Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Viry Doprovodná prezentace k textu Viry Jan Novák.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Viry Doprovodná prezentace k textu Viry Jan Novák."— Transkript prezentace:

1 Viry Doprovodná prezentace k textu Viry Jan Novák

2 Jak s prezentací pracovat? prezentace obsahuje dva druhy snímků  osnovy  vlastní snímky osnovy obsahují u každého tématu jeden z odkazů, který Vás odešle na příslušný snímek: vlastní snímky obsahují vždy v pravém dolním rohu jeden z výše uvedených symbolů a při kliknutí na něj se dostane na další snímek symbol fága vás odešle na původní osnovu a nachází se na konci každé části (i menší části) ZKUSTE KLIKNOUT

3 Osnova Co jsou to viry? Trocha historie Stavba viru Virová infekce Zástupci virů Virová onemocnění Jak se bránit? Využití virů

4 Osnova Co jsou to viry? Trocha historie Stavba viru Virová infekce Zástupci virů Virová onemocnění Jak se bránit? Využití virů

5 Co jsou to viry? Definice Velikost Základní pojmy Systémové zařazení Praorganismy

6 Definice viru a jeho velikost Viry jsou: vnitrobuněční parazité nebuněčné částice Virus není buňka! Velikost: nm VIRUS BAKTERIE JÁDRO ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY

7 Základní pojmy Hostitel oorganismus, na jehož těle nebo uvnitř jehož těla cizopasí (v našem případě) virus hhostitelem mohou být buňky Tělesná stavba vviry nemají buněčnou stavbu jjejich tělo se skládá z bílkoviny a nukleové kyseliny (výjimečně i z lipidu) eukaryoticképrokaryotickéi

8 Systémové zařazení Říše NebuněčníPrvobuněčníRostliny HoubyŽivočichové PraorganismyViry Oddělení DNA - viryRNA - Viry BakteriofágyMykoviryRostlinné viryŽivočišné viry

9 Praorganismy spolu s viry patří do říše nebuněční hypotetické první organismy vyvinuly se pravděpodobně z koacervátů vyznačovaly se zřejmě všemi obecnými znaky živých soustav: oobsahovaly nukleovou kyselinu sskládaly se z bílkovin mměly metabolismus mměly schopnost autoregulace mmohly se dále vyvíjet

10 Trocha historie Původ virů  Tři teorie  Základní předpoklady Historie objevů  První objevený virus  Hledání virů  Složení virů Elektronový mikroskop  objev a vývoj

11 Původ virů První teorie Viry vznikly z odštěpků nukleových kyselin oodštěpky nukleové kyseliny unikly ven z organismu ččasem získaly schopnost zdvojovat se oobalit se bílkovinou aa tak zřejmě vznikly první viriony DNA

12 Původ virů SLOŽITÝ VIRUS, ČI JINÝ ORGANISMUS BUNĚČNÁ STĚNA Druhá teorie Viry vznikly zjednodušením svého těla vviry, jak víme, žijí parazitickým způsobem života ččasem zjistily, že k takovému životu nepotřebují vykonávat určité funkce a že k tomu jim jsou jisté „organely“ nadbytečné aa tak došlo k druhotnému zjednodušení těla

13 Původ virů Třetí teorie Viry vznikly ještě před buňkami nněkteří vědci předpokládají, že svět ve kterém dnes žijeme je tzv. DNA-svět ppřed naším světem ale existoval tzv. RNA-svět aa některé RNA-viry jsou „posly z minulosti“ z tohoto světa DNA DNA-svět -dnes- RNA-svět -dříve-

14 Základní předpoklady Pokud viry vznikly až po buňkách pak: DDNA a RNA viry nemají stejný původ vviry prokaryotických buněk vznikly v prokaryotických buňkách vviry eukaryotických buněk vznikly v eukaryotických buňkách PŘEDCHŮDCE DNA-VIRY RNA-VIRY Viry eukaryotických buněk Viry prokaryotických buněk OK

15 První objevený virus Charles Chamberland svým objevem porcelánové filtru zároveň objevuhe i první popsaný virus – virus tabákové mozaiky

16 Hledání virů po objevu viru tabákové mozaiky provádí ruský vědec Dimitrij Ivanovskij pokusy s napadenými listy a zjišťuje, že jsou infekční i po odfiltrování „částic způsobujících nemoc“ těmito částicemi se zabývali i jiní a shodli se v jednom – nejedná se o bakterie

17 Hledání virů II slovo virus pochází z latiny a jeho český překlad zní jed poprvé jej používá nizozemský mikrobiolog Martinus Beijerinck blíží se 20.století a Frederick Twort zjišťuje, že viry mohou napadnout bakterie nezávisle na něm Felix d´Herelle pěstuje viry na buněčných kulturách a pozorováním tzv. „mrtvých oblastí“ určuje počet virů v kultuře

18 Složení virů blíží se rok 1935 a lidstvo díky objevu Wendella Stanleyho, který krystalizoval virus tabákové mozaiky, zjišťuje, že se viry skládají z bílkovin nedlouho po tomto objevu se daří dalším vědcům rozdělit virus na bílkovinou část a nukleovou kyselinu

19 Elektronový mikroskop vynález elektronového mikroskopu provedli roku 1931 němečtí inženýři Ernst Ruska a Max Knoll jejich mikroskop je však nepoužitelný pro praxi a první použitelný vyrábí až roku 1938 Eli Franklin Burton na Torontské univerzitě první elektronový mikroskop zvětšoval 400x a přesto dnešní mikroskopy fungují stále na stejném principu

20 Stavba viru Dělení virů  Podle nukleové kyseliny  Podle hostitele Stavba viru  Obecně  Bakteriofág  Rostlinný vir  Živočišný vir

21 Dělení virů podle toho, jakou nukleovou kyselinu viry obsahují je dělíme na: DDNA viry RRNA viry podle toho, jaké buňky jsou virům hostitelem je dělíme na: bbakteriální viry (bakteriofágy) rrostlinné viry žživočišné viry ((viry hub – mykoviry)

22 Stavba viru viry se skládají pouze z bílkovin a nukleové kyseliny nukleová kyselina nese genetickou informaci a je někdy označována jako chromozom viru bílkoviny tvoří obal viru – tzv. kapsidu celek kapsidy a nukleové kyseliny se označuje jako nukleokapsid NUKLEOVÁ KYSELINAKAPSIDANUKLEOKAPSID

23 Stavba viru II některé viry mohou mít kolem své kapsidy i buněčnou membránu, kterou získaly při odchodu z buňky takové viry označujeme jako obalené viry z kapsidy mohou rovněž vystupovat hroty, nebo výběžky některé viry mohou v kapsidě obsahovat i enzymy nnapříklad retroviry obsahují v kapsidě reversní transkriptázu OBALKAPSIDA OBALENÝ VIR

24 Stavba viru III kapsida je složena z jednoho druhu bílkovin – jednotlivým bílkovinám říkáme protomery protomery tvoří základní stavební jednotky kapsidu – kapsomery kapsomery tvoří vlastní kapsidu

25 Stavba bakteriofága Bakteriofágy můžeme podle stavby rozdělit na: vláknité bezbičíkaté bičíkaté nejznámějším tvarem bakteriofága je tvar bakteriofága T4

26 Stavba bakteriofága II Bakteriofág T4 KAPSIDA NUKLEOVÁ KYSELINA NUKLEOKAPSID HLAVOVÁ ČÁST TĚLNÍ ČÁST VLÁKNA BIČÍKU BAZÁLNÍ DESTIČKA STAŽITELNÝ BIČÍK LÍMEČEK DUTINA BIČÍKU

27 Stavba rostlinného viru rostlinné viry nabírají nejčastěji spirálovou strukturu nukleová kyselina je obalena kapsidou, která je tvořena dobře viditelnými kapsomerami NUKLEOVÁ KYSELINA KAPSOMERY VIRUS TABÁKOVÉ MOZAIKY

28 živočišné viry mají nejčastěji tvar kulovitý nebo oválný často jsou obalené často mají na povrchu hroty a kyjovité výběžky často obsahují více molekul nukleové kyseliny často obsahují v kapsidě i enzym Stavba živočišného viru KAPSIDA OBAL HROTY KYJOVITÉ VÝBĚŽKY NUKLEOVÁ KYSELINA ENZYM

29 Virová infekce Výběr hostitele Co se děje s nukleovou kyselinou? Virová infekce  Bakteriofág Virulentní Mírný Lytický a lysogenní cyklus  Rostlinný vir  Živočišný vir Průnik do buňky a odchod z ní Aparentní infekce Latentní infekce

30 Výběr hostitele to, jakou buňku virus napadne není náhoda na povrchu virů se nacházejí hroty a kyjovité výběžky, které plní roli receptorů na povrchu buňky se nacházejí obdobné receptory v okamžiku, kdy virus najde receptory, do kterých ty jeho „zapadají“ vstupuje do buňky ppříklad si ukážeme na viru oparu Herpes

31 Co se děje s nukleovou kyselinou? viry mohou obsahovat DNA nebo RNA a každá z nich se po vstupu do buňky chová jinak celkem se můžeme setkat s šesti případy: 1) Dvouřetězcová DNA Jednořetězcová DNA 1) Jednořetězcová (+)RNA neboli m-RNA Jednořetězcová (–)RNA 1) Dvouřetězcová RNA Retroviry

32 Dvouřetězcová a jednořetězcová DNA Dvouřetězcová DNA DDNA se přepíše do mRNA mmRNA se přemístí do ribozómů a je přeložena do bílkovin viru Jednořetězcová DNA DDNA si syntetizuje komplementární vlákno ppřepíše se do mRNA mmRNA se přemístí do ribozómů a je přeložena do bílkovin viru PŘEPISPŘEKLAD RIBOZÓMY BÍLKOVINY mRNA DNA SYNTÉZA DNA PŘEPIS mRNA RIBOZÓMY PŘEKLAD BÍLKOVINY

33 Jednořetězcová (+) a (–) RNA Jednořetězcová (+)RNA (=mRNA) iihned po vstupu se překládá v ribozómech do bílkovin ppozději dochází k: (+)RNA → (–)RNA → mnoho kopií (+)RNA Jednořětězcová (–)RNA ((–)RNA si syntetizuje (+)RNA, která se překládá v ribozómech ppozději dochází k: (+)RNA → (–)RNA (pro nové viriony) PŘEKLAD RIBOZÓMY BÍLKOVINY mRNA PŘEKLAD RIBOZÓMY BÍLKOVINY mRNA SYNTÉZA (–) RNA

34 Dvouřetězcová RNA Dvouřetězcová RNA obsahuje vlákno (+)RNA i vlákno (–)RNA ((+)RNA se přesouvá do ribozómů a vytváří bílkoviny ((–)RNA syntetizuje další vlákna (+)RNA, která později vytvářejí nová vlákna (–)RNA pro nové viriony PŘEKLAD RIBOZÓMY BÍLKOVINY mRNA SYNTÉZA (–) RNA PŘEKLAD RIBOZÓMY BÍLKOVINY SYNTÉZA (–) RNA mRNA

35 Retroviry retroviry jsou zvláštní případ virů obsahujících (+)RNA kromě (+)RNA si nesou i enzym reversní transkriptázu pomocí té se z (+)RNA syntetizuje vlákno (–)DNA ke kterému ihned vzniká (+)DNA vlákno vzniká dvouřetězcová DNA ta se integruje do genomu buňky mRNA REVERSNÍ TRANSKRIPTÁZA (–)DNA + DNA (+)DNA JÁDRO BUŇKY PROVIROVÁ DNA

36 Infekce bakteriofága podle druhu infekce dělíme bakteriofágy na: vvirulentní mmírné virulentní fágové se po vstupu do buňky silně pomnoží a zničí ji (zlyzují) mírní fágové se po vstupu do buňky začleňují do jejího genomu a žijí dál ve stavu profága mohou být však aktivováni a pak mohou buňku zničit

37 Virulentní fág fág se přichycuje na povrch buňky stažitelná část bičíku se stáhne a trubice bičíku pronikne do buňky přes trubici pronikne do buňky nukleová kyselina nukleová kyselina se pomnoží a začínají se tvořit nové viriony jakmile je nových virionů moc, dochází k lyzi buňky Průnik nukleové kyseliny do buňky si můžete prohlédnout i na této adrese:

38 Mírný fág mírný fág se přichytí na povrch buňky a jeho nukleová kyselina do ní pronikne dutinou bičíku oproti virulentnímu fágovi se ta jeho začlení do genomu buňky je-li fágová nukleová kyselina začleněna do genomu buňky, mluvíme o profágovi profág se dělí spolu s buňkou a dostává se tak do dceřiných buněk

39 Lytický a lysogenní cyklus lytický cyklus je cyklus virulentního fága – končí lyzí lysogenní cyklus je cyklus mírného fága – fág se začlení do genomu buňky a dělí se s ní při aktivaci dochází k přechodu lysogenního cyklu na lytický (k lyzi) POMNOŽENÍ VIRŮ LYZE ZAČLENĚNÍ DO GENOMU DĚLENÍ AKTIVACE

40 Infekce rostlinného viru rostlinné viry pronikají do buňky často za pomoci hmyzu, či jiných vektorů, které jim pomohou překonat buněčnou stěnu po vniknutí do buňky, se virus šíří do okolních buněk a vzniká lokální ložisko infekce některé viry se omezují na vznik lokálního ložiska, jiné se šíří po celé rostlině – systémová infekce LOKÁLNÍ LOŽISKO INFEKCE

41 Infekce rostlinného viru II projevy infekce jsou různé nelze podle nich určit druh viru projevy viru bývají:  mozaikové skvrny na listech  prosvětlení listové žilnatiny  změna barvy listů  deformace různých částí rostliny  úhyn rostliny

42 Infekce živočišného viru Průnik do buňky žživočišné viry pronikají do organismu mnoha způsoby: poraněním pokožky dýchacími cestami sliznicemi trávícím traktem pprůnik do buňky se odehrává za aktivní účasti jejího povrchu vnik do buňky viru oparu Herpes vvir se po té může pomnožit v místě svého vstupu, nebo může putovat tělem dokud nenarazí na své cílové buňky Odchod z buňky oodchod z buňky nemusí vést k jejímu zániku pprobíhá za aktivní účasti jejího povrchu a viry se při něm často obalují odchod z buňku viru oparu Herpes

43 Aparentní infekce poškozuje-li virus své cílové buňky ihned po svém vstupu do nich, nazýváme jeho infekci aparentní, neboli zjevnou při aparentní infekci se po určité inkubační době projeví u napadeného organismu známky nemoci infekci retrovirem, která končí ničením buňky, si můžete prohlédnout na této adrese: n01.htm

44 Latentní infekce latentní (skrytá) infekce se často označuje jako virogenie při latentní infekci se DNA viru začlení do genomu buňky a zůstává v ní na dlouho dobu (i na celý život) DNA viru začleněné v genomu buňky říkáme provirová DNA a viru provirus latentní infekce může přejít aktivací na aparentní – potom se projevují příznaky nemoci na těchto adresách můžete najít animace životního cyklu různých virů: hhttp://science.nhmccd.edu/biol/animatio.htm#micro hhttp://www.hopkins-aids.edu/hiv_lifecycle/hivcycle_txt.html hhttp://darwin.bio.uci.edu/~faculty/wagner/movieindex.html hhttp://www.sumanasinc.com/webcontent/anisamples/microbiology /herpessimplex.html

45 Zástupci virů OBR.01 BAKTERIOFÁG OBR.02 BAKTERIOFÁG OBR.03 BAKTERIOFÁG

46 Zástupci virů OBR.04 VIRUS TABÁKOVÉ MOZAIKY OBR.05 VIRUS TABÁKOVÉ MOZAIKY OBR. 06 VIRUS ŽLUTÝCH RAJČAT (vlevo) A VIRUS KUKUŘICE (vpravo)

47 Zástupci virů OBR.07 VIRUS NEŠTOVIC OBR.08 VIRUS HIV OBR.09 VIRUS VZTEKLINY OBR.10 VIRUS PTAČÍ CHŘIPKY

48 Zástupci virů OBR.11 VIRUS EBOLA OBR.12 VIRUS H5N1 OBR.13 VIRUS HEPATITIDY A

49 Virová onemocnění Onemocnění vyvolaná DNA viry oopar nneštovice ddětská obrna Onemocnění vyvolaná RNA viry rrýma eencefalitida vvzteklina zzarděnky sspalničky cchřipka AAIDS BUŇKA ZNIČENÁ VIREM OPARU VIRY HIV UNIKAJÍCÍ Z BUŇKY

50 Jak se bránit? Očkování  První očkování  Princip očkování

51 První očkování první očkování provedl roku 1796 Edward Jenner pomocí hnisu, který obsahoval virus kravských neštovic „očkoval“ anglického chlapce když se chlapec setkal po šesti týdnech s virem pravých neštovic, byl proti němu imunní

52 Princip očkování při očkování rozlišujeme pasivní a aktivní imunizaci při pasivní imunizaci jsou do těla vpraveny hotové protilátky při aktivní imunizaci je do těla vpraven oslabený původce nemoci a tělo si protilátky vytváří samo PROTILÁTKY OSLABENÝ VIR PROTILÁTKY

53 Využití virů Přírodní vědy Evoluční význam Baterie Zbraně

54 Přírodní vědy Molekulární biologie ii přes jejich odlišnost lze viry využívat jako modelový systém pro poznávání základních procesů v buňce sledování koexistence dvou genomů obecných zákonitostí genové exprese Genetika oobjev reversní transkriptázy změnil základní dogma genetiky základní mechanismy replikace DNA transkripce, translace, přenos proteinů Imunologie Genové inženýrství GENOM BUŇKY GENOM VIRU

55 Evoluční význam, baterie, zbraně Evoluční význam  viry fungují jako přírodní vektory, přispívají tak k variabilitě genetické informace Baterie  v dubnu roku 2006 Massechussets Institut Of Technology vytvořil pomocí viru mikrovlákna a následně baterii s elektronovou hustotou 3x větší než u běžné baterie Zbraně  poprvé byly viry jako „zbraně“ využity dobyvateli nových území (původní obyvatelé neměli v krvi protilátky a umírali)  dnes je výzkum virů jako biologických zbraní (snad) zastaven

56 Závěrečné shrnutí viry jsou nebuněčné částice skládající se z NK a bílkovin, nemají buněčnou stavbu a vedou parazitický způsob života rozlišujeme DNA a RNA viry, které dále dělíme na bakteriofágy, fytoviry a živočišné viry tělo virů se skládá z bílkovinné kapsidy a v ní uložené NK tvary těla se vzájemně liší – bakteriofágy nalézáme jako kapsidy s bičíkem, fytoviry jako spirálovité trubičky a živočišné viry jako „koule“ průběhy virové infekce se liší u každého viru, ale společnými znaky je průnik do buňky, uvolnění NK, replikace viru (nebo integrace NK do genomu buňky), únik z buňky u všech buněk je infekce zakončena lyzí, která se projevuje u bakterií smrtí a u rostlin a živočichů nemocí proti virům existuje prozatím jediná účinná obrana - očkování

57 Konec prezentace Děkuji za pozornost Doufám, že Vám prezentace posloužila Jan Novák

58 Zdroje obrázků I

59 Zdroje obrázků II


Stáhnout ppt "Viry Doprovodná prezentace k textu Viry Jan Novák."

Podobné prezentace


Reklamy Google