Svět jako gramatika a představa K vlivu představitelnosti pojmů/slov na osvojování gramatiky mateřského jazyka Adam Kříž 31. workshop Žďárek.

Prezentace na téma: "Svět jako gramatika a představa K vlivu představitelnosti pojmů/slov na osvojování gramatiky mateřského jazyka Adam Kříž 31. workshop Žďárek."— Transkript prezentace:

1 Svět jako gramatika a představa K vlivu představitelnosti pojmů/slov na osvojování gramatiky mateřského jazyka Adam Kříž 31. workshop Žďárek

2 Informačně  diplomová práce  zadáno v letním semestru 2012 na ÚČJTK FF UK  vedoucí: PhDr. Filip Smolík, PhD.

3 Téma  hypotéza – představitelnost slov (pojmů) má vliv na osvojování gramatiky mateřského jazyka (češtiny) představitelnější slova v průběhu osvojování L1 ohýbána dříve než méně představitelná slova  pozorování, jak děti zacházejí s plurálem substantiv (vzoru žena, hrad) a minulým časem verb (typu trpět, dělat/prosit) dle hypotézy: děti začínají užívat množné číslo nejdříve (či ve větší míře) u vysoce představitelných substantiv a tvary minulého času nejdříve u vysoce představitelných verb než u méně představitelných slov

4 Osvojování gramatiky  otázky, co ovlivňuje sled osvojování morfémů  Brown 1973 – děti si osvojují gramatické morfémy v relativně konstantním pořadí které faktory na to mají vliv – sémantická a syntaktická komplexnost morfémů? zaměřeno tedy na vlastnosti morfémů  otázka, zda i vlastnosti slov ovlivňují proces osvojování gramatiky  Bloom et al., 1982; Rowland – Pine – Lieven – Theakston, 2003 wh slova a jejich kombinace s určitými typy sloves (se sémanticky obecnými dříve – Bloom, efekt fq – Rowland et al.)  Může mít i představitelnost vliv na osvojování morfémů?

5 Představitelnost (imageability)  obtížnost či snadnost, s níž dané slovo vyvolává u člověka mentální představu (tj. mentální obraz, zvuk nebo jiný smyslový vjem) toho, co označuje vysoce představitelné: jablko málo představitelné: fakt  korelace s konkrétností někteří autoři nerozlišují – např. Reilly – Kean, 2007 někteří autoři rozlišují – u představitelnosti důraz na rychlost a snadnost vybavení mentální představy, u konkrétnosti se mluví pouze o schopnosti smyslově zakusit označovanou věc (k tomu viz odkazy na hlavní studie evidující rozdíl mezi představitelností a konkrétností v experimentech např. v článku Bird – Franklin – Howard, 2001)

6 Představitelnost  mnoho studií prokazujících vliv tohoto faktoru na zpracovávání slov a na paměťové úlohy představitelnější slova snadněji zapamatovávána a zpřístupňována (některé studie v Prado – Ullman, 2009; Rielly – Kean, 2007) efekt představitelnosti u úkolů čtení slov, slovních asociací, pojmenování obrázků u „normálních“ subjektů a při psané i auditivní komprehenzi a slovní produkci u afatiků (vyjmenování některých studií viz Bird – Franklin – Howard, 2001) nejbohatší a nejkonzistentnější evidence důležitosti představitelnosti v jazykovém zpracovávání ve studiích o lidské paměti (Desrochers – Thompson, 2009) Ma – Golinkoff – Hirsh-Pasek – McDonough – Tardif, 2009; McDonough – Song – Hirsh-Pasek – Golinkoff – Lannon, 2011: vysoce představitelná slova si děti osvojují dříve než méně představitelná Prado – Ullman, 2009: vybavování minulých tvarů anglických nepravidelných sloves – vliv představitelnosti; pravidelná slovesa – vliv ne

7 Postup práce – výběr slov  Zdroje data z druhé pilotáže české adaptace CDI (Communicative Development Inventory) WESLALEX (A lexical database of the West Slavic languages) – výběr ze souboru slov z učebnic pro děti první třídy anglická slova ohodnocená dle představitelnosti (překlad od ČJ)  Slova substantiva vzoru žena a hrad, verba typů prosit, dělat, trpět ne slova s dosti produktivním kmenem (nést – přinést, donést, vynést…) ne slovesa modální, pomocná, reflexivní ani ne moc lehká, ani ne moc těžká; ani ne moc krátká, ani ne moc dlouhá; ani ne extrémně málo frekventovaná, ani ne moc frekventovaná (dle zdrojů)

8 Postup práce – rysy slov  Charakteristika slov dle formálních a sociopsychologických rysů 1, Formální rysy slovní druh + vzor, vid, sémantická třída počet hlásek a slabik odvozené X neodvozené + frekvence (celková frekvence lemmatu v korpusu psané češtiny i v korpusu mluvené češtiny + frekvence lemmatu v singuláru a zvlášť v plurálu v těchto korpusech)

9 Postup práce – rysy slov 2, Psychosociální normy AoA (age of acquisition) – odhadovaný věk osvojení slova  290 slov  instrukce vlastní (vycházely z Stadthagena-Gonzaleze – Davise, 2006) u každého slova škála od 1 do 7 (každé číslo označovalo věk, číslo 7 /v dotazníku 7+/ označovalo věk „7 a více“) dotazník přes googlovský formulář – distribuce síti známých  3 verze dotazníku – 11 slov ve všech verzích na stejné pozici; 24 slov rozdělených do 3 bloků, blok v každé verzi na jiné pozici (začátek X konec) – efekt pořadí nehraje roli  respondenti: verze A (Ž – 45, M – 15; PV – 28), verze B (Ž – 41, M – 10, PV – 24), verze C (Ž – 43, M – 11, PV – 23,4); odstraněni ti, pro něž čeština není mateřským jazykem (A – 1; B – 4; C – 1) + 1 z B (mnoho položek, jejichž význam neznal)  nejnižší věk osvojení (kakat – 1,8; čůrat – 1,81), nejvyšší věk osvojení (tušit – 5,9; mobil – 6,5)

10 Postup práce – rysy slov  korelace AoA a počtu dětí, které znaly dané slovo (údaj z české pilotáže CDI): -0,52

11 Postup práce – rysy slov Normy  slova s ratingy AoA: do skupin dle počtu hlásek, v rámci těchto skupin dle AoA (odráží „obtížnost“ slova) – vybrána slova, u nichž se posléze sbíraly další normy (snaha u každé skupiny oba póly) – 98 slov +  15 tzv. light verbs (kategoriálních sloves) – cíl: ověřit si jejich představitelnost, kryje se sémantická obecnost, která je s nimi spojována, s představitelností?  papírové dotazníky  4 proměnné (pro každou proměnnou 10 verzí dotazníku – bloková randomizace), 3 střední školy (gymnázium, obchodní škola, průmyslová škola), 4. ročníky, v každé škole rozdány všechny proměnné (každá třída měla určitou proměnnou)  dohromady 256 respondentů (Ž – 126; M – 129), nerodilí mluvčí 4

12 Postup práce – rysy slov Představitelnost  instrukce dle Paivio – Yuille – Madigan 1968  Ž – 29, M – 35, PV – 18,59 Familiarita – subjektivní frekvence  instrukce dle Gilhooly – Logie 1980  Ž – 32, M – 33, PV – 18,46 Konkrétnost  instrukce dle Spreen – Schulz 1966  Ž – 35, M – 30, PV – 18,6 Specifičnost  instrukce dle Spreen – Schulz 1966  Ž – 30, M – 31, PV – 18,61

13 Postup práce – budoucí kroky  Dotazníky elektronickou cestou distribuovány matkám 2- až 3letých dětí  Požadovaný počet dětí (přes 120)  V každém dotazníku snaha získat informace o osvojení a užívání daných slov dětmi  Dotazník by měly vyplňovat matky

14 Literatura  BIRD, H. – FRANKLIN, S. – HOWARD, D. (2001): Age of acquisition and imageability ratings for a large set of words, including verbs and function words. Behavior Research Methods, Instruments, & Computers, 33, s. 73–79.  BLOOM, L. – MERKIN, S. – WOOTTEN, J. (1982): Wh-questions: Linguistic factors that contribute to the sequence of acquisition. Child Development, 53, 1084–1092.  BROWN, R. (1973): A first language: The early stages. Cambridge, Mass.: Harvard University Press.  DESROCHERS, A. – THOMPSON, G. L. (2009): Subjective frequency and imageability ratings for 3,600 French nouns. Behavior Research Methods, 41, s. 546– 557.  GILHOOLY, K. J. – LOGIE, R. H. (1980): Age of acquisition, imagery, concreteness, familiarity and ambiguity measures for 1944 words. Behaviour Research Methods & Instrumentation, 12, s. 395–427.  MA, W. – GOLINKOFF, R. M. – HIRSH-PASEK, K. – MCDONOUGH, C. – TARDIF, T. (2009): Imageability predicts the age of acquisition of verbs in chinese children. Journal of Child Language, 36, s. 405–423.

15 Literatura  MCDONOUGH, C. – SONG, L. – HIRSH-PASEK, K. – GOLINKOFF, R. M. – LANNON, R. (2011): An image is worth a thousand words: why nouns tend to dominate verbs in early word learning. Developmental Science, 14, s. 181–189.  PAIVIO, A. – YUILLE, J. C. – MADIGAN, S. A. (1968): Concreteness, imagery, and meaningfulness values for 925 nouns. Journal of Experimental Psychology, 76, s. 1– 25.  PRADO, E. L. – ULLMAN, M. T. (2009): Can imageability help us draw the line between storage and composition? Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition, 35, s. 849–866.  REILLY, J. – KEAN, J. (2007): Formal distinctiveness of high- and low-imageability nouns: Analyses and theoretical implications. Cognitive Science, 31, s. 157–168.  ROWLAND, C. F. – PINE, J. M. – LIEVEN, E. V. M. – THEAKSTON, A. L. (2003): Determinants of acquisition order in wh-questions: Reevaluating the role of caregiver speech. Journal of Child Language, 30, 609–635.  SPREEN, O. – SCHULZ, R. W. (1966): Parameters of abstraction, meaningfulness, and pronunciability for 329 nouns. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 5, s. 459 – 468.  STADTHAGEN-GONZALEZ, H. – DAVIS, C. J. (2006): The Bristol norms for age of acquisition, imageability, and familiarity. Behavior Research Methods, 38, s. 598–605.

16 Děkuji za pozornost