Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Vladimíra Vinterová odborná učitelka uvádí pro.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Vladimíra Vinterová odborná učitelka uvádí pro."— Transkript prezentace:

1

2 Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí Karlovy Vary Vladimíra Vinterová odborná učitelka uvádí pro TP1 tuto výukovou prezentaci : 6. Zařízení pro sušení a plastifikaci dřeva

3 Zařízení pro sušení a plastifikaci dřeva Procesy hydrotermické úpravy patří k základním technologickým procesům při průmyslovém zpracování dřeva vůbec a v nábytkářském průmyslu zvlášť. Nejvýznamnější z nich jsou předsušení a sušení řeziva a přířezů a plastifikace dřeva. Předsušení a sušení řeziva a přířezů nabývá stále více na významu, zejména pro zlepšení a zachování fyzikálních a mechanických vlastností dřeva a zvláště pak pro zajištění vysoké kvality výrobků ze dřeva

4 ROZDĚLENÍ SUŠÁREN A PLASTIFIKAČNÍCH ZAŘIZENÍ Všechny procesy sušení kromě přirozeného sušení probíhají v sušárenských zařízeních, to znamená v předsušárnách nebo v sušárnách různých typů. Plastifikace a ošetření dřeva se provádí hlavně v zařízeních pro vařeni, paření a máčení. Zařízení pro sušení (sušárny) lze dělit zejména podle těchto hledisek: způsobu práce a tvaru; způsobu předávání tepla; sušicích médií a metod; druhu sušeného materiálu; způsobu proudění vzduchu; způsobu cirkulace vzduchu. Podrobnější rozdělení sušáren je uvedeno na obr. 35 – viz dále

5 ROZDĚLENÍ SUŠÁREN A PLASTIFIKAČNÍCH ZAŘIZENÍ Na novodobé sušárny se kladou vysoké požadavky pro zabezpečení kvalitního a ekonomicky efektivního sušení. K těmto požadavkům patří zejména: a)kvalitní tepelná a vlhkostní izolace celého prostoru, tj. stěn, stropu, podlah a dveří; b)odolnost proti korozi vnitřního vybavení sušáren; c)vzduchotěsnost, podmiňující hospodárný provoz a správný chod sušení z hlediska technologického; d) dostatečné rozměry topného zařízení, které musí současně splňovat všechny předpoklady rovnoměrného rozložení teploty, vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu v sušárně;

6 ROZDĚLENÍ SUŠÁREN A PLASTIFIKAČNÍCH ZAŘIZENÍ e)snadné řízení a ovládáni teplovodního a vlhkostního režimu v sušárně; f)vybavení sušáren ventilátory s vysokou účinností, nízkou hlučnosti a spotřebou energie; g)rychlost proudění vzduchu v sušárně musí být rovnoměrná, v mezích 2 až 4m.s -1 ; h)vybavení sušáren provozně spolehlivou a účinnou řídicí, měřicí a regulační technikou; i)spolehlivá a účinná protipožární a bezpečnostní zařízení. V nábytkářském průmyslu se na sušení řeziva používají zejména komorové sušárny na páru. Tunelové sušárny se používají převážně v dřevařské prvovýrobě.

7 ROZDĚLENÍ SUŠÁREN A PLASTIFIKAČNÍCH ZAŘIZENÍ Rozdělení sušáren

8 6.2SUŠÁRNY 6.2.1Předsušárny řeziva Předsoušení řeziva je jedním z osvědčených způsobů sušení řeziva, který intenzifikuje proces přirozeného sušení, zejména zkracováním jeho průběhu. Materiál se vysouší z cca 80 % počáteční vlhkosti na vlhkost 20 až 25 % při neměnících se parametrech prostředí v průběhu celého procesu předsoušení. Předsoušet lze současně řezivo různých dřevin a tlouštěk, protože jde o odpařování volné vody v oblasti stálé rychlosti sušení.

9 Předsušárny řeziva Předsušárna řeziva je sušící zařízení konstrukčně uspořádané tak, aby v něm probíhalo umělé předsoušení řeziva, tj. sušení řeziva na rovnovážnou vlhkost při teplotě 40 °C. Řezivo se předsouší podle určitého sušicího režimu, který je charakteristický ohřevem a reverzním pohybem sušicího prostředí (vzduchu), přívodem čerstvého a odvodem nasyceného vzduchu přes rekuperační jednotky, regulací a měřením sušicího vzduchu a jeho relativní vlhkosti. Předsušárna typu PWB-R 2 (obr. 36 – na následující straně ) se skládá z komory, ventilátorů, ohřívačů vzduchu a vnitřních rozvodů, vzduchového potrubí, rekuperátorů, rozdělovače páry nebo horké vody, elektrického rozvaděče, dveří a střechy.

10 Předsušárny řeziva Schéma předsušárny typu PWB-R2 1 – dveře, 2 – zvedací a přesouvací mechanismus, 3 – mezistrop, 4 – střecha, 5 – elektromotor, 6 – ventilátor, 7 – rekuperátor, 8 – vzduchové potrubí 9 – ohříváky, 10 – hráně řeziva, 11 – rozdělovač topného média, 12 – izolační panely, 13 – sloupy ocelové konstrukce

11 Předsušárny řeziva Komora se skládá z nosné ocelové konstrukce, tvořené jednak sloupy, jednak čelními příhradovými a stropními nosníky. Konstrukce je oplášťována teploizolačními panely. Předsušárna je řešena jako dvou nebo čtyřkomorová. Každá komora má tři reverzní axiální ventilátory pro oběh a výměnu vzduchu a samostatné dveře. Proudění vzduchu je kolmé na podélnou osu předsušárny. Komora je zakotvena na betonovém základě, který je vodo a tepelně izolovaný. Předsušána může být umístěna na vhodném nezastřešeném prostoru.

12 Předsušárny řeziva Ohříváky vzduchu tvoří žebrované trubky pro vytápění parou nebo horkou vodou. Předsušárny nejsou vybaveny vlhčicími trubkami. Výměna sušicího vzduchu je zabezpečena cirkulačními ventilátory přes přívodné a odvětrávací potrubí, umístěné v mezistropu předsušárny. Regulace množství odváděného a přiváděného vzduchu do předsušárny se provádí regulačními klapkami, umístěnými ve vzduchovém potrubí. Klapky jsou ovládány servomotory. Rekuperační zařízení se skládá ze dvou výměníků tepla, oběhového čerpadla, spojovacího a odvodňovacího potrubí. Rekuperační zařízení je určeno pro získání části tepelné energie rekuperací mezi odpadním a čerstvým vzduchem. Tvoří jej systém vzduch-voda-vzduch.

13 Předsušárny řeziva Odváděný teplý vlhký vzduch prochází výměníkem, odevzdává část svého tepla a je vyfukován do ovzduší. Nasávaný čerstvý vzduch prochází druhým výměníkem, kde se předehřívá, a vstupuje do předsušárny. Čerpadlo spojuje oba výměníky s teplonosnou vodou a zabezpečuje výměnu tepla mezi nimi. Rozdělovače topného média jsou určeny k rozvodu horké vody nebo páry k ohřívákům vzduchu. Skládají se z parovodního potrubí, uzavírací a regulační aparatury a měřicích přístrojů.

14 Předsušárny řeziva Elektrický rozváděč obsahuje elektrické prvky pro ochranu, jištění a spouštění elektromotorů ventilátorů a servopohonů. Jsou v něm zabudované regulátory teploty a vlhkosti vzduchu. Každá komora má vlastni dveře pro zavážení a vyvážení hraní s řezivem. Dveře jsou ovládané zvedacím a přesouvacím mechanizmem, jsou tepelně izolované a utěsněné pryžovým těsněním.

15 6.2.2Komorové sušárny Komorové sušárny jsou ohraničené prostory různých rozměrů, do nichž se hráně řeziva nebo přířezů zavážejí na podvozcích přesouvaných po úzkorozchodných kolejnicích nebo vysokozdvižnými vozíky. Uvnitř sušáren, částečně i z jejich vnějších stran se montují ohřívací a vzduchotechnická zařízení,jakož i rozvody tepelných médií, elektrické energie a odvodu kondenzátu. Jsou to sušárny řeziva, v nichž sušení probíhá přerušovaně. Sušárna se najednou naplní řezivem, které se po vysušení najednou vyveze.

16 Komorové sušárny Technické parametry předcušárny řeziva typ PWB-R 2 Počet hrání řeziva(ks)16 Počet svazků řeziva(ks)48 Objem komory(m3)200 Roční kapacita:*) při předsušení smrku(m3/rok)9 000 při předsušení buku(m3/rok)6000 Tepelný příkon(kW)556 Elektrický výkon(kW)37,5 Teplota předsušení(°C)40 Zdroj vytápění: horká voda - teplota(°C) tlak(MPa)1,0 sytá pára - teplota(°C)1l0-130 Rychlost proudění vzduchu(m.s-1)1-1,5 Rozměry: délka(mm) šířka(mm)9 600 výška(mm)6 000 Pozn.: *~ při sušenf řeziva fi = 24 mm z BO % počáteční vlhkosti na 20až 25 % konečné vlhkosti, při h/rok

17 Komorové sušárny Potom se sušárna naplní znovu a sušící cyklus se opakuje. Klima v sušárně se mění v časových intervalech stanovených sušicím řádem. Sušené řezivo své místo nemění. Komorové sušárny dělíme podle způsobu proudění vzduchu na sušárny s přirozeným samovolným prouděním vzduchu (komorové sušárny s přirozeným tahem) a na sušárny s nuceným prouděním vzduchu (komorové sušárny s osovými a odstředivými ventilátory). Nábytkářské závody jsou vybavovány vysoce výkonnými sušárnami zahraniční výroby, např. typem UT-3 (obr. 37, 38 – viz následující obrázky ).

18 Komorové sušárny Obr. 37 Komorová sušárna typ UT-3 Pokračování obr. 38 Konstrukce komorové sušárny typ UT-3 B –pohled na uspořádání osových ventilátorů sušárny

19 Komorové sušárny Konstrukce komorové sušárny typ UT-3 A – bokorysný a půdorysný řez sušárnou : 1 – panely sušárny, 2 – sloupy, 3 – hráně, 4 – pomocná příčná stěna, 5 – osový ventilátor, 6 – skupinový ohřívák, 7 – boční stěna, 8 – mezistrop, 9 – větrací žaluzie, 10 – potrubí pro odvod přesyceného vzduchu, 11 – ventilátor, 12 – nosník, 13 – střecha, 14 – otvory pro přívod čerstvého vzduchu, 15 -dveře

20 Komorové sušárny Tato sušárna je stavebnicové konstrukce skládající se z jednotlivých sekcí. Tři stěny a strop sušárny jsou zhotoveny z panelů, jejichž vnější stěny jsou z profilovaného ocelového plechu a vnitřní stěny z hliníkového plechu. Mezi stěnami je tepelná izolace ze struskové vlny a vlhkostní izolace z plastové fólie. Panely stěn jsou uloženy ve sloupové konstrukci z pozinkovaných ocelových T-profilů. Stropní panely jsou připevněny k lepeným dřevěným nosníkům. Střechu tvoří profilovaný ocelový plech. Prostor mezi stropem komory a střechou se odvětrává žaluziemi.

21 Komorové sušárny Dveře tvoří čtvrtou stěnu komory; jsou zhotoveny z polyesterové tkaniny s nehořlavým PVC povrchem, která je ze dvou stran připevněna na vodorovné hliníkové profily pohybující se ve vodicích profilech sloupové konstrukce. Dveře se otevírají odspodu, přičemž se tkanina postupně jednotlivými vodorovnými profily skládá a zvedá nahoru pomoci podlažního profilu připevněného na ocelových lanech. Lana se navíjejí na buben navijáku poháněného elektromotorem a převodovkou.

22 Komorové sušárny Sušicí agregát sestává ze skupinových ohříváků a pěti osových ventilátorů, které jsou umístěny nad sebou uprostřed pomocné příční stěny komory. Ohřátý vzduch je vháněn do prostoru mezi dvěma hráněmi. Strop je shora doplněn pohyblivým mezistropem, a tím je usměrněn proud vzduchu podél obou hrání a mezi hráně. Čerstvý vzduch se do komory přivádí dvěma otvory v čelní stěně komory. Přesycený vzduch se odvádí ventilátorem a kolmým potrubím, které vyúsťuje nad střechou sušárny. Celou vsádku sušárny tvoří čtyři vysoké hráně ve čtyřech řadách. Dílčí hráně se do sušárny navážejí postupně vysokozdvižným vozíkem s bočním posuvem zvedacího zařízení.

23 Komorové sušárny Součástí sušárny je i automatická kotelna s horkovodním kotlem Volsund 1250 DVS na spalování dřevního odpadu, jakož i roztřískovač firmy Klockner typu L-2 W V a silo na štěpky s dávkovačem. Sušárna je řízena automaticky, počínaje dávkováním štěpek do kotle, procesem topení i sušení. Vyššího stupně řízení se dosahuje pomocí tzv. počítačové automatiky, kde se průběh sušení řídí mikroprocesorem, který pracuje pouze se suchým teploměrem a psychrometrem. Systém je velice pružný a snadno ovladatelný, umožňuje i operativní vstup, zásah a korigování sušicího programu. Měřicí a kontrolní systémy zabezpečují normální průběh sušeni, spolehlivost sušicího programu a hlásí všechny případné chyby během sušení.

24 Komorové sušárny Technické parametry sušáren řeziva typu KWGR 122 a UT-3 Objem řeziva(m3)2885,6 Rychlost proudění vzduchu(m. s-t)21,75 Sušicí teplota(°C)do Zdroje vytápění: sytá pára- teplota(°C) do tlak(MPa)0,3-0,8- horká voda - teplota(°C) Výkon ventilátorů(kW)1633 Rozměry sušárny: délka(mm) šířka(mm) výška(mm)

25 6.1.3Sušárny tunelové Tunelová sušárna s podélným prouděním vzduchu je protisměrná. Vzduch proudí proti směru pohybu materiálu. Je do sušárny vháněn odstředivým ventilátorem přes skupinový ohřívák. V ohříváku se ohřeje na potřebnou teplotu a prostupuje hráněmi řeziva ve směru uložených desek po délce celé sušárny. Ve vstupní části sušárny se vzduch nasává potrubím a vrací se k ventilátoru. Vzduch přesycený vodními párami se ze sušárny odvádí větracím potrubím, čerstvý přivádí samostatným potrubím. Rychlost proudění vzduchu je malá, nepřesahuje 0,5 až 1,0 m. s -1.

26 Sušárny tunelové Tunelové sušárny jsou vybaveny jednoduchým strojním zařízením, protože vzduch proudí stále jedním směrem. Je umístěno mimo sušicí prostor, což je nevýhodné vzhledem k velkým tepelným ztrátám, vznikajícím zbytečným vyhříváním celého ventilátorového prostoru. Sušárny tohoto typu jsou proto v praxi málo rozšířeny.

27 6.2.4Sušárny speciální Speciální sušárny se vyznačují zvláštním způsobem předávání tepla a sušicími metodami; patří sem sušárny kondenzační, na kouřový plyn, přehřátou páru, dielektrické a vakuové. Ve výrobě nábytku se používají, byť v omezeném rozsahu, kondenzační sušárny, dovážené ze zahraničí. U kondenzačních sušáren typu B 35 (obr. 39 – na následující straně ) se sušicí systém nazývá integrovanou technologií (IT) sušení.

28 Sušárny speciální Pracovní princip IT systému kondenzační sušárny typ B 35 se dělí na fázi ohřevu a sušení Fáze ohřevu využívá atmosférického tepla v sušicím prostoru komory. Část tepla je absorbována ve formě latentního tepla dřevem a zbývající část zvyšuje teplotu prostředí. Fáze sušení využívá část tepla nasyceného vzduchu v uzavřeném cirkulačním okruhu. Pracovní princip IT systému při sušení je schematicky znázorněn na obr. 39A – již jsme viděli na předcházející straně.

29 Sušárny speciální Obr. 39. Kondenzační sušárna typ B 35 A - pracovní princip IT systému při sušení: 1 - kompresor tepelného čerpadla, 2 - ventilátor odsávající vzduch do atmosféry, 3 - výparník, 4 - sušící komora, 5 - výstup vzduchu z komory, 6 - ventilátor pro přívod ohřátého vzduchu do komory, 7 - kondenzátor 8 - přívod vnějšího vzduchu, B- schéma sušárny a kondenzačního zařízení

30 Sušárny speciální Kondenzační sušárna se skládá z vlastního kondenzačního zařízení, umístěného v odděleném prostoru, a sušicí komory. Funkční části kondenzačního zařízení jsou zřejmé z pracovního principu IT systému. Schéma komorové kondenzační sušárny a umístění kondenzačního zařízení (obr. 39B) charakterizuje situování hrání řeziva v komoře, které jsou uloženy kolmo na směr proudění vzduchu. Ohřátý vzduch se ventilátorem vhání nad hráně, postupuje příčně hráněmi a vlhký se odsává ve spodní části z komory. Funkční části kondenzačního zařízení jsou soustředěny v členité kovové skříni, v její horní části je ovládací panel včetně kontrolních přístrojů.

31 6.3Plastifikační zařízení a zařízení na máčení dřeva Strojní zařízení pro plastifikaci dřeva je základním zařízením, jehož kvalitní technická a technologická funkce je zejména ve výrobě ohýbaného sedacího nábytku. Plastifikace přířezů bukových nábytkových hranolků pro ohýbaný nábytek zahrnuje z technologických operací hlavně hydrotermické opracování, tj. vlhčení a ohřev dřeva. K provádění plastifikace a k zachováni jejího požadovaného stupně po technologicky nutnou dobu se používá několik typů plastifikačních strojních zařízení. V průmyslové výrobě ohýbaného sedacího nábytku jsou to převážně strojní zařízení na vaření a paření dřeva. Ve výrobě řeziva se používá zařízení na máčení dřeva.

32 Zařízení na vaření dřeva Zařízení na vaření dřeva je určeno pro plastifikační úpravy výřezů dýhárenské kulatiny prohřátím v horké vodě. Hlavní části zařízení na vaření dřeva jsou velkorozměrové nádrže (ohřívače a vařáky) na horkou vodu. Mají charakter buď varných jam, nebo bazénů. Doplňujícím mechanizačním prvkem jsou otáčecí zařízení (motovidla). Ve varných jámách probíhá proces vaření dřeva periodicky, ve varných bazénech kontinuálně.

33 Zařízení na vaření dřeva Varná jáma je zděná, kovová nebo železobetonová nádrž o obsahu 25 až 100 m3, jejíž stěny jsou opatřeny kyselinovzdorným nátěrem. Přívod a odvod vody včetně přívodu páry jsou umístěny ve spodní části jedné z bočních stěn. Přívody a odvody médií se ovládají ručními ventily, které jsou umístěny mimo nádrž. Jáma se z pracovních a bezpečnostních důvodů uzavírá víkem. Víko má ocelovou nebo železobetonovou konstrukci s tepelně izolační vložkou. Víko těsně zapadá do obvodového osazení horního okraje jámy. Odkrývání a zakrývání jámy se provádí jeřábem.

34 Zařízení na vaření dřeva Výřezy kulatiny určené k hydrotermickému opracování se do jámy ukládají nebo z ní vybírají volně nebo v ocelové svařované kleci. Příklad nadúrovňové kovové varné jámy je znázorněn na obr. 40 ( na následující straně ). Varný bazén je betonová nebo cihlová nádrž, zapuštěná do terénu. Varné bazény bývají vybaveny otočným křížovým ramenem (obr. 41 – viz následující strana ), které je určeno pro mechanické ukládání a vybírání výřezů z bazénu. Křížová ramena jsou ocelové svařované konstrukce. Jsou uložena na společné hřídele, která se otáčí v ložiskách, umístěných v bočních stěnách bazénu.

35 Zařízení na vaření dřeva Po délce bazénu jsou připevněny půlkruhové segmenty z ocelových profilů, po kterých se v průběhu hydrotermické úpravy výřezy kulatiny převalují. Konce segmentů jsou zapuštěny do horních čelních stěn bazénu a dole se opírají o kovové podpěry na dně bazénu. Pro snazší navalování kulatiny při plnění bazénu je jeho zadní stěna vyšší než přední. Křížová ramena se otáčejí působením síly z hmotnosti výřezů na nich uložených. Z hlediska bezpečnosti práce je bazén vybaven mříží nebo krytem.

36 Zařízení na vaření dřeva Obr. 40 Schéma kovové varné jámy 1 – spodní výztuže, 2 – základový nosník, 3 – vypouštěcí potrubí, 4 – potrubí pro přívod vody, 5 – potrubí pro přívod páry, 6 – boční výztuže, 7 – obvodový rám, 8 – boční víko, 9 – střední víko, 10 – plechové stěna varné jámy

37 Zařízení na vaření dřeva Obr. 41 Schéma varného bazénu 1 – betonová nádrž, 2 – podpěra, 3 – sběrná nádrž se sítem, 4 – vypouštěcí potrubí, 5 – potrubí pro přívod vody, 6 – potrubí pro přívod páry, 7 – půlkruhový ocelový profil, 8 – křížová ramena

38 Zařízení na vaření dřeva Technické parametry parných jam a bazénů Varná jáma Varný bazén Rozměry délka (mm) šířka(mm) hloubka(mm) Poloměr křížového ramene(mm) Pracovní teplota vody(°C) Světlost potrubí: pro přívod vody(mm) pro přívod páry(mm) pro odvod vody(mm) Tlak páry(kPa)5050 Hmotnost cca(kg)8 000-

39 6.3.2Zařízení pro paření dřeva Ve výrobě ohýbaného nábytku se pro paření dřeva nejčastěji používají pařicí kotle. Více pařicích kotlů soustředěných na jednom pracovním místě se sdružuje v tzv. pařicí baterie (autoklávy nebo též retorty). Pařicí kotle se používají k paření dílců určených k ohýbání. Kotle mohou mít kruhový, čtvercový nebo obdélníkový průřez a jedno nebo dvě víka, jimiž se vkládá do kotle několik přířezů najednou.

40 Zařízení pro paření dřeva Pařicí kotel s jedním víkem (neprůchozí typ) je tlaková nádoba zhotovená z ocelového pláště, zevnitř vyloženého tepelně izolačním materiálem (obr. 42 – viz obrázek na následující straně ). Víko je opatřeno závěsy, spolehlivým uzávěrem a těsněním, které při paření kotel hermeticky uzavírají. Ve spodní části kotle je vložen rošt, na který se kladou bukové přířezy. Pod roštem je perforovaná pařicí trubka. Kotel je dále opatřen teploměrem, manometrem, redukčním a odvzdušňovacím ventilem a odváděčem kondenzátu.

41 Zařízení pro paření dřeva Obr. 42 Schéma pařícího kotle 1 – rošt, 2 – pařící trubka, 3 – plášť kotle, 4 – hranolky, 5 – víko, 6 – uzávěr víka, 7 – odváděč kondenzátu, 8 – redukční ventil a přívod páry, 9 – odvzdušňovací ventil

42 Zařízení pro paření dřeva Kotle jsou instalovány vodorovně s mírným sklonem pro odtok kondenzátu Na paření se používá sytá pára o teplotě 100°C i více. Doba paření je určena technologickým předpisem. Z bezpečnostního hlediska je nezbytně nutné se před otevřením kotle přesvědčit o uzavření ventilu přívodu páry a zbytek páry z kotle vypustit. Pařicí baterie (obr. 43 – viz obrázek na následující straně ) sdružuje tři pařicí kotle, které jsou připevněny ke společnému stojanu. Víka kotlů se zajišťují dvěma uzávěry. Kotle jsou zhotoveny z hliníkové slitiny vzdorující kyselinám. V horní části kotle jsou dva přívody vlhčicí vody.

43 Zařízení pro paření dřeva Obr. 43Pařící baterie 1 – víko, 2 – tlumič výfukové páry, 3 – třícestný ventil, 4 – páka třícestného ventilu, 5 – pařící kotel (retorta), 6 – přívod páry, 7 – stojan, 8 – uzávěr víka

44 Zařízení pro paření dřeva Přívod páry jde v přední části kotle přes třícestný kohout. Ovládací páka kohoutu v otevřené poloze blokuje otevření víka. Odblokováním víka se uzavírá přívod páry a pára se vypustí z kotle. Kotel a parní přívody jsou tepelně izolované. Přívod páry se ovládá solenoidovým ventilem. K pařicí baterii lze připojit automatický regulátor doby paření, který přerušuje přívod páry po ukončení procesu paření. Před otevřením pařicích kotlů dochází přes tlumiče k vyfouknutí páry do prostoru nad kotel, kde se zachycuje plechovým nástavcem a odsává mimo pracovní prostor.

45 6.3.3Zařízení na máčení dřeva Zařízeni na máčení dřeva je určeno k provedení přechodné povrchové úpravy řeziva různými ochrannými prostředky, které umožní, aby si řezivo zachovalo svoje původní vlastnosti. Zařízení zahrnuje hlavně : máčecí nádrže, koryta a stříkací tunely.

46 Zařízení na máčení dřeva Máčecí nádrže se používají ke krátkodobému máčení borového řeziva proti zamodráni, a to od doby rozřezání kmenů do vysušení řeziva. Nádrže mohou být buď mělké, nebo hluboké. Do mělkých nádrží nebo koryt, naplněných ochranným chemickým roztokem, se prkna nebo fošny ponoří mechanickým způsobem. Produktivita máčení je malá, protože se máčení provádí jednotlivě. Hluboké nádrže umožňují najednou povrchově ošetřit celou hráň řeziva, která se do nádrže ponoří na krátkou dobu jeřábem. Nádrže a koryta jsou zhotoveny ze železobetonu, nebo dřeva.

47 Zařízení na máčení dřeva Chemický roztok se do nich bud nalévá z nádob, nebo plní čerpadly. Zbytek roztoku se bud výpustným otvorem vypouští, nebo se přečerpává čerpadlem. Stříkací tunely řezivo povrchově ošetřují postřikem. Stěny tunelu jsou plechové konstrukce, uvnitř tunelu je průběžný dopravník a trysky pro postřik. Pod dopravníkem je sběrná nádrž na zachycení přestřiku a odkapaného roztoku. Ochranný roztok je ze zásobníků a sběrné nádrže přečerpáván čerpadlem.

48 6.4Obsluha, údržba a bezpečnost práce v sušárnách a plastifikačních zařízeních Obsluha strojů, zařízení a přístrojů v sušárnách na páru spočívá zejména v regulaci a v kontrole stanoveného sušicího postupu. Sušicí postup se reguluje zapínáním a vypínáním elektromotorů a ventilátorů, spouštěním, škrcením a uzavíráním přívodu páry do ohříváků a vlhčicích trubek, otevíráním a zavíráním regulačních klapek apod. Teplota a vlhkost vzduchu v sušárně se kontroluje sledováním stavu teploměrů a psychrometrů.

49 Obsluha, údržba a bezpečnost práce v sušárnách a plastifikačních zařízeních Tyto práce a úkony musí obsluha vykonávat při tzv. ručním (manuálním) řízení. Při automatickém řízení a regulaci sušicího procesu, kdy je použita počítačová automatika a průběh sušení se řídí mikroprocesory, se obsluha soustřeďuje převážně na práci s počítačem, tj. předávání vstupních údajů do počítače, provádění průběžné a výsledné kontroly sušicího procesu podle údajů počítače.

50 Obsluha, údržba a bezpečnost práce v sušárnách a plastifikačních zařízeních Údržba strojů a zařízení sušáren zahrnuje hlavně pravidelnou kontrolu jejich stavu, pravidelné mazání a včasné opravy ložisek ventilátorů, elektromotorů a zavážecích vozíků. Při údržbě se současně kontroluje, zda lopatky ventilátorů nejsou pokřiveny řemeny uvolněny a ložiska opotřebována. Dále se kontrolují a čistí ohříváky, potrubí pro rozvod páry, odváděče kondenzátu a vlhčicí trubky. Do údržby patří též obnova nátěrů na stěnách sušicích komor a topných těles. V zimě a před delšími přestávkami musí být vypuštěna všechna voda z ohříváků, vlhčicích trubek, z potrubí pro rozvod páry odváděčů kondenzátu, z vlhčicích nádob a psychrometrů, aby je mráz nepoškodil, led nebo rez neznehodnotil.

51 Obsluha, údržba a bezpečnost práce v sušárnách a plastifikačních zařízeních Bezpečnost práce a pracovní hygiena v sušárnách vychází z toho, že pracující jsou zde vystaveni vlivu vysokých teplot a vlhkosti vzduchu, zejména při vstupu do sušicích komor a při opravách zařízení sušáren. Při teplotách vyšších než 36°C vzduch neochlazuje pokožku a lidský organismus se přehřívá. Vdechování vlhkého horkého vzduchu způsobuje kondenzování páry v plících. Proměnlivost horkého a chladného prostředí sušárny má škodlivý vliv na lidské tělo a vyvolává onemocnění z prochladnutí.

52 Obsluha, údržba a bezpečnost práce v sušárnách a plastifikačních zařízeních Vzhledem k tomu je nutno dodržovat v sušicích prostorách přísně pravidla ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, zejména: - organizovat kontrolu sušicího procesu bez vstupu do komor; - vstupovat do komor za sušení jen v ochranném obleku a s maskou; - vytvořit přiměřené pracovní podmínky v chodbách, kde jsou ovládací a kontrolní přístroje,sušárny; - vyloučit nebezpečí úrazu při manipulaci s materiálem.

53 Obsluha, údržba a bezpečnost práce v sušárnách a plastifikačních zařízeních Kontrolu sušicího procesu bez vstupu do komor umožňuje použití stabilních psychrometrů s ohnutou kapilárou, dálkových teploměrů apod. Rovněž kontrolní vzorky sušeného řeziva je třeba ukládat na zvláštní zasunovací držák, jímž je lze kdykoliv ze sušárny vyjmout a zkontrolovat, aniž by obsluhující pracovník musel vstupovat do komory. Při vstupu do komory během sušení se mají používat ochranné obleky a masky, na nichž je chladič vzduchu snižující teplotu a vlhkost. Při vstupu do sušicí komory je třeba používat ruční akumulátorové svítidlo, popř. jiné elektrické svítidlo s napětím 12 V. Podlahy komor musí být čisté a nepoškozené.

54 Obsluha, údržba a bezpečnost práce v sušárnách a plastifikačních zařízeních Dopravní prostředky v sušárnách musí být při nakládání nebo vykládáni řeziva zabezpečeny proti samovolnému posuvu zarážkami, brzdami apod. Materiál na plošinách dopravních zařízení musí být uložen tak, aby se při přepravě a vykládáni nesesunul a neohrozil pracující.

55 Otázky a úkoly 1.Uveďte hlavní rozdělovací hlediska a proveďte rozděleni sušáren a plastifikačních zařízení. 2.Nakreslete schéma předsušárny a popište její hlavni konstrukční části. 3.Porovnejte technické parametry sušáren řeziva typů R WC-R 122 a UT-3 a vyjádřete se k jejich výkonům a sušicím režimům. 4.Vysvětlete účel pařících kotlů a baterií. Nakreslete schéma pařícího kotle a vysvětlete jeho konstrukci a funkci. 5.Uveďte hlavní zásady bezpečnosti práce v sušárnách na páru.

56

57

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93


Stáhnout ppt "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Vladimíra Vinterová odborná učitelka uvádí pro."

Podobné prezentace


Reklamy Google