Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Evropské fondy – možnost spolufinancování projektů Jana Frková – B 426 Přednášky uloženy na

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Evropské fondy – možnost spolufinancování projektů Jana Frková – B 426 Přednášky uloženy na"— Transkript prezentace:

1 Evropské fondy – možnost spolufinancování projektů Jana Frková – B 426 Přednášky uloženy na

2 Odborný profil Frkové vzhledem k předmětu Členka hodnotící komise programu OPPI Bývalá členka Monitorovacího výboru OPPI Členka External Expert Panel Brusel programu COST (COST EEP) - Externí hodnotitelka projektů Řešitelka za ČR mezinárodního projektu ENESCOM financovaného z programu IEE (Inteligent Energy Europe) Řešitelka projektu Zavedení výuky Evropská integrace na ČVUT financovaného z programu Jean Monnet (2006 – 2010) Spoluřešitelka za ČR mezinárodního projektu SME and regional development financovaného z programu COST

3 Proč vznikla EU - Konsekvence vzniku EU sahají k 1. světové válce. Před válkou kvetl světový obchod jehož centrem byl Londýn. USA těžily z vysoké poptávky během války, ušetřeny válečných škod (USA a Švýcarsko se staly novými centry světového obchodu a finančnictví). Po válce vyčerpané státy spustily přehnaný ekonomický nacionalismus, nastal rozklad mezinárodního obchodu. To vedlo k hospodářskému a měnovému chaosu (hyperinflace). Na ochranu domácích trhů zavádějí země extrémně vysoká cla. Důvod sporů – válečné dluhy. USA trvají na jejich úhradě. Koncem léta 1929 Evropa pociťuje napětí v důsledku zastavení amerických investic a následně i newyorská burza stagnuje. 24. října 1929 znají finanční dějiny jako „černý čtvrtek“ - panika na burze – vlna prodeje akcií stlačila cenu nebývale hluboko. Krachy významných bank. Začala finanční krize která přerostla ve světovou hospodářskou krizi 30tých let. Německo není schopno splácet válečné reparace, marka silně klesá pod vlivem splátek reparací – inflace připraví zdecimované obyvatele o úspory. Vzniká podhoubí pro extrémistické politiky - Hitler: „Konec otroctví úroků“.

4 Situace po 2. světové válce – Evropa poučena z důsledků hospodářské separace Evropa paralyzovaná: vítězové i poražení ve stejné bídě. USA již neopakují stejnou chybu (trvání na splácení dluhů). Okamžitá obnova a pomoc z USA a OSN – UNRRA. Později Marshallův plán (OEEC, nyní OECD). MMF - který měl odpovídat za řízení směnných kursů důležitých světových měn i za financování krátkodobé platební nevyrovnanosti mezi zeměmi. Evropské státy hledají nové uspořádání. Do roku 1914 měly dominující úlohu ve světě, ve dvou světových válkách se vzájemně zdecimovaly a mezitím USA a Sovětský svaz (hrozba komunismu) nabyly mocenských rozměrů. Myšlenka že sjednocením mohou znovu společně nabýt značnou část moci, kterou jednotlivě pozbyly. První realizace evropských sjednocovacích idejí tak vycházela z bezpečnostně politických pohnutek.

5 Evropské sdružení uhlí a oceli ESUO (strategické suroviny) – zárodek EU V r hrozila krize mezi Francií, USA a Velkou Británií v otázce mezinárodní kontroly Porůří, důležité uhelné a ocelářské oblasti Německa, které Francie chtěla pod svou kontrolu. Američané a Britové tlačí na politické řešení situace, které by umožnilo obnovu Německa a neohrozilo mír. Francie byla vyzvána, aby navrhla řešení. Ministr zahraničních věcí Francie Robert Shuman tuto výzvu přijal a vyhlásil projekt společné kontroly (slaven v Evropské unii jako „Den Evropy“ 9. května 1950). V r vzniklo na základě Pařížské dohody podepsané mezi Francií, Itálií, Německou spolkovou republikou, Nizozemím, Belgií a Lucemburskem na následujících 50 let Evropské sdružení uhlí a oceli – ESUO.

6 Úspěch ESUO Do r byla pak postupně ve Společenství zrušena vzájemná cla a další překážky obchodu s uhlím a oceli, do r se postupně vytvořila společná celní politika vůči třetím zemím. ESUO sehrálo důležitou roli nejen v poválečné obnově obou odvětví, ale i při jejich modernizaci a pozdější restrukturalizaci. Pro velký úspěch se v r se rozběhla další jednání na vysoké politické úrovni s cílem nalézt pokračování započaté sektorové integrace. V Římě v r podepsány na dobu neurčitou dvě smlouvy. Jedna o založení Evropského hospodářského společenství – EHS (European Economic Community – ECC) a druhá o založení Evropského společenství pro atomovou energii Euroatom. Zakladatelské listiny podepsalo stejných šest států jako v r smlouvu o ESUO.

7 EHS a vývoj v Evropě Smlouva o EHS položila úplný právní základ integraci tak, jak existuje do dnešních dnů. Uzákonila odstranění administrativních omezení obchodu, včetně cel a všech dalších opatření. Na základě této smlouvy byl tudíž vybudován společný trh spočívající na volném obchodu uvnitř EHS a celní unii vůči vnějšímu světu. Postupně vstupují další státy: VB, Švédsko, Dánsko… 50tá a 60tá léta - nejrychlejší tempo růstu v dějinách (také díky EHS). V roce 1970 se země OPEC podílely jednou třetinou na světové produkci ropy. V sedmdesátých letech se dohodly na jednotném postupu a během deseti let zvýšily cenu surové ropy desetkrát. Konec 70.let a 80. léta – světová stagnace - Ropná krize Když vezmeme v úvahu tehdejší vysokou závislost světové ekonomiky na ropě, měla tato změna jak na průmyslově vyspělé země, tak na rozvojové země doslova zničující účinek.

8 Později se EHS přeměnilo na Evropské společenství a následně na EU Od r hovoříme souběžně o měnové unii, tzv. eurozóna, kde EURo je jedinou měnou – nyní je 17 zemí: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

9 Struktura dotačních financí Rozpočet EU tvořen příspěvky členských států Část peněz přímo vyčleněna do tzv. Komunitárních programů financovaných přímo Evropskou Komisí (DG Environment řídí a financuje přímo programy – LIFE, CIP-EIP). Projekty řeší minimálně 5 řešitelů z různých členských států. (Frková – COST) Strukturální a investiční fondy spotřebovávají cca 55 % rozpočtu (zemědělství např. 30 %) Z nich se převádí finance jednotlivým zemím do tzv. Operačních programů, které si země spravují samy. Ty se člení na Prioritní osy a ty na jednotlivé Oblasti podpory – na něž jsou vypisovány výzvy k předkládání projektů.

10 │ 10 Programovací období EU je sedmileté. Nyní se nacházíme na přelomu období. Struktur fondy.a fond soudrž. Zeměděl. a rozvoj venk. Námořní a rybářský

11 11 Pozice ČR vůči rozpočtu EU – výrazně kladné saldo Zdroj:

12 mil Kč * Strukturální akce Strukturální fondy Fond soudržnosti Zemědělství Vnitřní politiky Předvstupní nástroje Celkové příjmy z rozpočtu EU Celkové platby do rozpočtu EU Čistá pozice vůči rozpočtu EU Pozice ČR vůči rozpočtu EU *Data k Zdroj: MFČR

13 Struktura institucí EU – Evropská komise, Rada, parlament 1) Evropská komise (EK, Komise) – „vláda“ - Pracuje v zájmu EU jako celku. Kolegium 27 komisařů, každý řídí „vlastní“ Generální ředitelství. Jako jediná tvoří a předkládá návrhy evropského práva. Komisaři jsou původně významnými politickými anebo akademickými představiteli svého státu. Po svém jmenování nesmí přijímat nebo žádat instrukce odnikud a musí se řídit jen potřebami EU jako celku.

14 Oblasti politiky – řídí Generální ředitelství (analogie ministerstev) Cla a daně Doprava a cestování Hospodářství a finance Kultura, vzdělávání a sport Podnikání – hospodářská soutěž, obchod, podniky a průmysl, vnitřní trh Regiony a místní rozvoj - regionální politika Rozšíření EU a zahraniční věci – eurokomisař Štefan Füle Rozvoj a humanitární pomoc Spravedlnost a občanská práva Věda a technika Zaměstnanost a sociální věci Zdraví Zemědělství, rybolov, potraviny Životní prostředí, energetika, změna klimatu …. Životní prostředí, energetika, změna klimatu ….

15 (komisař Janez Potočnik) Generální ředitelství pro životní prostředí (komisař Janez Potočnik)

16 Rada 2) Rada (Rada ministrů nebo Rada EU). Každý ministr jednající v Radě, je zástupcem svého členského státu a jeho zájmy také hájí. Rada nemá stálé členy. Členské státy posílají na každé zasedání Rady toho ministra, který odpovídá za politickou oblast, jež bude projednávána, např. ministra životního prostředí, pokud se bude jednat o problematice životního prostředí. Toto zasedání pak ponese název „Rada pro životní prostředí“. Rada má 28 členů – vždy 1 zástupce země

17 Evropský parlament (EP, Parlament) 3) EP - legislativní orgán – schvaluje legislativu Zastupuje občany EU prostřednictvím přímo volených europoslanců, 736 poslanců volených na 5 let (22 českých), počet poslanců za každý stát je podle počtu obyv. (min. počet poslanců za zemi je 6 a max. 96), jsou sdruženi do politických frakcí a pracují ve Výborech (podle odbornosti, které rozumí).

18 Ukázka jak probíhá proces schvalování legislativy Komise pošle návrh legislativního aktu do Parlamentu Parlament projedná a vydá stanovisko (1. čtení) a pošle do Rady Rada hlasuje o stanovisku a pošle zpět do Parlamentu do 2. čtení. Parlament buď akt schválí, odmítne (jde do Dohodovacího výboru), navrhne změny (vše se vrací do Komise).

19

20 Shrnutí Integrace členských států EU nejprve spočívala ve vybudování společného trhu, v sedmdesátých letech byla postupně rozšířena do oblastí podpory zaostávajících regionů, ochrany životního prostředí a podpory vědy. Následně vznikla měnová unie (EURo). Dnes hovoříme o cca 27 společných politikách členských států více či méně sdílených.

21 „Evropské strukturální a investiční fondy“ (ESIF) je jich 5 – 55% rozpočtu EU První dva se označují jako strukturální fondy. Náplň těchto fondů se v progr. období příliš nezmění: 1) EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj) - Cílem je posílení ekonomické, sociální a územní soudržnosti vyrovnáváním rozdílů mezi regiony. Určen na financování tzv. hard projektů. 2) ESF (Evropský sociální fond) - podpora zaměstnanosti a kvalitního zaměstnání, mobilita pracovních sil, dosažení vyšší úrovně vzdělávání, podpora rovnosti pohlaví, rovné příležitosti a nediskriminace a podpora sociálního začleňování a boj s chudobou, tzv. Soft projekty; 3) FS (Fond soudržnosti) zacílen na investice do infrastruktury v oblastech životního prostředí, dopravní infrastruktury evropského významu a efektivního využívání energie;

22 „Evropské strukturální a investiční fondy“ (ESIF) pokračování 4) EZFRV (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) - podpora konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelné nakládání s přírodními zdroji a vyvážený rozvoj venkovských území; 5) ENRF (Evropský námořní a rybářský fond) – v ČR zaměřen na podporu akvakultury (cílevědomé a plánované obhospodařování vodních ploch. Dále se budeme věnovat pouze prvním třem fondům.

23 │ Evropský fond pro regionální rozvoj podporuje regionální a místní rozvoj, podpora převážně pro malé a střední podniky, budování infrastruktur pro základní služby občanům a podnikatelům, investice do výzkumu a vývoje, do zajištění vnitřního potenciálu regionů, tzv. Hard projekty a zeměruje se na: výzkum, vývoj a inovace; zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím a zvýšení jejich kvality; změnu klimatu a přechod k nízkouhlíkové ekonomice; podporu podnikání malých a středně velkých podniků; služby obecného hospodářského zájmu; telekomunikační, energetickou a dopravní infrastrukturu; rozšiřování institucionálních kapacit a efektivní práci orgánů veřejné správy; zdraví, vzdělání a sociální infrastruktury; udržitelný rozvoj měst.

24 Praha je více rozvinutý region …… Rozdělení regionů EU s ohledem na míru podpory 3 kategorie regionů < 75 % průměru v EU HDP na obyvatele* *index EU27= %> 90 % Méně rozvinuté regiony Přechodové regiony Více rozvinuté regiony © EuroGeographics Sdružení pro správní hranice  Kanárské ostrovy Francouzská Guyana Réunion Guadeloupe/ Martinik Madeira Azory Malta

25 25 14 krajů (NUTS III) a 8 regionů soudržnosti (NUTS II) 14 krajů (NUTS III) a 8 regionů soudržnosti (NUTS II)

26 │ 26

27 │ 27

28 │ 28

29 │ 29

30 │ 30

31 │ Evropský sociální fond (ESF) Je hlavním prostředkem EU, který investuje do lidí. Pomáhá nabízet více možností zaměstnání pro Evropany, podporuje kvalitu vzdělání a zlepšuje situaci nejvíce zranitelných lidí na hranici chudoby. Tzv. soft projekty (cca 40 % strukturálních fondů) Zaměření ESF na čtyři tematické cíle v rámci Unie: propagace zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil; propagace sociálního začlenění a boje proti chudobě; investování do vzdělávání, dovedností a celoživotního vzdělávání; posilování institucionálních kapacit a efektivní práce orgánů veřejné správy. Přesto by se ESF měl věnovat i dalším tematickým cílům, jako je podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku odolnou vůči klimatu a účinně využívající zdroje; podpora využívání informačních a komunikačních technologií; podpora výzkumu, technologického rozvoje a inovací a podpora konkurenceschopnosti malých a středně velkých podniků.

32 │ Fond soudržnosti/Kohezní fond (CF) Fond se zaměřuje na podporu rozvoje chudších států (jejichž HDP je nižší než 90 % průměru EU27), nikoli regionů. Financuje investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy, městská doprava při dodržování zásad udržitelného rozvoje) a ochranu životního prostředí. Investice do oblasti životního prostředí: Sektor vody a odpadů Biologická rozmanitost včetně zelené infrastruktury Městské životní prostředí Nízkouhlíková ekonomika Investice do dopravy: Transevropská dopravní síť (TEN-T Trans-European Transport Networks – železniční a silniční koridory, letiště a vodní cesty) Systémy nízkouhlíkové dopravy a městská doprava

33 Míra spolufinancování projektů Maximální míra příspěvku EU na jednotlivé akce (projekty): Nepřesáhne 50 % celkových nákladů na konkrétní akci. V členských státech s HDP méně než 90 % EU průměru - tj. týká se i ČR), se příspěvek Unie zvyšuje na 75 %. Přitom: 5 % musí vždy přispět státní rozpočet U některých projektů (výzkum, vzdělávání, ….) dotace pro příjemce může činit až 100 % │ 33

34 Schválená nová struktura tématických operačních programů včetně řídících orgánů (v minulosti jich bylo 25) na období (8): OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) – MPO OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (EFRR+ESF) – MŠMT OP Doprava (EFRR+FS) – MD OP Životní prostředí (EFRR+FS) – MŽP OP Zaměstnanost (ESF) – MPSV Integrovaný operační program (EFRR) – MMR OP Praha – pól růstu ČR (EFRR+ESF) – Praha OP Technická pomoc (EFRR či kombinace všech fondů) – MMR V gesci MŽP zůstávají nadále programy financované z prostředků zemědělského fondu: Program rozvoje venkova (EZFRV) OP Rybářství (ENRF)

35 Nadále pokračují programy v rámci územní spolupráce OP Česká republika – Polsko OP Svobodný stát Sasko – Česká republika OP Svobodný stát Bavorsko – Česká republika OP Rakousko – Česká republika OP Slovensko – Česká republika OP Nadnárodní spolupráce OP Meziregionální spolupráce

36 Komunitárlní programy – jsou přímo financovány z odpovídajících GŘ z Bruselu, jsou to např.: 7. rámcový program financuje Výzkum a inovace (končí v r. 2013), nově Horizont (2014 – 2020) Celoživotní učení – např. Erasmus – program zaměřený na výměnu vysokoškolských studentů a pedagogů nebo Leonardo da Vinci – program zaměřený na podporu odborného vzdělávání a přípravy Jean Monnet - program podpory vzdělávání v oblasti evropské integrace Galileo – vytvoření a provoz globálního družicového navigačního systému Galileo. COST – fond na koordinaci výzkumu a vzájemnou spolupráci na tomto poli IEE (Intelligent Energy Europe Programme) – podpora udržitelné Energie Life + podpora životní prostředí CIP-EIP končí v r. 2013, nově program CESME na podporu MSP

37 Komunitární programy jsou vždy víceleté Cílem komunitárních programů je podpora a prohloubení spolupráce mezi členskými zeměmi v různých specifických oblastech přímo souvisejících s politikami Společenství. Obecným pravidlem pro získání podpory je vytvoření partnerství mezi subjekty z různých států projekty podané v rámci komunitárních programů musí mít několik spoluřešitelů z různých zemí (i mimo EU). Projekty úspěšných žadatelů musí v případě komunitárních programů obstát v mezinárodní konkurenci, zatímco v případě operačních programů mezi sebou soutěží pouze subjekty z dané členské země.

38 Program COST COST je fond na podporu evropské spolupráce v základním a aplikovaném výzkumu (The European Co-operation in Scientific and Technical Research). COST financuje koordinaci výzkumu a vzájemnou spolupráci na tomto poli. Česká republika členem v roce Členy programu COST jsou jednotlivé státy a ne samostatné instituce. Projekty musí mít minimálně 5 řešitelů z různých zemí. Projekty jsou čtyřleté. Nepodporují samotný výzkum, ale vytvoření sítě kontaktů a vzájemné sladění roztříštěných výzkumných aktivit

39 Podrobněji o IEE – určen pro tzv. měkké projekty Funding areas: Funding is available for different types of actions furthering the EU's efforts towards clean and sustainable energy. The main areas covered are energy efficiency, new and renewable resources and energy in transport as well as integrated initiatives

40

41

42 Příklad výzvy k předkládání projektů v programu CIP Eco-innovation - When business meets the environment Call for proposals CIP-EIP-ECO-INNOVATION-2013 EK vyhlásila výzvu k předkládání návrhů na eko-inovativní projekty. Spolufinancování do výše 50 %. Podniky musí pocházet ze zemí EU a EHP. Koordinující (hlavní) příjemce je jediným kontaktem pro EK Přednost bude dána MSP. Projekty by měly být zaměřené na recyklaci materiálů, potravinářský sektor (jídlo a pití), vodu, ekologizaci podniků a udržitelné stavební produkty. Délka trvání projektu: max. 36 měsíců Průměrná výše dotace: € (není dáno min ani max) Zahájení projektu: květen 2014 Podávají se v angličtině na on-line formuláři - online submission

43

44 Evropský parlament, přesněji jeho výbor pro regionální rozvoj, dal stopku návrhu na rozvolnění pravidla n+2 pro. Členské státy, s výjimkou Slovenska a Rumunska, tak mohou zapomenout na prodlouženou dobu na dočerpání prostředků v evropských fondech. ČR i přesto zbývají jiné možnosti, jak předpovídanou ztrátu evropských peněz, která jí reálně hrozí, zmírnit. Jednou z variant jsou i tzv. realokace, a to jak v rámci jednotlivých operačních programů, tak mezi programy samotnými

45

46

47 Pokuty státu a regionů EK Města a kraje zúčastněné v regionálním operačním programu Severozápad budou platit 641 milionů za chyby v projektech hrazených z peněz Evropské unie. Bruselu se nelíbí třeba „losovačky“, v nichž uspěly předražené nabídky. Tato pokuta se přičítá ke zhruba dvěma miliardám, které Ústecký a Karlovarský kraj společně s ministerstvem financí uhradí za to, že regionální rada programu Severozápad přidělovala peníze neprůhledně jednotlivým projektům.


Stáhnout ppt "Evropské fondy – možnost spolufinancování projektů Jana Frková – B 426 Přednášky uloženy na"

Podobné prezentace


Reklamy Google