Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ochrana přírody v mezinárodním a evropském komunitárním právu JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D Olomouc 26.9. 2007.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ochrana přírody v mezinárodním a evropském komunitárním právu JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D Olomouc 26.9. 2007."— Transkript prezentace:

1 Ochrana přírody v mezinárodním a evropském komunitárním právu JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D Olomouc

2 Doporučená literatura:  Vojtěch Stejskal: Úvod do právní úpravy ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost. Nakladatelství Linde, Praha stran 

3 Předmět ochrany přírody v právu:  Druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště  Ekosystémy  Biologická rozmanitost  Krajina

4 Biologická rozmanitost (biodiverzita)  Různorodost 1) živých organismů a mikroorganismů, včetně genů, na úrovni druhů a populací, 2) ekosystémů, 3) krajiny. - včetně vztahů mezi 1-3 (WWF, 1989)

5 Jeden z globálních problémů životního prostředí  – Ztráta biologické rozmanitosti – člověk změnil přírodní ekosystémy za posledních 50 let rychleji a rozsáhleji než kdykoli v historii (UNEP, World Resources Institut 2005) - úbytek biologické rozmanitosti– důsledkem je ohrožení druhové biodiverzity – IUCN (2004): druhů ohrožených živočichů a rostlin

6 Příčiny ohrožení biodiverzity - Poškozování a ničení původního prostředí; -Probíhající a očekávaná změna klimatu; -Nadměrné využívání populací divoké fauny a flóry člověkem; - Choroby; -Působení nepůvodních invazních druhů; -Kontaminace prostředí.

7 Základní ekopolitické strategické dokumenty konstatující problém ztráty biodiverzity a zásady jejího zmírnění či zastavení  Deklarace o udržitelném rozvoji, Johannesburg 2002  6. Akční program ŽP ES 2002  Strategie ochrany biodiverzity ČR 2005  Zpráva Mezinárodního panelu o změnách klimatu 2007

8 Vývoj právní úpravy ochrany přírody  Národní právo – od počátku 19.století, zejména státy v Evropě a v Severní Americe - první nařízení či zákony o zřízení přírodních rezervací, později národních parků, od poloviny 19.století první zákony k ochraně vybraných druhů živočichů, od počátku 20.století první komplexní zákony na ochranu přírody a přírodních památek  Supranárodní právo: - Mezinárodní úroveň – od poloviny 19.století dvojstranné, později vícestranné regionální dohody, od 20.století mnohostranné regionální a globální úmluvy - Evropské komunitární právo – až od konce 70.let 20.století v ES, později EU

9 Ochrana přírody v mezinárodním právu Cíle mezinárodního práva: podporovat mezinárodní spolupráci v ochraně životního prostředí a přispět tak k ochraně fauny, flóry, přírodních stanovišť, krajinných celků, atd.

10 Přístupy mezinárodněprávní úpravy ochrany přírody právními prostředky - Druhová ochrana – od 19.století - Územní ochrana (+ druhová) – od 20.století - Ekosystémová – od 90.let 20.století – integrovaný přístup ochrany a péče o suchozemské a vodní živé organismy a jejich společenstva a ekosystémy

11 Prameny mezinárodního práva:  neexistence kodifikace práva ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost  Od 19.století mezinárodní úmluvy  od 80.let 20.století relativně samostatné protokoly k úmluvám  Od 60.let 20.století roste význam i soft law, např. Světová charta přírody 1982

12 Dělení úmluv a protokolů podle předmětu na závazky které jsou potencionálně aplikovatelné:  Na všechny druhy a přírodní stanoviště na planetě Zemi  Na všechny druhy a přírodní stanoviště v určitém regionu  Jen pro určité 1) druhy, 2) přírodní stanoviště na globální, regionální či subregionální úrovni

13 Nástroje mezinárodněprávní úpravy ochrany přírody  ochrana biodiverzity  ochrana migrujících druhů  ochrana druhů in situ - v rámci stanovišť;  ochrana druhů ex situ - mimo původní biotop;  regulace (zejména prevence) invazí geograficky nepůvodních druhů;  ochrana určitých přírodních společenstev  ochrana a udržitelné využívání konkrétních přírodních jevů, útvarů a lokalit  podmínky vytváření spojitých soustav chráněných území  ochrana krajiny a krajinného rázu  regulace mezinárodního obchodu s ohroženými druhy  úprava podmínek využívání druhů a jejich populací - zejména prostřednictvím lovu, odchytu, sběru  regulace udržitelného využívání přírodních zdrojů

14 Vybrané typické znaky mezinárodní smluvní úpravy ochrany přírody 1) Kategorizace předmětu ochrany -druhy – např.ohrožený vyhubením -území (lokality) – chráněné území, např.národní park Vliv IUCN na legislativu

15 Vybrané typické znaky mezinárodní smluvní úpravy 2) Seznamy – v přílohách úmluv a protokolů nebo vedené při sekretariátech úmluv či protokolů druhové seznamy  konkrétní druhy – např. CITES,  kategorie druhu z hlediska stavu či významu - např.CBD seznamy územní ochrany  seznamy konkrétních lokalit, přírodních společenstev, památníků, přírodních útvarů – např.Ramsarská úmluva, Úmluva o světovém a kulturním dědictví  seznamy typů přírodních stanovišť – Bernská úmluva

16 Vybrané typické znaky mezinárodní smluvní úpravy  3) Formy ochrany – - obecná a zvláštní ochrana přírody - územní a druhová ochrana přírody  4) Organizační struktura úmluv- konference smluvních stran, stálé řídící výbory, sekretariát, vědecké poradní orgány  5) Spolupráce s nevládními občanskými - Greenpeace a vědeckými organizacemi - IUCN, Birdlife, Wetlands Int.

17 Světový svaz ochrany přírody  1948 Paříž  Sídlo: Gland u Ženevy  Od 1996 se pravidelně konají Světové kongresy ochrany přírody  Červené seznamy ohrožených druhů  Systém kategorií chráněných území  Závěry a doporučení IUCN mají charakter soft law

18 Nedostatky mezinárodních úmluv  A) Obecnost předmětu úpravy, čím globálnější problém, tím méně konkrétní text  B) Dlouhý proces vyjednávání  C) Otázka podpory států (záleží na předmětu, financích, politice, atd.)  D) Závaznost úmluv (měkké a tvrdé normy, jen pro smluvní strany – státy)  E) Odpovědnost státu jen politická, možnost donucení splnění závazků slabá, neexistence sankcí (až na výjimky)

19 Hlavní mezinárodní úmluvy na ochranu přírody a krajiny  Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam zvláště jako biotopy vodního ptactva  PodpisÍrán, Ramsar, 1971  Platnost1975  SekretariátŠvýcarsko, Gland  V ČR sdělení FMZV č. 396/1990 Sb.

20 Úmluva o mokřadech  První úmluva s celosvětovou účastí  Cíl zajištění co nejširší ochrany a rozumného využívání mokřadů a jejich zdrojů  Předmět ochrany - mokřady - vodní ptactvo na mokřady vázané

21 Úmluva o mokřadech  Mokřad území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými i slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů

22 Úmluva o mokřadech  Seznam mokřadů mezinárodního významu – Ramsar sites mokřadů -cca. 129 milionu ha  Seznam ohrožených mokřadů – Montreux Record - mokřady, v nichž došlo, dochází nebo může dojít ke změnám ekologického charakteru a tím k jejich ohrožení případně zničení

23 Úmluva o mokřadech  Povinnosti smluvních stran  - nahlásit do seznamů mokřady  -zajistit praktickou ochranu a udržitelné využívání  -zabezpečit právní ochranu  Sledovat stav mokřadů  -výměna informací

24 CITES  Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin  Uzavřena: Washington  Vstup v platnost:  Česká rep. (ČSFR): publikace pod č. 572/1992 Sb.

25 CITES  Cíle:  regulace a monitoring mezinárodního obchodu s vybranými živočichy a rostlinami  postavení mezinárodního obchodu pod společnou kontrolu všech zemí světa  zajistit, že mezinárodní obchod neohrozí přežití populací fauny a flóry v přírodě

26 CITES Chráněné druhy - 3 kritéria - volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny - ohrožené nebo potenciálně ohrožené na přežití ve volné přírodě (též „podobné“ druhy) - poptávka ze strany mezinárodního obchodu 3 seznamy chráněných druhů: I a II + „národní seznam“: III Exemplář - živočich nebo rostlina, živé nebo neživé - jakákoliv část těla nebo výrobek (s výjimkami zejména u rostlin) - věc nebo výrobek, který v názvu nebo jinak deklaruje, že obsahuje chráněný druh

27 CITES  Dovoz, vývoz – povolení (permit)  Nejpřísnější postup u exemplářů přímo ohrožených (Příloha I. Úmluvy)  Orgány úmluvy:  Výkonný – Ministerstvo životního prostředí  Vědecký – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR  kontrolní -zapojení složek určených k prosazování ochrany exemplářů podle CITES (celníci, policie, Interpol, Česká inspekce životního prostředí),

28 Zavedení právního režimu podle CITES Přínosy  -posílení ochrany přírody a její propagace v jednotlivých státech,  -regulace snižování biologické rozmanitosti,  -prohloubení mezinárodní spolupráce, výměna informací  -získání statistických údajů jako podkladů pro zavádění ochranných opatření, včetně financování projektů ochrany přírody, Nedostatky:  zákazy a příkazy vyvolávají poptávky po exemplářích = černý obchod,  zvyšování cen na černém trhu

29 Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů  Podpis1979, Bonn, SRN  Platnost 1981  Sekretariát UNEP, Bonn  - publikace pod č. 127/1994 Sb.

30 Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů  Cíl ochrana ohrožených druhů ptáků a ostatních migrujících pozemních, sladkovodních a mořských živočichů v celém areálu jejich výskytu a zejména na tahových cestách Hlavní nástroje - podpora, spolupráce a propagace výzkumu - zajištění bezprostřední ochrany druhů - uzavírání dílčích dohod o ochraně jednotlivých ohrožených druhů

31 Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů  2 seznamy - ochrana pro kriticky ohrožené druhy v celém areálu rozšíření (vyloučení či zmírnění překážek migrace a omezení faktorů, které druhy ohrožují, zákaz úmyslného zabíjení, poškozování, rušení a odchytu těchto druhů) - druhy, u nichž záchovný status vyžaduje uzavření mezinárodních dohod a memorand pro jejich zachování Záchovný status: souhrn vlivů, působících na stěhovavé druhy, které se mohou projevit na jejich dlouhodobém rozšíření a početnosti

32 Regionální dohody pro druhy z druhé přílohy Bonnské úmluvy, zaručující péči o síť stanovišť - D. o ochraně evropských populací netopýrů - D. o ochraně kytovců Černého moře, Středozemního moře a přilehlých oblastí Atlantického oceánu - D. o ochraně malých kytovců Baltického a Severního moře - D. o ochraně tuleňů ve Waddenském moři - D. o ochraně africko- euroasijských stěhovavých vodních ptáků - D. o ochraně albatrosů a buřňáků

33 Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků Podpis , Nizozemí, Haag Platnost Strany48 SekretariátSRN, Bonn - ČR: č.92/2006 Sb.m.s. Předmět ochrany vodní ptáci a jejich stanoviště v celé oblasti jejich migrace

34 Dohoda o ochraně evropských populací netopýrů  Podpis 1991, VB, Londýn  Strany30  SekretariátSRN, Bonn  ČR: 208/1994 Sb.  Ochrana 48 druhů čeledi netopýrovitých a vrápencovitých 

35 Tzv. memoranda pro záchranu vybraných druhů stěhovavých živočichů - M. o porozumění při ochraně jeřába sibiřského - M. o porozumění při ochraně kolihy tenkozobé - M. o porozumění při ochraně mořských želv atlanticko-afrického pobřeží - M. o porozumění při ochraně mořských želv Indického oceánu a jihovýchodní Asie - M. o porozumění při ochraně dropa velkého - M. o porozumění při ochraně jelena bukharského - M. o porozumění při ochraně rákosníka ostřicového  Připravuje se Memorandum o porozumění při ochraně západoafrické populace slona afrického

36 Úmluva o biologické rozmanitosti Uzavřena 1992, Konference OSN UNCED, Rio de Janeiro Platnost SekretariátKanada, Montreal - V ČR: č. 134/1999 Sb.

37 Cíl - ochrana rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů - udržitelné využívání složek biodiverzity - rovnoměrné a spravedlivé rozdělování přínosů, vyplývajících z využívání genetických zdrojů včetně soudobých biotechnologických postupů

38 Závazky - plány ochrany a rozumného využívání druhového bohatství - zákonná ochrana ohrožených druhů i jejich prostředí - Zásady in situ a ex situ - rozšiřování zvláště chráněných území - posuzování vlivů projektů na jednotlivé složky biodiverzity - Biologická bezpečnost - Sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů včetně soudobých biotechnologických postupů

39 Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti  Přijat , Kanada, Montreal  Jediný protokol k Úmluvě o biodiverzitě  Cíl zajištění ochrany a bezpečnosti při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů při přechodu státních hranic

40 Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví  Podpis1972, Francie, Paříž  Platnost ČR : č. 159/1991 Sb.

41 Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví Cíl - ochrana kulturních a přírodních památek výjimečné hodnoty - prohlašují se za součást světového dědictví lidstva Závazky - označení, ochrana, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím

42 Kulturní dědictví - památníky - skupiny budov - lokality (kombinovaná díla přírody a člověka ) Přírodní dědictví - Přírodní jevy - Geologické a fyziografické útvary - Přírodní lokality

43 Seznam světového dědictví - 628památek kulturních (Versailles, Stonehenge, Velká čínská zeď, mírový památník v Hirošimě, hist. jádra Vídně, Salzburku, Krakova, Varšavy, Říma) - 160památek přírodních (Bernské Alpy ve Švýcarsku, Kilimandžáro, Velký bariérový útes, Serengeti, Everglades, Grand Canyon) - 24památek smíšených - Seznam světového dědictví v nebezpečí – Babylon (Irák), národní parky v Kongu

44 Evropská úmluva o krajině  Podpis  , Itálie, Florencie  Platnost  Strany15   ČR: č. 13/2005 Sb.m.s.  ochrana všech typů krajiny v Evropě  přírodní, venkovská, urbánní i příměstská území

45 Evropská úmluva o krajině  Krajina = „část území, tak, jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů“

46 Evropská úmluva o krajině -závazky smluvních stran  osvěta  inventarizace a hodnocení krajiny  ochrana,  aktivní péče,  ohled na krajinu v rámci územního a sektorálního plánování a  udržitelné využívání krajiny jako celku

47 Ochrana a udržitelný rozvoj Karpat  2003 Kyjev, Rámcová úmluva  ČR: 47/2006 Sb.m.s.  Spolupráce 7 států regionu s cílem zlepšení kvality života obyvatel regionu, posílení místních ekonomik a ochrana a udržitelný rozvoj přírodního a kulturního dědictví

48 Ochrana a udržitelný rozvoj Karpat  Konkretizace úmluvy v budoucích protokolech o biodiverzitě, krajině, udržitelném zemědělství, lesním hospodářství, hospodaření v povodích, cestovním ruchu, ochraně kulturního dědictví

49 Podpis 1979, Švýcarsko, Bern Platnost Strany 45, řada pozorovatelů ČR: 107/2001 Sb.m.s. Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť

50 Cíle - ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů - ochrana jejich přirozeného výskytu - důraz na druhy a lokality, jejichž zachování vyžaduje spolupráci několika států - podpora spolupráce mezi státy - zvláštní důraz na ohrožené a zranitelné druhy a druhy stěhovavé

51 Požadavky - legislativa v souladu se smluvními ustanoveními - ochrana přírody součástí celostátní politiky - podněcování a podpora všestranné mezinárodní spolupráce

52 4 přílohy I. přísně chráněné druhy rostlin II. přísně chráněné druhy živočichů III. chráněné druhy živočichů s možností jejich regulace, ale při zachování populací mimo ohrožení IV.nedovolené způsoby lovu a odchytu - možnost výhrad k jednotlivým přílohám

53 Antarktický smluvní systém (The Antartic Treaty System).  Smlouva o Antarktidě (Washington, 1959) a opatření učiněná podle této smlouvy.  Přidružené mezinárodní právní nástroje, jež nabyly platnosti, a opatření učiněná podle těchto instrumentů: - Úmluva o ochraně antarktických ploutvonožců (Londýn, 1972), - Úmluva o ochraně antarktických mořských živých zdrojů (Canberra, 1980), - Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě (Madrid, 1991).

54 Ochrana přírody v EU Legislativa EU upravuje okruhy: i) regulace obchodování s druhy podle CITES ii) ochrana druhů ex situ - ZOO iii) ochrana druhů in situ a) podle směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích b) podle jiných předpisů (kožešinová zvířata, ploutvonožci, velryby, delfíni) iv) územní ochrana – soustava Natura 2000

55 Územní a druhová ochrana Základem (inspiraci) pro tvorbu komunitární legislativy tvořila Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bern, 1979) 2001 Göteborg - Strategie udržitelného rozvoje, cíl EU: zastavit do roku 2010 úbytek biodiverzity 2002 – Šestý akční program pro životní prostředí , čl.6 písm.a) Ochrana přírody a biologické rozmanitosti

56 Hlavní prameny platné právní úpravy: Směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (Směrnice o ptácích) Směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Směrnice o stanovištích)

57 Směrnice Rady č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků  Základ tvoří:  1) územní ochrana (obecná a zvláštní ochrana stanovišť, zřizování chráněných území)  a  2) druhová ochrana (ochrana druhů in situ, ochrana stěhovavých druhů, zákaz komerčního využívání), výjimky z druhové ochrany: lov, obchod, speciální případy ve veřejném zájmu)

58 Směrnice Rady č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků → Cíl: ochrana všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na evropském území členských států;  Ochrana se vztahuje na ptáky, jejich vejce, hnízda a stanoviště  Směrnice upravuje i přísné podmínky regulování těchto druhů a stanoví pravidla pro jejich využívání;  Stanovení odchylek v taxativně uvedených případech  Směrnice dále stanoví ochranu před nepůvodními druhy

59 Přílohy směrnice o ptácích Příloha I – seznam ohrožených druhů → povinnost členských států vytvářet oblasti zvláštní ochrany (Special Protection Areas, SPAs) za účelem ochrany stanovišť těchto druhů (tzv. ptačí oblasti) Příloha II – seznam druhů, které mohou být loveny podle národní legislativy členských států Příloha III – seznam druhů, jejichž příslušníci mohou být drženi pro komerční účely, nabízeni k prodeji a prodáváni za předpokladu, že byli legálně usmrceni nebo odchyceni nebo získáni jiným zákonným způsobem Příloha IV – zakázané metody lovu, odchytu a usmrcování ptáků Příloha V – otázky, kterým má být věnována zvláštní pozornost, např.vědecký výzkum

60 Směrnice Rady č. 92/43/EHS o stanovištích → CÍL:přispět k zajištění biologické rozmanitosti na území členských států EU → základní povinnosti členských států: 1) Územní a 2) druhová ochrana -1) navrhnout seznam lokalit, v nichž se vyskytují přírodní stanoviště uvedená v příloze I a stanoviště druhů uvedených v příloze II, a předložit jej Evropské komisi, která schválí seznam lokalit významných pro Společenství (Sites of Community Importance, SCI) vyskytujících se v jednotlivých členských státech; příslušný členský stát je poté povinen vyhlásit dané lokality jako zvláštní oblasti ochrany (special areas of conservation, SAC) – v ČR tzv.evropsky významné lokality - 2) přijmout nezbytná opatření pro vytvoření systému přísné ochrany druhů uvedených v příloze IV

61 Evropsky významné lokality  Ochrana stanovišť (typy biotopů – např.vodní toky, rašeliniště, lesy určitého typu, jeskyně),  ochrana ohrožených druhů živočichů nepatřících mezi ptáky (např.vydra, bobr, rys, medvěd, čolek, kuňka, mihule, rak, losos, vranka, motýli,atd.) a  ochrana ohrožených druhů rostlin (střevíčník pantoflíček, koniklec, hořeček, pelyněk, atd.)

62 Směrnice o stanovištích – Přílohy: Příloha I – typy přírodních stanovišť + Příloha II – druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany Příloha III – kritéria pro výběr lokalit vhodných jako lokality významné pro Společenství a pro vyhlášení jako zvláštní oblasti ochrany Příloha IV – druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, které vyžadují přísnou ochranu Příloha V – druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž odebírání z volné přírody a využívání může být předmětem zvláštních opatření Příloha VI – zakázané metody a prostředky odchytu a usmrcování a způsoby přepravy

63 NATURA 2000 = spojitá evropská ekologická soustava zvláštních oblastí ochrany (čl. 3 odst. 1 Směrnice o stanovištích) → tvořena evropsky významnými lokalitami dle Směrnice o stanovištích a ptačími oblastmi dle Směrnice o ptácích rozdíl ve způsobu vyhlašování jednotlivých oblastí ochrany : (ptačí oblasti samostatně každým členským státem, evropsky významné lokality složitým procesem zahrnujícím Evropskou komisi)

64 Natura 2000 CÍLE: 1. Ochrana biodiverzity 2. Zajištění trvalé péče o nejhodnotnější části přírody 3. Začlenění cenných přírodních fenoménů členských států do celoevropského kontextu v jeden funkční celek 4. Prosazení šetrného hospodaření v chráněných územích Natura 2000 představuje minimální společný základ územní ochrany v rámci celé EU. Členské státy mají právo chránit i další území podle svých tradic, potřeb a především zachovalosti své přírody. Natura 2000 tedy „národní“ ochranu přírody nenahrazuje, ale doplňuje.

65 Judikatura ESD  C-355/90 – 1993: Komise versus Španělsko (Marismas de Santoňas) – státy musí vyhlásit za zvláště chráněné území takové území, které splňuje objektivně podmínky ochrany podle směrnic o ptácích, resp. o stanovištích  C-44/95 – 1996: Lappel Bank – při určování hranic zvláště chráněného území nelze zohledňovat ekonomické zájmy; povolování aktivit lze až po vyhlášení území za zvláště chráněné  C-3/96 – 1998: Komise versus Nizozemí - při vymezování zvláště chráněného území je nutné vycházet z platných mezinárodních ornitologických kritérií  C-209/02 – 2004: Komise vs.Rakousko – státy musí při záměru rozšířit investiční výstavbu na území zvláštní ochrany ptactva provést nejen posouzení vlivů EIA, ale i vlivů na soustavu NATURA 2000 a v případě negativních vlivů nelze záměr realizovat bez posouzení alternativních variant, resp. provedení kompenzačních opatření

66 Pokračování


Stáhnout ppt "Ochrana přírody v mezinárodním a evropském komunitárním právu JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D Olomouc 26.9. 2007."

Podobné prezentace


Reklamy Google