Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kritická diskurzivní analýza (CDA) jako přístup k analýze dat.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kritická diskurzivní analýza (CDA) jako přístup k analýze dat."— Transkript prezentace:

1 Kritická diskurzivní analýza (CDA) jako přístup k analýze dat

2 Kritická diskurzivní analýza Jazyk i zde hraje aktivní, konstruktivní roli – ve srovnání s Foucaultem (zejména s jeho archeologickým obdobím) ovšem mají mnohem větší roli nediskurzivní fenomény Mezi nimi se analýza se soustřeďuje zejména na: –Moc, kulturní hegemonie (kdo má ve společnosti moc – politickou, ekonomickou, a jak ji vykonává) –Kontext výpovědí (v jakých institucích výpovědi vznikají, v jakém historickém kontextu atp.) –Aktéry a jejich strategie Jednotkou analýzy jsou jazykové projevy (texty) popřípadě diskurzy jako celek, ne individua nebo skupiny jako takové

3 Tři úrovně analýzy CDA Schéma odráží skutečnost, že v rámci CDA je text vždy analyzován v kontextu v kterém vzniká V rámci CDA asi nejpoužívanějšími teoriemi popisujícími kontext diskurzu jsou Gramsciho pojetí hegemonie a Bourdieuho koncepty sociálního pole, habitu a symbolického násilí

4 CDA Textuální analýza Lingvistická analýza Intertextuální analýza Analýza sociálního kontextu Kromě analýzy (sociálního) kontextu lze v rámci analýzy samotných textů rozlišit intertextuální analýzu (odkazování) a lingvistickou analýzu (jak jazykové skutečnosti odrážejí společenské jevy – velmi často spojené s mocenskou nerovností)

5 Cíl CDA Nalezení sociálních konstrukcí, které mají ve společnosti efekt (tento efekt by měl být nějak dokumentován, stejně jako mocenské struktury, které za těmito konstrukcemi stojí) V nich jsou pak hledány jevy – lingvistické i nelingvistické, které těmto konstrukcím dávají koherenci (jde tedy o jejich „dekonstrukci“)

6 Intertextualita Jednotlivé výpovědi/texty na sebe navzájem odkazují, využívají argumenty jiných, jejich autoritu „každý slovesný text se nachází zapojen do sítě jiných textů, které následuje, prodlužuje, zkracuje, přetváří, přijímá nebo odmítá“ (Libor Pavera - Lexikon literárních pojmů) „…každý text je vystavěn z mozaiky citátů, pohlcuje a přetváří jiný text“ (Julie Kristeva)

7 Interdiskurzivita jak jsou v rámci konkrétních komunikativních událostí/témat různé diskurzy a žánry artikulovány dohromady - čím silnější je interdiskurzivita (více různých žánrů, soupeřící diskurzy, „hybridizace“) tím je nestabilnější sociální/mocenská situace a tím je také pravděpodobnější sociální změna

8 Kritičnost/reflexivita Autoři v rámci CDA většinou adjektivum kritická prezentují jako otevřené zaujetí stanoviska („co je na světě špatného a jak to změnit“) Kritičnost musí být podle nich spojena s reflexivitou – vnímáním vlastní výzkumné i společenské pozice, promýšlením dopadů výzkumu atd.

9 Kritická diskurzivní analýza a její kritici Podle nich má: CDA má příliš mnoho předpokladů (politických i vědeckých) CDA se tváří, že bojuje za zájmy utlačovaných, ti o to často ani nestojí, necítí se utlačovaní, a nerozumí výsledkům CDA, stejně jako analytici nerozumí těm, které popisují Z pozic diskurzivní psychologie přichází kritika „povrchnosti“ CDA

10 Příklad: CDA a rasizmus Rasismus je jedním z velmi často zkoumaných témat – jde o zkoumání rasismu jako aktuálního fenoménu „tady a teď“ Díky kořenům CDA v marxismu se předpokládá ekonomická a mocenská nerovnost jako zdroj rasismu Rasismus je (stejně jako většina společenských problémů) důsledkem těchto nerovností a pomáhá je současně udržovat Etnická nevraživost je výhodná pro vládnoucí, protože pomáhá udržovat jejich privilegia Zkoumání především politických a mediálních projevů – projevů moci v diskurzu

11 Srovnání - Foucaultova analýza rasismu Jde o makropohled – moderní rasismus je vyústěním rozsáhlejších změn v podobě společnosti a výkonu moci Rodí se „biomoc“ – systém moci ve státě, který se stará o „biologickou kvalitu“ populace, o její přežité zlepšování Zkoumány jsou texty politické filozofie, vládní dokumenty atp.

12 Kritická diskurzivní analýza – příklady aplikací

13 Ruth Wodak a historicko diskurzivní přístup Zaměření na analýzu diskurzivních praktik v minulosti a/nebo na proměny těchto praktik v běhu času V rámci historického přístupu je kladen důraz na: Interdisciplinaritu Pečlivou historickou analýzu Praktickou aplikovatelnost Triangulaci (používání více zdrojů dat a více metod současně na jedno téma)

14 Ovšem používání více metod a postupů, v rámci CDA tak časté, nelze brát jako nějakou automatickou ctnost Kritika „triangulace“ - „více metod současně se často používá s mylnou představou, že odhalí „celý obraz“. Ale tento celý obraz je iluze, která rychle vede k útržkovitému výzkumu, zakládajícímu se na nedostatečně zanalyzovaných datech a na nepřesné nebo teoreticky nedostatečné definici problému.“ (David Silverman)

15 „Diskurzivní konstrukce individuálních vzpomínek – Jak si rakouští vojáci Wehrmanchtu pamatují na válku“ Výzkum motivován diskusemi v rakouské společnosti o úloze Rakouska za války V článku je popsán tento současný kontext, poté se autoři (spolu s Wodakovou i Gertraud Benke) věnují popisu toho, jak se v Rakousku od roku 1945 definovala vina Rakušanů za válečné zločiny (nejprve pevně zastávané stanovisko „byli jsme první oběť“ poté postupně připouštění toho, že Rakušané byli i spoluaktéři) – to stále ještě není samotná analýza, autoři odkazují v tomto popisu na jiné autory nebo prostě prezentují toto shrnutí jakožto své „nějak doložené“ závěry

16 V metodologické kapitole je přihlášení k CDA s tím, že autoři používají diskurzivně historický přístup. Je zde zdůrazněn názor, že diskurzivní analýza potřebuje sociální teorii pro své ukotvení – už se tedy nemluví jen obecně o tom, že je nutno zkoumat i kontext, ale že tento kontext je potřeba zkoumat s pomocí sociologické teorie

17 Úrovně analýzy

18 Analyzovaná data Rozhovory s bývalými rakouskými vojáky Wehrmachtu při jejich návštěvě výstavy Cca 40 rozhovorů které byly původně vytvořeny týmem dokumentaristů za účelem vytvoření filmu Jde tedy o sekundární analýzu bez intervence výzkumníka vzniklých „textů“ Dokumentarista úmyslně konfrontuje bývalé vojáky s krutostmi prezentovanými na fotografiích a nutí je reagovat

19 Na co se autoři článku zaměřují Snaží se identifikovat strategie používané bývalými příslušníky Wehrmachtu pro ospravedlnění svého jednání Zaměřují se na: Hledání ustálených, významných a frekventovaných motivů v argumentaci - například: v průběhu času přestal být základním sebeospradlňujícím motivem „konal jsem jen svou povinnost“ a na jeho místo se posunulo „nic jsem neviděl“. Mlčení o určitých tématech Jak definují sebe jako aktéry (když mluví o jednání za války, mluví spíše o svém individuálním jednání, nebo o kolektivním jednání /“já“ versus „my“/)

20 Nalezené strategie A – tři strategie odmítající ospravedlňování 1. naprosté odmítnutí být konfrontován s tímto tématem 2. nevědomost – tvrdí, že v době války nevěděli o žádných zločinech 3. sami nárokují pozici oběti (kvůli tomu co se jim stalo za války nebo po válce) B – používání (vědeckých) racionalizací – odmítání osobní odpovědnosti skrze prezentování neosobních sil, které vedly k válce a ke zločinům C – pozitivní sebeprezentace – zločiny se děly, ale on se na nich nepodílel D – pokus porozumět – E – strategie ospravedlnění a odmítání zločinné povahy jednání 1. relativizace („v každé válce se dějí hrozné věci“) 2. požívání dobových argumentů NS režimu (kdybychom nevedli válku, celá Evropa by byla dnes komunistická) 3. „ne já ale oni“ – okolo mě se zločiny děly, ale já se jich neúčastnil 4. „ne my ale oni“ – zločinů se dopouštěly jiné části armády, zejména SS 5. odmítnutí, že se válečné zločiny staly

21 Diskurzy nezaměstnanosti v Británii v éře „New Labour“ Motivování projevem Gordona Browna na téma nová podoba pojištění v nezaměstnanosti (v které jde o větší diferenciaci a zpřísnění podmínek pro získávání prostředků z tohoto pojištění) Na obecnější úrovni je text motivován nástupem „neoliberalismu“, „nové levice“, „ekonomické globalizace“ atp.

22 Po tomto úvodu následuje kapitola „historické úvahy“ kde je stručný přehled vývoje sociální péče o nezaměstnané v Británii – legislativy, politických opatření, postojů V této části jsou využity práce historiků a sociologů – nejde tedy ještě o diskurzivní analýzu jako takovou ale o popis kontextu

23 Analyzovaná data Projev Gordona Browna Mediální reakce na tento projekt v různých denících (zastoupeny „seriózní“ tituly i „bulvár“) - kromě těchto hlavních zdrojů i příležitostné ilustrační odkazy na další zdroje

24 Základní výzkumné otázky Jak jsou v projevu Browna a v následných mediálních komentářích projevu reprezentováni významní aktéři (vláda, zaměstnanci, zaměstnavatelé) a jak jsou kategorizováni Jak jsou (de)legitimizováni nezaměstnaní, práce, nezaměstanost atd. Prostředkem k zodpovězení těchto otázek je použití CDA, konkrétně: - reprezentování a kategorizování aktérů (nezaměstnaných, zaměstnavetelů, vlády)

25 Závěry Rozdíly mezi jednotlivými novinovými tituly jsou minimální - všechny postup vlády v zásadě podporují a nenabízejí alternativní pohledy, všechny udržují tradiční pojetí práce a nezaměstnanosti - všechny ve svých textech reprezentují nezaměstnanost pouze ve vztahu k vládním opatřením na jedné straně a k samotným nezaměstnaným na straně druhé a „podreprezentovávají“ zaměstnavatele jako významného aktéra – deformují realitu kapitalistického hospodářství


Stáhnout ppt "Kritická diskurzivní analýza (CDA) jako přístup k analýze dat."

Podobné prezentace


Reklamy Google