Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Křesťanská sociální etika Jabok 2014. 2. Vývoj katolického sociálního myšlení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Křesťanská sociální etika Jabok 2014. 2. Vývoj katolického sociálního myšlení."— Transkript prezentace:

1 Křesťanská sociální etika Jabok 2014

2 2. Vývoj katolického sociálního myšlení

3 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Biblické motivy Biblické poselství nenabízí žádné modely, žádná konkrétní, přímo přesaditelná hodnotící kritéria a pokyny k utváření vzhledem k sociální oblasti. Biblické poselství nenabízí žádné modely, žádná konkrétní, přímo přesaditelná hodnotící kritéria a pokyny k utváření vzhledem k sociální oblasti. Přináší však směrodatné jistoty o podstatě a určení člověka a o lidské společnosti a konfrontuje nás s požadavkem, že tyto jistoty musí být základem kritérii, podle kterých mají být eticky posuzovány sociální instituce. Přináší však směrodatné jistoty o podstatě a určení člověka a o lidské společnosti a konfrontuje nás s požadavkem, že tyto jistoty musí být základem kritérii, podle kterých mají být eticky posuzovány sociální instituce. Tyto jistoty lze ilustrovat na biblických motivech: Tyto jistoty lze ilustrovat na biblických motivech: Motiv stvoření (Gn 1-2): svět je stvořen Bohem a je velmi dobrý; člověk je obrazem Božím, z čehož plyne jeho jedinečná důstojnost; člověk byl stvořen jako muž a žena – má společenskou povahu, není dobré, aby byl sám; člověk je Božím partnerem a je Bohu odpovědný; může svobodně volit mezi dobrem a zlem. Motiv stvoření (Gn 1-2): svět je stvořen Bohem a je velmi dobrý; člověk je obrazem Božím, z čehož plyne jeho jedinečná důstojnost; člověk byl stvořen jako muž a žena – má společenskou povahu, není dobré, aby byl sám; člověk je Božím partnerem a je Bohu odpovědný; může svobodně volit mezi dobrem a zlem. Motiv exodu a smlouvy (Ex): Bůh vysvobozuje svůj lid ze zajetí a uzavírá s ním smlouvu; její důležitou součástí jsou povinnosti k druhým lidem a uspořádání sociální oblasti (sociální legislativa, projekt milostivého léta); Božím partnerem je lid. Motiv exodu a smlouvy (Ex): Bůh vysvobozuje svůj lid ze zajetí a uzavírá s ním smlouvu; její důležitou součástí jsou povinnosti k druhým lidem a uspořádání sociální oblasti (sociální legislativa, projekt milostivého léta); Božím partnerem je lid. Sociální étos proroků: vyzývají lidi, aby jednali ve smyslu přicházejícího Božího království, jež bude královstvím míru, nenásilí, spravedlnosti a milosrdenství. Sociální étos proroků: vyzývají lidi, aby jednali ve smyslu přicházejícího Božího království, jež bude královstvím míru, nenásilí, spravedlnosti a milosrdenství. Eschatologická etika Ježíšova: radikalizace základního proudu proroků – dvojí přikázání lásky (k Bohu a k bližnímu). Eschatologická etika Ježíšova: radikalizace základního proudu proroků – dvojí přikázání lásky (k Bohu a k bližnímu). Pavlova teologie: svoboda a důstojnost člověka – relativizace sociálních přehrad („Židé a Řekové, otroci a svobodní, muži a ženy“), jež trvají institucionálně mezi lidmi. Pavlova teologie: svoboda a důstojnost člověka – relativizace sociálních přehrad („Židé a Řekové, otroci a svobodní, muži a ženy“), jež trvají institucionálně mezi lidmi. Prvokřesťanské obce: pokus o realizaci utopické sociální rovnosti (dělení se o majetek, ustanovení jáhnů) – zůstává však uvnitř obcí, není zde patrná snaha o změnu nespravedlivých struktur (např. otroctví). Prvokřesťanské obce: pokus o realizaci utopické sociální rovnosti (dělení se o majetek, ustanovení jáhnů) – zůstává však uvnitř obcí, není zde patrná snaha o změnu nespravedlivých struktur (např. otroctví).

4 Starozákonní sociální legislativa Ochrana ohrožených skupin a jedinců: staří, vdovy a sirotci, cizinci, chudí drobní rolníci, otroci, nádeníci. Ochrana ohrožených skupin a jedinců: staří, vdovy a sirotci, cizinci, chudí drobní rolníci, otroci, nádeníci. Přikázání lásky: zákaz podvodů (krást, obelhávat, podvádět), 2. zákaz utlačování sociálně slabých (nádeník, hluchý, slepý), 3. zákaz bezpráví v právních sporech a 4. zákaz nesprávných pohnutek „v srdci“ (nenávidět, mstít se, chovat zášť). Přikázání lásky: zákaz podvodů (krást, obelhávat, podvádět), 2. zákaz utlačování sociálně slabých (nádeník, hluchý, slepý), 3. zákaz bezpráví v právních sporech a 4. zákaz nesprávných pohnutek „v srdci“ (nenávidět, mstít se, chovat zášť). První sociální daň: každého třetího roku má být celý desátek (státní daň) rozdělen v místní komunitě, z čehož mají prospěch levité cizinci, vdovy a sirotci. třetina (!) dosavadních státních příjmů měla sloužit zabezpečení sociálně slabých skupin obyvatelstva. První sociální daň: každého třetího roku má být celý desátek (státní daň) rozdělen v místní komunitě, z čehož mají prospěch levité cizinci, vdovy a sirotci. třetina (!) dosavadních státních příjmů měla sloužit zabezpečení sociálně slabých skupin obyvatelstva. Zákaz úroků a prominutí dluhů – sociálně-ekonomické zákony: právní instituce pravidelného promíjení dluhů (dlužní amnestie): sedmého roku měly zaniknout všechny pohledávky. Zákaz úroků a prominutí dluhů – sociálně-ekonomické zákony: právní instituce pravidelného promíjení dluhů (dlužní amnestie): sedmého roku měly zaniknout všechny pohledávky. Pojetí chudoby i právní normy vyzařují respekt před důstojností chudých v Izraeli. Sebeúcta chudého není zničená, zůstává nadále garantovaná. Má nárok na spravedlnost, kterou garantuje Bůh, a která neznamená jen blahosklonnost bohatých (almužnu). Naděje, že v dohledné době se život zase vrátí do normálních kolejí, zůstává zachována. Životní energie a fantazie chudého není ve svých kořenech zničena. Pojetí chudoby i právní normy vyzařují respekt před důstojností chudých v Izraeli. Sebeúcta chudého není zničená, zůstává nadále garantovaná. Má nárok na spravedlnost, kterou garantuje Bůh, a která neznamená jen blahosklonnost bohatých (almužnu). Naděje, že v dohledné době se život zase vrátí do normálních kolejí, zůstává zachována. Životní energie a fantazie chudého není ve svých kořenech zničena. 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 20134

5 1. úmyslná vražda Hospodin pravil: „Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země.“ (Genesis 4, 10) 2. hřích sodomský (homosexuální pohlavní styk) Hospodin dále pravil: „Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký...“ (Genesis 18, 20) 3. Útisk sirotka a vdovy Hospodin… …nenechá bez povšimnutí úpěnlivou prosbu sirotka ani vdovu, když v nářku vylévá své srdce. Což nestékají vdově slzy po tváři a nejsou obžalobou toho, kdo je vyvolal? …Hospodin nebude prodlévat ani nebude shovívavý vůči nemilosrdným. (Sirachovec 35, 12–19) 4. zadržování mzdy Hle, mzda dělníků, kteří žali vaše pole, a vy jste jim ji upřeli, volá do nebes, a křik ženců pronikl ke sluchu Hospodina zástupů. (List sv. Jakuba 4, 4) Hříchy „do nebe volající“ 25 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2014

6 15 Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku. 15 Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku. 16 Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: „Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka. 16 Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: „Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka. 17 Pověz nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?“ 17 Pověz nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?“ 18 Ale Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: „Co mě pokoušíte, pokrytci? 18 Ale Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: „Co mě pokoušíte, pokrytci? 19 Ukažte mi peníz daně!“ Podali mu denár. 19 Ukažte mi peníz daně!“ Podali mu denár. 20 On jim řekl: „Čí je tento obraz a nápis?“ 20 On jim řekl: „Čí je tento obraz a nápis?“ 21 Odpověděli: „Císařův.“ Tu jim řekl: „Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ 21 Odpověděli: „Císařův.“ Tu jim řekl: „Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ 22 Když to slyšeli, podivili se, nechali ho a odešli. 22 Když to slyšeli, podivili se, nechali ho a odešli. Matouš, kap Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2014 Tizian: Peníz daně (1515); Drážďany - Zwinger

7 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Augustin: O Boží obci Civitas Dei (obec Boží) a Civitas terraena (obec pozemská) Civitas Dei (obec Boží) a Civitas terraena (obec pozemská) V průběhu pozemských dějin nejsou obě říše úplně odděleny, jsou i místa, kde se překrývají; boží stát není identický s církví a pozemský stát nelze identifikovat s žádným konkrétním státem. Konečné oddělení dvou říší nastane teprve na konci časů při posledním soudu. V průběhu pozemských dějin nejsou obě říše úplně odděleny, jsou i místa, kde se překrývají; boží stát není identický s církví a pozemský stát nelze identifikovat s žádným konkrétním státem. Konečné oddělení dvou říší nastane teprve na konci časů při posledním soudu. Dějinný vývoj pak spočívá v neustálém sváru mezi těmito dvěma póly Dějinný vývoj pak spočívá v neustálém sváru mezi těmito dvěma póly Augustin si nepřál kněžskou nebo církevní nadvládu nad světským státem, jak se potom praktikovala ve středověku. Hlavním cílem světského státu bylo zajišťovat mír a měl sloužit vlastnímu životnímu cíli člověka, připravit se k bytí na onom světě. Augustin si nepřál kněžskou nebo církevní nadvládu nad světským státem, jak se potom praktikovala ve středověku. Hlavním cílem světského státu bylo zajišťovat mír a měl sloužit vlastnímu životnímu cíli člověka, připravit se k bytí na onom světě.

8 Tomáš Akvinský – De Regimine principum „Zkrátka tedy králům plyne hojnost dočasného dobra a Bůh jim připravil vynikající stupeň blaženosti, avšak tyrani často pozbudou pro sebe vyžádaná dočasná dobra, a navíc podléhají mnohým dočasným nebezpečím, a co víc, budou zbaveni dobra věčného a vydání nejhorším mukám; proto ti, kdo se ujali vlád, musí usilovně dbát o to, aby se ukázali poddaným jako králové, nikoli jako tyrani“. Rady vladařům, tzv. „knížecí zrcadla“, „zrcadla prince“, formulující principy dobré vlády, se v Evropě četly od středověku. Typickou formou byly práce typu De regimine principum (O vládě prince), z nichž první psal (a nedopsal) Tomáš Akvinský a druhou napsal Egidius Colonna v roce 1285 jako učebnici dobré vlády pro svého žáka, budoucího francouzského krále Filipa Sličného. Rady vladařům, tzv. „knížecí zrcadla“, „zrcadla prince“, formulující principy dobré vlády, se v Evropě četly od středověku. Typickou formou byly práce typu De regimine principum (O vládě prince), z nichž první psal (a nedopsal) Tomáš Akvinský a druhou napsal Egidius Colonna v roce 1285 jako učebnici dobré vlády pro svého žáka, budoucího francouzského krále Filipa Sličného. Boticelli: Tomáš Akvinský Boticelli: Tomáš Akvinský 2Křesťanská sociální etika. M. Martinek 20148

9 Karel IV. – Vita Caroli Vita Caroli, vlastní životopis Karla IV., je psán jako jakési „zrcadlo“ pro poučení jeho nástupcům. Je pozoruhodný tím, že vedle obecných rad (v prvních dvou kapitolách) líčí (v dalších 18 kapitolách) Karel svůj život jako příklad. Vita Caroli, vlastní životopis Karla IV., je psán jako jakési „zrcadlo“ pro poučení jeho nástupcům. Je pozoruhodný tím, že vedle obecných rad (v prvních dvou kapitolách) líčí (v dalších 18 kapitolách) Karel svůj život jako příklad. Zrcadla byla vesměs normativního rázu: nabádala čtenáře ke klasickým ctnostem a zdůrazňovala zbožnost, rozvahu, spravedlnost a velkomyslnost. Zrcadla byla vesměs normativního rázu: nabádala čtenáře ke klasickým ctnostem a zdůrazňovala zbožnost, rozvahu, spravedlnost a velkomyslnost. 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 20149

10 2 10 Sociální otázka – 19. stol. Růst počtu obyvatelstva: během 19. stol. asi na dvojnásobek Růst počtu obyvatelstva: během 19. stol. asi na dvojnásobek Hospodářský liberalismus: Hospodářský liberalismus: Zavedení tržní ekonomiky ve V. Británii a USA – kolem 1800 Zavedení tržní ekonomiky ve V. Británii a USA – kolem 1800 Osvobození rolníků: vzrůst produkce, zánik ochrany ze strany panstva – vznik venkovského proletariátu Osvobození rolníků: vzrůst produkce, zánik ochrany ze strany panstva – vznik venkovského proletariátu Svoboda živností: osvobození od nátlaku cechů vedlo ke svobodné produkci, ale zároveň ke ztrátě sociální ochrany – zbídačení řemeslníků Svoboda živností: osvobození od nátlaku cechů vedlo ke svobodné produkci, ale zároveň ke ztrátě sociální ochrany – zbídačení řemeslníků Proces industrializace – dělníci ve velkých továrnách: Proces industrializace – dělníci ve velkých továrnách: nelidské pracovní podmínky (prac. doba až 78 hodin), nelidské pracovní podmínky (prac. doba až 78 hodin), nízké mzdy (sotva pokrývaly životní minimum), nízké mzdy (sotva pokrývaly životní minimum), neexistence sociálního pojištění (postupně zaváděno – Německo 1883), neexistence sociálního pojištění (postupně zaváděno – Německo 1883), nedůstojné bydlení nedůstojné bydlení z fyzicky pracujících soc. vrstev, které nevlastnily výrobní prostředky, se stává „třída“ – proletariát z fyzicky pracujících soc. vrstev, které nevlastnily výrobní prostředky, se stává „třída“ – proletariát Důsledky: Důsledky: pauperismus (masová chudoba), pauperismus (masová chudoba), morální úpadek (opilství, promiskuita, rezignace). morální úpadek (opilství, promiskuita, rezignace).

11 Marxismus První systematická reakce na dělnickou otázku: První systematická reakce na dělnickou otázku: Komunistický manifest – 1848 Komunistický manifest – 1848 Kapitál – 1867 Kapitál – 1867 Základní myšlenky: Základní myšlenky: Lidské dějiny jsou dějinami třídních bojů Lidské dějiny jsou dějinami třídních bojů V kapitalismu jsou antagonistickými třídami vlastníci výrobních prostředků (vykořisťovatelé – buržoazie) a dělníci (vykořisťovaní – proletariát) V kapitalismu jsou antagonistickými třídami vlastníci výrobních prostředků (vykořisťovatelé – buržoazie) a dělníci (vykořisťovaní – proletariát) Náboženství je opium lidu, církve jsou vždy na straně vykořisťovatelů Náboženství je opium lidu, církve jsou vždy na straně vykořisťovatelů Třídní antagonismus bude zrušen, až se dělníci stanou vlastníky výrobních prostředků, čehož dosáhnou ozbrojenou revolucí Třídní antagonismus bude zrušen, až se dělníci stanou vlastníky výrobních prostředků, čehož dosáhnou ozbrojenou revolucí Tak vznikne beztřídní společnost – komunismus Tak vznikne beztřídní společnost – komunismus 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

12 John Stuart Mill ( ) Principy politické ekonomie – 1848 Liberální ekonom s důrazem na dosažení sociální spravedlnosti: politická ekonomie měla podle něj smysl jen tehdy, pokud dokáže aktivně řešit aktuální problémy své doby. 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

13 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Církev v 19. století V době kulminace sociální otázky řešila katolická církev zcela jiný problém: ztrátu vlastní moci. V době kulminace sociální otázky řešila katolická církev zcela jiný problém: ztrátu vlastní moci. Až do 18. stol. platil v Evropě princip státního náboženství (konfesní státy) s úzkou provázaností náboženství a společnosti, církve (evangelické nebo katolické) a státu. Změnu přinesla francouzská revoluce. Až do 18. stol. platil v Evropě princip státního náboženství (konfesní státy) s úzkou provázaností náboženství a společnosti, církve (evangelické nebo katolické) a státu. Změnu přinesla francouzská revoluce. „Deklarace práv člověka a občana“, přijatá Ústavodárným shromážděním 26. srpna 1789: „ “ Náboženství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat – zárodek budoucích vztahů mezi náboženstvím a společností v Evropě. „Deklarace práv člověka a občana“, přijatá Ústavodárným shromážděním 26. srpna 1789: „ Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské.“ Náboženství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat – zárodek budoucích vztahů mezi náboženstvím a společností v Evropě.

14 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Deklarace práv člověka a občana I. Lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnými ve svých právech. Společenské rozdíly se mohou zakládat pouze na prospěšnosti pro celek. IV. Svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému. Proto výkon přirozených práv každého člověka nemá jiných mezí než ty, které zajišťují ostatním členům společnosti užívání týchž práv. Tyto meze mohou být ustanoveny pouze zákonem. VI. Zákon je vyjádřením všeobecné vůle. Všichni občané mají právo účastnit se osobně nebo prostřednictvím svých zástupců při jeho vytváření. Zákon má být stejný pro všechny, ať už poskytuje ochranu či trestá. Všichni občané jsou si před zákonem rovni. X. Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské, ledaže by jejich projev rušil pořádek stanovený zákonem.

15 Důsledky Příslušnost k náboženství přestává být podmínkou plného občanství, vyznavači jakéhokoliv náboženství mají před státem stejná práva – občanství se odděluje od vyznání Příslušnost k náboženství přestává být podmínkou plného občanství, vyznavači jakéhokoliv náboženství mají před státem stejná práva – občanství se odděluje od vyznání Církev ztrácí mocenská a ekonomická privilegia, stát vyvlastňuje její majetek, církevní správa je narušená (např. zrušení diecézí ve Francii), klérus ztrácí privilegované postavení, církevní akty jsou zbaveny svých právních účinků (matriky, svatby), legalizuje se narušení některých církevních morálních principů (rozvod manželství) Církev ztrácí mocenská a ekonomická privilegia, stát vyvlastňuje její majetek, církevní správa je narušená (např. zrušení diecézí ve Francii), klérus ztrácí privilegované postavení, církevní akty jsou zbaveny svých právních účinků (matriky, svatby), legalizuje se narušení některých církevních morálních principů (rozvod manželství) Katolická církev považuje tento vývoj za útok na samu podstatu křesťanství a tvrdě jej odsuzuje. Katolická církev považuje tento vývoj za útok na samu podstatu křesťanství a tvrdě jej odsuzuje. Polarizace mezi tendencí liberální a ultramontánní (konzervativní, centralistická, zaměřená na Řím) Polarizace mezi tendencí liberální a ultramontánní (konzervativní, centralistická, zaměřená na Řím) 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

16 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Boj proti „modernismu“ Definitivní prosazení antiliberálního (ultramontánního) kurzu, který znemožnil církvi dialog s moderním světem a recepci jeho myšlenek: Definitivní prosazení antiliberálního (ultramontánního) kurzu, který znemožnil církvi dialog s moderním světem a recepci jeho myšlenek: Řehoř XVI. (Mirari vos 1832), Řehoř XVI. (Mirari vos 1832), Pius IX. (Quanta cura 1864 – Sylabus errorum), Pius IX. (Quanta cura 1864 – Sylabus errorum), 1. vatikánský koncil ( – dogma o jurisdikčním primátu a papežské neomylnosti), 1. vatikánský koncil ( – dogma o jurisdikčním primátu a papežské neomylnosti), Lev XIII. (Aeterni Patris 1879 – závaznost scholastické filozofie), Lev XIII. (Aeterni Patris 1879 – závaznost scholastické filozofie), Pius X. (Sacrorum antistitum 1910, antimodernistická přísaha – povinnost pro kněze zrušena 1967) Pius X. (Sacrorum antistitum 1910, antimodernistická přísaha – povinnost pro kněze zrušena 1967) Obrat až na 2. vatikánském koncilu ( ), důsledky dodnes. Obrat až na 2. vatikánském koncilu ( ), důsledky dodnes.

17 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Encyklika Mirari vos (Řehoř XVI., 1832) "Nyní obracíme zřetel k jiné nejčastější příčině všeho toho zla, jímž je Církev v této době k Našemu zármutku navštívena, totiž k indiferentismu (tj. náboženské lhostejnosti) čili onomu zvrácenému názoru, že prý je možné získat věčnou spásu duše vyznáváním kterékoli libovolné náboženské víry, jen když přitom člověk uspořádá svůj způsob života podle norem spravedlnosti a mravopočestnosti. "Nyní obracíme zřetel k jiné nejčastější příčině všeho toho zla, jímž je Církev v této době k Našemu zármutku navštívena, totiž k indiferentismu (tj. náboženské lhostejnosti) čili onomu zvrácenému názoru, že prý je možné získat věčnou spásu duše vyznáváním kterékoli libovolné náboženské víry, jen když přitom člověk uspořádá svůj způsob života podle norem spravedlnosti a mravopočestnosti. Nechť se tedy hrozí apoštolského výroku: Jeden Pán, jedna víra, jeden křest (Ef 4,5) ti, kdo se domýšlejí, že by z každého náboženství vedla cesta do přístavu věčné blaženosti, a nechť uváží sami u sebe Spasitelova slova, že jsou proti němu, kdo nejsou s ním (L 11,23), a že tedy nešťastně rozptylují, když neshromažďují s ním, a proto nebudou moci být spaseni, nezachovají-li věrně a pevně i cele a neporušeně katolickou víru (srov. Symbolum Athanasianum). Nechť se tedy hrozí apoštolského výroku: Jeden Pán, jedna víra, jeden křest (Ef 4,5) ti, kdo se domýšlejí, že by z každého náboženství vedla cesta do přístavu věčné blaženosti, a nechť uváží sami u sebe Spasitelova slova, že jsou proti němu, kdo nejsou s ním (L 11,23), a že tedy nešťastně rozptylují, když neshromažďují s ním, a proto nebudou moci být spaseni, nezachovají-li věrně a pevně i cele a neporušeně katolickou víru (srov. Symbolum Athanasianum). Z tohoto nečistého zřídla náboženské lhostejnosti plyne ono převrácené a bludné učení, ať neřekneme pominutí smyslů, že se totiž má dovolit jednomu každému svoboda svědomí. Tomuto přezáhubnému bludu klestí cestu ona úplná a neomezená svoboda smýšlení, která ke zkáze Církve i státu široce se rozmáhá, ba někteří se i osmělují hlásat s náramnou nestydatostí, že prý odtud vyplývá i nějaký prospěch pro náboženství. Ale co je horší smrti duše než svoboda pro blud? ( dříve list sv. Augustina proti donatistům 2,10)."

18 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Východiska pro postoj církve k dělnické otázce Antimodernismus – kritická distance vůči liberalismu i socialismu (odmítání tržního kapitalismu i politické demokracie); tato pozice vycházela ze syndromu hříšného pádu: ve srovnání s dobrým katolickým středověkým řádem jsou novověký proces a omyly moderny důsledky hříšného pádu, jímž začala reformace. Tento postoj bránil církvi v konstruktivní diskusi s modernou a s raným socialismem. Antimodernismus – kritická distance vůči liberalismu i socialismu (odmítání tržního kapitalismu i politické demokracie); tato pozice vycházela ze syndromu hříšného pádu: ve srovnání s dobrým katolickým středověkým řádem jsou novověký proces a omyly moderny důsledky hříšného pádu, jímž začala reformace. Tento postoj bránil církvi v konstruktivní diskusi s modernou a s raným socialismem. Novoscholastika – odvolání na klasické přirozené právo, apel na charitu a solidaritu bohatých s chudými: princip lidské důstojnosti (člověk jako tělesně – duševně – duchovní jednota) a společného dobra (produkt nikoli hospodářské soutěže nebo revolučního boje, ale solidární spolupráce). Novoscholastika – odvolání na klasické přirozené právo, apel na charitu a solidaritu bohatých s chudými: princip lidské důstojnosti (člověk jako tělesně – duševně – duchovní jednota) a společného dobra (produkt nikoli hospodářské soutěže nebo revolučního boje, ale solidární spolupráce). Sociální romantismus – stavovská výstavba státu a společnosti: král a vláda, parlament složený ze zástupců lidu podle stavů (rolníci, řemesla, velkoprůmysl, obchod), překonání třídních protikladů a sociální zabezpečení na základě sociálního partnerství skupin. Problém: omezení konkurence – svobody trhu. Sociální romantismus – stavovská výstavba státu a společnosti: král a vláda, parlament složený ze zástupců lidu podle stavů (rolníci, řemesla, velkoprůmysl, obchod), překonání třídních protikladů a sociální zabezpečení na základě sociálního partnerství skupin. Problém: omezení konkurence – svobody trhu. Charitativní praxe – rozvoj řeholních i laických společenství zaměřených na péči o nemocné, chudé a staré, na školy a výchovu, nově také na chudé dělníky. Charitativní praxe – rozvoj řeholních i laických společenství zaměřených na péči o nemocné, chudé a staré, na školy a výchovu, nově také na chudé dělníky.

19 Charitní iniciativy zaměřené na dělníky Německo: Adolf Kolping Německo: Adolf Kolping Katolický kněz (1813 – 1865), od roku 1850 inicioval zakládání spolků na podporu chudých tovaryšů, putujících z města do města za prací. Spolkové domy poskytovaly ubytování, práci, vzdělání a duchovní, kulturní i sportovní programy pro volný čas. Katolický kněz (1813 – 1865), od roku 1850 inicioval zakládání spolků na podporu chudých tovaryšů, putujících z města do města za prací. Spolkové domy poskytovaly ubytování, práci, vzdělání a duchovní, kulturní i sportovní programy pro volný čas. Itálie: Jan Bosco (1815 – 1888) Itálie: Jan Bosco (1815 – 1888) 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

20 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

21 Počátky katolického sociálního myšlení: Luigi Taparelli, SJ (1793 – 1862) Profesor na papežské univerzitě Gregoriana, učil pozdějšího papeže Lva XIII. Profesor na papežské univerzitě Gregoriana, učil pozdějšího papeže Lva XIII. Spravedlnost není jen kategorie morálního hodnocení individuálního chování, ale i kvalifikace společenských struktur. Nejen jednotlivec, i společnost může být spravedlivá či nespravedlivá. Spravedlnost není jen kategorie morálního hodnocení individuálního chování, ale i kvalifikace společenských struktur. Nejen jednotlivec, i společnost může být spravedlivá či nespravedlivá. Vytvořil nový pojem: SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST (40. léta 19. stol.) Vytvořil nový pojem: SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST (40. léta 19. stol.) „Společensko-politický vůdčí princip, který fakticky musí všechny lidi zrovnoprávňovat, pokud se týká práv lidstva všeobecně, právě tak jako Stvořitel obdařil každého člověka stejnou lidskou přirozeností.“ „Společensko-politický vůdčí princip, který fakticky musí všechny lidi zrovnoprávňovat, pokud se týká práv lidstva všeobecně, právě tak jako Stvořitel obdařil každého člověka stejnou lidskou přirozeností.“ 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

22 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Robert Lamennais (1782 – 1854) Francie, katolický kněz Francie, katolický kněz prosazoval zdravý liberalismus, obhajoval kulturní a politická práva, souhlasil s demokracií; podněcoval sociální praxi církve a blížil se raně socialistickým představám. prosazoval zdravý liberalismus, obhajoval kulturní a politická práva, souhlasil s demokracií; podněcoval sociální praxi církve a blížil se raně socialistickým představám. Jeho názory odsoudil Řehoř XVI., přesto podnítily rozvoj sociálního katolicismu. Jeho názory odsoudil Řehoř XVI., přesto podnítily rozvoj sociálního katolicismu.

23 Wilhelm von Ketteler ( ) Německo, kněz, později biskup v Mainzu a poslanec Národního shromáždění – adventní kázání o sociální otázce Inspiroval Bismarcka k sociální reformě i Lva XIII. k první sociální encyklice. 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Odmítá kolektivní socialismus, protože je bojovně ateistický, i liberální individualismus, protože jeho nemorálnost by vedla k socialismu; zastává linii sociálně- realistickou: nutnost zásahu státu ve prospěch dělníků – státní sociální politika.

24 Karl von Vogelsang (1818 – 1891) 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Rakousko, žurnalista, šéfredaktor časopisu Katholik v Prešpurku – Bratislava. Rakousko, žurnalista, šéfredaktor časopisu Katholik v Prešpurku – Bratislava. Představitel sociálního romantismu, spolupráce s Kettelerem, Představitel sociálního romantismu, spolupráce s Kettelerem, Inspiroval sociální refomu Eduarda Teefeho v Rakousku-Uhersku,, publicisticky připravoval encykliku Rerum Novarum papeže Lva XIII. Inspiroval sociální refomu Eduarda Teefeho v Rakousku-Uhersku,, publicisticky připravoval encykliku Rerum Novarum papeže Lva XIII.

25 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Borské teze Dokument vypracovaný 1883 na zámku v Boru u Tachova 14 sociálních myslitelů z Čech, Německa, Rakouska, Švýcarska a Vatikánu. Požaduje zákonnou úpravu pracovní smlouvy, spravedlivou mzdu, zřízení dělnických komor pro hájení zájmů dělníků.

26 Borské teze V roce 1882 byl tehdejší majitel zámku kníže Karel z Löwensteinu jmenován generálním sekretářem německého (i rakouského) Katolického sněmu. Tento katolický, sociální a společenský svaz ho tehdy pověřil zpracováním návrhu zásad pro řešení otázek práce. Po vypracování zmíněného návrhu svolal roku 1883 kníže Karel z Löwensteinu na borský zámek 14 význačných osob, včetně zástupce Vatikánu. Po čtyřech dnech společného jednání byly vydány „Borské teze“, týkající se dělnické otázky a s ní související otázky řemeslnictva. V roce 1882 byl tehdejší majitel zámku kníže Karel z Löwensteinu jmenován generálním sekretářem německého (i rakouského) Katolického sněmu. Tento katolický, sociální a společenský svaz ho tehdy pověřil zpracováním návrhu zásad pro řešení otázek práce. Po vypracování zmíněného návrhu svolal roku 1883 kníže Karel z Löwensteinu na borský zámek 14 význačných osob, včetně zástupce Vatikánu. Po čtyřech dnech společného jednání byly vydány „Borské teze“, týkající se dělnické otázky a s ní související otázky řemeslnictva. RODINA - její finanční a morální zajištění RODINA - její finanční a morální zajištění Seminář u příležitosti 130. výročí Borských tezí Seminář u příležitosti 130. výročí Borských tezí 24. – , Bor u Tachova 24. – , Bor u Tachova 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

27 Borské teze Otázky související s pracovní smlouvou: práce již není chápána jak zboží, které se prodává nebo kupuje, ale má hodnotu mravní, protože bezprostředně souvisí s člověkem. Pracovní smlouva má být uzavřena na právním základě jako smlouva o mzdě nebo platu, ne jako smlouva nájemní. Přitom mzda má být chápána jako rovnocenná náhrada toho, co pracovník při své činnosti vykonává. Při vyměřování mzdy musí být přihlédnuto ke spravedlivému ohodnocení činnosti. Otázky související s pracovní smlouvou: práce již není chápána jak zboží, které se prodává nebo kupuje, ale má hodnotu mravní, protože bezprostředně souvisí s člověkem. Pracovní smlouva má být uzavřena na právním základě jako smlouva o mzdě nebo platu, ne jako smlouva nájemní. Přitom mzda má být chápána jako rovnocenná náhrada toho, co pracovník při své činnosti vykonává. Při vyměřování mzdy musí být přihlédnuto ke spravedlivému ohodnocení činnosti. Komitét chtěl zabránit hrozícímu rozpadu řemeslné výroby povinným zakládáním cechů, spolků, soudů a komor. Stát na druhé straně se měl postarat o základní odborné školství, o dodržování nedělního klidu, obstarávání odbytu výrobků a o zákonnou úpravu vypisování nabídek práce a poskytování objednávek. Stát měl rovněž podporovat zřizování učňovských, tovaryšských a mistrovských spolků. Komitét chtěl zabránit hrozícímu rozpadu řemeslné výroby povinným zakládáním cechů, spolků, soudů a komor. Stát na druhé straně se měl postarat o základní odborné školství, o dodržování nedělního klidu, obstarávání odbytu výrobků a o zákonnou úpravu vypisování nabídek práce a poskytování objednávek. Stát měl rovněž podporovat zřizování učňovských, tovaryšských a mistrovských spolků. Obě teze ukázaly směr nové – sociálně zaměřené cesty. Do té doby byla starost o sociální otázky z katolické strany považována spíše za péči o duši. Teprve Borské teze vedly k poznatku, že základy existujících problémů musí být odstraněny strukturálními změnami. Významný vliv při přípravě papežské sociální encykliky Rerum novarum. Obě teze ukázaly směr nové – sociálně zaměřené cesty. Do té doby byla starost o sociální otázky z katolické strany považována spíše za péči o duši. Teprve Borské teze vedly k poznatku, že základy existujících problémů musí být odstraněny strukturálními změnami. Významný vliv při přípravě papežské sociální encykliky Rerum novarum. 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

28 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Lev XIII. - Rerum novarum (1891) První sociální encyklika, ovlivněna Kettelerem a Vogelsangem, Taparellim; kombinace sociálního romantismu s opatrným přijetím tržního hospodářství První sociální encyklika, ovlivněna Kettelerem a Vogelsangem, Taparellim; kombinace sociálního romantismu s opatrným přijetím tržního hospodářství Reakce na tzv. „dělnickou otázku“ a rozvoj marxismu – příliš pozdě Reakce na tzv. „dělnickou otázku“ a rozvoj marxismu – příliš pozdě Polemika se socialismem: obhajoba soukromého vlastnictví. Není zde zmínka o liberalismu ani o demokracii. Polemika se socialismem: obhajoba soukromého vlastnictví. Není zde zmínka o liberalismu ani o demokracii. Nezastupitelná úloha náboženství a církve: vzbuzuje citlivost pro spravedlnost a lásku, vytváří potřebné sociální klima. Nezastupitelná úloha náboženství a církve: vzbuzuje citlivost pro spravedlnost a lásku, vytváří potřebné sociální klima. Cesta k řešení: apel na odpovědnost bohatých, státu, církve a dělníků ve svépomocných organizacích (odbory). Cesta k řešení: apel na odpovědnost bohatých, státu, církve a dělníků ve svépomocných organizacích (odbory). Cíl: pokojné soužití ve vzájemné lásce a vstřícnosti Cíl: pokojné soužití ve vzájemné lásce a vstřícnosti

29 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Sociální dokumenty katolické církve 1. fáze – příprava a úvodní formulace: 1. fáze – příprava a úvodní formulace: Lev XIII., encyklika Rerum novarum (1891) Lev XIII., encyklika Rerum novarum (1891) 2. fáze – formulace základních principů (solidarita, subsidiarita) a konfrontace s totalitními systémy: 2. fáze – formulace základních principů (solidarita, subsidiarita) a konfrontace s totalitními systémy: Pius XI., encyklika Quadragesimo anno (1931) Pius XI., encyklika Quadragesimo anno (1931) Pius XII., rozhlasová poselství Pius XII., rozhlasová poselství 3. fáze – koncilová (dialog se světem, přijetí lidských práv): 3. fáze – koncilová (dialog se světem, přijetí lidských práv): Jan XXIII., encyklika Mater et Magistra (1961) Jan XXIII., encyklika Mater et Magistra (1961) Jan XXIII., encyklika Pacem in terris (1963) Jan XXIII., encyklika Pacem in terris (1963) II. Vatikánský koncil, konstituce Gaudium et spes (1965) II. Vatikánský koncil, konstituce Gaudium et spes (1965) Pavel VI., encyklika Populorum progressio (1967) Pavel VI., encyklika Populorum progressio (1967) Pavel VI., apoštolský list Octogesima adveniens (1971) Pavel VI., apoštolský list Octogesima adveniens (1971) 4. fáze – učení Jana Pavla II.: 4. fáze – učení Jana Pavla II.: Jan Pavel II., encyklika Laborem exercens (1981) Jan Pavel II., encyklika Laborem exercens (1981) Jan Pavel II., encyklika Sollicitudo rei socialis (1987) Jan Pavel II., encyklika Sollicitudo rei socialis (1987) Jan Pavel II., encyklika Centesimus annus (1991) Jan Pavel II., encyklika Centesimus annus (1991) Benedikt XVI., encyklika Caritas in veritate (2009) Benedikt XVI., encyklika Caritas in veritate (2009)

30 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Návrh „třetí cesty“ Heinrich Pesch ( , kněz - jezuita): návrh „třetí cesty“, „solidaristický ekonomický systém“ – instituce liberální společnosti transformované větším smyslem pro společenství, duchovní hodnoty a společný cíl. Heinrich Pesch ( , kněz - jezuita): návrh „třetí cesty“, „solidaristický ekonomický systém“ – instituce liberální společnosti transformované větším smyslem pro společenství, duchovní hodnoty a společný cíl. Encyklika Quadragesimo anno - Pius XI. ( ) 1931, 40. výročí RN, připravil Oswald von Nell-Breuning S.I. Encyklika Quadragesimo anno - Pius XI. ( ) 1931, 40. výročí RN, připravil Oswald von Nell-Breuning S.I. Ideály RN se neuskutečnily, naopak se prohloubily sociální konflikty a došlo k posílení socialistického hnutí vznikem SSSR. Zásadní odsouzení socialismu, liberalismu a individualismu. Ideály RN se neuskutečnily, naopak se prohloubily sociální konflikty a došlo k posílení socialistického hnutí vznikem SSSR. Zásadní odsouzení socialismu, liberalismu a individualismu. Návrh nového společenského řádu, vycházejícího ze stavovského systému – solidarismus (tzv. třetí cesta) – návaznost na sociální romantismus 19. stol. Argumentace rozumem a přirozeným zákonem, nikoli zjevením: principy by měly být přijaty nejen věřícími křesťany. Návrh nového společenského řádu, vycházejícího ze stavovského systému – solidarismus (tzv. třetí cesta) – návaznost na sociální romantismus 19. stol. Argumentace rozumem a přirozeným zákonem, nikoli zjevením: principy by měly být přijaty nejen věřícími křesťany. Zdůrazňuje sociální odpovědnost církve a křesťanů, především v těchto oblastech: Zdůrazňuje sociální odpovědnost církve a křesťanů, především v těchto oblastech: Dvojí povaha vlastnictví: soukromá a sloužící Dvojí povaha vlastnictví: soukromá a sloužící Správné přerozdělování kapitálu (úloha státu) Správné přerozdělování kapitálu (úloha státu) Odproletarizování proletariátu: dělníci mají šetrností rozmnožovat rodinné jmění Odproletarizování proletariátu: dělníci mají šetrností rozmnožovat rodinné jmění Spravedlivá mzda Spravedlivá mzda Zavádí pojem „sociální spravedlnost“ (Nell-Breuning), první vyslovení a definice principu subsidiarity (79), zákaz stávek (94) Zavádí pojem „sociální spravedlnost“ (Nell-Breuning), první vyslovení a definice principu subsidiarity (79), zákaz stávek (94)

31 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Protiválečné dokumenty Pia XI. 1931: Non abbiamo bisogno – proti násilnostem fašistického režimu v Itálii 1937: Mit brennender Sorge – reakce na represivní opatření v Německu, zejména nucení k členství v Hitlerjugend 1937: Divini Redemptoris – systematická kritika komunismu

32 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Vliv prvních sociálních encyklik Inspirace pro vytváření legislativy evropských států. Inspirace pro vytváření legislativy evropských států. Výslovně se k jejich principům přihlásili tvůrci poválečné obnovy Německa (tzv. „sociální tržní hospodářství“) – kancléř, zakladatel CDU Konrad Adenauer (1876 – 1967) a ministr hospodářství (později kancléř) Ludwig Erhard (1907 – 1977). Výslovně se k jejich principům přihlásili tvůrci poválečné obnovy Německa (tzv. „sociální tržní hospodářství“) – kancléř, zakladatel CDU Konrad Adenauer (1876 – 1967) a ministr hospodářství (později kancléř) Ludwig Erhard (1907 – 1977). Tím, že jejich principy z velké části přijaly za své demokratické kapitalistické státy (západní Evropa, severní Amerika), zmenšil se prostor pro vytváření tzv. „třetí cesty“. Tím, že jejich principy z velké části přijaly za své demokratické kapitalistické státy (západní Evropa, severní Amerika), zmenšil se prostor pro vytváření tzv. „třetí cesty“. Prohloubení izolace Sovětského svazu a dalších socialistických států vzhledem k demokratickému západu a kultuře vycházející z křesťanských hodnot. Prohloubení izolace Sovětského svazu a dalších socialistických států vzhledem k demokratickému západu a kultuře vycházející z křesťanských hodnot. V rozvojovém světě (zvl. s katolickou většinou) byly přijaty, ne však naplněny – absence institucí potřebných k jejich realizaci. „Doktrína je správná, ačkoliv neúplná, avšak učení o institucích je nejisté.“ (Novak 164) V rozvojovém světě (zvl. s katolickou většinou) byly přijaty, ne však naplněny – absence institucí potřebných k jejich realizaci. „Doktrína je správná, ačkoliv neúplná, avšak učení o institucích je nejisté.“ (Novak 164)

33 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jan XXIII.: otevření církve světu 1961: Mater et Magistra, 70. výročí RN 1961: Mater et Magistra, 70. výročí RN Obrací se ke všem lidem, ne jen k odborníkům. Obrací se ke všem lidem, ne jen k odborníkům. Argumentace empiricko-sociologická, ne jen teologická Argumentace empiricko-sociologická, ne jen teologická Jako první z papežů výslovně podporuje koncepci liberálních institucí: lidských práv a hospodářského rozvoje. Jako první z papežů výslovně podporuje koncepci liberálních institucí: lidských práv a hospodářského rozvoje. Zabývá se novými tématy: zemědělství, sociální rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými státy (inkulturace, populační exploze), politika na globální úrovni. Zabývá se novými tématy: zemědělství, sociální rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými státy (inkulturace, populační exploze), politika na globální úrovni. Metodika tří kroků: vidět, posoudit, jednat (236). Metodika tří kroků: vidět, posoudit, jednat (236).

34 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Pacem in terris (1963) První monotematická sociální encyklika - o otázce světového míru v době jeho vážného ohrožení: stavba berlínské zdi, kubánská krize. Základní lidská práva (VDLP) musí být uplatňována na úrovni zákonodárství uvnitř států i v jejich vzájemných vztazích

35 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek vatikánský koncil Konstituce Gaudium et spes (Radost a naděje, 1965) Konstituce Gaudium et spes (Radost a naděje, 1965) 1. část: znamení doby, vztah pozemského pokroku k růstu Božího království 1. část: znamení doby, vztah pozemského pokroku k růstu Božího království 2. část – některé konkrétní problémy: 2. část – některé konkrétní problémy: Manželství a rodina Manželství a rodina Kultura Kultura Etika hospodářství Etika hospodářství Politické společenství Politické společenství Mír a budování mezinárodního společenství Mír a budování mezinárodního společenství Shrnuje vše, co bylo na tato témata dosud řečeno. Shrnuje vše, co bylo na tato témata dosud řečeno.

36 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Pavel VI. (1963 – 1978) Prodal tiáru (prodána v Americe, výnos určen potřebným (chudým). Je uchována v chrámu Neposkvrněné Panny Marie ve Washingtonu) Prodal tiáru (prodána v Americe, výnos určen potřebným (chudým). Je uchována v chrámu Neposkvrněné Panny Marie ve Washingtonu) Dokončil druhý vatikánský koncil Dokončil druhý vatikánský koncil Vydal encykliku Humanae vitae (1968) Vydal encykliku Humanae vitae (1968) Zrušil exkomunikaci konstantinopolského patriarchy Zrušil exkomunikaci konstantinopolského patriarchy

37 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Sociální dokumenty Pavla VI. 1967: encyklika Populorum progressio 1967: encyklika Populorum progressio Téma: sociální konflikty na globální úrovni, hledání řešení problému nerovnosti mezi vyspělými a rozvojovými státy. Téma: sociální konflikty na globální úrovni, hledání řešení problému nerovnosti mezi vyspělými a rozvojovými státy. Úhel pohledu: svět je nemocný; chudé národy světa s hněvem povstanou proti bohatým; je třeba hledat nové formy světové vlády. Úhel pohledu: svět je nemocný; chudé národy světa s hněvem povstanou proti bohatým; je třeba hledat nové formy světové vlády. Důrazy: vzdělání – alfabetizace, demografický růst (zdůraznění svrchovaného práva rodičů rozhodovat odpovědně o počtu dětí; není zde zmínka o antikoncepci – před vydáním HV), založení komise Iustitia et Pax (5) a Caritas Internationalis (46); dialog mezi kulturami a inkulturace; omluva za nedostatečnou inkulturaci historických křesťanských misií (12) Důrazy: vzdělání – alfabetizace, demografický růst (zdůraznění svrchovaného práva rodičů rozhodovat odpovědně o počtu dětí; není zde zmínka o antikoncepci – před vydáním HV), založení komise Iustitia et Pax (5) a Caritas Internationalis (46); dialog mezi kulturami a inkulturace; omluva za nedostatečnou inkulturaci historických křesťanských misií (12) 1971: Octogesima adveniens, list papeže předsedovi Iustitia et pax k 80. výročí RN. Aktuální otázky: 1971: Octogesima adveniens, list papeže předsedovi Iustitia et pax k 80. výročí RN. Aktuální otázky: Urbanizace, diskriminace, demografický růst, média, ekologie Urbanizace, diskriminace, demografický růst, média, ekologie Marxismus: rozlišení různých proudů, zásadní odsouzení (souvislost s teologií osvobození) Marxismus: rozlišení různých proudů, zásadní odsouzení (souvislost s teologií osvobození) Aktivní zapojení křesťanů do politické činnosti, legitimní pluralita Aktivní zapojení křesťanů do politické činnosti, legitimní pluralita

38 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jan Pavel II. (1978 – 2005) Polák, první neitalský papež po 450 letech. Přispěl k destrukci komunistického režimu. Vydal tři důležité sociální encykliky. Blahořečil Matku Terezu.

39 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Laborem exercens 1981, první z trojice velkých sociálních encyklik Jana Pavla II., k 90. výročí RN, 1981, první z trojice velkých sociálních encyklik Jana Pavla II., k 90. výročí RN, Nová forma: podrobný biblicko-teologický výklad; těžko přístupné neodborníkovi Nová forma: podrobný biblicko-teologický výklad; těžko přístupné neodborníkovi Téma: práce, důraz na její subjekt – člověka Téma: práce, důraz na její subjekt – člověka Myšlenka, kterou zformuloval už v roce 1861 americký prezident Abraham Lincoln: „Práce předchází kapitál a je na něm nezávislá. Kapitál je pouze plodem práce a nikdy by neexistoval, kdyby neexistovala nejprve práce.“ Myšlenka, kterou zformuloval už v roce 1861 americký prezident Abraham Lincoln: „Práce předchází kapitál a je na něm nezávislá. Kapitál je pouze plodem práce a nikdy by neexistoval, kdyby neexistovala nejprve práce.“ Nová perspektiva: spiritualita práce (stvoření, ježíš jako dělník, kříž jako obraz práce…) Nová perspektiva: spiritualita práce (stvoření, ježíš jako dělník, kříž jako obraz práce…)

40 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Solicitudo rei socialis Encyklika Jana Pavla II., 1987 – 20 let po PP Encyklika Jana Pavla II., 1987 – 20 let po PP Reakce na stálé prohlubování ekonomických a sociálních rozdílů mezi rozvinutým a rozvojovým světem Reakce na stálé prohlubování ekonomických a sociálních rozdílů mezi rozvinutým a rozvojovým světem Povinnost církve a křesťanů angažovat se pro chudé Povinnost církve a křesťanů angažovat se pro chudé Témata: vzdělání, diskriminace, vykořisťování, lidská práva, ekologie, lidský rozvoj (rozbor problémů ve světle teologie) Témata: vzdělání, diskriminace, vykořisťování, lidská práva, ekologie, lidský rozvoj (rozbor problémů ve světle teologie)

41 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Centesimus annus Encyklika Jana Pavla II. Ke 100. výročí RN, 1991 Encyklika Jana Pavla II. Ke 100. výročí RN, 1991 Reflexe událostí roku 1989: zánik komunismu prokázal pravdivost základních principů SNC, ale nově nastupující globální kapitalismus je nutné stavět na mravních principech Reflexe událostí roku 1989: zánik komunismu prokázal pravdivost základních principů SNC, ale nově nastupující globální kapitalismus je nutné stavět na mravních principech Poprvé se církevní autorita staví výslovně na stranu tržní ekonomiky, odmítá tzv. třetí cestu. Poprvé se církevní autorita staví výslovně na stranu tržní ekonomiky, odmítá tzv. třetí cestu. Základ: soukromé vlastnictví a univerzální určení statků Základ: soukromé vlastnictví a univerzální určení statků

42 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Benedikt XVI. JosephRatzinger

43 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Deus caritas est První encyklika papeže Benedikta XVI., 2006 První encyklika papeže Benedikta XVI., 2006 Biblický a teologický rozbor pojmu „láska“ Biblický a teologický rozbor pojmu „láska“ Jako nutný doplněk sociální nauky církve zdůrazňuje povinnost charitativní práce Jako nutný doplněk sociální nauky církve zdůrazňuje povinnost charitativní práce I v nejlepším politickém a sociálním systému bude vždy existovat bolest, samota, vyloučení ze společnosti – na ně církev a křesťané reagují pomáhající láskou I v nejlepším politickém a sociálním systému bude vždy existovat bolest, samota, vyloučení ze společnosti – na ně církev a křesťané reagují pomáhající láskou

44 Dva rozměry diakonie (DCE 29) Poměr mezi úsilím zaměřeným k vytváření spravedlivějšího uspořádání státu a společnosti na jedné straně a charitativní aktivitou na straně druhé: Poměr mezi úsilím zaměřeným k vytváření spravedlivějšího uspořádání státu a společnosti na jedné straně a charitativní aktivitou na straně druhé: Sociální nauka církve: Sociální nauka církve: Bezprostřední úlohou církve není utváření spravedlivých struktur, protože to přísluší sféře politiky, V dané věci má úloha církve zprostředkující roli, protože jí náleží přispívat k očišťování rozumu a k probouzení mravních sil, bez nichž spravedlivé struktury nelze budovat a bez nichž tyto struktury nemohou dlouhodobě působit. Bezprostřední působení při utváření spravedlivého uspořádání společnosti je přednostně věcí laiků. Jako občané státu jsou povoláni k tomu, aby se osobně podíleli na veřejném životě. Bezprostřední úlohou církve není utváření spravedlivých struktur, protože to přísluší sféře politiky, V dané věci má úloha církve zprostředkující roli, protože jí náleží přispívat k očišťování rozumu a k probouzení mravních sil, bez nichž spravedlivé struktury nelze budovat a bez nichž tyto struktury nemohou dlouhodobě působit. Bezprostřední působení při utváření spravedlivého uspořádání společnosti je přednostně věcí laiků. Jako občané státu jsou povoláni k tomu, aby se osobně podíleli na veřejném životě. Charitativní činnost: Charitativní činnost: Charitativní organizace církve představují naproti tomu opus proprium, tedy úlohu, která je církvi přiměřená a na jejímž naplňování se církev pouze nepodílí, nýbrž jedná jako přímo odpovědný subjekt a koná při tom to, co odpovídá její vlastní povaze. Církev nemůže být nikdy zproštěna úkolu uplatňovat lásku (caritas) ve formě organizované aktivity věřících. Zároveň platí, že nikdy nenastane situace, v níž by nebylo třeba lásky (caritas) každého jednotlivého křesťana, protože člověk kromě spravedlnosti bude vždycky potřebovat lásku. Charitativní organizace církve představují naproti tomu opus proprium, tedy úlohu, která je církvi přiměřená a na jejímž naplňování se církev pouze nepodílí, nýbrž jedná jako přímo odpovědný subjekt a koná při tom to, co odpovídá její vlastní povaze. Církev nemůže být nikdy zproštěna úkolu uplatňovat lásku (caritas) ve formě organizované aktivity věřících. Zároveň platí, že nikdy nenastane situace, v níž by nebylo třeba lásky (caritas) každého jednotlivého křesťana, protože člověk kromě spravedlnosti bude vždycky potřebovat lásku. 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

45 Caritas in veritate Sociální encyklika Benedikta XVI., Sociální encyklika Benedikta XVI., Láska v pravdě: encyklika o integrálním lidském rozvoji v lásce a v pravdě; možnosti a meze rozvoje jednotlivého člověka i celých národů; aktualizace sociálně-etických principů pro současnou situaci světa. Láska v pravdě: encyklika o integrálním lidském rozvoji v lásce a v pravdě; možnosti a meze rozvoje jednotlivého člověka i celých národů; aktualizace sociálně-etických principů pro současnou situaci světa. Témata: Témata: Ekonomie: etika podnikání, odpovědnost finančního sektoru, nová úloha odborů Ekonomie: etika podnikání, odpovědnost finančního sektoru, nová úloha odborů Kultura: přístup ke vzdělání, absolutní nárok techniky, převažující technicistní mentalita, moc médií Kultura: přístup ke vzdělání, absolutní nárok techniky, převažující technicistní mentalita, moc médií Etika: obrana lidské důstojnosti od početí pro přirozenou smrt, otevřenost vůči životu, právní systémy a koncept práv a povinností Etika: obrana lidské důstojnosti od početí pro přirozenou smrt, otevřenost vůči životu, právní systémy a koncept práv a povinností Globalizace: migrace, mezinárodní rozvojová pomoc, ochrana životního prostředí, energetická otázka Globalizace: migrace, mezinárodní rozvojová pomoc, ochrana životního prostředí, energetická otázka Politika: princip společného dobra, spolupráce věřících a nevěřících, význam občanské společnosti, úloha neziskového sektoru, reforma OSN Politika: princip společného dobra, spolupráce věřících a nevěřících, význam občanské společnosti, úloha neziskového sektoru, reforma OSN 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

46 Papež František 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

47 Apoštolská exhortace Radost evangelia 187. Každý křesťan a každé společenství je povoláno být nástrojem Božím k osvobození a podpoře chudých, aby se mohli plně integrovat do společnosti. To předpokládá, že budeme chápaví a pozorní, budeme naslouchat prosbám chudých a poskytovat jim pomoc Každý křesťan a každé společenství je povoláno být nástrojem Božím k osvobození a podpoře chudých, aby se mohli plně integrovat do společnosti. To předpokládá, že budeme chápaví a pozorní, budeme naslouchat prosbám chudých a poskytovat jim pomoc Solidarita je spontánní reakce toho, kdo uznává, že sociální funkce vlastnictví a všeobecné určení dober je skutečnost, která předchází soukromé vlastnictví. Soukromé vlastnění dober je ospravedlněno tím, že tato dobra opatrujeme a rozmnožujeme, aby lépe sloužila obecnému dobru, pročež solidarita má být praktikována jako rozhodnutí vrátit chudému to, co mu náleží. Tato přesvědčení a solidární praktiky, jsou-li vtěleny, otevírají cestu k dalším strukturálním transformacím a umožňují je. Změna struktur, která nezrodí nová přesvědčení a postoje, způsobí, že se tyto struktury dříve či později zkorumpují, stanou se přítěží a nebudou účinné Solidarita je spontánní reakce toho, kdo uznává, že sociální funkce vlastnictví a všeobecné určení dober je skutečnost, která předchází soukromé vlastnictví. Soukromé vlastnění dober je ospravedlněno tím, že tato dobra opatrujeme a rozmnožujeme, aby lépe sloužila obecnému dobru, pročež solidarita má být praktikována jako rozhodnutí vrátit chudému to, co mu náleží. Tato přesvědčení a solidární praktiky, jsou-li vtěleny, otevírají cestu k dalším strukturálním transformacím a umožňují je. Změna struktur, která nezrodí nová přesvědčení a postoje, způsobí, že se tyto struktury dříve či později zkorumpují, stanou se přítěží a nebudou účinné. 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

48 190. Někdy jde o naslouchání nářku celých národů, chudého lidu planety, protože „mír se zakládá nejenom na respektování práv člověka, ale také na právu národů“. Je politováníhodné, že i lidská práva lze používat na ospravedlňování vyhrocené obhajoby individuálních práv či bohatších národů. Při respektování nezávislosti a kultury každé země je třeba vždycky pamatovat, že planeta patří celému lidstvu a je pro celé lidstvo a že pouhý fakt, že se někdo narodil na nějakém místě s menšími zdroji nebo menším rozvojem neospravedlňuje, aby někteří lidé žili méně důstojně. Je třeba opakovat, že „zámožnější se mají zříci některých svých práv a štědřeji svými prostředky pomoci druhým“. Abychom náležitě mluvili o svých právech, musíme více rozšířit obzor a otevřít sluch nářku jiných národů či jiných regionů svojí země. Potřebujeme růst v solidaritě, která „by měla dovolit všem národům, aby byly samy budovateli své vlastní šťastné budoucnosti“, tak jako „se každý člověk narodil k tomu, aby se rozvíjel“ Někdy jde o naslouchání nářku celých národů, chudého lidu planety, protože „mír se zakládá nejenom na respektování práv člověka, ale také na právu národů“. Je politováníhodné, že i lidská práva lze používat na ospravedlňování vyhrocené obhajoby individuálních práv či bohatších národů. Při respektování nezávislosti a kultury každé země je třeba vždycky pamatovat, že planeta patří celému lidstvu a je pro celé lidstvo a že pouhý fakt, že se někdo narodil na nějakém místě s menšími zdroji nebo menším rozvojem neospravedlňuje, aby někteří lidé žili méně důstojně. Je třeba opakovat, že „zámožnější se mají zříci některých svých práv a štědřeji svými prostředky pomoci druhým“. Abychom náležitě mluvili o svých právech, musíme více rozšířit obzor a otevřít sluch nářku jiných národů či jiných regionů svojí země. Potřebujeme růst v solidaritě, která „by měla dovolit všem národům, aby byly samy budovateli své vlastní šťastné budoucnosti“, tak jako „se každý člověk narodil k tomu, aby se rozvíjel“. 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

49 191. Křesťané povzbuzovaní svými pastýři jsou všude a za všech okolností povoláni slyšet křik chudých, jak to dobře vyjádřili brazilští biskupové: „Toužíme na sebe denně brát radost a naději, smutek a úzkost brazilského lidu, zvláště obyvatel městských periferií a rurálních zón – bez půdy, bez střechy nad hlavou, bez chleba, bez zdraví – jejichž práva jsou pošlapávána. Při pohledu na jejich bídu, nasloucháním jejich nářku a při poznání jejich utrpení nás pohoršuje fakt, že existuje dostatek jídla pro všechny a že hlad je způsoben špatnou distribucí dober a zisků. Problém ztěžuje všeobecné plýtvání.“ 191. Křesťané povzbuzovaní svými pastýři jsou všude a za všech okolností povoláni slyšet křik chudých, jak to dobře vyjádřili brazilští biskupové: „Toužíme na sebe denně brát radost a naději, smutek a úzkost brazilského lidu, zvláště obyvatel městských periferií a rurálních zón – bez půdy, bez střechy nad hlavou, bez chleba, bez zdraví – jejichž práva jsou pošlapávána. Při pohledu na jejich bídu, nasloucháním jejich nářku a při poznání jejich utrpení nás pohoršuje fakt, že existuje dostatek jídla pro všechny a že hlad je způsoben špatnou distribucí dober a zisků. Problém ztěžuje všeobecné plýtvání.“ 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

50 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Sociální pastýřské listy Aplikace SNC na konkrétní situaci v jednotlivých státech Aplikace SNC na konkrétní situaci v jednotlivých státech Rakousko 1990 Rakousko 1990 Maďarsko 1996 Maďarsko 1996 Německo 1997 Německo 1997 Česko: Pokoj a dobro, 2000 Česko: Pokoj a dobro, 2000

51 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Autoři a adresáti sociálních dokumentů církve Kdo píše církevní sociální dokumenty? Kdo píše církevní sociální dokumenty? Vycházejí ze zkušeností křesťanského sociálního hnutí Vycházejí ze zkušeností křesťanského sociálního hnutí Podklady připravují odborníci (např. QA Oswald von Nell- Breuning) Podklady připravují odborníci (např. QA Oswald von Nell- Breuning) Definitivní znění autorizuje papež jako nejvyšší závazná autorita v katolické církvi Definitivní znění autorizuje papež jako nejvyšší závazná autorita v katolické církvi Komu jsou určeny církevní sociální dokumenty? Komu jsou určeny církevní sociální dokumenty? Politikům jako morální kritéria pro vytváření sociální legislativy Politikům jako morální kritéria pro vytváření sociální legislativy Podnikatelům jako směrnice pro jednání se zaměstnanci Podnikatelům jako směrnice pro jednání se zaměstnanci Odborníkům v oblasti etiky, politologie, sociologie Odborníkům v oblasti etiky, politologie, sociologie Všem občanům jako orientace pro volební rozhodování a pro komunikaci s politickými a ekonomickými institucemi Všem občanům jako orientace pro volební rozhodování a pro komunikaci s politickými a ekonomickými institucemi

52 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Kritika katolické sociální nauky „Hlavním jejím nedostatkem je, že dosud není dostatečně pozitivní. Je jasnější v tom, co zavrhuje, než v tom, co vychvaluje. Největší nedostatky má ve své vizi institucí. Je to velké selhání v teorii sociální spravedlnosti, protože sociální spravedlnost musí znamenat budování institucí, pokud chce udělat víc, než jen velebit určité osobní ctnosti.“ (Michael NOVAK, Katolické sociální myšlení a liberální instituce, s. 56) „Hlavním jejím nedostatkem je, že dosud není dostatečně pozitivní. Je jasnější v tom, co zavrhuje, než v tom, co vychvaluje. Největší nedostatky má ve své vizi institucí. Je to velké selhání v teorii sociální spravedlnosti, protože sociální spravedlnost musí znamenat budování institucí, pokud chce udělat víc, než jen velebit určité osobní ctnosti.“ (Michael NOVAK, Katolické sociální myšlení a liberální instituce, s. 56)

53 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Iustitia et Pax Rada Iustitia et Pax, Česká republika je orgánem České biskupské konference dle článku 26 Stanov ČBK. Rada Iustitia et Pax, Česká republika je orgánem České biskupské konference dle článku 26 Stanov ČBK. Rada navazuje na poslání a cíle Papežské rady pro spravedlnost a mír a uplatňuje myšlenky tohoto poslání v České republice. Rada navazuje na poslání a cíle Papežské rady pro spravedlnost a mír a uplatňuje myšlenky tohoto poslání v České republice. Rada Rada se zabývá dodržováním lidských práv v České republice i ve světě a vystupuje proti jejich porušování. se zabývá dodržováním lidských práv v České republice i ve světě a vystupuje proti jejich porušování. sleduje sociální, ekologické a společenské problémy české společnosti, předkládá jejich analýzy a usiluje o hledání takových přístupů k jejich řešení, která nezesilují napětí mezi společenskými skupinami. sleduje sociální, ekologické a společenské problémy české společnosti, předkládá jejich analýzy a usiluje o hledání takových přístupů k jejich řešení, která nezesilují napětí mezi společenskými skupinami. seznamuje veřejnost se sociálním učením církve. seznamuje veřejnost se sociálním učením církve. Předsedou Rady je biskup Václav Malý.

54 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek V soupeření mezi "eurooptimisty" a "euroskeptiky" zaniká debata o dalším směřování společného soužití v Evropě V soupeření mezi "eurooptimisty" a "euroskeptiky" zaniká debata o dalším směřování společného soužití v Evropě V soupeření mezi "eurooptimisty" a "euroskeptiky" zaniká debata o dalším směřování společného soužití v Evropě V soupeření mezi "eurooptimisty" a "euroskeptiky" zaniká debata o dalším směřování společného soužití v Evropě Debatu o společných evropských vizích, zdá se zcela zastínilo řešení dílčích praktických otázek. Bez široké shody na základních východiscích a dlouhodobých vizích, budou ale sebelépe míněné dílčí kroky často vnímány jako diskutabilní a nedostatečně legitimní. Debatu o společných evropských vizích, zdá se zcela zastínilo řešení dílčích praktických otázek. Bez široké shody na základních východiscích a dlouhodobých vizích, budou ale sebelépe míněné dílčí kroky často vnímány jako diskutabilní a nedostatečně legitimní. Jizvy mezi vráskami Jizvy mezi vráskami Jizvy mezi vráskami Jizvy mezi vráskami V našem kulturním prostředí je takřka neuvěřitelné, že podle některých výzkumů se více než čtvrtina starých lidí setkává s různými formami domácího násilí a 13% tázaných dokonce přiznalo fyzický útok ze strany rodinných příslušníků. Jak to – a proč se o tom nemluví? V našem kulturním prostředí je takřka neuvěřitelné, že podle některých výzkumů se více než čtvrtina starých lidí setkává s různými formami domácího násilí a 13% tázaných dokonce přiznalo fyzický útok ze strany rodinných příslušníků. Jak to – a proč se o tom nemluví? Nikdy neubližuj vdově ani sirotku [Exodus 22;21] Nikdy neubližuj vdově ani sirotku [Exodus 22;21] Nikdy neubližuj vdově ani sirotku [Exodus 22;21] Nikdy neubližuj vdově ani sirotku [Exodus 22;21] Důchodová reforma zaujala významné místo ve společenské rozpravě těchto dnů. Není se co divit, je to téma mimořádně významné a čím déle je odkládané, tím nesnadněji se hledají východiska a dohoda je stále obtížnější. Je však mimořádně smutné, že ony odklady a probíhající spory navíc prodlužují takřka neúnosně jedno zanedbání, kterého se dopouštíme na určité části těch, kdo jinak od pradávna požívali ve společnosti zcela zvláštní ochrany. Důchodová reforma zaujala významné místo ve společenské rozpravě těchto dnů. Není se co divit, je to téma mimořádně významné a čím déle je odkládané, tím nesnadněji se hledají východiska a dohoda je stále obtížnější. Je však mimořádně smutné, že ony odklady a probíhající spory navíc prodlužují takřka neúnosně jedno zanedbání, kterého se dopouštíme na určité části těch, kdo jinak od pradávna požívali ve společnosti zcela zvláštní ochrany. Nejsme a nebudeme tu sami Nejsme a nebudeme tu sami Nejsme a nebudeme tu sami Nejsme a nebudeme tu sami Naše země přestala být stejnorodým ostrůvkem v moři evropských národů. Od roku 1990 se celkový počet cizinců u nás zvýšil více než desetkrát a dosáhl celkového počtu kolem 450 tisíc, tedy zhruba 4,5 % zastoupení v populaci. Je vysoce pravděpodobné, že tento vývoj bude nadále pokračovat. Naše země přestala být stejnorodým ostrůvkem v moři evropských národů. Od roku 1990 se celkový počet cizinců u nás zvýšil více než desetkrát a dosáhl celkového počtu kolem 450 tisíc, tedy zhruba 4,5 % zastoupení v populaci. Je vysoce pravděpodobné, že tento vývoj bude nadále pokračovat. Chudoba škodí i naší duši Chudoba škodí i naší duši Chudoba škodí i naší duši Chudoba škodí i naší duši K Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení K Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení

55 Pokoj a dobro List k sociálním otázkám v České republice k veřejné diskusi, List k sociálním otázkám v České republice k veřejné diskusi, Název: oblíbený pozdrav Sv. Františka z Assisi. Název: oblíbený pozdrav Sv. Františka z Assisi. Stanovisko křesťanských církví v ČR, vypracované z pověření České biskupské konference a Ekumenické rady církví. Autorský tým: Stanovisko křesťanských církví v ČR, vypracované z pověření České biskupské konference a Ekumenické rady církví. Autorský tým: Prof. Lubomír Mlčoch, děkan Fakulty sociálních věd UK (vedení) Prof. Lubomír Mlčoch, děkan Fakulty sociálních věd UK (vedení) Prof. Zdeněk Kučera, HTF Prof. Zdeněk Kučera, HTF Prof. Jakub Trojan, ETF Prof. Jakub Trojan, ETF Odborníci z katolické církve Odborníci z katolické církve 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

56 Obsah listu Východisko: po deseti letech transformace jsou v našem politickém, hospodářském a sociálním životě závažné chyby jako důsledek nedostatečného důrazu na jejich etickou dimenzi. Na to chtějí křesťané upozornit a zároveň navrhnout možnosti, jak tuto situaci změnit. Východisko: po deseti letech transformace jsou v našem politickém, hospodářském a sociálním životě závažné chyby jako důsledek nedostatečného důrazu na jejich etickou dimenzi. Na to chtějí křesťané upozornit a zároveň navrhnout možnosti, jak tuto situaci změnit. Dědictví minulosti Dědictví minulosti Kritické zhodnocení dosavadní hospodářské transformace Kritické zhodnocení dosavadní hospodářské transformace Aplikace křesťanských principů na některé důležité oblasti: Aplikace křesťanských principů na některé důležité oblasti: sociální rozměr ekonomiky, sociální rozměr ekonomiky, obnova právního řádu a růst k odpovědnému občanství, obnova právního řádu a růst k odpovědnému občanství, problém práce a nezaměstnanosti, problém práce a nezaměstnanosti, humánní ekologie, humánní ekologie, rodina, vzdělání, média. rodina, vzdělání, média. 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

57 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Veřejná diskuse Cíl listu Pokoj a dobro: Motivovat věřící křesťany, aby se kvalifikovaně angažovali v sociální oblasti Informovat veřejnost o existenci vyspělé sociálně-etické reflexe v křesťanských církvích a pozvat ji ke spolupráci Vyvolat veřejnou diskusi na sociálně etická témata Veřejná diskuse byla realizována v následujících dvou letech formou tiskových konferencí, přednášek, rozhlasových informací, školení, odborných konferencí, besed ve školách, farnostech a sborech, internetových diskusí, článků v časopisech, dopisů apod. Výsledky veřejné diskuse shrnuje dokument Žeň veřejné diskuse k listu Pokoj a dobro (2002), který je zároveň reakcí autorského týmu na podněty, kritiku a otázky. Adresné kapitoly: Naléhavě do vlastních řad Otevřeně k občanské společnosti a její politické reprezentaci Vedoucím osobnostem – a vůbec všem – v podnikání a finančnictví, s apelem na rozum

58 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Dědictví minulosti „Reflexe minulosti je zkoumáním znamení času a hledáním cest ke spravedlivému uspořádání společnosti. Proto nelze udělat za minulostí tlustou čáru.“ „Reflexe minulosti je zkoumáním znamení času a hledáním cest ke spravedlivému uspořádání společnosti. Proto nelze udělat za minulostí tlustou čáru.“ Církev přijímá svůj díl odpovědnosti Církev přijímá svůj díl odpovědnosti za odcizení části obyvatelstva od křesťanské víry (zvláště v době austrokatolicismu) za odcizení části obyvatelstva od křesťanské víry (zvláště v době austrokatolicismu) za to, že nenašla odpověď na myšlenky osvícenství, a tak ztratila kontakt s aktuálním společenským děním za to, že nenašla odpověď na myšlenky osvícenství, a tak ztratila kontakt s aktuálním společenským děním za opožděné a nedůsledné řešení dělnické otázky – skandál 19. století (Pius XI.) za opožděné a nedůsledné řešení dělnické otázky – skandál 19. století (Pius XI.) Dosud nedořešeným tématem je touha po kolektivní odvetě po 2. světové válce, která vedla k divokému odsunu Němců – ani církev neměla odvahu postavit se proti tomu. Dosud nedořešeným tématem je touha po kolektivní odvetě po 2. světové válce, která vedla k divokému odsunu Němců – ani církev neměla odvahu postavit se proti tomu. Doba komunismu byla spojena s pronásledováním křesťanů, které vedlo k prohloubení víry a k ekumenickému sblížení církví. „Po roce 1989 jsou bratrské vztahy mezi našimi církvemi tak dobré, jako nikdy v minulosti nebyly.“ Doba komunismu byla spojena s pronásledováním křesťanů, které vedlo k prohloubení víry a k ekumenickému sblížení církví. „Po roce 1989 jsou bratrské vztahy mezi našimi církvemi tak dobré, jako nikdy v minulosti nebyly.“ Zároveň ale mnoho křesťanů (včetně církevních představitelů) nerozpoznalo nebezpečí komunistické ideologie a spolupracovali s režimem – s tím se církve dodnes otevřeně nevyrovnaly. Zároveň ale mnoho křesťanů (včetně církevních představitelů) nerozpoznalo nebezpečí komunistické ideologie a spolupracovali s režimem – s tím se církve dodnes otevřeně nevyrovnaly. „Naším dědictvím je zmatek v hodnotách, malá odolnost vůči ideové manipulaci a oslabená mravní integrita.“ „Naším dědictvím je zmatek v hodnotách, malá odolnost vůči ideové manipulaci a oslabená mravní integrita.“

59 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Listopadové události roku 1989 a období transformace Rozpad komunistického bloku patří ke klíčovým událostem 20. století. Snadnost, rychlost a nenásilnost změn všechny zaskočila, odborníci nebyli schopni je předpovědět. Věřící lid je interpretoval jako Boží zásah do lidských dějin (svatořečení Anežky české). Rozpad komunistického bloku patří ke klíčovým událostem 20. století. Snadnost, rychlost a nenásilnost změn všechny zaskočila, odborníci nebyli schopni je předpovědět. Věřící lid je interpretoval jako Boží zásah do lidských dějin (svatořečení Anežky české). V ekonomické transformaci po pádu komunismu byl podceněn morální rozměr – fundamentalistický liberalismus zaměřený na zisk bez sociální odpovědnosti se stal náhradním náboženstvím a vedl k provázání politických špiček s organizovaným zločinem. V ekonomické transformaci po pádu komunismu byl podceněn morální rozměr – fundamentalistický liberalismus zaměřený na zisk bez sociální odpovědnosti se stal náhradním náboženstvím a vedl k provázání politických špiček s organizovaným zločinem. Transformace není jen ekonomickou záležitostí, jde o celostní úkol o více dimenzích: Transformace není jen ekonomickou záležitostí, jde o celostní úkol o více dimenzích: kultivace právního a morálního řádu, kultivace právního a morálního řádu, budování občanské společnosti, budování občanské společnosti, modernizace hospodářství i státní a veřejné správy, modernizace hospodářství i státní a veřejné správy, obnova kulturní a duchovní dimenze člověka. obnova kulturní a duchovní dimenze člověka.

60 Problém právní kontinuity Přílišná právní i politická kontinuita s minulým režimem byla a je zátěží. Nesouhlas se zásadou, že aktéři zločinů mohou být souzeni pouze na základě zákonů své doby, které byly často v rozporu s nadřazenými mezinárodními právními normami (zejména Helsinské protokoly 1975, ratifikovány československým parlamentem 1976). Nepodařilo se vytvořit pevný právní řád, právo je odděleno od morálky. Přílišná právní i politická kontinuita s minulým režimem byla a je zátěží. Nesouhlas se zásadou, že aktéři zločinů mohou být souzeni pouze na základě zákonů své doby, které byly často v rozporu s nadřazenými mezinárodními právními normami (zejména Helsinské protokoly 1975, ratifikovány československým parlamentem 1976). Nepodařilo se vytvořit pevný právní řád, právo je odděleno od morálky. Členové Československého helsinského výboru (zal. 1988) se soustředili zejména na rozpory řady zákonů, např. zákona shromažďovacího a sdružovacího, trestního zákona a dalších právních norem s principy lidských práv, jak byly formulovány v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (OSN, 1966), které byly rozpracováním známé Všeobecné deklarace lidských práv (OSN, 1948), a které z podnětu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (Helsinky, 1975) kupodivu formálně přijal i československý komunistický stát. Členové Československého helsinského výboru (zal. 1988) se soustředili zejména na rozpory řady zákonů, např. zákona shromažďovacího a sdružovacího, trestního zákona a dalších právních norem s principy lidských práv, jak byly formulovány v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (OSN, 1966), které byly rozpracováním známé Všeobecné deklarace lidských práv (OSN, 1948), a které z podnětu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (Helsinky, 1975) kupodivu formálně přijal i československý komunistický stát. 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

61 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Obnova právního řádu V komunistickém režimu převládlo formální pojetí práva: litera zákona a jeho účelový výklad se stal vším. Zákonodárci i soudci přestávali být schopni samostatně aplikovat obecně etické i právně etické principy na sporné kauzy své doby: „Je tedy nutno usilovat o návrat přirozeného práva do právní teorie a praxe, aby se odstranila mezera mezi literou zákona a duchem, jež činí naše „pozitivní právo“ defektním.“ (PD 26) V komunistickém režimu převládlo formální pojetí práva: litera zákona a jeho účelový výklad se stal vším. Zákonodárci i soudci přestávali být schopni samostatně aplikovat obecně etické i právně etické principy na sporné kauzy své doby: „Je tedy nutno usilovat o návrat přirozeného práva do právní teorie a praxe, aby se odstranila mezera mezi literou zákona a duchem, jež činí naše „pozitivní právo“ defektním.“ (PD 26) Co je legální, nemusí být legitimní: k legitimitě je totiž třeba i souladu s přirozeným právním cítěním, vlastní tradicí i mezinárodně uznávanými zvyklostmi, s obecnou a právní etikou (PD 27). Co je legální, nemusí být legitimní: k legitimitě je totiž třeba i souladu s přirozeným právním cítěním, vlastní tradicí i mezinárodně uznávanými zvyklostmi, s obecnou a právní etikou (PD 27). Přebujelé právní předpisy – v rozporu s principem subsidiaritiy (příklady ze školství: data absolutorií, termín platby školného…); nutnost dalších úřadů a úředníků – podstatou jejich funkce je však služba občanům. Přebujelé právní předpisy – v rozporu s principem subsidiaritiy (příklady ze školství: data absolutorií, termín platby školného…); nutnost dalších úřadů a úředníků – podstatou jejich funkce je však služba občanům. S rychlostí právních změn klesala vynutitelnost a vymahatelnost práva, soudní řízení se protahovalo. To však vede k dalšímu bezpráví (klesá objasněnost trestné činnosti – kolem 20%). S rychlostí právních změn klesala vynutitelnost a vymahatelnost práva, soudní řízení se protahovalo. To však vede k dalšímu bezpráví (klesá objasněnost trestné činnosti – kolem 20%). Je třeba jasně oddělit moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a zabránit kariérismu, úplatkářství a propojování státní moci se strukturami zločinu. Je třeba jasně oddělit moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a zabránit kariérismu, úplatkářství a propojování státní moci se strukturami zločinu.

62 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Trh jako všelék a trh jako spása? Ekonomické hodnoty nesmějí být postaveny na vrchol pyramidy cílů. Ekonomické hodnoty nesmějí být postaveny na vrchol pyramidy cílů. Teoretická ekonomie traktuje trh jako hodnotově neutrální prostředek, který jen realizuje to, co si suverénní spotřebitelé na trhu přejí. V tomto pohledu „žádné ekonomické hodnoty nebo cíle vposledku ani neexistují“ – tudíž uvedené tvrzení listu se kritikům jeví jako „technická chyba autorů“. Hospodářství však není oblastí izolovanou od života společnosti, naopak, má na něj dalekosáhlý vliv. Teoretická ekonomie traktuje trh jako hodnotově neutrální prostředek, který jen realizuje to, co si suverénní spotřebitelé na trhu přejí. V tomto pohledu „žádné ekonomické hodnoty nebo cíle vposledku ani neexistují“ – tudíž uvedené tvrzení listu se kritikům jeví jako „technická chyba autorů“. Hospodářství však není oblastí izolovanou od života společnosti, naopak, má na něj dalekosáhlý vliv. „Neviditelná ruka trhu“ vede i v té nejčistší teorii k harmonii všeobecného blahobytu jen za velice speciálních předpokladů dokonalé a čisté konkurence. Nejsou-li tyto předpoklady splněny, optimum nejlepšího z možných světů se ztrácí. O to, aby se „zázrak trhu“ dostavil a měl šanci dlouhodobé prosperity, je nezbytná role státu, a to i v dnešním světě. Historie je plna dokladů selhání jak trhu, tak státu, a přesvědčivě ukazuje, že ekonomie s pouhým sobectvím nevystačí. Nelze očekávat prosperitu v hospodářství, které není postaveno na pevném právním a morálním řádu (Žeň 4). „Neviditelná ruka trhu“ vede i v té nejčistší teorii k harmonii všeobecného blahobytu jen za velice speciálních předpokladů dokonalé a čisté konkurence. Nejsou-li tyto předpoklady splněny, optimum nejlepšího z možných světů se ztrácí. O to, aby se „zázrak trhu“ dostavil a měl šanci dlouhodobé prosperity, je nezbytná role státu, a to i v dnešním světě. Historie je plna dokladů selhání jak trhu, tak státu, a přesvědčivě ukazuje, že ekonomie s pouhým sobectvím nevystačí. Nelze očekávat prosperitu v hospodářství, které není postaveno na pevném právním a morálním řádu (Žeň 4). Trh může dobře fungovat jen v etickém prostředí – a to si jen trh sám nevytvoří. Účastníci by měli respektovat hodnoty čestnosti, poctivosti, lidské důstojnosti, řídit se „zlatým pravidlem“, etickou maximou: „Co chceš, aby jiní činili tobě, to čiň i ty jim.“ Soubor občanských ctností tvoří tzv. „sociální kapitál“. Trh může dobře fungovat jen v etickém prostředí – a to si jen trh sám nevytvoří. Účastníci by měli respektovat hodnoty čestnosti, poctivosti, lidské důstojnosti, řídit se „zlatým pravidlem“, etickou maximou: „Co chceš, aby jiní činili tobě, to čiň i ty jim.“ Soubor občanských ctností tvoří tzv. „sociální kapitál“. Řada sektorů je svou povahou neredukovatelná na pouhou hru nabídky a poptávky (věda, kultura, školství, sociální služby, zdravotnictví, ale také železniční a silniční doprava). Řada sektorů je svou povahou neredukovatelná na pouhou hru nabídky a poptávky (věda, kultura, školství, sociální služby, zdravotnictví, ale také železniční a silniční doprava).

63 Sociální stát Nejblíže ke křesťanskému sociálnímu učení má koncepce sociálního tržního hospodářství v poválečném Německu. Nejblíže ke křesťanskému sociálnímu učení má koncepce sociálního tržního hospodářství v poválečném Německu. Toto pojetí dnes vede k nebezpečí „zaopatřovacího státu“, je třeba ho reformovat. Toto pojetí dnes vede k nebezpečí „zaopatřovacího státu“, je třeba ho reformovat. Klíčem je zdůraznění principů odpovědnosti a subsidiarity – „subsidiární sociální stát“: Klíčem je zdůraznění principů odpovědnosti a subsidiarity – „subsidiární sociální stát“: „Subsidiární sociální stát“ vychází ze zkušenosti, že legitimita sociálního státu – postavená na požadavku společného dobra – musí být vázána jeho subsidiaritou. Dávky poskytované subsidiárním sociálním státem musí pro podporovaného znamenat pomoc ke svépomoci, povzbudit a podporovat jeho ochotu k individuálnímu úsilí a výchovu k odpovědnosti za sebe a za své blízké. Stát nemá jednotlivci odnímat iniciativy, které jsou nutné ke zdaru jeho života. V tomto smyslu jsou aktivity sociálního státu podrobeny trojímu omezení: principům právního státu, principu subsidiarity a článkům základních lidských práv a svobod. (Žeň 9) „Subsidiární sociální stát“ vychází ze zkušenosti, že legitimita sociálního státu – postavená na požadavku společného dobra – musí být vázána jeho subsidiaritou. Dávky poskytované subsidiárním sociálním státem musí pro podporovaného znamenat pomoc ke svépomoci, povzbudit a podporovat jeho ochotu k individuálnímu úsilí a výchovu k odpovědnosti za sebe a za své blízké. Stát nemá jednotlivci odnímat iniciativy, které jsou nutné ke zdaru jeho života. V tomto smyslu jsou aktivity sociálního státu podrobeny trojímu omezení: principům právního státu, principu subsidiarity a článkům základních lidských práv a svobod. (Žeň 9) 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

64 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Občanská společnost Zděděný zaopatřovací (paternalistický) stát není sociálním státem v pravém smyslu, protože nenechává občanovi svobodu k vlastnímu rozhodování a rozvoji. Zděděný zaopatřovací (paternalistický) stát není sociálním státem v pravém smyslu, protože nenechává občanovi svobodu k vlastnímu rozhodování a rozvoji. Církev podporuje vznik, rozvoj a kultivaci nestátních a veřejnoprávních útvarů (obce, města, korporace, nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti apod.). Církev podporuje vznik, rozvoj a kultivaci nestátních a veřejnoprávních útvarů (obce, města, korporace, nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti apod.). Občanská společnost je abstraktní pojem, zahrnující veškeré organizace, sdružující občany na dobrovolné bázi. Vymezit ji lze také jako organizované aktivity občanů, které nejsou spojeny se státními strukturami nebo komerčními organizacemi. Tento termín je používán především v teoretických pracích, zatímco autoři empirických studií častěji užívají přesně vymezených pojmů nevládní neziskové organizace (NGOs) nebo třetí sektor, které ale zahrnují jen část organizací, tvořících občanskou společnost. (Wikipedia) Občanská společnost je abstraktní pojem, zahrnující veškeré organizace, sdružující občany na dobrovolné bázi. Vymezit ji lze také jako organizované aktivity občanů, které nejsou spojeny se státními strukturami nebo komerčními organizacemi. Tento termín je používán především v teoretických pracích, zatímco autoři empirických studií častěji užívají přesně vymezených pojmů nevládní neziskové organizace (NGOs) nebo třetí sektor, které ale zahrnují jen část organizací, tvořících občanskou společnost. (Wikipedia) Pojmem občanská společnost můžeme nazývat: Pojmem občanská společnost můžeme nazývat: nevládní neziskové organizace nevládní neziskové organizace zájmové skupiny zájmové skupiny obchodní sdružení obchodní sdružení náboženské organizace náboženské organizace některá profesní sdružení některá profesní sdružení Podmínkou tvoření občanské společnosti není jen otázka finanční, ale hlavně vnitřní přesvědčení lidí, že lidské důstojnosti více odpovídá přebírání starostí o sebe a o druhé než pasivní očekávání pomoci odjinud. Podmínkou tvoření občanské společnosti není jen otázka finanční, ale hlavně vnitřní přesvědčení lidí, že lidské důstojnosti více odpovídá přebírání starostí o sebe a o druhé než pasivní očekávání pomoci odjinud.

65 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Člověk ve světě práce Podnikatel je organizátor, koordinátor, člověk, který tvoří věci nové: pozitivní privatizační a restituční příběhy (podnikatelé, kteří s využitím restituovaného majetku nebo zahraničního kapitálu zakládali a odpovědně rozvíjeli nové podniky). Podnikatel je organizátor, koordinátor, člověk, který tvoří věci nové: pozitivní privatizační a restituční příběhy (podnikatelé, kteří s využitím restituovaného majetku nebo zahraničního kapitálu zakládali a odpovědně rozvíjeli nové podniky). Privatizace pro pouhé osobní obohacení nebyla řešením. Korupční jednání spojené s „tunelováním“ je hluboce nemorální a zavrženíhodné. Privatizace pro pouhé osobní obohacení nebyla řešením. Korupční jednání spojené s „tunelováním“ je hluboce nemorální a zavrženíhodné. Vysoká nezaměstnanost je společenským zlem, neboť je narušována lidská důstojnost nezaměstnaných (sociální izolace, pocit bezvýznamnosti) – tvorba nových pracovních míst je proto záslužná. Vysoká nezaměstnanost je společenským zlem, neboť je narušována lidská důstojnost nezaměstnaných (sociální izolace, pocit bezvýznamnosti) – tvorba nových pracovních míst je proto záslužná. Křesťanské církve jsou na straně těch, kdo jsou vytlačováni na okraj společnosti – solidarita, charitativní činnost církví. Charita samotná však nestačí, je nutná také reforma institucí. Křesťanské církve jsou na straně těch, kdo jsou vytlačováni na okraj společnosti – solidarita, charitativní činnost církví. Charita samotná však nestačí, je nutná také reforma institucí. Odbory jsou legitimní složkou společnosti. „Takzvaná tripartita, v níž jsou zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády, může napomáhat smírnému řešení konfliktů (PD 41).“ Odbory jsou legitimní složkou společnosti. „Takzvaná tripartita, v níž jsou zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády, může napomáhat smírnému řešení konfliktů (PD 41).“ Demokratická kultura práce je alternativou a ekonomickou výzvou: spoluúčast zaměstnanců na rozhodovacích procesech, spoluvlastnický vztah zaměstnanců k podniku, celoživotní vzdělávání. Demokratická kultura práce je alternativou a ekonomickou výzvou: spoluúčast zaměstnanců na rozhodovacích procesech, spoluvlastnický vztah zaměstnanců k podniku, celoživotní vzdělávání.

66 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Humánní ekologie Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, spotřeba roste v zemích, kde neroste populace – nerovnovážný a trvale neudržitelný vývoj (PD 44). Je třeba více dbát na KVALITU života než na KVANTITU spotřeby. Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, spotřeba roste v zemích, kde neroste populace – nerovnovážný a trvale neudržitelný vývoj (PD 44). Je třeba více dbát na KVALITU života než na KVANTITU spotřeby. „Je třeba i u nás vážně uvažovat o tzv. ekologické dani. Jde o to, aby např. účastníci silniční dopravy, ale i další znečišťovatelé přírody, nesli náklady spojené s negativními účinky svých aktivit.“ (PD 47) „Je třeba i u nás vážně uvažovat o tzv. ekologické dani. Jde o to, aby např. účastníci silniční dopravy, ale i další znečišťovatelé přírody, nesli náklady spojené s negativními účinky svých aktivit.“ (PD 47) „Křesťané mohou a mají přijmout roli průkopníků skromného životního stylu.“ „Je nutné, aby v křesťanských církvích rostla ekogramotnost.“ (Žeň…) „Křesťané mohou a mají přijmout roli průkopníků skromného životního stylu.“ „Je nutné, aby v křesťanských církvích rostla ekogramotnost.“ (Žeň…) Ekonomie dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání. Ekonomie dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání. Příkladné osobnosti: Příkladné osobnosti: František z Assisi František z Assisi Jan Ámos Komenský Jan Ámos Komenský Teilhard de Chardin Teilhard de Chardin Josef Vavroušek Josef Vavroušek

67 Dobrovolná skromnost Omezit nadměrné užívání osobních aut (- snížení produkce oxidu uhličitého) Omezit nadměrné užívání osobních aut (- snížení produkce oxidu uhličitého) Neplýtvat potravou (- omezení nadváhy) Neplýtvat potravou (- omezení nadváhy) Neničit faunu a flóru (- zachování biodiverzity) Neničit faunu a flóru (- zachování biodiverzity) 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

68 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Rodina, vzdělání, média Rodina je v situaci vážného ohrožení, společnost by měla vytvářet podmínky pro její stabilitu (zaměstnání by nemělo být upřednostňováno před rodinným životem, finanční podpora početných rodin apod.). Rodina je v situaci vážného ohrožení, společnost by měla vytvářet podmínky pro její stabilitu (zaměstnání by nemělo být upřednostňováno před rodinným životem, finanční podpora početných rodin apod.). Představa, že pracovní požadavky se týkají hlavně mužů a požadavky rodinné hlavně žen, není oprávněná. Je na mužích, aby si nově uvědomili své role v manželství (PD 50). Představa, že pracovní požadavky se týkají hlavně mužů a požadavky rodinné hlavně žen, není oprávněná. Je na mužích, aby si nově uvědomili své role v manželství (PD 50). Vzdělání by se mělo stát společenskou prioritou, důraz na celoživotní vzdělávání. Finanční politika a státní byrokracie často vedou k opouštění humanistických ideálů ve vzdělávání (PD 53). Význam církevního školství! Vzdělání by se mělo stát společenskou prioritou, důraz na celoživotní vzdělávání. Finanční politika a státní byrokracie často vedou k opouštění humanistických ideálů ve vzdělávání (PD 53). Význam církevního školství! Rizika zneužití masové komunikace: násilí, vulgárnost, reklama, vyvolávání zbytečných potřeb; nutnost posílit a profesionalizovat křesťanská média. Rizika zneužití masové komunikace: násilí, vulgárnost, reklama, vyvolávání zbytečných potřeb; nutnost posílit a profesionalizovat křesťanská média.

69 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Závěr Úkolem křesťanů a církví je ukazovat lidem duchovní a transcendentní hodnoty. Úkolem křesťanů a církví je ukazovat lidem duchovní a transcendentní hodnoty. Vůči strukturálnímu zlu nesmějí křesťané mlčet – znamenalo by to jejich spoluvinu. Vůči strukturálnímu zlu nesmějí křesťané mlčet – znamenalo by to jejich spoluvinu. Svoboda neznamená svévoli, ale mravní úkol. Svoboda neznamená svévoli, ale mravní úkol. Křesťanská sociální etika jako alternativa současných trendů: nebojme se jít proti větru. Křesťanská sociální etika jako alternativa současných trendů: nebojme se jít proti větru. „Páteří křesťanského sociální učení jsou myšlenky o důstojnosti každého člověka, o solidaritě a subsidiaritě, o společném dobru, o spoluúčasti člověka na ekonomických procesech, v nichž může rozvíjet i svou osobnost, o svobodě a nezcizitelných lidských právech. Všechny tyto myšlenky jsou v harmonii se Všeobecnou deklarací lidských práv i s odpovídajícími lidskými povinnostmi. Patří k nim dále sociálně odpovědné vlastnictví, svoboda podnikání a sociálně orientované tržní hospodářství, jemuž nechybí respekt k právu a etickým principům. Odtud čerpáme inspiraci i pro tvorbu pracovních alternativ, projektů a vizí v oblasti sociálního, ekonomického i politického života. Odtud čerpáme inspiraci i sílu k tomu, abychom vyslovili jasné „ano“ a jasné „ne“ k nejrůznějším společenským jevům.“ (PD 65) „Páteří křesťanského sociální učení jsou myšlenky o důstojnosti každého člověka, o solidaritě a subsidiaritě, o společném dobru, o spoluúčasti člověka na ekonomických procesech, v nichž může rozvíjet i svou osobnost, o svobodě a nezcizitelných lidských právech. Všechny tyto myšlenky jsou v harmonii se Všeobecnou deklarací lidských práv i s odpovídajícími lidskými povinnostmi. Patří k nim dále sociálně odpovědné vlastnictví, svoboda podnikání a sociálně orientované tržní hospodářství, jemuž nechybí respekt k právu a etickým principům. Odtud čerpáme inspiraci i pro tvorbu pracovních alternativ, projektů a vizí v oblasti sociálního, ekonomického i politického života. Odtud čerpáme inspiraci i sílu k tomu, abychom vyslovili jasné „ano“ a jasné „ne“ k nejrůznějším společenským jevům.“ (PD 65)

70 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Žeň veřejné diskuse k listu Pokoj a dobro 2 roky po vydání listu: roky po vydání listu: Reakce na kritiku, rozvinutí některých myšlenek: Reakce na kritiku, rozvinutí některých myšlenek: Je naše situace skutečně tak negativní? Je naše situace skutečně tak negativní? Hledání post-materialistického životního stylu Hledání post-materialistického životního stylu Struktury zla skutečně existují, jsou spojeny s odpovědností konkrétních osob Struktury zla skutečně existují, jsou spojeny s odpovědností konkrétních osob Evropská unie jako velká příležitost Evropská unie jako velká příležitost Demokratický kapitalismus potřebuje etické a duchovní základy Demokratický kapitalismus potřebuje etické a duchovní základy

71 Klíčová slova Křesťanská sociální etika Křesťanská sociální etika Sociální nauka církve Sociální nauka církve Individuální/sociální etika Individuální/sociální etika Dobré/spravedlivé Dobré/spravedlivé Sociální otázka Sociální otázka Marxismus Marxismus Borské teze Borské teze Osobnosti: Robert Lamennais, Wilhelm von Ketteler, Karl von Vogelsang, Karl Marx, John Stuart Mill, Adolf Kolping, Jan Bosco Osobnosti: Robert Lamennais, Wilhelm von Ketteler, Karl von Vogelsang, Karl Marx, John Stuart Mill, Adolf Kolping, Jan Bosco Papežové: Lev XIII., Pius XI., Pius XII., Jan XXIII., Pavel VI., Jan Pavel II., Benedikt XVI. Papežové: Lev XIII., Pius XI., Pius XII., Jan XXIII., Pavel VI., Jan Pavel II., Benedikt XVI. 2 Křesťanská sociální etika. M. Martinek


Stáhnout ppt "Křesťanská sociální etika Jabok 2014. 2. Vývoj katolického sociálního myšlení."

Podobné prezentace


Reklamy Google