. V této době se postupně lordoticky prohýbá každý oddíl páteře do pánve vstupující a jí procházející, takže trup vykonává malou lateroflexi a částečnou torzi.

20 Mechanismus porodu ramének plodu U plodů normální velikosti nenastávají poruchy ve smyslu dystokie ramének (obr. 4). Obr. 4: Dystokie ramének plodu - manuální pomoc, hmat podle Riebemont-Desaignes Lepage

21 Porodní doby: 1.doba porodní = doba otevírací,začátek = pravidelné kontrakce dělohy,konec = plné otevření porodnické branky 2.doba porodní = doba vypuzovací,začátek = zánik zevní branky,konec = porod plodu 3.doba porodní = doba "k lůžku",začátek = porod plodu,konec = porod placenty 4.doba porodní = poporodní = doba klidu rodičky na porodním sále

22 PŘÍJEM RODIČKY řádně vyplněný porodopis zevní a vnitřní porodnické vyšetření změření pánevních rozměrů CTG ( 20 min ), vstupní amnioskopie ? UZ+ flow vyšetření moči na bílkovinu, cukr, popř. ketolátky hmotnostní přírůstek během těhotenství TF, KT, t, GBS infekce  způsob vedení porodu

23 2. I. doba porodní Začátek porodu je definován pravidelnými děložními kontrakcemi, které mají pracovní efekt na děložním hrdle. Trvání I. doby porodní by nemělo přesahovat 12–18 hodin, aktivní fáze pak 6 hodin (obr. 1). Obr. 1: progrese porodního/děložního nálezu u primipary v závislosti na čase latentní fáze – spotřebování čípku aktivní fáze – dilatace branky do 8 cm tranzitorní fáze – 8 cm až zánik branky

24 II. doba porodní II. doba porodní by neměla trvat déle než 60 minut: vaginální vyšetření je nutné k upřesnění nálezu a zjištění dokončené vnitřní rotace hlavičky; poslech plodových ozev po každé kontrakci; správné chránění hráze, event. včasná epiziotomie; mechanismus porodu předního raménka (fraktura klavikuly a parézy plodu, poškození svalstva perinea).

25 LÉKAŘSKÉ VEDENÍ SPONT. PORODU

26

27 III. DOBA PORODNÍ – LÉKAŘSKÉ VEDENÍ fáze odlučovací a fáze vypuzování lůžka aktivní vedení III. DP – 2j. Oxytocinu i.v. po porodu podvaz pupečníku odběr krve z v. popř. a. umbilicalis (vyšetření krevních plynů) vycévkování rodičky (kontrakce, retrakce dělohy) 6,6 min (max. 20, 30 min) – krevní ztráta ! vyčká se odloučení lůžka

28 ZNÁMKY ODLOUČENÍ PLACENTY SCHRŐDER – děloha kulovitá k pupku x oploštělá, fundus nad pupkem do strany AHLFELD – peán na pupečníku KÜSTNER – prsty za sponou proti páteři  děloha i pupečník kraniálně x děloha kraniálně, pupečník ne STRASSMANN – poklep na fundus  poklepová vlna se přenese na pupečník

29 ZNÁMKY ODLOUČENÍ PLACENTY

30 MECHANISMY ODLUČOVÁNÍ PLACENTY 1 ) BAUDELOCQUE – SCHULTZE 2) DUNCAN 3) GESSNER

31 BAUDELOCQUE – SCHULTZE = středem → krevní koagulum v retroplacentárním prostoru → porod lůžka amniální stěnou napřed s hematomem in toto → menší krevní ztráta

32 DUNCAN = hranou lůžko se odděluje po svém okraji (hraně) → krev retroplacentárně i navenek lůžko se rodí děložní hranou

33 GESSNER = smíšený kombinace obou →nejdříve hranou → maximum hematomu ve středu →lůžko se rodí středem

34 VYBAVOVÁNÍ PLACENTY

35 III. DP – LÉKAŘSKÉ VEDENÍ krevní ztráty 200 – 300 ml revize lůžka (celistvost, aberantní cévy na okraji → pl. succenturiata) ošetření porodního poranění (hrdlo, pochva, hráz) přiložení dítěte KT, TF, t, kontrola krvácení v indik. RCUI (revisio cavi uteri instrumentalis) 2 hod. po porodu na PS

36 Při určování prognosy cave: hraniční kefalopelvický nepoměr, polohy KP - zejména nožkami, stavy po sectio, po forcepsu, po cerclage, primárně slabé děložní kontrakce, plody nad 4000 g. Alibistické provádění císařského řezu má svá alibistická proti, nastane-li v důsledku operace poškození zdraví rodičky, s eventuálním projednáváním forensním, je třeba mít operaci dobře zdůvodněnou.

37 B. Hodnocení celkového stavu rodičky a plodu provádíme kvalifikovanými odhady v níže uvedených uzkazatelích: 1. Trofika : Matka: a. celková, asthenia, nanosomia, gigantismus, obesitas.Výška, hmotnost, přírůstek hmotnosti, zevní pánevní rozměry b. lokální děloha, hypoplasie, vrozená vada, myom, stavy po interrupci, stavy po operacích břišních, sectio caesarea, stav děložního hrdla c. pánevní východ, dystrofie hráze, jizvy po předchozích porodech, stav konečníku, cystokele, rectokele, cave předchozí rpt III. st. Plodové vejce: a. hypotrofie, hypertrofie, dystrofie, polytokie.Antropometrie plodu, známky nepoměru, dosažitelnost promontoria, výška krční rýhy. b. zvětšený obsah, polyhydramnion, lokalisace placenty, pupečníkové komplikace - pérování hlavičky, variabilní decelerace, placentární průtok 2. Kardiovaskulární aparát hypotense, malý objem srdeční, EPH, hypertense, kardiopathie, netrénované běloručky. 3. Thermoregulace monitorování jakéhokoliv zvýšení teploty, pocení, únava,u plodu cave hyperpyrexie! 4. Psychosomatický komplex spánek, negativní emoce, tokofobia znamená nepřiměřený strach z porodu vedoucí k negativismu, obranným reakcím, hysterickým projevům neklidné rodičky, vzniká rigidní systém se synestesialgií - všechny podněty jsou zpracovávány porušeným centrem jako bolestivé. 5. Imunita

38 Nepostupujici porod, jeho přičiny, diagnoza a terapie

39 Patofyziologie porodních cest Nepravidelnosti kostěné pánve Měkké porodní cesty Patologie vulvy Hypoplazie vulvy – nedostatečny vyvin zevnich rodidel, při kterem je poševni vchod uzky Zanětlive projevy – vulvitidy byvaji často spojeny se zanětem pochvy (vulvovaginitidou). V těhotenstvi jsou nejčastěji mykotickeho původu. Condyloma accuminata (fičky) – většinou byvaji v podobě drobnych vyrůstků na vulvě nebo v pochvě Absces Bartholiniho žlazy – může se vyskytnout i koncem těhotenstvi, kdy vyklenuje labium a tvoři bolestivou překažku ve poševnim vchodu. Řešenim je incize a sanace procesu v předporodni době.

40 Patologie pochvy hypoplazie zdvojena pochva poševní přepážka cysty některé novotvary Patologie dělohy Hypoplazie dělohy Zdvojena děloha (uterus duplex) Dvojroha děloha (uterus bicornis)..... Myomy deformující děložni dutinu Patologie děložniho hrdla

41 Patologie adnex nádory vaječniku, ať již solidní či cysticke, které se mohou stát při poklesu do male pánve porodní překážkou

42 Patofyziologie porodních sil Děložní kontrakce Slabá děložní činnost Primárně slabé kontrakce Byvaji nejčastěji u primipar. Směr a koordinace kontrakci jsou spravne, ale stahy jsou od počatku porodu chabe, kratke s dlouhymi pauzami, porod se vleče, nepostupuje. Sekundárně slabé kontrakce Po normalnim nastupu porodu a určite době normalniho průběhu s běžnou intenzitou a frekvenci kontrakci dochazi k jejich utlumu.

43 Nadměrně silná děložní činnost Bez překážky v porodních cestách překotný porod Pokud 1. doba porodní trvá méně než 1 h S překážkou v porodních cestách děložní tetanie Bandlova rýha Hrozí akutní ruptura extrémně ztenčeného dolního segmentu s vážným ohrožením života rodičky i plodu Nekoordinovaná děložní činnost Nekoordinovaná děložní činnost spočívá v poruše koordinace mezi horním a dolním segmentem. Kontrakce jsou nepravidelné v čase i v intenzitě a kontrakční vlna neprobíhá od fundu směrem dolů k děložnímu hrdlu, ale oba segmenty se stahují nezávisle na sobě při většinou zvýšeném děložním tonu

44 Hypertonický dolní segment Jednou z příčin tzv. děložní dystokie je hypertonický dolní segment, který jako by pracoval proti chabě se stahujícímu segmentu hornímu. Porod neprogreduje. Tonické kontrakce Tonické kontrakce mohou být buď generalizované, nebo lokální. Tonus dělohy a interuterinní tlak je výrazně zvýšen, porod ani v jednom případě nepostupuje, uteroplacentární cirkulace je omezena, plod je ohrožen hypoxií. Na rozdíl od nadměrné děložní činnosti při překážce v porodních cestách se však dolní segment neztenčuje. Rigidita děložního hrdla Jednou z příčin dystokie může být i rigidita děložního hrdla. primární – v anatomickém či fyziologickém defektu hrdla u starších prvorodiček ap. – nebo sekundární – jako následek ruptur hrdla s následným zjizvením, po operacích hrdla (konizace, amputace, cerclage),

45 Spazmus branky Břišní lis -Primární slabost břišního lisu Je způsobena anatomickou nebo funkční nedostatečností svalů přední břišní stěny a pánevního dna. Nejčastější příčiny: diastáza čili rozestup přímých břišních svalů, pupečníková, tříselná kýla nebo hernie v jizvě, čerstvé jizvy po operaci, venter pendulus -Sekundární slabost břišního lisu Bývá u rodiček vysílených dlouhodobým porodem či dlouhým tlačením ve druhé době porodní. Nadměrně silný břišní lis např. u sportovkyň

46 Nepravidelné polohy a držení plodu Nepravidelné naléhání při poloze podélné hlavičkou ■ Vysoký přímý stav Hlavička vstupuje šípovým švem do přímého průměru pánevního vchodu. Záhlaví a záda plodu mohou být obráceny buď ventrálně – positio occipitalis alta pubica, nebo dorzálně – positio occipitalis alta sacralis.

47 ■ Hluboký příčný stav Porucha porodního mechanismu spočívá v tom, že hlavička prostupuje pánevními rovinami směrem k pánevnímu východu, bez vykonání vnitřní rotace na pánevním dnu a šípový šev se tedy nachází v příčném průměru. Abnormální rotace polohy podélné záhlavím Asynklitismus Asynklitismus přední (obliquitas Naegele) Asynklitismus zadní (obliquitas Litzmann)

48 ■ Deflexní polohy hlavičky Poloha předhlavím (temenní, praesentatio syncipitis) Poloha čelní (praesentatio frontis) Poloha obličejová (praesentatio faciei)

49 Polohy koncem pánevním Polohy příčné (situs transversus) Polohy šikmé (situs obliquus)

50 Nepravidelné držení plodu Nepravidelné držení se týká buď hlavy, nebo končetin. Nepravidelné držení hlavy – deflexe a lateroflexe (asynklitismus) Nepravidelné držení, naléhání a výhřez horních končetin Dystokie ramének Dystokie ramének je akutní stav II. doby porodní, kdy po porodu hlavičky je přední raménko zadrženo za symfýzou a nedochází k jeho rotaci do šikmého a příčného pánevního průměru a tím k jeho vstupu do porodních cest Hlavním predisponujícím faktorem pro vznik dystokie ramének je hmotnost plodu nad 4000 g

51 Nepravidelnosti III. doby porodní Děložní inerce Porucha funkce děložního svalu a jeho vyčerpání Inkarcerace placenty uskřinutí placenty vzniká při nadměrném tonu děložní svaloviny. Ke křečovitému stahu dochází v místě vnitřní branky, kdy celá placenta je v děloze zadržena. Retence placenty a patologické odlučování na rozdíl od inkarcerace již odloučené placenty – nedochází k retroplacentárnímu hematomu a k odloučení od deciduy. Zadržení části lůžka (retentio cotyledonis) Patologické odlučování celého lůžka

52 Atonické krvácení na konci III. doby porodní a v poporodním období. Po odloučení lůžka nedochází k následné kontrakci dělohy. Poporodní krvácení krvácení z hypotonie a atonie dělohy v 90 %; krvácení z poranění porodních cest (poporodní poranění) v 5–6 %;

53 Shrnutí

54 I. DOBA PORODNÍ děložní kontrakce - jejich koordinovanost anatomická rigidita branky (st. p. konizaci)

55 II. DOBA PORODNÍ děložní kontrakce břišní lis různé průměry pánevních rovin směr osy pánevního kanálu

56 III. DOBA PORODNÍ retrakce při snížení obsahu dutiny děložní kontrakce - ad secundinas mechanizmus porodu placenty –Baudelocque-Schultze, Duncan, Gessner známky odlučování –Küstner, Ahlfeld, Strassmann, Schröder kontrola celistvosti placenty revize por. poranění - cervix, pochva, hráz

57 asynklitismus - Naegele, Litzmann vysoký přímý stav - positio alta occipitalis pubica x dorsalis vysoko naléhající velká část plodu PROM - odtok VP ještě před začátkem děl. činnosti poruchy vypuzovacích sil – hyperkinetická –1) děložní hyperaktivita –2) děložní hypertonus primární a sekundární hypokinetická děl. činnost diskoordinace děl. činnosti = dystokia poruchy břišního lisu PORUCHY MECHANISMU I. a II. DOBY PORODNÍ

58 asynklitismus - Naegele, Litzmann vysoký přímý stav - positio alta occipitalis pubica x dorsalis vysoko naléhající velká část plodu PROM - odtok VP ještě před začátkem děl. činnosti poruchy vypuzovacích sil – hyperkinetická –1) děložní hyperaktivita –2) děložní hypertonus primární a sekundární hypokinetická děl. činnost diskoordinace děl. činnosti = dystokia poruchy břišního lisu PORUCHY MECHANISMU I. a II. DOBY PORODNÍ

59 PORUCHY MECHANISMU II. DOBY PORODNÍ 1. deflexní poruchy 2. šikmé, příčné polohy, 3. KP 4. hluboký příčný stav 5. dystokie ramének

60 PORUCHY MECHANISMU III. DOBY PORODNÍ poruchy odlučování placenty placenta adhaerens (hypertrofická uteroplacentární septa) placenta accreta (fixační pl. klky až ke svalovině děl.) placenta increta (klky do hloubky svalu) placenta percreta (klky prorůstají celou stěnou děložní) poruchy vypuzování placenty přídatná placenta retence kotyledonu inverse děložní poruchy děložní retrakce - děložní hypotonie, atonie

61 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Poruchy a nepravidelnosti I., II., III. doby porodní."

Podobné prezentace


Reklamy Google