Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek"— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2010 Michael Martinek
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

2 5. Ekonomické předpoklady fungování sociální politiky
základní pojmy a principy financování sociální politiky veřejné rozpočty státní rozpočet daně sociální solidarita redistribuce Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

3 Tržní selhání Pokud by trh fungoval ideálně – zajišťoval by veškeré potřeby všech lidí, nebyla by nutná sociální politika státu. V národním hospodářství však existují oblasti, které trh není schopen řešit, např. školství, zdravotnictví, sociální práce, ochrana životního prostředí, vnitřní a vnější bezpečnost, dopravní stavby. Jde o tzv. veřejné statky – v nich hraje nezastupitelnou úlohu stát. Tam, kde trh nenalézá přijatelné řešení, mluvíme o tržním selhání – pak je nutný zásah státu do ekonomiky. Druhy tržního selhání: Existence veřejných statků: statky nebo služby, jež jsou  nedělitelné a jejich množství se spotřebou jednotlivce nezmenšuje (obrana země,bezpečnost); nezabezpečí je jeden subjekt Externality: trh nedokáže dobře ocenit  všechny náklady nebo přínosy spojené s poskytováním určitého statku; aktivity výrobce i spotřebitele vyvolávají nezamýšlený efekt: Pozitivní — výrobce svou aktivitou vyvolává užitek, který si nemůže přivlastnit; trh neumí ocenit tento užitek, má tendenci zajišťovat méně těchto statků než je společenské optimum Negativní — výrobce svou aktivitou vyvolává náklad, který přenáší na jiné subjekty; trh má tendenci poskytovat těchto statků více, než je společensky optimální Reciproční – např. přenos užitku mezi sadařem a včelařem Nedostatečná konkurence: v důsledku monopolu (duopolu, oligopolu) dochází k deformaci cen na úkor spotřebitelů trh poskytuje méně statků při vyšších cenách tento problém řeší stát pomocí antimonopolního úřadu Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

4 Veřejné statky Čistý veřejný statek je statek, který charakterizují
nedělitelnost spotřeby, nevyloučitelnost ze spotřeby nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele. Nedělitelnost: všichni potenciální spotřebitelé spotřebovávají tento statek společně a úroveň spotřeby jednoho spotřebitele nesnižuje spotřebu dalšího spotřebitele (např. vzduch). Čistý veřejný statek je k dispozici každému spotřebiteli ve svém úhrnu, což je příčinou toho, že nelze vyloučit z jeho spotřeby a tím je jeho spotřeba nerivalitní. Nevyloučitelnost ze spotřeby: zapříčiněna technickou nemožností rozdělení jeho spotřeby (např. veřejné osvětlení). Někdy je vylučitelnost ze spotřeby technicky realizovatelná, vyloučení je však vždy neefektivní, neboť spotřeba jednoho spotřebitele nesnižuje spotřebu dalších spotřebitelů a proto mezní náklady na spotřebu tohoto statku jsou nulové (náklady, které je nutno vynaložit pro zvýšení produkce o jednu jednotku). To, že mezní náklady spotřeby čistého veřejného statku jsou nulové, neznamená, že jsou nulové i jeho produkční náklady. To, že je jejich spotřeba nedělitelná, nerivalitní, že nelze nikoho vyloučit ze spotřeby a že mezní náklady spotřeby jsou nulové je příčinou, proč soukromý sektor nemá zájem na jejich produkci. Užitky ze spotřeby těchto statků jsou tak rozptýlené mezi jednotlivými spotřebiteli, že žádný individuální výrobce nemá zájem na jejich výrobě. Tvorba a distribuce čistého veřejného statku je zabezpečována zpravidla vládními aktivitami a financování se opírá o mechanismus zdanění. Příklady: udržování národní obranyschopnosti, zákonnosti a pořádku v zemi, výstavba dálniční sítě, podpora základního výzkumu a veřejné ho zdraví. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

5 Státní zásahy Činnosti směřující k tomu, aby se
Předcházelo selhání strhu Řešily důsledky selhání trhu Různé ekonomické teorie se liší v názoru na to, do jaké míry jsou státní zásahy nutné. Sociálně tržní ekonomika: státní zásahy jsou nutné. Čistě tržní ekonomika: státní zásahy jsou destabilizující, připouští jen minimální zásahy. Smíšená tržní ekonomika (vedle tržního sektoru existuje sektor veřejný a neziskový), která existuje v současné době, vyžaduje státní zásahy prostřednictvím monetární (peněžní a úvěrové), fiskální (státní rozpočet) a důchodové politiky (příjmy, ovlivňování mezd atd.). Netržní aktivity současného státu: Alokační – zabezpečení veřejných statků Redistribuční – zmírnění nerovnoměrnosti v rozdělování zdrojů (sociální transfery) Stabilizační – zmírňování výkyvů ekonomických cyklů (státní zakázky, monetární politika) Regulační a legislativní – vytváření právního prostředí pro fungování tržního mechanismu a zajištění lidských práv Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

6 Rozhodování o netržních aktivitách
Existence veřejných statků si vynucuje veřejné rozhodování o jejich struktuře, kvantitě a kvalitě i o způsobu jejich financování, tzn. o alokaci veřejných prostředků V demokratických zemích může jít o rozhodování: Přímé – např. referendem Nepřímé – prostřednictvím volených zástupců Postupy veřejného rozhodování: Jednomyslná shoda – konsenzus (např. RB OSN) Většinová shoda: Prostá většina – více než polovina (parlament) Kvalifikovaná většina – stanovený podíl, vždy větší než polovina (alespoň 3/5 poslanců pro změnu Ústavy) Relativní většina (účast politických stran v parlamentu) Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

7 Teorie veřejné volby Arrowův teorém nemožnosti: neexistuje žádný hlasovací mechanismus založený na většinovém principu, který by zaručoval přijetí efektivního rozhodnutí. Neexistuje neutrální způsob hlasování, který by rozhodl o seřazení preferencí voličů (nebo skupin voličů). Teorém středního voliče: politické strany budou v zásadě prosazovat politiku reprezentující názory voličů, kteří stojí uprostřed politického nebo společenského spektra. Základem teorému středního voliče je model dvou politických stran, ležících na opačné straně od politického "středu", avšak ve stejné "vzdálenosti" od tohoto "středu" a předpoklad, že všichni voliči budou volit stranu prosazující politický program jim nejbližší. V případě, že stranu "napravo" od "středu" budou podporovat všichni voliči od středu doprava včetně těch, co se nacházejí "napravo" od jejího programu, může se tato strana "zmocnit" některých hlasů strany "nalevo" od středu (aniž by přitom ztratila hlasy "napravo" od středu) tím, že se posune "doleva", tj. do "středu" politického spektra. Directorův zákon: rozdělování důchodů vládou směřuje ve prospěch středových voličů, tj. skupin se středním příjmem. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

8 Teorie politických (politicko-ekonomických) cyklů
Předpokládá tzv. předvolební krátkozrakost voličů, tj. neschopnost prohlédnout dlouhodobé důsledky vládních opatření. Chce-li vládní strana setrvat u moci, pak musí před volbami realizovat "líbivou" fiskální politiku expanzivního charakteru (snižování daní, zvyšování důchodů, vládních výdajů apod.) vedoucí k dočasnému zvýšení "blahobytu" většinového voliče, zatímco realizace nepopulárních, tj. fiskálně-restriktivních opatření nastává ihned po volbách. Před dalšími volbami se vláda začíná opět uchylovat k líbivým opatřením a celý cyklus se opakuje. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

9 Smíšená ekonomika a veřejný sektor
Typ ekonomického systému: koexistence soukromého, veřejného a neziskového sektoru různé formy vlastnictví: soukromé, státní, družstevní dva ekonomické mechanismy - tržní a veřejný Struktura veřejného sektoru: Veřejná správa: organizační složky státu – ústřední orgány státní správy (ministerstva a jimi zřízené orgány, instituce zřizované územními samosprávnými celky – kraji, obcemi); nemají právní subjektivitu (do r rozpočtové organizace) příspěvkové organizace – s právní subjektivitou obecně prospěšné společnosti zřizované územní samosprávou Resorty: školství, věda, policie, justice, armáda, kultura, sport, zdravotnictví, sociální služby, hromadná doprava, spoje, sociální bydlení, ochrana životního prostředí atd. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

10 Seznam organizací MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje: Organizační složky státu: Česká správa sociálního zabezpečení Úřady práce Státní úřad inspekce práce Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně Ostatní organizační složky státu: Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně-Králově Poli Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově Příspěvkové organizace: Institut výchovy bezpečnosti práce (hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu) Ústav sociální péče pro tělesně postižené Hrabyně (hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu) Technická inspekce České republiky (nečerpá příspěvek ze státního rozpočtu) Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

11 Seznam organizací MŠMT
Česká školní inspekce Dům zahraničních služeb MŠMT Ústav pro informace ve vzdělávání Vzdělávací a konferenční centrum MŠMT Telč Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR Národní ústav odborného vzdělávání Výzkumný ústav pedagogický Pedagogické muzeum J. A. Komenského Národní institut pro další vzdělávání Pedagogické centrum pro polské národnostní školství v Českém Těšíně Národní technická knihovna Fulbrightova komise v České republice Národní institut dětí a mládeže Antidopingový výbor ČR Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT Učební středisko MŠMT Richtrovy boudy Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

12 Podniky mají zisky, zaměstnanci mzdy
Ekonomická výkonnost Podniky mají zisky, zaměstnanci mzdy Čím vyšší zisky a mzdy, tím vyšší odvody na daních a pojistném Veřejné rozpočty mohou financovat sociální politiku Občané se sociálními jistotami mohou produktivněji pracovat Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

13 Financování sociální politiky
Veškeré výdaje na sociální politiku se v ČR pohybují v řádech stovek miliard Kč ročně. Jde o výdaje na Sociální zabezpečení Zdravotnictví Školství Rodinnou politiku Ekologickou politiku Bytovou politiku Sociální politika je financována Státem (veřejné rozpočty, státní rozpočet, zejména MPSV) Místní samosprávou (kraje, obce) Zaměstnavatelem (příspěvek na pojištění zaměstnanců) Sponzorem Občanem (účastník/klient/pacient/student…) Hlavní metody financování: Rozpočtová (průběžná) Fondová (pojištěnci si ukládají příspěvky na vlastní účty; prostředky jsou investovány do cenných papírů a tím zhodnocovány; imunita vůči demografickému vývoji) Smíšená Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

14 Veřejné finance (rozpočty)
Veřejné finance slouží k zajištění existence a fungování veřejného sektoru. Stát je získává z těchto zdrojů: Daně (asi 50% příjmu SR) Pojistné – sociální (asi 30% příjmu SR), zdravotní (obojí platí zaměstnanec i zaměstnavatel) Kapitálové příjmy, transfery Dotace EU Veřejné rozpočty: Státní rozpočet (rozpočet vlády) Municipální rozpočty (rozpočty krajů a obcí) Rozpočty veřejných (státních) podniků (např. železnice, pošty) Státem vytvořené účelové peněžní fondy (zdravotní a sociální pojištění) Vazba na rozpočet EU Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

15 Státní rozpočet Zajišťuje financování Funkce:
Politické reprezentace státu – prezident, parlament, vláda Jednotlivých ministerstev a veřejných výdajů, které tato ministerstva zajišťují Dalších státem zřizovaných institucí Funkce: Alokační – produkce veřejných statků (např. stavba dopravní infrastruktury, financování školství, soudnictví, armády, policie) Redistribuční – přerozdělování prvotních důchodů, které nejsou spravedlivé pro velkou část obyvatelstva (zejména formou sociálních dávek) Stabilizační – ovlivňování ekonomického sektoru za účelem dosažení optimálního tempa růstu, přirozené míry nezaměstnanosti a stability cenové hladiny. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

16 Rozpočtová politika Zabývá se získáváním a alokací finančních zdrojů k realizaci veřejných politik. Každé ministerstvo nebo státní úřad vytváří rozpočtovou kapitolu. Správcem rozpočtové kapitoly je příslušný ministr, resp. nejvyšší představitel daného ústředního úřadu: odpovídá parlamentu za sestavení návrhu rozpočtu po jeho schválení parlamentem odpovídá za hospodárné, efektivní a účelné využití veřejných zdrojů je ze zákona povinen doložit ekonomicky racionální nakládání s veřejnými zdroji (zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole). Za koordinaci jednotlivých rozpočtových kapitol a realizaci rozpočtové politiky nese odpovědnost. Ministerstvo financí, jehož působnosti jsou stanoveny kompetenčním zákonem (zákon č. č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Ministerstvo financí předkládá každý rok do 30. září parlamentu návrh zákona o státním rozpočtu na následující rok. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

17 Nejvyšší kontrolní úřad
Vnější kontrolu (audit) veřejných výdajů realizuje Nejvyšší kontrolní úřad: vychází přímo z Ústavy ČR plní svoji funkci samostatně a není závislý ani na moci zákonodárné (parlamentu), ani na moci exekutivní (vládě) představuje jeden z nezastupitelných prvků parlamentní demokracie. Ústava ČR vedle moci zákonodárné, výkonné a soudní a dalších ústavních prvků definuje v samostatné hlavě Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu, jehož prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny (podle zákona o NKÚ na dobu devíti let), a jehož postavení, působnost a organizační strukturu stanoví zákon. Z těchto principů vychází i zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, který nabyl účinnosti Na základě tohoto zákona NKÚ zejména kontroluje a posuzuje hospodaření se státním majetkem i s finančními prostředky vybíranými na základě zákona (např. na zdravotní a sociální pojištění) a také plnění příjmových a výdajových položek státního rozpočtu. Na základě novely zákona o České národní bance z roku 2002 provádí NKÚ kontrolu hospodaření ČNB v oblasti výdajů na pořízení majetku a na provoz ČNB. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

18 Hospodářská politika Rozpočtová politika je součástí hospodářské politiky státu. Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality. Hospodářská politika je hraniční mezi politologií (snaží se o vytvoření komplexního hospodářsko-politického systému) a ekonomií (zkoumá možnosti realizace ekonomických zájmů). Cíle hospodářské politiky – makroekonomické cíle (tzv. magický čtyřúhelník): vysoká úroveň a dynamika produktu (roční tempo růstu HDP), vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost (průměrná roční míra nezaměstnanosti), stabilita cenové hladiny (průměrná roční míra inflace), vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (saldo obchodní bilance). Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

19 Magický čtyřúhelník DEFINICE HODNOTY MAGICKÉHO ČTYŘÚHELNÍKU
sleduje vztah mezi čtyřmi ekonomickými ukazateli: nezaměstnanost, HDP, saldo obchodní bilance, inflace. Naplnění všech čtyř ukazatelů není možné, pokud se zlepší dva z těchto ukazatelů, druhé dva se zhorší. protiklady: inflace vs. míra nezaměstnanosti, inflace vs. ukazatel tempa růstu ekonomiky hodnocení magického čtyřúhelníku je závislé na jeho ploše. Čím je plocha větší, tím je makroekonomická situace země příznivější. HODNOTY MAGICKÉHO ČTYŘÚHELNÍKU Míra inflace (v záporných číslech) – ideálně cca 0%, ČR ,9 %, ,5% Míra nezaměstnanosti (v záporných číslech) – ideálně cca 0%, ČR ,9%, ,1% Růst HDP – ideálně cca 10%, ČR ,1% Saldo obchodní bilance – ideálně cca 3% HDP Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

20 Magický čtyřúhelník Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

21 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

22 Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Časovým obdobím bývá obvykle rok. V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech. Čím vyšší je HDP, tím lépe může stát financovat sociální politiku, neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu. HDP v ČR se zvyšoval v letech 1999 – 2008 o 0,5 – 6,4 % ročně, v roce 2009 se snížil v důsledku ekonomické krize o 4,1 %. HDP v ČR činil v roce 2009 cca 3 biliony Kč, tj Kč na osobu, tj. v přepočtu podle parity kupní síly asi USD na osobu. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

23 Hospodářský cyklus 1. krize (pokles) – klesá reálný HDP. Klesá poptávka, výroba a investice, proto dochází ke snižování nákupu materiálu, k propouštění a růstu nezaměstnanosti. Lidé jsou nuceni snížit své spotřební výdaje, proto se tento pokles přelévá z odvětví do odvětví, až zasáhne celou ekonomiku. 2. Deprese (dno) – reálný HDP dosáhl minima, nejnižší úrovně v daném období (nikdy neklesne na nulu). Výroba zůstává na minimu, počet nezaměstnaných naopak dosahuje maxima. Je obtížné najít zaměstnání, mnoho podniků bankrotuje. 3. Oživení (expanze) – Reálný HDP začíná pomalu růst. Roste výroba, investice, klesá počet nezaměstnaných. Zvyšují se mzdy a tím i spotřeba, což vede k růstu poptávky a dalšímu růstu výroby. 4. Konjunktura (vrchol) – reálný HDP dosahuje svého maxima, nejvyšší úrovně v daném období. Tato úroveň je obvykle vyšší, než byla před krizí. Je to období největšího rozkvětu ekonomiky. Podniky vyrábí na hranici svých výrobních možností, jsou vysoké investice i spotřební výdaje. Počet nezaměstnaných klesá na minimum, někdy dochází i k tomu, že pracovní síla chybí a musí se „dovážet“. Trh však v určitém okamžiku nasytí, poptávka přestane růst a ekonomika směřuje k další krizi. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

24 Hospodářský cyklus Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

25 Nástroje hospodářské politiky
monetární politika (nositelem je Česká národní banka - ČNB), fiskální politika (systém veřejných rozpočtů, státní rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament), důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda a parlament - právní úprava fungování trhu, zprostředkovaně ČNB - hlídá inflaci), vnější obchodní a měnová politika (celní politika - vláda, kurzová politika - ČNB, apod.). Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

26 Fiskální politika Fiskální politika je součást hospodářské politiky státu, která se snaží ovlivnit vývoj ekonomiky změnami výše a struktury veřejných výdajů a daní. Na rozdíl od monetární politiky, která pečuje o stabilitu měny, je fiskální politika nástrojem aktivního zasahování státu do hospodářství. Slovo fiskální (z lat. fiscus – košík, později státní pokladna) vyjadřuje spojitost s daněmi: původně k pokrytí potřeb panovnického dvora a armády, později i pro financování veřejně prospěšných staveb (silnice, průplavy, železnice, školy atd.) a veřejných statků (bezpečnost a policie, zdravotnictví, školství, ochrana prostředí a další). Během 20. století se moderní státy staly tak významnými účastníky hospodářského života, že mohly aktivně ovlivňovat chod hospodářství jako celku. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

27 Typy fiskální politiky (podle poměru příjmů a výdajů státního rozpočtu)
Expanzivní fiskální politika: Veřejné výdaje jsou větší než vybrané daně, takže vzniká schodek (deficit) státního rozpočtu, čímž roste státní dluh. Expanzivní fiskální politika se snaží stimulovat růst výkonu ekonomiky prostřednictvím růstu státních výdajů a projeví se krátkodobým růstem HDP. Přes všechny teoretické námitky pracují moderní státy většinou se schodkovým státním rozpočtem a spokojují se jen s tím, že se snaží tento schodek a kumulovaný státní dluh udržovat v jistých mezích (viz např. Maastrichtská kritéria EU). Neutrální fiskální politika: Veřejné výdaje se rovnají vybraným daním, státní rozpočet je tudíž vyrovnaný. Tento stav představuje zřejmě těžko dosažitelný ideál, neboť se vyskytuje jen zcela výjimečně. Restriktivní fiskální politika: Veřejné výdaje jsou menší než daně, takže se snižuje státní dluh. Restriktivní fiskální politika má smysl tehdy, má-li stát veliký státní dluh; jinak by totiž znamenala, že stát vybírá zbytečně vysoké daně. Ve skutečnosti jsou však všechny moderní státy spíš více než méně zadluženy, přesto se jim nedaří restriktivní politiku zavést. Federální rozpočet USA byl za posledních 40 let v přebytku jen v roce a 2000 (díky iniciativě prezidenta Clintona). Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

28 Keynesiánská koncepce úlohy státu v ekonomice
John Maynard Keynes - Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936): návod na probuzení utlumených ekonomik po světové hospodářské krizi a nastartování nové prosperity. Ceny (zejména mzdy) jsou nepružné, a tak může na trzích existovat i dlouhodobá nerovnováha. Řešení: vládní intervence, např. v podobě veřejných výdajů na nákup zboží - zvýšení agregátní poptávky (= úhrn výdajů všech subjektů – státu, domácností, firem, dovozců...) – zamezení propadu krize a růstu nezaměstnanosti – aktivní fiskální politika. V praxi aplikována především v 50. a 60. letech 20. stol. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

29 Monetaristická koncepce úlohy státu v ekonomice
Monetaristé jsou pokračovateli klasické školy (učení Adama Smithe), která považuje státní vměšování do ekonomiky za nepřípustné. Hospodářská politika by se měla omezit na usměrňování množství peněz v oběhu a řízenou nabídkou peněz. Výchozí předpoklady: lidé sledují svůj ekonomický zájem, ceny (tedy i mzdy) zajišťují svým pohybem obnovování rovnováhy na trzích. Základem fungující ekonomiky je tedy existence volných trhů - trhu výrobků a služeb, trhu práce a trhu kapitálu. Ty nesmějí být deformovány státními zásahy (zmrazení cen a mezd, stropy úrokových sazeb, zaručené minimální mzdy atd.). Milton Friedman (chicagská škola), v praxi R. Reagan, M. Thatcherová, A. Pinochet v Chile v 80. letech 20. století. Aktivní monetární politika (součást a nástroje hospodářské politiky, souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů; nástroj centrální banky, základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace). Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

30 Výdaje státního rozpočtu ČR 2010 (v tisících Kč)
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

31 Příjmy státního rozpočtu ČR 2010 (v tisících Kč)
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

32 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

33 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

34 Schválený státní rozpočet 2010 (v miliardách Kč)
Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

35 Daň fiskální funkce redistribuční funkce stabilizační funkce
Daň je povinná a nenávratná, zpravidla pravidelně se opakující platba do veřejného rozpočtu bez nároku na ekvivalentní a přímé plnění z veřejného rozpočtu. Spolu s příspěvky na sociální zabezpečení tvoří rozhodující skupinu příjmů v rozpočtových soustavách vyspělých zemí. Tři hlavní funkce daní: fiskální funkce redistribuční funkce stabilizační funkce Nedaňové příjmy: poplatky, vratky dotací a návratných výpomocí, pokuty, přijaté úroky, odvody ČNB, nahodilé příjmy Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

36 Historie daně již ve starém Římě, Řecku, Orientu
na počátku: potřeba panovníka financovat jednorázové a mimořádné události starověk: druhořadý, nepravidelný zdroj feudální společnost: pravidelný zdroj liberalismus: laissez-faire, teorie daňové abstinence a neutralita daní; vznik prvních daňových soustav s přímými a nepřímými daněmi; Anglie 1797 nakrátko důchodová daň 90. léta 19. stol: začátek moderní doby zdanění ve střední Evropě po 1. sv. válce: redistribuční úloha daní po 2. sv. válce: rozdvojení země s centrálním plánováním: omezený význam daní, cenová úloha daní země s tržní ekonomikou: keynesiánství vs. ekonomie strany nabídky od konce 60. let: harmonizace daňových soustav 70. léta: harmonizace nepřímého zdanění (pásma) Z financování válek neplynul žádný bezprostřední užitek poddaným; daně nezakládají nárok na ekvivalentní plnění; stát bez ohledu na individuální preference rozhoduje o dalším použití daní (prostřednictvím zvolených zástupců) opakem je daňová asignace těsná vazba daní s genezí, postavením a úlohou státu; vývoj dodnes není ukončen starověk: nebyly důchodové daně liberalismus: požadavek hospodářsky slabého státu, který nekonkuruje jednotlivcům neutralita daní = daně by neměly ovlivňovat ekonomickou aktivitu výrobců a neměly by zasahovat do rozdělení příjmů a majetku; tj. nepřipouští se rozdělovací a stabilizační funkce Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

37 Soustava daní v ČR Nedaňové příjmy: nejsou v nich poplatky, ty stojí zvlášť 01 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

38 Struktura příjmů státního rozpočtu
Celkové příjmy cca 600 mld Kč 01 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

39 Současný daňový systém v ČR
Daně Kdo platí Z čeho platí Kolik platí Přímé Důchodové Fyzické osoby Z příjmu (superhrubá mzda) 15% Právnické osoby Ze zisku 19% Majetkové Fyzické i právnické osoby Z nemovitostí, Z převodu nemov. Dědická Darovací Silniční apod. Nepřímé Spotřební Kupující Pohonné látky Alkohol (čistý líh) Tabák 9Kč/l 265Kč/l 0,9Kč+27%/ks Cla Dovážející Ze stanoveného dováženého zboží Z přidané hodnoty (DPH) Prodejce finálního výrobku, ale DPH promítne do ceny Základní sazba Snížená sazba (základní zboží) 5% Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

40 Součastný systém povinného pojištění v ČR
Odvody v poměru k výši hrubé mzdy: DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ zaměstnanec 6,5 % zaměstnavatel (včetně přísp. na SPZ 1,2 %) 22,7 % osoba samostatně výdělečně činná 29,2 % NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ zaměstnanec 0 zaměstnavatel 2,3 % osoba samostatně výdělečně činná (dobrovolné) 1,4 % ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zaměstnanec 4,5 % zaměstnavatel 9 % osoba samostatně výdělečně činná 13,5 % Odvody činí celkem cca 35% ze superhrubé mzdy, dalších 15% (-2070 Kč – sleva na dani) činí daň. Zaměstnanec tedy přímo dostane cca 50% (HM ) – 66% (HM 8.000) hodnoty, kterou vytvoří. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

41 Aktuální návrhy ministerstva financí ČR (jednání vlády 22. 9. 2010)
Zrušení zvláštní úpravy, podle které nejsou peněžité náhrady u představitelů státní moci předmětem daně; současně zdanění platu prezidenta a renty bývalého prezidenta. Zdanění některých druhů výsluhových náležitostí a přídavku na bydlení u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Snížení základní slevy na poplatníka o 100 Kč za měsíc; úpravou je bezprostředně sledován cíl vytvořit rezervy na odstraňování či prevenci povodňových škod. Snížení daňového zvýhodnění na vyživované dítě o 240 Kč za rok. Tato změna je motivována skutečností, že v roce 2008 došlo ke skokovému zvýšení slevy na vyživované dítě mj. z důvodu zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Byla provedena kompenzace 8 návštěv dítěte u lékaře, tj. 240 Kč ročně. V současnosti již jsou děti od placení tohoto poplatku osvobozeny, proto již tato kompenzace ztratila svůj smysl. Zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků ve dvou postupných krocích (2011, 2014) Zavedení 50% daně ze státní podpory stavebního spoření, u nových smluv snížení státní podpory na 2000 Kč. Návrh zákona o státním rozpočtu 2011: Příjmy 1 044,8 mld. Kč, výdaje ,8 mld. Kč. Deficit 135 mld. Kč; podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP bude v roce 2011 ve výši 4,6 %. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01

42 Financování oblastí sociální politiky
Odpovědné minist. Finanční fond Metoda financování Zdroj Roční výdaje Důchody, nemocenské MPSV St. rozpočet, penz. fondy Smíšená Pojistné na soc. zabezpečení 470 mld. Státní sociální podpora (dávky) Státní rozpočet Průběžná Daně Sociální pomoc (služby, dávky) Daně, přímé platby klienta Podpora v nezaměstnanosti Přísp. na st. pol. zaměstnanosti Zdravotnictví MZ Zdravotní pojišťovny Fondová Zdravotní pojištění, poplatky pacientů 270 mld. Školství MŠMT Daně, přímé platby na soukr. šk. 120 mld. Rodinná politika Bytová politika Ekologická politika MŽP Daně, podniky Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 01


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek"

Podobné prezentace


Reklamy Google