Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

M AKROEKONOMIE II Petr Musil Blok č. 2. T RH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST odvození nabídky práce odvození poptávky po práci rovnováha trhu práce pracovní participace,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "M AKROEKONOMIE II Petr Musil Blok č. 2. T RH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST odvození nabídky práce odvození poptávky po práci rovnováha trhu práce pracovní participace,"— Transkript prezentace:

1 M AKROEKONOMIE II Petr Musil Blok č. 2

2 T RH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST odvození nabídky práce odvození poptávky po práci rovnováha trhu práce pracovní participace, zaměstnanost, nezaměstnanost dopad kolektivního vyjednávání na pracovní trh mzdová rigidita a dopad na pracovní trh dynamický pohled na trh práce, přirozená míra nezaměstnanosti

3 N ABÍDKA PRÁCE nabídku práce tvoří domácnosti volba mezi volným časem a objemem spotřeby statků a služeb domácnosti chtějí maximalizovat svůj užitek ze „spotřeby“ těchto dvou žádoucích statků, tj. tehdy, když: se poměr mezních užitků ze spotřeby volného času a statků a služeb (sklon IC) vyrovná se reálnou mzdovou sazbou (sklon BL)

4 O PTIMUM DOMÁCNOSTI IC BL R – optimum domácnosti při rozhodování o spotřebě volného času a statků a služeb horizontální vzdálenost 0R = množství volného času, horizontální vzdálenost AR = pracovní nasazení vertikální vzdálenost 0R = objem spotřeby statků a služeb sklon BL je dán velikostí reálné mzdové sazby (w)

5 Z MĚNA W A VLIV NA OCHOTU PRACOVAT  uvažujme růst w  při změně w působí substituční (SE) a důchodový efekt (IE), a to proti sobě  růst w znamená nahrazování statku relativně dražšího (volný čas), statkem relativně levnějším (objem spotřeby) – SE vede při růstu w k růstu ochoty pracovat  růst w však také znamená růst reálného důchodu domácnosti – vlivem IE chce domácnost více obou statků (jak volného času, tak spotřeby) – IE vede při růstu w k poklesu ochoty pracovat  celkový efekt závisí na síle SE a IE  krátkodobě převažuje SE, dlouhodobě IE – proč?

6 Consumption 0 R B A R´ SE – růst w motivuje k větší ochotě pracovat IE – růst w demotivuje od práce TE (celkový efekt) – v tomto případě růst w vede k větší ochotě pracovat – převážil SE Leisure

7 N ABÍDKA PRÁCE DOMÁCNOSTI sLsL má pozitivní sklon – s růstem w roste nabízené množství práce, protože převažuje SE SE převažuje z důvodu vnímání změny w jako změny dočasné, nikoli trvalé

8 D LOUHODOBÁ PŘEVAHA IE Zdroj: Burda, Wyplosz, počet odpracovaných hodin na osobu klesl téměř na polovinu, zatímco......reálné mzdy vzrostly 6,4 až 15krát

9 A GREGÁTNÍ NABÍDKA PRÁCE je horizontálním součtem individuálních je plošší, protože kromě možnosti jedince pracovat více hodin, existuje možnost příchodu dalších jedinců na pracovní trh

10 P OPTÁVKA PO PRÁCI Real wage Labour Output (Y) Labour R A MPL Poptávku po práci tvoří firmy Firma bude poptávat takové množství práce, které jí zajistí maximální zisk, tj. maximální rozdíl mezi výstupem (Y) a reálnou výší nákladů na práci (R)......čili takové L, při kterém se rovná sklon produkční funkce (MPL) a sklon funkce nákladů na práci (w) Firemní poptávka po práci je tak tvořena funkcí mezního produktu práce (MPL = d L )

11 ZVÝŠENÍ PRODUKTIVITY PRÁCE A DOPAD NA POPTÁVKU PO PRÁCI Real wage Labour Output (Y) Labour MPL MPL´ Vyšší produktivita práce (ať už vlivem technologického zlepšení nebo zvýšení vybavenosti práce kapitálem) vede k posunu produkční funkce......a také ke zvýšení mezní produktivity práce, a tedy k růstu poptávky po práci

12 R OVNOVÁHA PRACOVNÍHO TRHU Real wage 0 A w L Labour hours Vyčištění trhu práce zajišťuje flexibilní reálná mzdová sazba Je-li trh práce vyčištěn, neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost

13 DOPAD ZVÝŠENÍ POPTÁVKY PO PRÁCI Real wage 0 A A´ Labour hours Růst poptávky po práci (v důsledku růstu produktivity práce) vede ke zvýšení zaměstnanosti a k růstu reálné mzdové sazby

14 DOPAD ZVÝŠENÍ NABÍDKY PRÁCE Real wage 0 A A´ Labour hours Zvýšení nabídky práce je důsledek vstupu nové pracovní síly na pracovní trh Zvýšení nabídky práce vede za jinak stejných okolností k poklesu reálné mzdové sazby

15 N EZAMĚSTNANOST ne každý, kdo není zaměstnaný je nezaměstnaný nezaměstnaný = člověk, který nemá práci, ale aktivně ji hledá ekonomicky aktivní obyvatelstvo = zaměstnaní + nezaměstnaní (dle předchozí definice) = pracovní síla ten, kdo nepracuje a práci nehledá, netvoří pracovní sílu, tj. nijak neovlivňuje míru nezaměstnanosti je-li trh práce v rovnováze, pak existuje pouze tzv. „přirozená míra nezaměstnanosti“, tj. frikční, strukturální a sezónní nezaměstnanost

16 U KAZATELE TRHU PRÁCE Míra pracovní participace = objem pracovní síly/objem populace v dané věkové skupině [%] Míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných/objem populace v dané věkové skupině [%] Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní/pracovní síla [%] POZOR!!! – míra nezaměstnanosti není doplňkem míry zaměstnanosti

17 Populace let Pracovní síla Nezaměstnaní = míra pracovní participace = míra zaměstnanosti = míra nezaměstnanosti

18 M ÍRA PRACOVNÍ PARTICIPACE V ZEMÍCH V-4 ( V %) Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

19 M ÍRA ZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH V-4 ( V %) Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

20 M ÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH V-4 ( V %) Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

21 Ž ENY NA PRACOVNÍM TRHU ( VYBRANÉ ZEMĚ OECD V R. 1998) Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

22 D OPAD KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ NA PRACOVNÍ TRH Odborové svazy – maximalizace zaměstnanosti vs. maximalizace mzdové sazby Musí volit mezi protichůdnými cíli V zásadě 3 možné strategie odborových svazů: „především zaměstnanost“ (jobs-first) „především mzdy“ (hard-line) „od každého trochu“ (average)

23 ROZHODOVÁNÍ ODBOROVÝCH SVAZŮ Indiferenční křivky znázorňují preference odborových svazů (a) – zaměstnanost není preferována před mzdami a naopak (b) – důraz na mzdy – odbory jsou ochotny obětovat relativně větší objem zaměstnanosti ve prospěch vyjednání dodatečné jednotky mzdové sazby (c) – důraz na zaměstnanost – ochota odborů vzdát se relativně větší části mzdové sazby ve prospěch vyjednání dodatečné jednotky zaměstnanosti

24 K OLEKTIVNÍ NABÍDKA PRÁCE - EXTRÉMY Kolektivní nabídka práce jako množina rovnovážných bodů odborů při různých úrovních poptávky po práci Poptávka po práci je chápána jako „rozpočtové omezení“ odborových svazů

25 K OLEKTIVNÍ NABÍDKA PRÁCE – „ NĚCO MEZI “ (a) – kolektivní nabídka práce při větší preferenci mzdové sazby (b) – kolektivní nabídka práce při větší preferenci zaměstnanosti

26 TRH PRÁCE S ODBOROVÝMI SVAZY Nabídka práce domácností Kolektivní nabídka práce Poptávka po práci Zaměstnavatelé jsou nuceni respektovat kolektivní smlouvu Rovnovážná míra zaměstnanosti je na úrovni L a mzdová sazba na w Část pracovní síly, která není v odborech je vytlačena ze zaměstnání – vzniká nedobrovolná nezaměstnanost (domácnosti by byly ochotny pracovat za nižší mzdu, ale tu jim zaměstnavatel nemůže nabídnout)

27 VLIV ODBOROVÝCH SVAZŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH Zdroj: Burda, Wyplosz (2003) *West Germany until 1990 Structure Union coverage (%) Sweden Umbrella (ILO, TCO, SACO/SR) Finland Umbrella (SAK) Denmark Umbrella (LO) Norway Umbrella (LO, AF, YS) Belgium Party, religious (FGTB, CSC, CGSLB, CNC) Ireland Mostly along occup./craft lines, umbrella ICTU 4259 n.a.90 Austria Umbrella/industrial (ÖGB) Italy Party, religious (CGIL, CISL, UIL) U.K. Mostly along occup./craft lines (96 in TUC, fragmented) Germany* Umbrella/industrial (DGB, DAG) Portugal Local and plant-level bargaining; "social pacts" at national level Netherlands Party, religious (FNV, CNV, RMHP, AVC) Switzerland Mostly plant-level (SGB) Greece--34n.a.96 Spain France Party, religious (CGT, CFDT, CFTC, GGC,FO) Memo: US Mostly local plant-level (AFL-CIO) xxx14 Union membership (%) Mostly along occup../craft lines,umbrella GSEE Industrial, company level (CC.OO, UGT,CIGA)

28 D OPAD ZAVÁDĚNÍ MINIMÁLNÍ MZDY Je-li minimální mzda stanovena ještě výše než mzda vyjednaná s odbory, pak ještě více zvyšuje nedobrovolnou nezaměstnanost

29 MINIMÁLNÍ MZDA A MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI MLADÝCH VE VYBRANÝCH ZEMÍCH Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

30 D LOUHODOBÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI = přirozená míra nezaměstnanosti Nikoli „dlouhodobá nezaměstnanost“ Její výše závisí na mnoha faktorech, jako např.: pružnosti pracovního trhu (jak snadno lze najímat a propouštět pracovní sílu) informovanosti zaměstnanců i zaměstnavatelů o poptávce a nabídce na trhu práce štědrosti sociálního systému atd.

31 O DHADY PŘIROZENÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI Přirozená míra nezaměstnanosti dlouhodobě roste (až na výjimky) – proč? Teorie insiderů a outsiderů – v období růstu UNE (např. v důsledku hospodářského poklesu) se firmy zbavují těch „nejméně přínosných“ – ti se stávají outsidery. Odbory však soustředí svůj zájem jen na insidery (ti, co zůstali zaměstnaní). Outsideři jsou pak hůře zaměstnatelní. Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

32 P ODMÍNKY PRO DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI (1999) Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

33 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST A DOBA TRVÁNÍ VÝPLATY DÁVEK V UNE ( ) Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)


Stáhnout ppt "M AKROEKONOMIE II Petr Musil Blok č. 2. T RH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST odvození nabídky práce odvození poptávky po práci rovnováha trhu práce pracovní participace,"

Podobné prezentace


Reklamy Google