Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Černobyl aneb největší tragédie v dějinách jaderné elektrárny.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Černobyl aneb největší tragédie v dějinách jaderné elektrárny."— Transkript prezentace:

1 Černobyl aneb největší tragédie v dějinách jaderné elektrárny

2 26.dubna roku 1986 v 1 hodinu 23 minut došlo na 4. reaktorovém bloku jaderné elektrárny Černobyl v bývalém Sovětském svazu k těžké havárii reaktoru se závažnými radiačními důsledky. Těsně po havárii zemřelo 31 osob (zaměstnanců elektrárny nebo hasičů), přes 140 lidí bylo zraněno a více než evakuováno. Skutečný rozsah havárie byl zveřejněn až po několika dnech. Od roku 1986 znají slovo Černobyl lidé na celém světě. Jak se to,ale doopravdy všechno stalo?

3 Vše začalo den před havárií, kdy bylo zahájeno plánované odstavení 4. bloku elektrárny. Před odstavením měl být proveden celkem běžný experiment. Měl ověřit, jestli bude elektrický generátor (poháněný turbínou) po rychlém uzavření přívodu páry do turbíny schopen při svém setrvačném doběhu ještě zhruba 40 vteřin napájet čerpadla havarijního chlazení. Průběh: 25.dubna - v 1 hodinu po půlnoci začalo snižování výkonu v reaktoru -v 14:00 žádá dispečer Ukrajinských energetických závodů o odklad testu-blíží se svátky(1.máj) továrny potřebují dohnat plány.Test je tedy odložen o 9 hodin. Odklad způsobil, že pokračování v experimentu prováděla nová směna, která na něj nebyla připravena. Ranní směna odchází,odpolední přichází… 26.dubna -přesně o půlnoci dochází k vystřídání odpolední a noční směny. Směna Alexandra Akimova nastoupila v 0:00, to je hodinu a 25 minut do výbuchu. V noční směně je méně zkušených operátorů, kteří se navíc na zkoušku nepřipravovali. - Akimov Djatlova upozorňuje: “Anatolii Stěpanoviči, hladina výkonu je pod bezpečnostním limitem 700 MW. Výkon klesá příliš rychle.” “Jediné, co tady nefunguje je ten váš naprosto neschopný personál”, křikl neústupný a k zaměstnancům hrubý Djatlov.

4 -Djatlov se rozhodl provést test při 200 MW přesto, že směrnice uvádí MW. -“Reaktory chyby nedělají, jenom lidé”, řekl Djatlov. - test tedy začíná(i přes některé chyby v průběhu přípravy na test)-lidé se báli propuštění -poslední osudové chyby se operátoři dopustili tím, že zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor. -Teď už se katastrofa neodvratně blížila. Výkon v reaktoru rychle roste. Každou sekundu se zdvojnásobuje. -“Musíme spustit AZ-5, abychom snížili výkon.”, křikl Akimov -“Spouštím havarijní ochranu”, odpověděl Toptunov. -po stisknutí tlačítka se do aktivní zóny reaktoru se začaly zasouvat všechny regulační tyče. Ke správnému účinku tyčí nedošlo. -Některé tyče se ani zasunout nemohly, protože dráha pro jejich zasunutí byla zdeformovaná teplem. Poté došlo po sobě ke dvěma mohutným výbuchům!

5 Situace po havárii Zaměstnanci elektrárny si mysleli, že nastalo zemětřesení nebo že vypukla válka. Reaktor bylo to poslední, co by je napadlo. Nikdo nevěděl, co se stalo. Již v okamžiku výbuchu zahynuli dva lidé: jednoho srazila exploze z výšky a druhý uhořel. Mezi první oběti patřili také požárníci, kteří nebyli vybaveni ochrannými pomůckami, respirátory ani obleky. Osudné bylo také to, že požárníci netušili, co je příčinou ohně, tedy že všude kolem nich hoří vysoce radioaktivní zbytky reaktoru. Domnívali se, že hoří střecha 4. bloku elektrárny. Zalévají trosky reaktoru vodou. Radioaktivní tavenina ale měla teplotu přes 2000° C, takže voda se při styku s ní rozkládala na vodík a kyslík, které vzápětí explodovaly. Ještě 16 hodin po výbuchu se sám předseda komise ÚV KSSS pro jadernou energii divil, kde se vzaly kusy grafitu povalující se po celém areálu elektrárny - domníval se, že jde o materiál pro stavbu 5. a 6. bloku elektrárny, která v té době probíhala. člověk v blízkosti takového předmětu odsouzen k akutní smrti. Teprve po mnoha hodinách zjistila armáda šokující skutečnost - že úroveň radiace těchto úlomků je velmi velká. Za pouhých 15 minut byl člověk v blízkosti takového předmětu odsouzen k akutní smrti z ozáření.

6 Pozn.: Akimov zemřel 15 dnů a Toptunov 17 dnů po nehodě. Oba zemřeli na nemoc z ozáření. Tvrdý muž v tvrdém režimu A. S. Djatlov, který dostal velkou dávku záření (už podruhé, poprvé při nehodě jaderného reaktoru v ponorce) přežil. Djatlov a Fomin byli odsouzeni k deseti letům vězení za nedodržování bezpečnostních předpisů. Koncem roku 1990 však byli oba propuštěni. Djatlov žil do roku 1995, kdy zemřel na infarkt. Chybu nikdy nepřipustil. Fomin stále žije (2006).

7 Následky V prvních hodinách bylo nejvíce zasaženo město Pripjať, vybudované jen pár kilometrů od elektrárny pro její zaměstnance. V době havárie tu žilo okolo obyvatel. Evakuace města Pripjať začala až dvacet šest hodin po explozi. Balení a stěhování obyvatel tak proběhlo v čase, kdy byla úroveň záření v ovzduší absolutně nejvyšší během celé havárie. Nejsilněji byly zasaženy přilehlé oblasti Běloruska, Ukrajiny a Ruska. Z třicetikilometrové zóny okolo elektrárny bylo evakuováno 130 tisíc obyvatel. Brzy byla ale nalezena vysoce zamořená místa i ve velkých vzdálenostech za hranicí této "zakázané zóny". Dodnes tu žije asi sedm miliónů obyvatel, kteří si na zamořené půdě pěstují zeleninu, brambory a další plodiny potřebné na přežití. Nemají jinou volbu.

8 -Radioaktivní mrak se vlivem požáru dostal do výšky několika kilometrů a postupně zamořil celou Evropu. -Odhaduje se, že více než polovina celkového objemu uniklé radioaktivity zasáhla území mimo vzpomínaných tří států. -Nejméně v dalších čtrnácti zemích Evropy byla nalezena místa kontaminovaná:v Bulharsku, Čechách, Finsku, Itálii, Maďarsku, Moldávie, Norsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensku, Slovinsku Švédsku a Švýcarsku. -Například ve Skotsku je dnes stále 374 farem, které podléhají zvláštnímu režimu, protože ovce mají v mase vysokou hodnotu cesia.

9 Oběti na životech -203 lidí bylo okamžitě hospitalizováno, z nich 31 zemřelo (28 z nich na akutní nemoc z ozaření). -z roku 2005 odhaduje celkový počet obětí na zhruba z celkového počtu 600 tisíc lidí, kteří byli nějakým způsobem havárií zasaženi. -havárie v Černobylu dále způsobila smrt zhruba osob, které zemřely nebo by v budoucnu mohly zemřít na nemoci v důsledku radiačního ozáření vyvolaného radioaktivním zamořením. -zhruba jedna čtvrtina lidí umírá na rakovinu z přirozených důvodů (tedy bez jakéhokoliv vlivu jaderné havárie). Znamená to, že zhruba 150 tisíc lidí z výše specifikované skupiny 600 tisíc by zemřela na rakovinu bez ohledu na ta, zda došlo či nedošlo k havárii v Černobylu (či jinde).

10 Nádorová onemocnění Za jednoznačně prokázaný pozdní účinek havárie v Černobylu je považován zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy u jedinců ozářených v dětském věku (tzn. do 18 let věku). Šlo o děti z Běloruska a v menší míře z Ruska a Ukrajiny, které byly zasaženy radioaktivním jódem (I131) jak vdechnutím, tak zejména v důsledku pití mléka od krav, které se pásly na kontaminované trávě. v průběhu let 1992 až 2000 bylo ve zmíněných zemích diagnostikováno přibližně 4000 případů rakoviny štítné žlázy u dětí a mládeže ve věku do 18 let. Z toho celkem 9 pacientů (8 v Bělorusku, 1 v Rusku) zemřelo na rakovinu štítné žlázy. Neexistují data, která by potvrzovala výskyt rakoviny štítné žlázy mezi dospělými. Černobyl způsobil ale také psychologické a sociální potíže. Ve skupině přímých likvidátorů jaderné havárie byla zaznamenána zvýšená úmrtnost způsobená leukémií, jinými nádorovými nemocemi či nemocemi oběhového systému vyvolanými radiací v důsledku jaderné havárie. Počet takovýchto úmrtí byl odhadován na zhruba 230 "Příchodu na svět se kvůli výbuchu sovětské jaderné elektrárny nedočkalo 450 českých chlapců," tvrdí embryolog Miroslav Peterka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

11 Ozáření Při velkém ozáření dochází k velkým změnám v mozku a k těžké poruše vědomí. Silně postižená je i trávicí soustava. Ozářený umírá během několika hodin. Při středním ozáření dochází u ozářeného k vodnatým průjmům s příměsí krve, zvracení, k dehydrataci a ledvinovému selhání. Ozářený obvykle umírá týdny po ozáření. Slabší ozáření postižený zpravidla přežívá - trpí však krvácivým syndromem a anémií. Postiženým v Černobylu nejprve zčervenala kůže (později zčernala a začala se odlupovat) zvraceli, otekly citlivé tkáně, jako např. jazyk a postupně začal kolabovat celý organismus.

12 Černobyl dnes Po nehodě elektrárny Černobyl byl celý havarovaný blok uzavřen a „zakonzervován“ v mohutném železobetonovém sarkofágu, který nad ním byl postupně vybudován Jaderná elektrárna Černobyl dnes již není v provozu. Poslední blok byl definitivně odstaven v prosinci roku Okolo elektrárny Černobyl jsou vytyčeny dvě zóny: desetikilometrová (vnitřní) a třicetikilometrová (vnější). Ve vnitřní zóně je úplný zákaz jakéhokoliv pohybu s výjimkou exkurzí a osob, které pracují v elektrárně. Ve vnější zóně existuje běžný život v tom smyslu, že zde žijí (převážně starší) lidé, kteří se do svých domovů začali vracet již rok po havárii elektrárny. Dnes jich tam žije kolem tisíce.

13

14 Zdroje:


Stáhnout ppt "Černobyl aneb největší tragédie v dějinách jaderné elektrárny."

Podobné prezentace


Reklamy Google