Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Karel IV. 7. ročník.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Karel IV. 7. ročník."— Transkript prezentace:

1 Karel IV. 7. ročník

2 Karel IV. Vypracovala: Mgr. V. Sýkorová
Použitá literatura: Augusta, P. – Honzák, Fr.: Naše vlast. Praha 1998, 2003. Mandelová, H.: DĚJINY V OBRAZECH – České dějiny za vlády Lucemburků. Praha 1999.

3 Roku 1310 usedl na český trůn Jan Lucemburský, který se oženil s Eliškou Přemyslovnou, dcerou krále Václava II. Jan býval často označován jako „král cizinec“. Po rozchodu s Eliškou v zemi skutečně dlouho nepobýval. Lákaly ho rytířské turnaje a válečná střetnutí. Po smrti Jana Lucemburského nastupuje na trůn jeho syn Karel IV. Pojďte se teď společně podívat na onu slavnou dobu vlády tohoto panovníka, jež si díky své lásce k zemi české vysloužil přezdívku Otec vlasti.

4 Otec vlasti snehovaprincezna.blog.cz Karel IV.- císař římský, král český, lombardský a arelatský, hrabě lucemburský, markrabě moravský.

5 štěstí krále a království“.
Jak zaznamenal kronikář, dne 14. května 1316 se po dvou dcerách „narodil na Pražském Městě Václav, prvorozený syn pana krále Jana a paní Elišky, královny české a polské, a při jeho narození nastala radost a plesání všem, kteří milovali štěstí krále a království“. info-koktejl.cz zlate-mince.cz Eliška Přemyslovna Jan Lucemburský

6 O čtrnáct dní později při slavnostním obřadu v bazilice sv
O čtrnáct dní později při slavnostním obřadu v bazilice sv. Víta arcibiskup Petr z Aspeltu za přítomnosti arcibiskupa Balduina, dalších církevních hodnostářů a celého dvora pokřtil prince po jeho velkých přemyslovských předcích jménem Václav. wikipedia.org malotridka.ic.cz arcibiskup Petr z Aspeltu křest Václava roku 1316

7 Mládí v Čechách Loket Křivoklát
Krátce po narození Václava v zemi počaly spory o moc. Protože se Eliška začala obávat o princovu bezpečnost, když král odjel ze země, svěřila dvouměsíčního syna do ochrany svého přívržence pana Viléma Zajíce z Valdeka na pevném hradě Křivoklátě. Snad se jí pak ani toto útočiště nezdálo příliš bezpečné; po roce totiž se všemi dětmi odjela na svůj silně opevněný hrad Loket. wikipedia.org Loket Křivoklát

8 Malý králevic vyrůstal na Lokti v péči své matky do začátku roku 1319
Malý králevic vyrůstal na Lokti v péči své matky do začátku roku Tehdy si Jan Lucemburský mocí vynutil vstup do hradu a podnícen bezohlednými pány obvinil Elišku ze spiknutí. Vykázal ji s dcerami a druhorozeným, teprve tříměsíčním Přemyslem, na hrad Mělník. Ještě ne tříletého Václava násilím matce odejmul a na dva měsíce uvěznil v hradním sklepení. Od této tragické události se Václav již nikdy se svou matkou nesetkal. Také další rok strávil králevic na Lokti, i když už ve větší volnosti. Až do svých sedmi let pak žil na Křivoklátě v péči chův a strážců, avšak bez her se sourozenci, výletů do kraje, dětských radostí. uvěznění mladičkého Václava malotridka.ic.cz

9 Život Václava zcela mimořádně ovlivnily události roku 1323.
Před několika měsíci se Janova sestra provdala za francouzského krále Karla. Sňatek zprostředkoval sám Jan Lucemburský, který byl leníkem francouzských králů a častým hostem jejich dvora. Nyní využil příležitosti, aby do pařížského prostředí pozval i staršího syna a zajistil zde jeho výchovu a vzdělání. Rozhodl se také vybrat zde pro budoucího českého krále manželku. Podle jeho volby se jí měla stát Markéta zvaná Blanka, dcera Karla z rodu Valois. Jednání nebylo jednoduché, ale skončilo úspěšně. Spěšní poslové přivezli 4. dubna 1323 Václava z Křivoklátu a již 15. května se konala velkolepá svatba. Pravděpodobně ještě před svatbou přijal Václav svátost biřmování. Kmotrem mu byl sám francouzský král, a jak bylo v té době zvykem, přijal kmotřenec jeho jméno. Od této chvíle užíval český princ pouze nové, ve Francii velmi vážené jméno Karel. nakladatelstvipro.cz wikipedia.org Blanka z Valois Václav (Karel IV.)

10 Pařížská studia ao-institut.cz Hned po svatbě se Karel musel začít věnovat činnostem spojeným s povinnostmi příštího vládce. Byl zprvu tichý a zamlklý, a snad proto k němu bezdětný král Karel , který měl podobnou povahu, velmi přilnul. Na králův pokyn mu byli vybráni nejlepší učitelé – kněží s vysokým vzděláním, kteří nejprve Karla zdokonalili v umění číst a psát, prohlubovali jeho znalosti a vedli jeho všeobecné vzdělání. Aby bylo na úrovni doby. Zasvěcovali ho i do tajů diplomacie a vladařských povinností. wikipedia.org Říká se, že ke konci princova pobytu ve Francii ho mimořádně ovlivnil vynikající vzdělanec, jeden z nejlepších řečníků své doby, úspěšný diplomat s mezinárodním rozhledem a autoritou, opat benediktinského kláštera ve Fécamp Pierre de Rosieres. V Paříži získal Karel rozsáhlé vzdělání: budoucí císař uměl německy, francouzsky, latinsky a italsky (česky se znovu naučil až po svém návratu do země roku 1333).

11 jako na šťastné období svého života. Pařížská léta měla pro budoucího
pribeh-hradu.cz Karlů sedmiletý pobyt v Paříži ukončil otcův příkaz, aby se spolu s Blankou odebrali do Lucemburska. Ve svém životopise vzpomíná Karel na léta studií jako na šťastné období svého života. Pařížská léta měla pro budoucího krále význam, nejen pro vzdělání a zkušenosti, které získal, ale i pro poznání nejvytříbenějšího prostředí a vysoké kultury té doby. Karel se neseznámil jen s vynikajícími osobnostmi, ale i s dokonalými uměleckými díly a stavbami. Přesvědčil se o tom, že umění může patřit k ozdobám krále a být oporou královské moci i součástí královského majestátu – šířit slávu panovníka za jeho život i po jeho smrti. Mnohá moudrá vladařská rozhodnutí úspěšné Karlovy vlády mají svůj počátek právě v těchto pařížských letech.

12 Velmi brzy se učil Karel vládnout
Velmi brzy se učil Karel vládnout. Už jako 13-letý odjel s družinou rytířů do Itálie, aby tu spravoval města, která mu otec svěřil. Do Čech se vrátil jako sedmnáctiletý v roce Po svém příchodu do Čech se Karel setkal se zuboženým královstvím. Pražský hrad se nedal obývat. Těšil se na setkání s matkou, kterou od dětství neviděl. Ta však zemřela před Karlovým návratem do Čech. Karel po příjezdu do rodné vlasti dlouho neváhal a snažil se obnovit to, co Jan Lucemburský ztratil – osobní královskou moc a královský majetek. Aby omezil rozpínavost šlechty, opíral se o církev a měšťanstvo. R se mu podařilo dosáhnout povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. 1. pražským arcibiskupem se stal Karlův přítel a rádce Arnošt z Pardubic. Během 3 let získal zpátky v Čechách 10 a na Moravě 7 hradů. Jeho první titul byl MARKRABĚ MORAVSKÝ. V době otcovy nepřítomnosti spravoval Karel celé království. Záhy měl v českých zemích daleko větší důvěru a vliv než sám král Jan.

13 Karel u hrobu své matky roku 1333.
malotridka.ic.cz Karel u hrobu své matky roku 1333.

14 R. 1346 umírá Jan Lucemburský Karel se stal českým králem
Královská korunovace se jako jeden z nejvýznamějších obřadů musela řídit přesnými pravidly. Karel vše promyslel de nejmenších podrobností. Již dříve přikázal opravit a zkrášlit královskou korunu, která se pak pro vždy stala symbolem Českého státu a hodnosti panovníka. Nádherná slavnost, při níž se stal českým králem Karel Lucemburský a královnou Blanka z Valois, se konala 2. září 1347 ve Svatovítské bazilice. Po celá staletí jsou v sakristii nad kaplí sv. Václava ve Svatovítské katedrále za pevnými zdmi a dveřmi uloženy korunovační klenoty. Jejich nejcennějším pokladem je královská koruna vyrobená z téměř dvou a půl kilogramů jedenadvacetikarátové- ho zlata. Zdobí ji 20 perel a 94 drahokamů. Karel korunu nepovažoval za svůj majetek, ale za symbol státu – České koruny. Proto spočívala na lebce sv. Václava; odtud si ji panovníci směli půjčit pouze pro obřad korunovace. Korunovační meč pochází rovněž ze 14. století, avšak původní žezlo, zlaté jablko s křížem a prsten se ztratily a byly doplněny o více než dvě století později novými klenoty. ao-institut.cz

15 Praga caput regni Nápis Praha hlava království vytesali kameníci nad jedno z oken Staroměstské radnice a můžeme jej tam vidět dodnes. Již po několik staletí byla Praha první mezi městy Českého státu a za Lucemburků péče českých králů i přičinlivost Pražanů její význam a krásu ještě znásobily. Pojďme se nyní podívat, jak naše Praha za dobu vlády Karla IV. vzkvétala. Není divu, že je proto 14. století považováno a označováno jako ZLATÝ VĚK PRAHY.

16 Založení Nového Města pražského
praha2.cz Založení Nového Města pražského Od příchodu do Prahy se Karel zabýval i plány na zvelebení a rozšíření sídelního města. Přál si, aby se Praha stala střediskem řemesel a obchodu, vzdělanosti a umění. Aby to bylo město výstavné a krásné. Aby bylo místem, které budou navštěvovat a obdivovat hosté z celé Evropy – kupci, diplomaté, vědci i umělci. Mohl dát příkaz k rozšíření Starého Města nebo k vybudování nové samostatné osady. Zvolil druhou možnost. regiony.ic.cz Dne 8. března 1348 podepsal zakládací privilegium a již 26. března se konala slavnost položení základního kamene. Na rozloze asi třikrát větší, nežli mělo Staré Město, vyrostlo během několika málo let silně opevněné město s půldruha tisícem domů a desítkami kostelů a klášterů. Už v té době se podle názoru historiků zařadilo Nové Město pražské spolu se Starým Městem, Menším Městem pražským, Hradem a Hradčany mezi nejvelkolepější města křesťanského světa. Praha se stala střediskem rozvoje gotické kultury v celé Římské říši.

17 TYPICKÉ ZDOBNÉ PRVKY A POJMY GOTICKÉ CÍRKEVNÍ ARCHITEKTURY
ao-institut.cz TYPICKÉ ZDOBNÉ PRVKY A POJMY GOTICKÉ CÍRKEVNÍ ARCHITEKTURY 1) Sv. Vít, vchod do sakristie. 2) Katedrální opěrný systém: a - ochoz, b - fiala, c - ochoz, d - chrlič, e - hlavní loď, f - boční loď, g - kaple. 3) Sv. Vít, portál Svatováclavské kaple. 4) Typické zdobné prvky opěrného systému: a - ochoz s kružbovým zábradlím, b - lilie, c - opěrný oblouk, d - krab, e - fiala, f - křížová kytice, g - poupě, h - chrlič, i - opěrný pilíř, j - baldachýn, 1 - okno kůru. 5) Opěráky: odleva - s pultovou stříškou a štítkem - dvakrát odstupňovaný - trojbo-ký, nahoře čtyřboký - čtyřboký s fialou; a - štítek, b - pult, c - podokenní římsa, d - sokl, e - okno. 6) Profily žeber: vlevo hruškové (Matyáš z Arrasu), vpravo 2 žebra Petra Parléře. 7) Interiérové prvky a pojmy: a-svorník klenby, b - kápě čili prsa klenby, c - čelo klenby, d - kružba, e - pruty, f - špaleta, g - bankál čili lavice, h - meziklenební žebro, i - přízemní žebro, j - náběžní štítek, k - abakus, 1 - listová hlavice, m - prstenec, n - dřík, o - talířový prstenec, p - patka, r - sokl, s-přípora. 9) Nepravidelná jehlanová konzola. 10) Chrlič, Sv. Vít 11) Gotické kružby a okna

18 Univerzita Karlova Vzdělaný a výjimečně vnímavý římský a český král Karel vyvinul velké úsilí, aby se jeho sídlo honosilo vším, co poskytovala vzdělanost a kultura nejvyspělejších zemí. Ve Francii a Itálii poznal několik univerzit, nejlépe pařížskou Sorbonnu. Uvědomoval si, že univerzita nejen podporuje vážnost panovníka, ale že mu i usnadňuje vládu. Svou zkušenost chtěl uplatnit v Praze. A tak se také stalo. ao-institut.cz Karel IV. zakládá pražskou universitu roku Arcibiskup Arnošt z Pardubic předčítá zakládací listinu v přítomnosti zástupců všech čtyř fakult. Pražská universita byla první universitou ve střední Evropě.

19 Pečeť univerzity Založení vysokého učení pražského císařem Karlem IV.
ao-institut.cz Založení vysokého učení pražského císařem Karlem IV. Stříbrné pečetidlo University Karlovy z r.1348

20 Svatovítská katedrála
Klenotem mezi stavbami založenými Karlem IV. a zároveň ozdobou Prahy i královského sídla se měla stát katedrála. Na místě pro ni zvoleném stála původně rotunda zasvěcená sv. Vítu, postavená v 10. století na příkaz knížete Václava. V 11. století byla zbourána a nahrazena románskou bazilikou. Podle Karlova rozhodnutí měla stát nejkrásnější kaple nového chrámu právě nad místem, kde již čtyři sta let odpočívaly ostatky Václava, prvního českého světce a nebeského patrona české země a jejího panovnického rodu. Právě jemu měla být nejvýznamnější kaple Svatovítské katedrály zasvěcena. Tímto záměrem bylo ovlivněno umístění celé stavby. moskyt.net Základní kámen byl položen 21. listopadu Nový chrám se měl stavět podle francouzských vzorů. Proto byl vypracováním plánů i řízením stavby pověřen věhlasný francouzský architekt Matyáš z Arassu. Na stavbě se také významně podílel architekt Petr Parléř. (Katedrálu se podařilo dostavět až v roce 1929.)

21 Nejslavnější stavby „Léta Páně 1342 (1. února)…nastala veliká povodeň přívalem vod ze sněhů a dešťů a obrovskou spoustou a tloušťkou ledu byl stržen pražský most na četných místech, takže z něho zůstala sotva čtvrtina…a byly strženy všechny mlýny a jezy a četné vesnice ležící na březích byly s lidmi i ostatními živočichy zničeny a zatopeny…spadla takřka koruna království…,“ tak kronikář František Pražský popisuje zkázu díla, které Praze sloužilo asi sto sedmdesát let – most královny Judity postavený z opuky a pískovce, dlouhý 514 m. Sídelní město se bez spojení obou břehů řeky nemohlo obejít, starý most ale nebylo možné opravit. Na čas ho nahradila dřevěná lávka. Karel IV. však pomýšlel na vybudování mostu, který by vyhovoval potřebám rozrůstajících se pražských měst. Základní kámen byl položen v roce 1357 na staroměstském břehu. Dílo bylo svěřeno Petru Parléřovi. Technicky náročná a nákladná stavba, na niž penězi přispívali obyvatelé celého království, trvala více než dvacet let. A tak se zrodil most, jež je dnes na počest svého zakladatele označován jako KARLŮV MOST. Karlův most – pod tímto názvem známe slavný most my. Avšak až do 19. století byl tento most zvaný Kamenný.

22 založení Karlova mostu
malotridka.ic.cz založení Karlova mostu

23 fotopraha.com fotopraha.com Karlův most si dnes těžko dovedeme představit bez soch – a přece byl dlouho bez nich. Většina jich pochází z dílen mistrů baroka ze začátku 18. století.

24 Karlštějn Ze všech hradů vybudovaných Karlem IV. je nejvýznamnější Karlštějn. Stojí na strmém vápencovém ostrohu nad řekou Berounkou, vzdálen od Prahy 30 km. Základní kámen položil pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic dne 10. června 1348 jménem svého krále přítele. Stavba pokračovala rychle, takže Karel IV. tu mohl se svým dvorem pobývat již v roce 1355. Karel si přál postavit nejen mohutné sídlo, ale i nedobytnou schránku, v níž by uložil největší poklady: korunovační klenoty a další posvátné předměty, především vzácné ostatky svatých mučedníků, které nashromáždil. in.ihned.cz vydra.fd.cvut.cz

25 kr-stredocesky.cz Kaple sv. Kříže – nejnádhernější a nejposvátnější prostora hradu Karlštejn.

26 Staroměstská mostecká věž
Starou věž Juditina mostu ponechal Parléř v původním stavu (další, vyšší věž k ní byla přistavěna až za Jiřího z Poděbrad v roce 1454). Nově postavená Staroměstská mostecká věž se měla podle Karlova záměru stát triumfálním obloukem, jímž měli projíždět panovníci při cestách ze Starého i Nového Města na Hrad. Po celá staletí se tudy ubíraly i korunovační průvody z Vyšehradu. vejnar.com

27 Karel IV. zakládá vinice ve středních Čechách.
malotridka.ic.cz Karel IV. objevil horké prameny, při kterých založil roku 1370 Karlovy Vary. Karel IV. zakládá vinice ve středních Čechách. malotridka.ic.cz

28 Budování Hladové zdi na Petříně.
Jedna z četných pověstí o Karlu IV. vypráví, že v době nedostatku dal panovník stavět opevnění Prahy. Na stavbě našel každý práci, a Otec vlasti se tak zasloužil, že nevypukl hladomor – odtud název zdi. Hladová zeď malotridka.ic.cz Budování Hladové zdi na Petříně.

29 Král český, císař římský
Od roku 1346 byl Karel zvoleným králem římským. Aby se stal císařem, musel být korunován v Říme. Pro neshody s papežem Klimentem VI. Musel však čekat na svou římskou korunovaci až do roku Tehdy již byl na papežském stolci Inocenc IV. (od roku 1353). malotridka.ic.cz Příjezd Karla IV. do Říma ke korunovaci na císaře (rok 1355).

30 Eliška (Alžběta) Pomořanská
Císař a jeho manželky ucebnice-dejepisu.ic.cz Manželky: Blanka z Valois Anna Falcká Anna Svídnická Eliška (Alžběta) Pomořanská Sňatková politika = zisk nových území. hka.cz a) b) c) d) ucebnice-dejepisu.ic.cz ucebnice-dejepisu.ic.cz ucebnice-dejepisu.ic.cz

31 Králevic Václav Málokterý syn byl kdy vítán do života s takovou radostí jako malý princ, který se narodil dvaadvacetileté císařovně Anně Svídnické a pětačtyřicetiletému císaři Karlovi IV. Událo se to dne 26. února 1361 okolo deváté hodiny večerní na hradě Norimberku. Šťastnou novinu sdělil císař nadšenými dopisy panovníkům všech zemí i obyvatelům království, jimž oznámil: „Máme syna, dědice, nástupce trůnu, jásejte, věrní milí!“ (Karel měl i řadu dcer a všechny posloužily jeho sňatkové politice.)

32 Karlova literární díla
Kromě množství státních listin a zákoníků, které Karel sepsal, byl autorem i vlastního latinského životopisu Vita Caroli, v němž vysvětluje své životní úsilí a cíle a podává svým nástupcům určitý vzor, jak se má panovník připravit na své úkoly a jak má spravovat svůj úřad. Karel IV. poučuje své nástupce (Vita Caroli) wikipedia.org

33 malotridka.ic.cz Smrt Karla IV. v roce 1378.

34 Otec vlasti O mimořádnou osobnost Karla IV. se po staletí zajímali lidé, a zejména odborníci – historikové. O jeho osobě bylo vysloveno i sepsáno nemálo zcela protichůdných názorů. Předcházející kapitoly mohly postihnout jen nepatrnou část císařova složitého života. Vskutku málo vládců a státníků učinilo pro naši zemi tolik dobrého jako Karel IV. Největší panovník našeho středověku vešel do dějin obdařen přídomkem, který mu přiřkl ve svém rozloučení s císařem jeden z nejlepších řečníků své doby – učenec Vojtěch Raňkův – když nazval zesnulého císaře OTCEM VLASTI.

35 Téma: Karel IV. – 7. ročník Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional SMART Notebook Zoner - České kliparty 1, 2, 3 Autor: Mgr. Věra Sýkorová ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (


Stáhnout ppt "Karel IV. 7. ročník."

Podobné prezentace


Reklamy Google