Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Diagnostika dítěte s postižením. Na úvod: Proces „odhalování/potvrzování“ postižení je pro rodinu velmi stresující záležitostí. Proces „odhalování/potvrzování“

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Diagnostika dítěte s postižením. Na úvod: Proces „odhalování/potvrzování“ postižení je pro rodinu velmi stresující záležitostí. Proces „odhalování/potvrzování“"— Transkript prezentace:

1 Diagnostika dítěte s postižením

2 Na úvod: Proces „odhalování/potvrzování“ postižení je pro rodinu velmi stresující záležitostí. Proces „odhalování/potvrzování“ postižení je pro rodinu velmi stresující záležitostí. Významně ovlivní fungování celé rodiny, i širšího kruhu rodiny. Významně ovlivní fungování celé rodiny, i širšího kruhu rodiny. Je zapotřebí komplexní péče pro celou rodinu - psychologická, speciálně – pedagogická, medicínská, sociální, právní) a cílem by mělo být POMOCI ZVLÁDNOUT POSTIŽENÉMU JEDINCI A JEHO RODINĚ ZAČLENIT SE DO SPOLEČNOSTI Je zapotřebí komplexní péče pro celou rodinu - psychologická, speciálně – pedagogická, medicínská, sociální, právní) a cílem by mělo být POMOCI ZVLÁDNOUT POSTIŽENÉMU JEDINCI A JEHO RODINĚ ZAČLENIT SE DO SPOLEČNOSTI

3 Na úvod: Smířit se s postižením je náročný, dlouhodobý proces, který je typický určitými fázemi. Situaci navíc komplikuje i prognóza daného typu postižení, která může být na kontinuu „velmi nadějná – velmi nepříznivá“, závisí také na mnoha okolnostech: Smířit se s postižením je náročný, dlouhodobý proces, který je typický určitými fázemi. Situaci navíc komplikuje i prognóza daného typu postižení, která může být na kontinuu „velmi nadějná – velmi nepříznivá“, závisí také na mnoha okolnostech: kdy k postižení došlo (v prenatálním období, při narození, těsně po narození, v dětství…) kdy k postižení došlo (v prenatálním období, při narození, těsně po narození, v dětství…) zkušenost s postižením třeba v rodině( neslyšícím rodičům se narodí neslyšící dítě x slyšícím rodiům se narodí neslyšící dítě) zkušenost s postižením třeba v rodině( neslyšícím rodičům se narodí neslyšící dítě x slyšícím rodiům se narodí neslyšící dítě) jaká je míra postižení, zda se jedná o kombinaci postižení, co všechno postižení znemožňuje v běžném životě jaká je míra postižení, zda se jedná o kombinaci postižení, co všechno postižení znemožňuje v běžném životě

4 Reakce na postižení Kübler-Ross ( zabývá se tématy spojené se smrtí) Kübler-Ross ( zabývá se tématy spojené se smrtí) Fáze vyrovnávání se s postižením: Fáze vyrovnávání se s postižením: 1. šok, popření – nevěří, nechtějí si to přiznat, agrese, netečnost, nečekané, neadekvátní emoční reakce… 2. hněv, kritika – hledání viníka. Kdo bývá za viníka nejčastěji označován? 1. Matka 2. Otec 3. zdravotnictví, Pocity: zdrcení, zmatek, hněv, zlost, obviňování 3. stadium smlouvání – tíživou situaci vidí rodiče růžovými brýlemi, hledají řešení – únik léčitelé a zázraky, přebírání funkcí ve společnosti ve prospěch jiných dětí, ne však vlastního, časté ustrnutí na této fázi 4. rodiče ztrácejí zábrany, svěřují se s pocity; úlevové emoce – pláč, smutek; uznání potřeb dítěte 5. stadium přijetí – nalezení životního smyslu; rodič obrací pozornost od sebe na dítě; konstruktivní jednání – pochopení úkolu a s ním spojených hodnot.

5 Otázky času mezi prvními projevy, které mohou rodičům signalizovat, že dítě není v pořádku a dobou sdělení diagnózy - nejistota tohoto období je pro rodinu specifickou stresovou situací. Sdělení diagnózy pak může pro rodiče znamenat i jistou formu úlevy – „ví, na čem jsou“ mezi prvními projevy, které mohou rodičům signalizovat, že dítě není v pořádku a dobou sdělení diagnózy - nejistota tohoto období je pro rodinu specifickou stresovou situací. Sdělení diagnózy pak může pro rodiče znamenat i jistou formu úlevy – „ví, na čem jsou“ zahájení včasné intervence o postiž. dítě - negativně se zde mohou odrazit fáze rodiny přijímání faktu o postižení. Malým dětem „běží čas“ velmi rychle, při včasné intervenci lze dítě v jeho vývoji významně podpořit. zahájení včasné intervence o postiž. dítě - negativně se zde mohou odrazit fáze rodiny přijímání faktu o postižení. Malým dětem „běží čas“ velmi rychle, při včasné intervenci lze dítě v jeho vývoji významně podpořit.

6 Rodičovská role a postižené dítě pocity znehodnocení rodičovské prestiže – narození postiženého dítěte („neumíme zplodit/porodit zdravé dítě), u dětí s postižením později získaném tyto pocity rodina nemá. pocity znehodnocení rodičovské prestiže – narození postiženého dítěte („neumíme zplodit/porodit zdravé dítě), u dětí s postižením později získaném tyto pocity rodina nemá. významná změna v socio-ekonomické oblasti rodiny (dítě vyžaduje intenzivní péči, léčba a úprava prostředí vyžaduje náročné změny…) významná změna v socio-ekonomické oblasti rodiny (dítě vyžaduje intenzivní péči, léčba a úprava prostředí vyžaduje náročné změny…)

7 Vývojová fáze rodiny, vývojové krize Postižení dítěte je často momentem manžeské krize – každý krizi zpracovává jiným způsobem, v jinou chvíli a odlišně dlouho, postižení dítěte se může dostávat do střetu s běžnými tranzitorními krizemi (= většinou přechodné krize z vývojových, předvidatelných a očekávaných životních změn či událostí) Postižení dítěte je často momentem manžeské krize – každý krizi zpracovává jiným způsobem, v jinou chvíli a odlišně dlouho, postižení dítěte se může dostávat do střetu s běžnými tranzitorními krizemi (= většinou přechodné krize z vývojových, předvidatelných a očekávaných životních změn či událostí)krize VÝVOJOVÉ FÁZE NUKLEÁRNÍ RODINY VÝVOJOVÉ FÁZE NUKLEÁRNÍ RODINY 1. Fáze tvoření roky, zakládá se společná domácnost, rozdělení rolí ; ukončení fáze – narození dítěte; manželství →(2 roky)→dítě 1. Fáze tvoření roky, zakládá se společná domácnost, rozdělení rolí ; ukončení fáze – narození dítěte; manželství →(2 roky)→dítě 2. Fáze rozšiřování (extenzní) - po narození posledního dítěte 2. Fáze rozšiřování (extenzní) - po narození posledního dítěte 3. Fáze ukončení extenze - první dítě opouští domov (stává se soběstačným) 3. Fáze ukončení extenze - první dítě opouští domov (stává se soběstačným) 4. Fáze zúžení - odchod posledního dítěte 4. Fáze zúžení - odchod posledního dítěte 5. Fáze ukončeného zúžení - jeden z partnerů umírá 5. Fáze ukončeného zúžení - jeden z partnerů umírá 6. Uzavření - smrt druhého partnera 6. Uzavření - smrt druhého partnera

8 Psychocociální vývoj post. dítěte postižení vliv na celou osobnost dítěte, postižené dítě prochází stejnými fázemi vývoje jako dítě zdravé, ale v některých obdobích je zvýšené riziko vzniku další odchylky – zejména sekundárního charakteru postižení vliv na celou osobnost dítěte, postižené dítě prochází stejnými fázemi vývoje jako dítě zdravé, ale v některých obdobích je zvýšené riziko vzniku další odchylky – zejména sekundárního charakteru deprivace zapříčiněná postižením – specifický vývoj dítěte se zrakovým, sluchovým postižením, tělesným či kombinovaným. deprivace zapříčiněná postižením – specifický vývoj dítěte se zrakovým, sluchovým postižením, tělesným či kombinovaným. typické jsou komunikační potíže, zvláštnosti v projevech postiženého dítěte dané jeho postižením, sekundárně výskyt neurotických příznaků a poruch chování typické jsou komunikační potíže, zvláštnosti v projevech postiženého dítěte dané jeho postižením, sekundárně výskyt neurotických příznaků a poruch chování

9 Psychosoc. vývoj post. dítěte – stadia dle Eriksona: 1. vývojový úkol – získání důvěry, naděje – celoživotní základ citových vztahů → rizika tohoto období: rodiče řeší postižení dítěte, setrvávají ve stadiu hněvu, popření. Chybí dostatek přijetí, lásky, dítě není stimulováno → větší riziko citové deprivace, resp. subdeprivace (stimulační deprivace vede k vývojovému opoždění) 1. vývojový úkol – získání důvěry, naděje – celoživotní základ citových vztahů → rizika tohoto období: rodiče řeší postižení dítěte, setrvávají ve stadiu hněvu, popření. Chybí dostatek přijetí, lásky, dítě není stimulováno → větší riziko citové deprivace, resp. subdeprivace (stimulační deprivace vede k vývojovému opoždění) zhruba batolecí věk - téma autonomie (prosazování vůle, vědomé chtění) riziko: nereálná očekávání od dítěte; vymezování soc. odlišné role; emancipační obtíže:vázáno na určité místo – chybí odpoutání na dané místo, vázáno na aktuální kontakt s realitou; vazba na matku. Vážně postižené batole se jeví spíše jako kojenec (nechodí, nemluví…) zhruba batolecí věk - téma autonomie (prosazování vůle, vědomé chtění) riziko: nereálná očekávání od dítěte; vymezování soc. odlišné role; emancipační obtíže:vázáno na určité místo – chybí odpoutání na dané místo, vázáno na aktuální kontakt s realitou; vazba na matku. Vážně postižené batole se jeví spíše jako kojenec (nechodí, nemluví…) stadium iniciativy – předškolní věk – schopnost cítit vinu (svědomí) – interakce s vrstevníky → proces integrace. První krize identity – dochází k potvrzení odlišnosti jako stálého negativního znaku osobnosti postiženého dítěte. stadium iniciativy – předškolní věk – schopnost cítit vinu (svědomí) – interakce s vrstevníky → proces integrace. První krize identity – dochází k potvrzení odlišnosti jako stálého negativního znaku osobnosti postiženého dítěte. stadium snaživé píle – pocit méněcennosti, nedostačivosti. Integrace do běžné školy je pro dítě velmi náročnou zátěžovou situací. Vysoké nároky klade i na rodiče. stadium snaživé píle – pocit méněcennosti, nedostačivosti. Integrace do běžné školy je pro dítě velmi náročnou zátěžovou situací. Vysoké nároky klade i na rodiče.

10 Psychosoc. vývoj post. dítěte – stadia dle Eriksona: stadium identity (sociální – ztotožnění se skupinou vrstevníků a nalezení vlastního místa mezi nimi → problém: dětská závislost na rodině; osobní identita – zralý pohled na vlastní osobu → problematika postižení hraje velkou roli – rozdíl, zda jedinec žije ve společnosti stejně postižených či v majoritní společnosti). Významnou součástí osobní identity = budoucí profesní role → volba omezená, zúžené možnosti stadium identity (sociální – ztotožnění se skupinou vrstevníků a nalezení vlastního místa mezi nimi → problém: dětská závislost na rodině; osobní identita – zralý pohled na vlastní osobu → problematika postižení hraje velkou roli – rozdíl, zda jedinec žije ve společnosti stejně postižených či v majoritní společnosti). Významnou součástí osobní identity = budoucí profesní role → volba omezená, zúžené možnosti další významné mezníky : další významné mezníky : → nástup do zaměstnání a uplatnění – seberealizace a s tím související obtíže vzniklé vzhledem postižení → nástup do zaměstnání a uplatnění – seberealizace a s tím související obtíže vzniklé vzhledem postižení → hledání partnera: čím větší postižení, tím méně přijatelný jako partner. Časté upínání na pečující osobu (asistent, zdravotnický personál…) Získat zdravého partnera se stává potvrzením vlastní hodnoty – je to ideál. → hledání partnera: čím větší postižení, tím méně přijatelný jako partner. Časté upínání na pečující osobu (asistent, zdravotnický personál…) Získat zdravého partnera se stává potvrzením vlastní hodnoty – je to ideál.

11 Okolí, postoj společnosti → často ambivalence – kladné i záporné hodnocení (na jedné straně soucit s postiženým, na druhé straně současně s tím odpor, strach) → často ambivalence – kladné i záporné hodnocení (na jedné straně soucit s postiženým, na druhé straně současně s tím odpor, strach) → předsudky – laické diagnostické kritérium, vycházející převážně z neznalosti problematiky; generalizace – „házení všech stejně postižených do jednoho pytle“ → předsudky – laické diagnostické kritérium, vycházející převážně z neznalosti problematiky; generalizace – „házení všech stejně postižených do jednoho pytle“ → sociální stigma – stigmatizující defekty ty, které vyvolávají nežádoucí nápadnosti → sociální stigma – stigmatizující defekty ty, které vyvolávají nežádoucí nápadnosti

12 V jaké fázi vývoje JEDINCE k postižení došlo? KDY POTIŽENÍ VZNIKLO - zda se jedná o postižení vrozené, získané v raném věku nebo později získané. KDY POTIŽENÍ VZNIKLO - zda se jedná o postižení vrozené, získané v raném věku nebo později získané. Jedinec s vrozeným postižením, či získaném v raném věku je na postižení adaptován, není to pro něj samotného subjektivně traumatizující. Velmi traumatizující je toto zjištění pro rodiče, kteří v těch nejdůležitějších chvílích raného vývoje prochází krizí a vyrovnávají se s postižením (dlouhodobá záležitost). Získané postižení představuje pro samotného jedince větší psychické trauma, jedinec umí srovnávat, co ztratil, má ale dřívější zkušenosti, které jsou velkou výhodou + nějakou dobu, či podstatnou dobu se rozvíjel standardním způsobem. Získané postižení představuje pro samotného jedince větší psychické trauma, jedinec umí srovnávat, co ztratil, má ale dřívější zkušenosti, které jsou velkou výhodou + nějakou dobu, či podstatnou dobu se rozvíjel standardním způsobem. příklady: neslyšící od narození (prelingválně) – problém s osvojením slovní řeči/ neslyšící postlingválně – zachovaná verbální komunikace). Velmi důležité je takové věkové období, kdy k postižení došlo (školní věk, puberta, adolescence – otázka jak dál zvládnu svoje vývojové úkoly? příklady: neslyšící od narození (prelingválně) – problém s osvojením slovní řeči/ neslyšící postlingválně – zachovaná verbální komunikace). Velmi důležité je takové věkové období, kdy k postižení došlo (školní věk, puberta, adolescence – otázka jak dál zvládnu svoje vývojové úkoly? - závisí také na míře postižení – lehká nedoslýchavost – po úplnou ztrátu sluchu bez zbytků sluchu či lehká slabozrakost po slepotu bez zbytků zraku. - závisí také na míře postižení – lehká nedoslýchavost – po úplnou ztrátu sluchu bez zbytků sluchu či lehká slabozrakost po slepotu bez zbytků zraku.

13 Specifický vývoj zrakově postižených Zrakově postižené dítě: Zrakově postižené dítě: → porucha zrakových funkcí může být různě závažná, kvalitativně odlišná, vzniklá v různém období a spojená s rozdílným rizikem vzniku kombinovaného postižení. → porucha zrakových funkcí může být různě závažná, kvalitativně odlišná, vzniklá v různém období a spojená s rozdílným rizikem vzniku kombinovaného postižení. → zrakové postižení logicky vyvolává senzorickou deprivaci právě v závislosti na závažnosti postižení (potíže v těchto oblastech – zraková ostrost, intenzita světla, rozsah zorného pole- např. u glaukomu – problémy v centrální nebo periferní části; barvocit) → zrakové postižení logicky vyvolává senzorickou deprivaci právě v závislosti na závažnosti postižení (potíže v těchto oblastech – zraková ostrost, intenzita světla, rozsah zorného pole- např. u glaukomu – problémy v centrální nebo periferní části; barvocit) → charakter zrakového postižení → lze korigovat při potížích s akomodací čočky či nelze korigovat, pokud jsou postihnuta např. jiná místa v oku; postižení sítnice a zrakového nervu – např. perinatání retinopatie ; kortikální postižení zrakových funkcí → proměnlivost zrakové percepce, minimální atraktivita podnětů, tendence hledět do světla – na první pohled nejsou nápadnosti, které by poukazovaly na problém se zrakem. → charakter zrakového postižení → lze korigovat při potížích s akomodací čočky či nelze korigovat, pokud jsou postihnuta např. jiná místa v oku; postižení sítnice a zrakového nervu – např. perinatání retinopatie ; kortikální postižení zrakových funkcí → proměnlivost zrakové percepce, minimální atraktivita podnětů, tendence hledět do světla – na první pohled nejsou nápadnosti, které by poukazovaly na problém se zrakem. → míra zrakového postižení – slabozrakost – zbytky zraku – nevidomost → míra zrakového postižení – slabozrakost – zbytky zraku – nevidomost

14 Specifický vývoj zrakově postižených → zrakové vnímání je naučenou funkcí → tzn. nutnost stimulace. V případě vady je nutná taková stimulace, která podporuje zachované funkce → zrakové vnímání je naučenou funkcí → tzn. nutnost stimulace. V případě vady je nutná taková stimulace, která podporuje zachované funkce → zraková stimulace udržuje přijatelný stupeň aktivace → nedostatek vede k apatii, k omezeným reakcím, opožděným reakcím → zraková stimulace udržuje přijatelný stupeň aktivace → nedostatek vede k apatii, k omezeným reakcím, opožděným reakcím → bez zraku zůstává dítě nezorientováno → tzn. automaticky opožďování vývoje poznávacích procesů → bez zraku zůstává dítě nezorientováno → tzn. automaticky opožďování vývoje poznávacích procesů → bez zraku se velmi opožďuje motorický vývoj → bez zraku se velmi opožďuje motorický vývoj → řeč opožděna být nemusí, ale specifické obtíže například při výslovnosti hlásek, které vyžadují zrakovou nápodobu; potíže dělají abstraktní pojmy – např. barvy, popis krajiny → řeč opožděna být nemusí, ale specifické obtíže například při výslovnosti hlásek, které vyžadují zrakovou nápodobu; potíže dělají abstraktní pojmy – např. barvy, popis krajiny → narušené koverbální chování – zvláštní gesta, mimika, automatismy (uspokojování pohybové potřeby) → sociální vývoj též opožděn → narušené koverbální chování – zvláštní gesta, mimika, automatismy (uspokojování pohybové potřeby) → sociální vývoj též opožděn → kompenzací je sluch a hmat → kompenzací je sluch a hmat → potíže s pochopením trvalosti objektu → potíže s pochopením trvalosti objektu → hrubá motorika – těžce zrakově postižené děti začínají později chodit – chybí jim stimulace prostředím. → hrubá motorika – těžce zrakově postižené děti začínají později chodit – chybí jim stimulace prostředím. → senzomotorika – také opožděná – chybí kontrola zrakem → senzomotorika – také opožděná – chybí kontrola zrakem

15 Specifický vývoj sluchově postižených Důsledky sluchových vad: Důsledky sluchových vad: Chybí kontinuita dění – chabé informace o světě; nejistota, strach, omezený rozvoj poznávacích procesů Chybí kontinuita dění – chabé informace o světě; nejistota, strach, omezený rozvoj poznávacích procesů Narušená komunikace (komunikační potíže a vývojové zvláštnosti v rozvoji slovní řeči) Narušená komunikace (komunikační potíže a vývojové zvláštnosti v rozvoji slovní řeči) Omezení kognitivního vývoje Omezení kognitivního vývoje Ochuzení po emoční a volní stránce (vývojové zvláštnosti v oblasti citové a volní) Ochuzení po emoční a volní stránce (vývojové zvláštnosti v oblasti citové a volní) Vliv na socializaci (vývojové zvláštnosti v oblasti mezilidských vztahů) Vliv na socializaci (vývojové zvláštnosti v oblasti mezilidských vztahů)

16 Specifický vývoj sluchově postižených Vývoj SP dítěte v kojeneckém věku: Vývoj SP dítěte v kojeneckém věku: Nápadnosti v tomto období nebývají zřetelné Nápadnosti v tomto období nebývají zřetelné Velmi těžce sluchově postižené dítě nereaguje na silné zvuky, neleká se nečekaných zvuků, neotáčí hlavičku za zvukem. Velmi těžce sluchově postižené dítě nereaguje na silné zvuky, neleká se nečekaných zvuků, neotáčí hlavičku za zvukem. Diagnosticky důležitý moment – přechod z pudového žvatlání na napodobivé žvatlání !!! Zde řečový vývoj ustává, zpomaluje. Diagnosticky důležitý moment – přechod z pudového žvatlání na napodobivé žvatlání !!! Zde řečový vývoj ustává, zpomaluje.

17 Specifický vývoj sluchově postižených Vývoj SP dítěte v období batolecím: Vývoj SP dítěte v období batolecím: Nejčastěji SP zjištěno v tomto období (v 1,5 roce – 2 letech) Nejčastěji SP zjištěno v tomto období (v 1,5 roce – 2 letech) Rozvoj řeči zaostává – používání a upřednostňování přirozených gest, zvláštní projevy mluvené řeči Rozvoj řeči zaostává – používání a upřednostňování přirozených gest, zvláštní projevy mluvené řeči Rodiče si všímají prvních výrazných zvláštností (plačtivost, podrážděnost, zlost, vztek, dítě nevnímá – je apatické, zvýšená unavitelnost, spavost, úzkost, strach) Rodiče si všímají prvních výrazných zvláštností (plačtivost, podrážděnost, zlost, vztek, dítě nevnímá – je apatické, zvýšená unavitelnost, spavost, úzkost, strach) Narušen proces emancipace - bojí se vzdalovat od matky Narušen proces emancipace - bojí se vzdalovat od matky Opožďován bývá i vývoj motorický Opožďován bývá i vývoj motorický Charakteristické jsou problémy s jídlem, vyměšováním Charakteristické jsou problémy s jídlem, vyměšováním Zvláštní rituály Zvláštní rituály

18 Specifický vývoj sluchově postižených Vývoj SP předškolního dítěte: Vývoj SP předškolního dítěte: Vzniká stále hlubší bariéra komunikační – výrazné opoždění vývoje řeči a v souvislosti s tím i v myšlení – nutnost vhodné komunikační alternativy (např. znaky!!!) Vzniká stále hlubší bariéra komunikační – výrazné opoždění vývoje řeči a v souvislosti s tím i v myšlení – nutnost vhodné komunikační alternativy (např. znaky!!!) Závislost na rodičích Závislost na rodičích Vlastní svět dítěte – místo interakce s lidmi volí hračky. Vlastní svět dítěte – místo interakce s lidmi volí hračky. Typický je častý vzdor, negativismus – přetrvávající i v dalších obdobích Typický je častý vzdor, negativismus – přetrvávající i v dalších obdobích

19 Specifický vývoj sluchově postižených Vývoj SP dítěte – školní věk: Vývoj SP dítěte – školní věk: ve škole a při školní zátěži – zvýšená unavitelnost, pocity nejistoty, ohrožení, komplex méněcennosti, podezřívavost a vztahovačnost, neúspěch vyvolává dráždivost, zlostné chování, afekty nebo naopak se dítě stahuje do sebe, má vnitřní svět, převládá sebelitování, melancholie ve škole a při školní zátěži – zvýšená unavitelnost, pocity nejistoty, ohrožení, komplex méněcennosti, podezřívavost a vztahovačnost, neúspěch vyvolává dráždivost, zlostné chování, afekty nebo naopak se dítě stahuje do sebe, má vnitřní svět, převládá sebelitování, melancholie Výskyt neurotických příznaků a poruch chování se u neslyšících vyšší než u běžné populace školního nebo adolescentního věku Výskyt neurotických příznaků a poruch chování se u neslyšících vyšší než u běžné populace školního nebo adolescentního věku Nedostatek empatie, sebekontroly Nedostatek empatie, sebekontroly Sobectví Sobectví Vůle – menší odpovědnost, povrchnost Vůle – menší odpovědnost, povrchnost

20 Specifický vývoj sluchově/zrakově postižených Dospívání: Dospívání: Důležitá vrstevnická skupina – často neslyšící/nevidomí, ale i tendence vymanit se z této skupiny Důležitá vrstevnická skupina – často neslyšící/nevidomí, ale i tendence vymanit se z této skupiny Identita (řeší postižení) Identita (řeší postižení) Láska (slyšící x neslyšící) Láska (slyšící x neslyšící) Profesní orientace (přání x reálné možnosti) Profesní orientace (přání x reálné možnosti) vzory vzory

21 Vývoj řeči u sluchově postižených Reflexní křik, emocionální křik, broukání, pudové žvatlání = stejně jako u slyšících Reflexní křik, emocionální křik, broukání, pudové žvatlání = stejně jako u slyšících Přechod na napodobivé žvatlání (17. – 24. týden ) – počátek obtíží Přechod na napodobivé žvatlání (17. – 24. týden ) – počátek obtíží Hlas – méně výrazný, nemodulovaný, hlasové projevy řídké, postrádání rytmu Hlas – méně výrazný, nemodulovaný, hlasové projevy řídké, postrádání rytmu Schází sluchová kontrola vlastních činností Schází sluchová kontrola vlastních činností Chybí tendence k imitaci řeči – nevyvíjí se spontánní mluvená řeč Chybí tendence k imitaci řeči – nevyvíjí se spontánní mluvená řeč Gesta hrají důležitou roli, přednostně užívá gesta Gesta hrají důležitou roli, přednostně užívá gesta Typické jsou znaky v mluvní produkce těžce SP: Typické jsou znaky v mluvní produkce těžce SP: Narušeno: Narušeno: dýchání, dýchání, fonace(tvorba hlasu) – audiogenní fonace = kolísání výšky hlasu, síly, monotónnost, změna barvy hlasu fonace(tvorba hlasu) – audiogenní fonace = kolísání výšky hlasu, síly, monotónnost, změna barvy hlasu Artikulace –audiogenní dyslálie Artikulace –audiogenní dyslálie Modulační faktory řeči Modulační faktory řeči Obsah mluvní produkce: malá aktivní slovní zásoba, dysgramatismy Obsah mluvní produkce: malá aktivní slovní zásoba, dysgramatismy Raná komunikace mezi matkou a dítětem (slyšící x neslyšící, neslyšící x neslyšící, slyšící x slyšící) Raná komunikace mezi matkou a dítětem (slyšící x neslyšící, neslyšící x neslyšící, slyšící x slyšící)

22 DIAGNOSTIKA dětí s postižením

23 Komplexní přístup Psychodiagnostika je součástí komplexního diagnostického procesu dítěte s postižením a jeho rodiny Psychodiagnostika je součástí komplexního diagnostického procesu dítěte s postižením a jeho rodiny prenatální diagnostika prenatální diagnostika diagnostika ve velmi rané fázi vývoje (nemocnice – lékařské obory (neonatologie, neurologie, pediatrie aj.) střediska rané péče, kliničtí psychologové diagnostika ve velmi rané fázi vývoje (nemocnice – lékařské obory (neonatologie, neurologie, pediatrie aj.) střediska rané péče, kliničtí psychologové předškolní a školní období - speciálně-pedagogická centra, pedagogicko-psychologické poradny, kliničtí psychologové, neziskové organizace – stacionáře atp. předškolní a školní období - speciálně-pedagogická centra, pedagogicko-psychologické poradny, kliničtí psychologové, neziskové organizace – stacionáře atp.

24 Specifická omezení psychodiagnostiky při postižení psychologické vyšetření se často opírá pouze o kvalitativní data – rozhovor, pozorování psychologické vyšetření se často opírá pouze o kvalitativní data – rozhovor, pozorování - ideálně v přirozeném prostředí, formou hry - ideálně v přirozeném prostředí, formou hry použití standardizovaných metod pro konkrétní postižení – problém české normy, malý vzorek pro normy – používají se testy pro běžnou populaci – kvalitativně zpracovávány. použití standardizovaných metod pro konkrétní postižení – problém české normy, malý vzorek pro normy – používají se testy pro běžnou populaci – kvalitativně zpracovávány. specifickými jsou v tomto ohledu i testy projektivní – specifickými jsou v tomto ohledu i testy projektivní – medium rodič medium rodič v současné době je kladen větší důraz na sledování schopnosti učení dětí v testové situaci (resp. při opakovaném vyšetření) než na pouhé hodnocení aktuálního výkonu, který závisí na minulých, často omezených zkušenostech v současné době je kladen větší důraz na sledování schopnosti učení dětí v testové situaci (resp. při opakovaném vyšetření) než na pouhé hodnocení aktuálního výkonu, který závisí na minulých, často omezených zkušenostech - diagnostika není o tom odhalovat pouze negativní projevy, ale zejména pozitivní stránky osobnosti - diagnostika není o tom odhalovat pouze negativní projevy, ale zejména pozitivní stránky osobnosti - diagnóza je málo významná, kdyby nebyly současně stanovené cílené rady, jak podporovat vývojové možnosti konkrétního dítěte a doporučená podpora. - diagnóza je málo významná, kdyby nebyly současně stanovené cílené rady, jak podporovat vývojové možnosti konkrétního dítěte a doporučená podpora.

25 PSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ POSTIŽENÉHO DÍTĚTE Za jakým účelem k nám rodiče s dítětem přicházejí ? Za jakým účelem k nám rodiče s dítětem přicházejí ? Známe diagnózu postižení nebo je teprve nějaké podezření? Známe diagnózu postižení nebo je teprve nějaké podezření? Je podezření ještě na jinou diagnózu? Je podezření ještě na jinou diagnózu? DIAGNÓZA postižení ZNÁMÁ x NEZNÁMÁ DIAGNÓZA postižení ZNÁMÁ x NEZNÁMÁ → diagnózu postižení známe – tzn. víme o jaký druh postižení jde a v jaké míře, známe omezení dítěte, víme odkdy je dítě postiženo – výhoda, je možno se na psychologické vyšetření předem vhodně připravit (jde často o diagnostiku například v rámci SPC, kdy je dítě už dlouhodobě sledováno a vyžaduje například posouzení školní zralosti, profesní orientace – atd.) → diagnózu postižení známe – tzn. víme o jaký druh postižení jde a v jaké míře, známe omezení dítěte, víme odkdy je dítě postiženo – výhoda, je možno se na psychologické vyšetření předem vhodně připravit (jde často o diagnostiku například v rámci SPC, kdy je dítě už dlouhodobě sledováno a vyžaduje například posouzení školní zralosti, profesní orientace – atd.) - diagnózu postižení zjišťujeme – tzn. podrobně zjišťujeme informace o postižení (spolupráce s odborníky)– zjistit, druh, míru postižení. Často jde o dlouhodobé, pro rodinu velmi zátěžové období, než se diagnóza skutečně potvrdí i s prognózou. - diagnózu postižení zjišťujeme – tzn. podrobně zjišťujeme informace o postižení (spolupráce s odborníky)– zjistit, druh, míru postižení. Často jde o dlouhodobé, pro rodinu velmi zátěžové období, než se diagnóza skutečně potvrdí i s prognózou.

26 PSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ POSTIŽENÉHO DÍTĚTE Anamnéza všechny podstatné informace o dítěti a rodině – přehled již absolvovaných vyšetření, informace o průběhu vývoje pre-, peri-, postnatálním. Rodinné zázemí, vývojová fáze rodiny a schopnost rodiny spolupracovat, pozice dítěte v rodině, sourozenci, fungování rodiny. Raný vývoj dítěte – psychomotorický vývoj všechny podstatné informace o dítěti a rodině – přehled již absolvovaných vyšetření, informace o průběhu vývoje pre-, peri-, postnatálním. Rodinné zázemí, vývojová fáze rodiny a schopnost rodiny spolupracovat, pozice dítěte v rodině, sourozenci, fungování rodiny. Raný vývoj dítěte – psychomotorický vývoj vhodné dělat ROZHOVOR S RODIČI (oběma) – také často od zdravých dětí se dozvídáme anamnestické údaje (doplní to obrázek o fungování rodiny) – u postižených dětí jsme často závislí pouze na sděleních od rodičů – pozor – rodiče často nadhodnocují svoje dítě – často k tomu vedou i nevhodně položené otázky. Všímat si nápadnosti chování u rodičů (přehnaně chválící – zaměření na výkon x nedoceňující dítě, nevěří v jeho schopnosti x úzkostní rodiče, bázliví, nedávající prostor dítěti, vše za dítě dělající) - zjistit výchovný styl, adekvátnost hodnocení dítěte, představy o dalším vzdělávání, cíle, ambice (často očekávání nejsou realistická, ambice vysoké, neodpovídají možnostem dítěte) - zjistit sourozence a podrobněji o sourozencích + výchovný styl a hodnocení sourozenců rodiči. - zmapovat vývojovou fázi rodiny a možné probíhající individuální krize napříč rodinným spektrem. - jakou oporu rodiče využívají, jak se vyrovnávají s každodenní zátěží postižení

27 Příprava na psychologické vyšetření U smyslově postiženého dítěte je potřeba připravit takové prostředí, které bude pro dítě vhodné!! Nejlépe uskutečnit diagnostiku v přirozeném prostředí dítěte – zejména v rané fázi vývoje dítěte ( je to i moment terapeutický) U smyslově postiženého dítěte je potřeba připravit takové prostředí, které bude pro dítě vhodné!! Nejlépe uskutečnit diagnostiku v přirozeném prostředí dítěte – zejména v rané fázi vývoje dítěte ( je to i moment terapeutický) Jakým způsobem budeme s dítětem komunikovat? Orálně x znaky x bude někdo pomáhat, např. rodič? Jsou vhodné testy verbální x neverbální? Jakým způsobem budeme s dítětem komunikovat? Orálně x znaky x bude někdo pomáhat, např. rodič? Jsou vhodné testy verbální x neverbální? představa o délce a počtu použitých metod (rychlá unavitelnost dítěte, nesoustředěnost), „sběr“ informací od jiných odborníků (odborní lékaři, pedagogové, soc. pracovnice…) představa o délce a počtu použitých metod (rychlá unavitelnost dítěte, nesoustředěnost), „sběr“ informací od jiných odborníků (odborní lékaři, pedagogové, soc. pracovnice…) Jedno vyšetření často nestačí, vhodné úvodní seznamovací setkání Jedno vyšetření často nestačí, vhodné úvodní seznamovací setkání Rozhovor s rodiči (vhodný bez dítěte) – pozor na vhodně kladené otázky Rozhovor s rodiči (vhodný bez dítěte) – pozor na vhodně kladené otázky Vyšetření dítěte – nutné sledovat jeho celkový stav (často je vyšetření nemožné nebo nedokončené, často není možné bez pomoci rodičů) Vyšetření dítěte – nutné sledovat jeho celkový stav (často je vyšetření nemožné nebo nedokončené, často není možné bez pomoci rodičů) Závěr: v případě, že vyslovujeme podezření na postižení, pak je nutné opatrnosti při sdělování (mít na paměti základy krizové intervence) Závěr: v případě, že vyslovujeme podezření na postižení, pak je nutné opatrnosti při sdělování (mít na paměti základy krizové intervence) Nejen diagnóza, ale také doporučení, co dál. Rodiče často ve chvíli oznámení nepříznivé zprávy nevnímají všechny sdělované informace – proto stručně, výstižně, závěr na papíře – popsat i nezbytné další kroky. Nejen diagnóza, ale také doporučení, co dál. Rodiče často ve chvíli oznámení nepříznivé zprávy nevnímají všechny sdělované informace – proto stručně, výstižně, závěr na papíře – popsat i nezbytné další kroky.

28 Posouzení rozumových schopností zrakově postižených dětí Posouzení celkové úrovně rozumových schopností – Wechslerův inteligenční test – využití zejména verbálních subtestů: Posouzení celkové úrovně rozumových schopností – Wechslerův inteligenční test – využití zejména verbálních subtestů: → vědomosti – mírou podnětnosti rodinného prostředí, svědčí o úrovni verbálních schopností; lze vypozorovat úroveň zájmu, zvídavosti → vědomosti – mírou podnětnosti rodinného prostředí, svědčí o úrovni verbálních schopností; lze vypozorovat úroveň zájmu, zvídavosti → porozumění – úroveň sociálního úsudku, porozumění sociálním situacím – tady postižené děti váznou, ptž. vlivem postižení nemají zkušenosti → porozumění – úroveň sociálního úsudku, porozumění sociálním situacím – tady postižené děti váznou, ptž. vlivem postižení nemají zkušenosti → počty – schopnost koncentrace pozornosti a úroveň krátkodobé paměti. Závisí na školní zkušenosti; verbální způsob výpočtů těmto dětem vyhovuje → počty – schopnost koncentrace pozornosti a úroveň krátkodobé paměti. Závisí na školní zkušenosti; verbální způsob výpočtů těmto dětem vyhovuje → podobnosti – pozor, tento subtest může být spíš zkouškou míry zkušeností (děti internátní x v rodině) → podobnosti – pozor, tento subtest může být spíš zkouškou míry zkušeností (děti internátní x v rodině) → opakování čísel – aktuální úroveň pozornosti a krátkodobé mechanické paměti, děti v tomto subtestu dosahují dobrých výkonů. Nedostatek v subtestu může značit:organické postižení mozku, nižší toleranci k zátěži, zvýšenou emoční labilitu → opakování čísel – aktuální úroveň pozornosti a krátkodobé mechanické paměti, děti v tomto subtestu dosahují dobrých výkonů. Nedostatek v subtestu může značit:organické postižení mozku, nižší toleranci k zátěži, zvýšenou emoční labilitu → slovník – úroveň pasivní slovní zásoby, míra specifivké informovanosti závislá na schopnosti verbálního učení; děti často pasivní znalosti – slova neumí užívat v kontextu → slovník – úroveň pasivní slovní zásoby, míra specifivké informovanosti závislá na schopnosti verbálního učení; děti často pasivní znalosti – slova neumí užívat v kontextu → další psychologické metody: Ravenův test; hmatová úprava Kohsových kostek (ve Wechsleru) – Vágnerová 1976; pro děti od 6 let, česká standardizace. Místo barvy mají hrubý a hladký povrch.; kresebné zkoušky – v závislosti na postižení – senzomotorika, grafomotorika → další psychologické metody: Ravenův test; hmatová úprava Kohsových kostek (ve Wechsleru) – Vágnerová 1976; pro děti od 6 let, česká standardizace. Místo barvy mají hrubý a hladký povrch.; kresebné zkoušky – v závislosti na postižení – senzomotorika, grafomotorika

29 Posouzení rozumových schopností sluchově postižených dětí WICS III: WICS III: Vhodné neverbální subtesty, podle míry postižení lze použít i verbální subtesty Vhodné neverbální subtesty, podle míry postižení lze použít i verbální subtesty Hodnotit kvalitativně: Hodnotit kvalitativně: Subtesty: Subtesty: Doplňování obrázků: není nutné pojmenovat chybějící část, stačí ukázat. Prostředek ověření míry běžných znalostí Doplňování obrázků: není nutné pojmenovat chybějící část, stačí ukázat. Prostředek ověření míry běžných znalostí Řazení obrázků: obtížný subtest, chybí specifické zkušenosti, SP děti nevidí děj, ale jednotlivosti Řazení obrázků: obtížný subtest, chybí specifické zkušenosti, SP děti nevidí děj, ale jednotlivosti Kostky: schopnost učit se, obecná míra inteligence, organické postižení CNS Kostky: schopnost učit se, obecná míra inteligence, organické postižení CNS Skládanky: obecná míra inteligence u SP, organické postižení CNS Skládanky: obecná míra inteligence u SP, organické postižení CNS Symboly: pozornost, krátkodobá paměť, práceschopnost Symboly: pozornost, krátkodobá paměť, práceschopnost

30 Standardizované psychodiagnostické metody Standardizovaných testů pro českou populaci postižených dětí pro konkrétní postižení je minimálně Standardizovaných testů pro českou populaci postižených dětí pro konkrétní postižení je minimálně v závislosti na míře postižení lze využít standardizovaných testů pro běžnou populaci, výsledky je pak nutno velmi opatrně interpretovat v závislosti na míře postižení lze využít standardizovaných testů pro běžnou populaci, výsledky je pak nutno velmi opatrně interpretovat důležitější, než znalost konkrétních testů, je schopnost klinického přístupu, schopnosti pozorování, provést kvalitní důkladnou anamnézu, mít znalosti z oblasti vývojových zvláštností postižených dětí důležitější, než znalost konkrétních testů, je schopnost klinického přístupu, schopnosti pozorování, provést kvalitní důkladnou anamnézu, mít znalosti z oblasti vývojových zvláštností postižených dětí v práci klinického psychologa ve zdravotnictví, který se dostává často do náročných diagnosticko-terapeutických situací je potřeba znalostí a dovedností z oblasti krizové intervence v práci klinického psychologa ve zdravotnictví, který se dostává často do náročných diagnosticko-terapeutických situací je potřeba znalostí a dovedností z oblasti krizové intervence

31 Diagnostika na pracovištích SRP – Střediska rané péče SRP – Střediska rané péče Pomoc, krizová intervence Pomoc, krizová intervence Diagnostika dítěte Diagnostika dítěte Informovanost o postižení, konkrétní rady a postupy Informovanost o postižení, konkrétní rady a postupy U sluch. post. dětí zvyk na sluchadla/korekce zraku U sluch. post. dětí zvyk na sluchadla/korekce zraku Diferenciální dg. – odlišit od MR, PAS Diferenciální dg. – odlišit od MR, PAS Výjezdy do rodin Výjezdy do rodin Setkávání rodin postižených dětí Setkávání rodin postižených dětí Kompenzační pomůcky Kompenzační pomůcky

32 Diagnostika na pracovištích Speciálně pedagogické centrum (SPC): Speciálně pedagogické centrum (SPC): Typy vyšetření: Typy vyšetření: Vstupní komplexní vyšetření (anamnéza, rozhovor a pozorování) Vstupní komplexní vyšetření (anamnéza, rozhovor a pozorování) Zařazení do MŠ Zařazení do MŠ Doporučení k zařazení do optimálního vzděl. procesu Doporučení k zařazení do optimálního vzděl. procesu Integrace (MŠ, ZŠ) Integrace (MŠ, ZŠ) Jiný způsob plnění školní docházky, SPU, poruchy chování Jiný způsob plnění školní docházky, SPU, poruchy chování Školní zralost, OŠD Školní zralost, OŠD Profesní orientace a doporučení k přijímacím zk Profesní orientace a doporučení k přijímacím zk

33 Diagnostika na pracovištích SPC: SPC: Speciálně ped. dg. SP dítěte: Speciálně ped. dg. SP dítěte: Anamnéza Anamnéza Diagnostika využití sluchu/zraku Diagnostika využití sluchu/zraku Vyšetření řeči a komunikačních schopností a dovedností Vyšetření řeči a komunikačních schopností a dovedností Vyšetření sluchového/zrakového vnímání Vyšetření sluchového/zrakového vnímání Vyšetření motoriky (jemná, hrubá) Vyšetření motoriky (jemná, hrubá) Vyšetření koordinace pohybů, tělesné schéma Vyšetření koordinace pohybů, tělesné schéma Přesnost, rychlost pohybů Přesnost, rychlost pohybů Mimika Mimika Grafomotorika Grafomotorika Dýchání + vyšetření řeč. orgánů Dýchání + vyšetření řeč. orgánů lateralita lateralita vnímání, poznávání, rozumová výchova vnímání, poznávání, rozumová výchova

34 Diagnostika na pracovištích SPC: SPC: Komplexní psychologické vyšetření: Komplexní psychologické vyšetření: Posouzení anamnestických údajů Posouzení anamnestických údajů Celková vývojová úroveň dítěte (mentální, osobnostní složka) Celková vývojová úroveň dítěte (mentální, osobnostní složka) Práceschopnost Práceschopnost Komunikační dovednosti v jazyce mluveném nebo znakovém Komunikační dovednosti v jazyce mluveném nebo znakovém Výkonová motivace Výkonová motivace Psychomotorické tempo Psychomotorické tempo Odolnost vůči zátěži Odolnost vůči zátěži Obecně u dítěte: zhodnocení stránky tělesné, kognitivní, sociální, emoční, volní, oblast chování + zvláštnosti Obecně u dítěte: zhodnocení stránky tělesné, kognitivní, sociální, emoční, volní, oblast chování + zvláštnosti

35 Diagnostika na pracovištích Posouzení vých. – vzděl. procesu v SPC, případně PPP (pedagogicko-psychologická poradna): Posouzení vých. – vzděl. procesu v SPC, případně PPP (pedagogicko-psychologická poradna): Reverzní test Edfeld Reverzní test Edfeld Zkouška laterality – Žlab Zkouška laterality – Žlab Raven Raven Test obkreslování (Matějček) Test obkreslování (Matějček) Kresba postavy Kresba postavy WISC – III, Stanford - Binet WISC – III, Stanford - Binet Orientační test školní zralosti Orientační test školní zralosti Test vědomostí předškolních dětí (Matějček) Test vědomostí předškolních dětí (Matějček) K – ABC. Kaufmanova hodnotící škála pro děti K – ABC. Kaufmanova hodnotící škála pro děti IST IST Kresba stromu Kresba stromu Leiterova škála (pouze jedna v ČR!!!) – sluch. postižení Leiterova škála (pouze jedna v ČR!!!) – sluch. postižení

36 Literatura: Svoboda M., Krejčířová, D., Vágnerová, M. (2001): Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál. Svoboda M., Krejčířová, D., Vágnerová, M. (2001): Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál. Květoňová – Švecová L.(2004):Edukace dětí se speciálními potřebami v raném věku a předškolním věku. Brno:Paido. Květoňová – Švecová L.(2004):Edukace dětí se speciálními potřebami v raném věku a předškolním věku. Brno:Paido.

37 Diagnostika na pracovištích Kliničtí psychologové ve zdravotnictví, raná péče: Kliničtí psychologové ve zdravotnictví, raná péče: Vstupní vyšetření dětí do tří let: Vstupní vyšetření dětí do tří let: Vývojová škála Gesell (5 oblastí – adaptivní chování, hrubá motorika, jemná motorika, řeč, sociální chování Vývojová škála Gesell (5 oblastí – adaptivní chování, hrubá motorika, jemná motorika, řeč, sociální chování Vinelandská škála sociální zralosti (8 kategorií – úroveň obecné soběstačnosti, soběstačnost v jídle, v oblékání, samostatnost dítěte, činnosti, které zvládne, způsob komunikace, úroveň motoriky a sociální adaptace Vinelandská škála sociální zralosti (8 kategorií – úroveň obecné soběstačnosti, soběstačnost v jídle, v oblékání, samostatnost dítěte, činnosti, které zvládne, způsob komunikace, úroveň motoriky a sociální adaptace VŠ Bayleyová (3 části – mentální stupnice, motorická stupnice, záznam o chování dítěte) VŠ Bayleyová (3 části – mentální stupnice, motorická stupnice, záznam o chování dítěte)


Stáhnout ppt "Diagnostika dítěte s postižením. Na úvod: Proces „odhalování/potvrzování“ postižení je pro rodinu velmi stresující záležitostí. Proces „odhalování/potvrzování“"

Podobné prezentace


Reklamy Google