Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 2.

Prezentace na téma: "Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 2."— Transkript prezentace:

1 Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 2

2 Trh práce a nezaměstnanost
odvození nabídky práce odvození poptávky po práci rovnováha trhu práce pracovní participace, zaměstnanost, nezaměstnanost dopad kolektivního vyjednávání na pracovní trh mzdová rigidita a dopad na pracovní trh dynamický pohled na trh práce, přirozená míra nezaměstnanosti

3 Nabídka práce nabídku práce tvoří domácnosti
volba mezi volným časem a objemem spotřeby statků a služeb domácnosti chtějí maximalizovat svůj užitek ze „spotřeby“ těchto dvou žádoucích statků, tj. tehdy, když: se poměr mezních užitků ze spotřeby volného času a statků a služeb (sklon IC) vyrovná se reálnou mzdovou sazbou (sklon BL)

4 Optimum domácnosti IC R – optimum domácnosti při rozhodování o spotřebě volného času a statků a služeb BL horizontální vzdálenost 0R = množství volného času, horizontální vzdálenost AR = pracovní nasazení vertikální vzdálenost 0R = objem spotřeby statků a služeb sklon BL je dán velikostí reálné mzdové sazby (w)

5 Změna w a vliv na ochotu pracovat
uvažujme růst w při změně w působí substituční (SE) a důchodový efekt (IE), a to proti sobě růst w znamená nahrazování statku relativně dražšího (volný čas), statkem relativně levnějším (objem spotřeby) – SE vede při růstu w k růstu ochoty pracovat růst w však také znamená růst reálného důchodu domácnosti – vlivem IE chce domácnost více obou statků (jak volného času, tak spotřeby) – IE vede při růstu w k poklesu ochoty pracovat celkový efekt závisí na síle SE a IE krátkodobě převažuje SE, dlouhodobě IE – proč?

6 B Consumption R´ R A Leisure
SE – růst w motivuje k větší ochotě pracovat B IE – růst w demotivuje od práce R´ TE (celkový efekt) – v tomto případě růst w vede k větší ochotě pracovat – převážil SE Consumption R A Leisure

7 Nabídka práce domácnosti
sL má pozitivní sklon – s růstem w roste nabízené množství práce, protože převažuje SE SE převažuje z důvodu vnímání změny w jako změny dočasné, nikoli trvalé

8 Dlouhodobá převaha IE počet odpracovaných hodin na osobu klesl téměř na polovinu, zatímco... ...reálné mzdy vzrostly 6,4 až 15krát Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

9 Agregátní nabídka práce
je horizontálním součtem individuálních je plošší, protože kromě možnosti jedince pracovat více hodin, existuje možnost příchodu dalších jedinců na pracovní trh

10 Poptávka po práci A R MPL Poptávku po práci tvoří firmy Output (Y)
Firma bude poptávat takové množství práce, které jí zajistí maximální zisk, tj. maximální rozdíl mezi výstupem (Y) a reálnou výší nákladů na práci (R)... Labour ...čili takové L, při kterém se rovná sklon produkční funkce (MPL) a sklon funkce nákladů na práci (w) Real wage MPL Firemní poptávka po práci je tak tvořena funkcí mezního produktu práce (MPL = dL) Labour

11 ZVÝŠENÍ PRODUKTIVITY PRÁCE A DOPAD NA POPTÁVKU PO PRÁCI
Vyšší produktivita práce (ať už vlivem technologického zlepšení nebo zvýšení vybavenosti práce kapitálem) vede k posunu produkční funkce... Output (Y) Labour ...a také ke zvýšení mezní produktivity práce, a tedy k růstu poptávky po práci Real wage MPL´ MPL Labour

12 Rovnováha pracovního trhu
Vyčištění trhu práce zajišťuje flexibilní reálná mzdová sazba Je-li trh práce vyčištěn, neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost Real wage A w L Labour hours

13 DOPAD ZVÝŠENÍ POPTÁVKY PO PRÁCI
Růst poptávky po práci (v důsledku růstu produktivity práce) vede ke zvýšení zaměstnanosti a k růstu reálné mzdové sazby A´ Real wage A Labour hours

14 DOPAD ZVÝŠENÍ NABÍDKY PRÁCE
Zvýšení nabídky práce je důsledek vstupu nové pracovní síly na pracovní trh Real wage Zvýšení nabídky práce vede za jinak stejných okolností k poklesu reálné mzdové sazby A A´ Labour hours

15 Nezaměstnanost ne každý, kdo není zaměstnaný je nezaměstnaný
nezaměstnaný = člověk, který nemá práci, ale aktivně ji hledá ekonomicky aktivní obyvatelstvo = zaměstnaní + nezaměstnaní (dle předchozí definice) = pracovní síla ten, kdo nepracuje a práci nehledá, netvoří pracovní sílu, tj. nijak neovlivňuje míru nezaměstnanosti je-li trh práce v rovnováze, pak existuje pouze tzv. „přirozená míra nezaměstnanosti“, tj. frikční, strukturální a sezónní nezaměstnanost

16 Ukazatele trhu práce Míra pracovní participace = objem pracovní síly/objem populace v dané věkové skupině [%] Míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných/objem populace v dané věkové skupině [%] Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní/pracovní síla [%] POZOR!!! – míra nezaměstnanosti není doplňkem míry zaměstnanosti

17 Populace let Pracovní síla Nezaměstnaní = míra pracovní participace = míra nezaměstnanosti = míra zaměstnanosti

18 Míra pracovní participace v zemích V-4 (v %)
Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

19 Míra zaměstnanosti v zemích V-4 (v %)
Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

20 Míra nezaměstnanosti v zemích V-4 (v %)
Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

21 Ženy na pracovním trhu (vybrané země OECD v r. 1998)
Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

22 Dopad kolektivního vyjednávání na pracovní trh
Odborové svazy – maximalizace zaměstnanosti vs. maximalizace mzdové sazby Musí volit mezi protichůdnými cíli V zásadě 3 možné strategie odborových svazů: „především zaměstnanost“ (jobs-first) „především mzdy“ (hard-line) „od každého trochu“ (average)

23 ROZHODOVÁNÍ ODBOROVÝCH SVAZŮ
Indiferenční křivky znázorňují preference odborových svazů (a) – zaměstnanost není preferována před mzdami a naopak (b) – důraz na mzdy – odbory jsou ochotny obětovat relativně větší objem zaměstnanosti ve prospěch vyjednání dodatečné jednotky mzdové sazby (c) – důraz na zaměstnanost – ochota odborů vzdát se relativně větší části mzdové sazby ve prospěch vyjednání dodatečné jednotky zaměstnanosti

24 Kolektivní nabídka práce - extrémy
Kolektivní nabídka práce jako množina rovnovážných bodů odborů při různých úrovních poptávky po práci Poptávka po práci je chápána jako „rozpočtové omezení“ odborových svazů

25 Kolektivní nabídka práce – „něco mezi“
(a) – kolektivní nabídka práce při větší preferenci mzdové sazby (b) – kolektivní nabídka práce při větší preferenci zaměstnanosti

26 TRH PRÁCE S ODBOROVÝMI SVAZY
Kolektivní nabídka práce Nabídka práce domácností Poptávka po práci Zaměstnavatelé jsou nuceni respektovat kolektivní smlouvu Rovnovážná míra zaměstnanosti je na úrovni L a mzdová sazba na w Část pracovní síly, která není v odborech je vytlačena ze zaměstnání – vzniká nedobrovolná nezaměstnanost (domácnosti by byly ochotny pracovat za nižší mzdu, ale tu jim zaměstnavatel nemůže nabídnout)

27 VLIV ODBOROVÝCH SVAZŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH
Structure Union membership (%) Union coverage (%) 1950 1970 1990 2000 2000 Sweden Umbrella (ILO, TCO, SACO/SR) 67 67 82 86 92 Finland Umbrella (SAK) 30 51 73 85 97 Denmark Umbrella (LO) 56 63 75 74 70 Norway Umbrella (LO, AF, YS) 45 50 56 50 70 Belgium Party, religious (FGTB, CSC, CGSLB, CNC) 43 42 50 65 90 Ireland Mostly along occup./craft lines, umbrella ICTU 42 59 59 n.a. 90 Austria Umbrella/industrial (ÖGB) 62 57 47 33 96 Italy Party, religious (CGIL, CISL, UIL) 45 37 39 28 91 U.K. Mostly along occup./craft lines (96 in TUC, fragmented) 45 50 43 29 30 Germany* Umbrella/industrial (DGB, DAG) 38 32 36 22 82 Portugal Local and plant-level bargaining; "social pacts" - - 40 32 85 at national level Netherlands Party, religious (FNV, CNV, RMHP, AVC) 43 37 24 19 81 Switzerland Mostly plant-level (SGB) 40 30 27 21 46 Greece Mostly along occup../craft lines,umbrella GSEE - - 34 n.a. 96 Spain Industrial, company level (CC.OO, UGT,CIGA) - - 12 13 87 France Party, religious (CGT, CFDT, CFTC, GGC,FO) 30 20 14 8 94 Memo: US Mostly local plant-level (AFL-CIO) x x x 14 14 *West Germany until 1990 Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

28 Dopad zavádění minimální mzdy
Je-li minimální mzda stanovena ještě výše než mzda vyjednaná s odbory, pak ještě více zvyšuje nedobrovolnou nezaměstnanost

29 MINIMÁLNÍ MZDA A MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI MLADÝCH VE VYBRANÝCH ZEMÍCH
Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

30 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti
= přirozená míra nezaměstnanosti Nikoli „dlouhodobá nezaměstnanost“ Její výše závisí na mnoha faktorech, jako např.: pružnosti pracovního trhu (jak snadno lze najímat a propouštět pracovní sílu) informovanosti zaměstnanců i zaměstnavatelů o poptávce a nabídce na trhu práce štědrosti sociálního systému atd.

31 Odhady přirozené míry nezaměstnanosti
Zdroj: Burda, Wyplosz (2003) Přirozená míra nezaměstnanosti dlouhodobě roste (až na výjimky) – proč? Teorie insiderů a outsiderů – v období růstu UNE (např. v důsledku hospodářského poklesu) se firmy zbavují těch „nejméně přínosných“ – ti se stávají outsidery. Odbory však soustředí svůj zájem jen na insidery (ti, co zůstali zaměstnaní). Outsideři jsou pak hůře zaměstnatelní.

32 Podmínky pro dávky v nezaměstnanosti (1999)
Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

33 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST A DOBA TRVÁNÍ VÝPLATY DÁVEK V UNE (1999-2000)
Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)