Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Praktická teologie pro sociální pracovníky ETF / Jabok 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Praktická teologie pro sociální pracovníky ETF / Jabok 2013."— Transkript prezentace:

1 Praktická teologie pro sociální pracovníky ETF / Jabok 2013

2 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok Obsah A Obecná část  1. Sociální práce a teologie – uvedení do problematiky, mezioborové souvislosti  2. Biblické kořeny sociální práce  3. Nárys dějin charitní služby chudým a trpícím B Speciální část  4. Mládež  5. Senioři  6. Osoby se zdravotním postižením  7. Osoby bez přístřeší  8. Uživatelé drog  9. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody  10. Nemocní, včetně nemocných v terminálním stadiu  11. Etnické menšiny  12. Teologický a pastorační aspekt komunitní práce

3 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok Fenomén 20. století = století migrace, v 21. stol. se migrace a mobilita ještě zesílí. Vysoký komisař pro uprchlíky Spojených národů (UNHCR) zastupuje kolem 21 milionu lidí na celém světě, kteří prchli před válkou, pronásledováním a masivním porušováním lidských práv, nebo se nacházejí v „podmínkách podobných útěku“. Odhaduje se, že dalších 20 až 25 milionů lidí je ve svých domovských státech na útěku před vnitrostátními konflikty. Tato skupina nespadá pod ochranu „Ženevské konvence o uprchlících“, protože nepřekročila státní hranice. Stejně tak nespadá do kompetence Vysokého komisaře pro uprchlíky.

4 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok Definice Odchod z jednoho regionu do jiného přes správní nebo politické hranice, spojený s přáním zůstat přechodně nebo natrvalo. push-faktory jsou takové podmínky, které nutí jednotlivce nebo celou skupinu k vystěhování, pull-faktory jsou tím, co je pro migranty v cílové zemi – ať už právem nebo ne – přitažlivé. Důvody: Migrantem se rozumí osoba, která se déle než 12 měsíců zdržuje v zemi, jejíž státní občanství nemá. Do zorného pole této definice se tak dostává především mezinárodní aspekt migrace. Odlišná je tzv. interní migrace, při níž lidé sice opouštějí své domovy, nepřekračují však hranice země původu.

5 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok Typy migrace Podle délky trvání: trvalá imigrace nebo pouze přechodná migrace za prací. Často se však migrace plánovaná původně jen na přechodnou dobu mění v trvalý pobyt v hostitelské zemi. Z právního hlediska: legální a nelegální. Pojem neregulérní migrace zdůrazňuje přesvědčení, že neexistují žádní „ilegální“ lidé, neboť každý člověk, i když opustil zemi svého původu, je nositelem práv která, musí být respektována v každém státě. hospodářská či pracovní (ekonomické motivace) politická ekologická (environmentální) Podle důvodů: Podle země původu a cílové země, k tomu často přistupují jedna nebo více tzv. tranzitních zemí, ve kterých se migrant přechodně zdržuje. Od obecně migrační politiky musíme odlišovat politiku azylovou. Každý stát, který ratifikoval Ženevskou konvenci o uprchlících OSN z roku 1951 (a doplňující protokol z roku 1967), se zavázal, že nebude posílat politické uprchlíky zpět do země, ve které jsou pronásledováni (zákaz refoulement). To platí bez ohledu na vlastní zájmy, které jinak státy svou migrační politikou často sledují. V tomto bodě omezuje mezinárodní právo státní suverenitu. Podle míry svobodného rozhodnutí: dobrovolná a vynucená (útěk).

6 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok Migrace v České republice V České republice žijí podle oficiální statistiky ministerstva vnitra (prosinec 2007) téměř migrantů, z toho má trvalý pobyt. Ukrajinci ( ), Vietnamci (51.000), Slováci (67.900), Rusové (23.300), Poláci (20.600) Němci (15.700). Největší skupiny: Dvě třetiny migrantů jsou muži, z čehož lze usuzovat, že přišli do České republiky za prací, aniž předtím založili rodinu ve své vlasti, resp. aniž tuto rodinu přivedli s sebou. Romové byli přesídleni ze slovenské části tehdejšího Československa do českých zemí především v 50. letech 20. století s cílem je zde asimilovat. Dodnes často vytvářejí v rámci měst a vesnic vlastní čtvrtě, jejich děti dosahují citelně nižšího vzdělání než většina obyvatelstva a dosud existuje jen velmi málo úspěšných modelů jejich začlenění do společnosti.

7 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok Biblické orientace V Izraeli požíval cizinec (ger) zvláštních práv. Ve starozákonních textech lze rozpoznat zásadní přání integrovat cizince do domácí společnosti, a to životem a slavením rodiny, která má za cíl integrovat bezzemky do Izraele, kulticky konstituovaného kolem chrámu. Ti, kdo spolu slaví náboženské svátky a rodinné slavnosti, srůstají podle zkušenosti i lidsky. Starý zákon: Postoj k cizinci v jednání Ježíše a jeho učedníků vychází z tradice Izraele a je charakterizován maximou univerzální blíženské lásky. V koncepci identit a chápání raných křesťanských společenství už nemá etnická příslušnost význam a Nový zákon zásadně odstraňuje limity lásky k bližnímu. Nový zákon:

8 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok Úkol křesťanů a církve Integrační práce: prohlášení německé biskupské konference “Podporovat integraci – utvářet soužití” (Integration fördern – Zusammenleben gestalten) z 22. září Nezbytné je porozumění. Proto je třeba, aby si migranti osvojili dostatečné znalosti jazyka hostitelské země. Integrace překračuje právní danosti. Celkově zahrnují koncepty integrace i ty, pro něž není podíl na integraci právní povinností. 2. Je třeba zajistit obživu. Proto musejí migranti zásadně dostat možnost začlenit se do trhu práce. 3. Integrace znamená mít podíl na společnosti. Proto musí být přistěhovalcům otevřeny cesty k rostoucí participaci na společenských statcích a na formování společenského celku Cílem každé snahy o integraci musí být „vytvořit rámcové podmínky pro domácí obyvatele stejně jako pro stávající, ale i budoucí migranty, které by umožnily rovnoprávné začlenění do sociálního, hospodářského a právního řádu“ (s. 25). Taková integrace spočívá podle biskupů na třech pilířích (tamtéž, s. 25n.):

9 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok Současnost islámu v tradičně křesťanských zemích Islám se stal především v rámci pracovní migrace normální součástí společenské reality mnoha evropských zemí. Tato situace je pro tradičně křesťansky orientované společnosti výzvou v mnohém ohledu. V minulosti často panovalo přesvědčení, že mezináboženský dialog musí vést k formulaci jakéhosi minima, které mají všechna náboženství společné. Příkladem tohoto pojetí je projekt světového étosu Hanse Künga, který mnohé přinesl, protože inicioval rozhovory a kontakty mezi lidmi různých náboženství a kultur, jejichž hranice však zůstávají nadále zjevné. Neboť to je právě to odlišující, co tvoří identitu různých náboženství. Proto nemůže být cílem formulovat jakési minimální náboženství, s nímž by všichni souhlasili. Mnohem spíše musí mezináboženský dialog vést k poznání toho, co je společné, a k přijetí druhého jako takového. Aby migranti žijící i v jiných částech Evropy mohli žít otevřený, liberální islám, který se identifikuje s Evropou a jejími otevřenými, právními společnostmi, je nutné, aby muslimové udělali zkušenost, že jsou přijímáni, že jejich přítomnost je žádoucí a že patří k cílové společnosti.

10 Muslimové v ČR 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok V České republice žije zhruba 15 tisíc muslimů a konvertitů. V roce 1991 vzniklo Ústředí muslimských náboženských obcí a byla otevřena první mešita v Brně, o rok později i v Praze. Projekty na výstavbu dalších mešit však již narazily na odpor veřejnosti i církví. Muslimové se dále schází v modlitebnách, které tvoří soukromé nebo pronajaté prostory. Od roku 2004 je islám oficiálně registrován státem, takže nyní může Ústředí získávat i státní dotace. Čeští konvertité jsou převážně ženy, které si vzaly za muže muslima. Je jich u nás cca. 300 – 400. Určitá část populace ČR islámské náboženství nepřijímá a muslimy odsuzuje, neboť je spojuje s terorismem a všeobecně s násilím. Převážná část muslimů se však proti terorismu a násilí také staví negativně. Z hlediska spirituální a pastorační péče jsou muslimové soběstační a nabídku ze strany křesťanů většinou odmítají. Úkolem církví je spíše seznamovat křesťany se základy islámu a přispívat ke vzájemnému dialogu.

11 Romové Romové nejčastěji přebírají náboženství společnosti, ve které žijí. V evropských podmínkách je to křesťanství katolického vyznání. Přesto však jen v málokteré romské komunitě lze hovořit o převzetí křesťanské doktríny bez specifických romských úprav. Pro Romy jsou sice důležité některé křesťanské prvky jako například svatba nebo křest, ale všechno zahaluje určitý nádech magie a lidových pověr. Je to také dáno určitou spjatostí s přírodou a stylem života předků současných Romů. V komunitě žili v pospolitosti, vzájemné soudržnosti, otevřenosti, pokoře vůči ostatním. Směrnici pro pastoraci Romů vydaná Papežskou radou pro migraci nabádá k integraci a k rovným příležitostem. Dále navrhuje také setkávání Romů v rámci církve, kde budou moci vyjádřit svůj emotivní duchovní přístup, kde budou moci trávit volný čas, setkávat se s majoritou a získat pocit hodnoty svého života, sounáležitosti a probouzet zájem o sebe i okolí díky církevním oslavám a rituálům (např. biřmování, poutě). Zejména mladí Romové potřebují osobnostní vzory. "Romové snadněji přijmou Boží slovo jim zvěstované v různých oblastech pastorační aktivity, jestliže jej hlásá někdo, kdo při životních událostech konkrétně prokázal svou solidaritu s nimi. Při katechezi se jeví jako důležité zahrnout do ní dialog, který by umožnil Romům vyjádřit, jak vnímají a žijí svůj vztah s Bohem" (Směrnice, č. 60). Pastoraci Romů se věnují katolické farnosti v některých oblastech, o integraci romské mládeže se snaží salesiáni v nízkoprahových střediscích v Ostravě a v Teplicích. 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok

12 Vietnamci Vietnamci k nám přišli na konci 70.let 20. stol. na základě mezivládních dohod o internacionální komunistické pomoci. Po roce 1995 k nám přicházeli hlavně migranti unikající z Vietnamu před totalitním komunistickým režimem. Dnes na našem území žije celkem asi Vietnamců, nejvíce v kraji Karlovarském, Ústeckém a v Praze. Vietnamská komunita se navenek mezi majoritní společností v duchovní oblasti neorganizuje. Jejich náboženstvím je buddhismus, bohoslužby však vykonávají především u svých domácích oltářů. Výjimečně navštěvují křesťanské bohoslužby. Pro majoritu působí uzavřeně a nenápadně. 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok

13 Slováci Většina českých občanů slovenské národnosti se přestěhovala do ČR v době, kdy Češi a Slováci žili ve společném státě. Po rozdělení Československa roku 1993 si ti, kdo žili v českých zemích, mohli zvolit státní příslušnost a mnozí si vybrali Českou republiku. V současnosti přichází do ČR mnoho Slováků za prací. Výhodou pro ně je podobný jazyk. Převážná většina Slováků se hlásí ke křesťanství. Vedle většinových římských katolíků jsou mezi nimi také řeckokatolíci a příslušníci některých církví vzešlých z reformace. Například díky velké vlně slovenských migrantů po rozdělení Československa vznikla u nás do té doby ne příliš známá Evangelická církev augsburského vyznání. Vzhledem k blízkosti jazyka i kultur se Slováci většinou bezproblémově zapojují do českých církevních obcí a není nutné vytvářet pro ně specifické pastorační programy. 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok

14 Ukrajinci Migranty z Ukrajiny charakterizuje vysoká religiozita. Ukrajinci vyznávají pravoslaví i řecko-katolický proud. Bohoslužby jsou pro ně důležitou příležitostí k navázání styku se svou komunitou. V Praze je jejich náboženským centrem řeckokatolická katedrála sv. Klimenta v Klementinu, kde se konají každou neděli dvě bohoslužby v ukrajinštině. 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok

15 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok Profilace církevních sociálních institucí Pluralita nepředstavuje v první řadě ohrožení, nýbrž znamená zisk svobody a šanci přehodnotit své sebepojetí a hledat kořeny své identity. Křesťanská identita je charakteristická vůlí utvářet, nikoliv mentalitou ghetta. Křesťanské instituce potřebují rozumět lidem jiné víry. Sílu k takové cestě nalézá především ten, kdo sám ví, kde je nábožensky doma. Důsledky procesu modernizace jsou pociťovány i v církevních institucích. Už dlouho nemáme co do činění s dětmi, rodinami a dospělými výlučně z církevního prostředí. Větší komplexnost společnosti se odráží i v církevních zařízeních. Proto musí tyto instituce pracovat na svém profilu, mají-li přežít.

16 Některé organizace zabývající se spirituálními potřebami cizinců Charita Česká republika (Česká katolická charita): Vladislavova 1460/12, Praha 1; rozmístěna ve městech ČR Farní charita Kyje- Černý Most: Maňákova 754, Prelátská 12, Praha 9 Centrum pro studium migrace KTF UK: Thákurova 3, Praha 6 Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie (Pastorace Romů) : Lazaretní 1, Brno - Zábrdovice Arcibiskupství Pražské : Hradčanské nám. 16, Praha 1 Christ the Redeemer´s Ministries o.s. (Vykoupená křesťanská církev Boží): 28. pluku 15, Praha 10 (zejména pro Afričany) Česká hinduistická náboženská společnost : Velehradská 1358/21, Praha 3 Islámská nadace v Praze - Pražská mešita : Blatská 1491, Praha 9 - Kyje Buddhistické centrum Lotus : Dlouhá 2, Praha 1 Komunitní centrum Matky Terezy : U Modré školy 1, Na Sádce 18, Praha 11 (bohoslužby pro Korejce) Pastorační středisko: Kostel sv. Vojtěcha, Praha 6 - Dejvice, Kolejní 4 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok

17 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok Souhrn 1. Přítomnost migrantů patří ke skutečnostem 21. století, se kterou se musí vypořádat i Česká republika. Bylo by chybou chápat tento fenomén pouze jako ohrožení. Přistěhovalectví může přinést výhody všem zúčastněným, pokud se integrace migrantů podaří. 2. Křesťanská víra motivuje při všem realistickém pohledu na problémy spjaté s migrací k zásadní otevřenosti vůči lidem, kteří hledají novou vlast. Tato připravenost přijmout migranty se týká jak jednotlivých křesťanů, tak i církve jako takové i s jejími institucemi, jako je např. charita. 3. Důležitou roli hrají teologie a církev i v mezináboženském dialogu, který získává na významu, hraje-li v Evropě spolu s migranty větší roli i islám.

18 11 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok Literatura Základní: BITTNEROVÁ, Dana, MORAVCOVÁ, Mirjam a kol. Kdo jsem a kam patřím? Praha: Sofis CSABA Stalo, Transnacionálni migrace. Proměny identit, hranic a vědění o nich. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury SALVE. Revue pro teologii a duchovní život, č. 1/04: Migrace a integrace. SYROVÁTKA, Tomáš (ed.). Menšiny a marginalizované skupiny v České republice. Brno: Masarykova univerzita Církevní dokumenty: "... und der Fremdling, der in deinen Toren ist." Eine Arbeitshilfe zum Gemeinsamen Wort der Kirchen zu den Herausforderungen durch Migration und Flucht Integration fördern - Zusammenleben gestalten. Wort der deutschen Bischöfe zur Integration von Migranten, Bonn 2004 JAN PAVEL II., Poselství ke Světovému dni uprchlíků, Vatikán 1999, Nr. 6.


Stáhnout ppt "Praktická teologie pro sociální pracovníky ETF / Jabok 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google