Viditelné světlo. Spektrum elektromagnetického záření Viditelné světlo: 390 – 760 nm 3,4 – 1,6 eV 1eV = 1,6·10 -19 J.

Prezentace na téma: "Viditelné světlo. Spektrum elektromagnetického záření Viditelné světlo: 390 – 760 nm 3,4 – 1,6 eV 1eV = 1,6·10 -19 J."— Transkript prezentace:

1 Viditelné světlo

2 Spektrum elektromagnetického záření Viditelné světlo: 390 – 760 nm 3,4 – 1,6 eV 1eV = 1,6·10 -19 J

3 Spektrum elektromagnetického záření elektronické obvody magnetron, klystron kmity atomů elektronové přechody ( na vnějších slupkách) elektronové přechody ( na vnitřních slupkách) jaderné procesy synchrotron tepelné záření

4 Tři největší synchrotrony na světě: APS (Advanced Photon Source) USA ESRF (European Synchrotron Radiation Facility) Francie Spring 8 Japonsko

5 http://www.esrf.eu/AboutUs/GuidedTour/Anim2

6 Spektrum elektromagnetického záření Proč?

7 Nemohlo by tomu být jinak? mohlo by oko vidět ve vzdálenější UV oblasti? mohlo by oko vidět ve vzdálenější IR oblasti? NE! Existují fyzikální důvody, proč oko vidí právě „viditelné světlo“? ANO!

8 1) Právě tak svítí Slunce! záření „černého tělesa“ Planckův vyzařovací zákon Stefanův-Boltzmanův zákon Wienův posunovací zákon

9 Právě tak svítí Slunce!

10 2) Absorpce v zemské atmosféře je malá absorpce elektromagnetického záření IR oblast – kmity molekulVIS a UV oblast – elektronové přechody kmity molekuly CO 2 IR oblast – kmity molekul absorpce na 4,26 μm absorpce na 15 μm pro absorpci neaktivní elektronegativita uhlíku = 2,55 elektronegativita kyslíku = 3,44

11 IR oblast: http://nov55.com/ntyg.html

12 molekula ozonu VIS a UV oblast – elektronové přechody ( chemické vazby)

13

14 absorpce v atmosféře celkem

15 Viditelného světla je dost! a to stačí netřeba hledat další argumenty ale další argumenty existují!

16 Proč nevidíme ve vzdálenější UV oblasti? 3) Nelze bez poškození detekovat vysokoenergiový foton Absorpce fotonu – transformace molekuly rodopsinu energie chemické vazbyod0,01 eV (van der Waalsova) do 5 eV (kovalentní) energie fotonu vid. světlaod1,6 eV (červená) do 3,4 eV (fialová) Foton s větší energií – nekontrolovatelné poškození tkáně spáleniny po opalování

17 xeroderma pigmentosum měsíční děti “It

18

19 barevná obrazovka

20 Po absorpci fotonu rodopsinem nutný návrat zpět – rekonstrukce chemických vazeb

21

22

23

24

25 4) Nelze dosáhnout zobrazení okolní scény na sítnici Oko – spojná zobrazovací soustava Proč nevidíme ve vzdálenější UV oblasti?

26 index lomu – křemenné sklo

27 Proč nevidíme ve vzdálenější IR oblasti? 5) V IR oblasti záříme my sami

28 Záhada: „hadí oči“? citlivost do 10μm, detekce 37ºC na 1 m

29 6) Dlouhé vlny se snáze ohýbají oko: d = 5 μm Proč nevidíme ve vzdálenější IR oblasti?

30 Celkem tedy: V oblasti viditelného světla nejvíce svítí Slunce. Chemické vazby maji obdobnou energii jako fotony viditelného světla. Látky mají index lomu dostatečně odlišný od jedné. Světlo má dostatečně krátkou vlnovou délku, aby ohyb neznemožnil ostré vidění. V této oblasti je zemská atmosféra dobře průhledná. Lidské tělo „viditelné světlo“ nevyzařuje. Je to vše jen náhoda? Antropický princip?

31 Antropický princip Fyzikální vlastnosti vesmíru jsou takové, aby ve vesmíru mohl vzniknout život. Slabý antropický princip: Silný antropický princip: Parametry vesmíru byly při jeho vzniku nastaveny tak, aby v něm vznikl život (a lidé). (Brandon Carter 1973)

32 vzácná shoda fyzikálních konstant Martin Rees, Pouhých šest čísel, Academia 2004 Gravitační konstanta musí být malá všeobecný gravitační zákon Coulombův zákon proton a elektron:

33 gravitační interakce je vždy přitažlivá má velký vliv až pro velké objekty kosmická tělesa – hvězdy – musí být velká v malých hvězdách by nebylo dost materiálu, aby vydržely svítit miliardy let pro vývoj života by nebylo dost času

34 Nukleární účinnost ε je právě taková, jaká má být sloučení atomu hélia

35 pokud by bylo ε menší nevzniklo by ani helium všechny prvky vznikají ve hvězdách (po železo včetně) a nebo při výbuších supernov (nad železo) pokud by bylo ε větší, nezůstal by zde žádný vodík přesné vyladění ε (na několik procent) je nutné pro syntézu uhlíku

36 Zrak a oko

37 Optické schéma oka

38 obraz na sítnici je převrácený

39 Optické mohutnosti rohovka čočka soustava oka 43 D 19 D 33 D 59 D 70 D Akomodace uvolněnámaximální parametry oka

40 pod vodou nedokážeme zaostřit vodní ptáci

41 rozlišení oka dva pohledy: 1) fyzikální lidské oko:

42 2) biologický hustota čípků na sítnici oba dávají stejný výsledek: rozlišení oka: 1 úhlová minuta 30 cm ze vzdálenosti 1 km vzdálenost čípků ve žluté skvrně cca 2μm

43 Otvorová vada oka

44

45 Hloubka ostrosti

46 Citlivost oka Oko zaregistuje signál, pokud do blízkého místa na sítnici dopadne nejméně 5 fotonů v intervalu maximálně 100 ms. Při pohledu do Slunce dopadne na sítnici za 100 ms asi 10 20 fotonů. Weberův – Fechnerův zákon pro zrak

47 oči chobotnice nemají slepou skvrnu oko člověka

48 Oči hmyzu problém: malé rozměry co se stane, když se oko zmenší 100x? f se zmenší 100x D se zmenší 100x d se nezmění ale relativně vzhledem k oku se 100x zvětší rozlišovací schopnost 100x poklesne:jednotky úhlových stupňů

49 Složené oči hmyzu ommatidium – optické vlákno, směrový detektor

50 α (°)α (°)β (°)β (°) vážka11 saranče32 včela33 moucha domácí 33 mravenec74 oči vážky

51 Co je lepší, zrak nebo sluch? jedno ucho: přítomnost zvuku jedno oko: směr zdroje dvě uši: směr zdrojedvě oči: vzdálenost zdroje Příčina: odlišnost vlnové délky

52