Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Osoby s drogovou závislostí. Na úvod… Co je to droga: „droga je každá látka, a ť již p ř írodní nebo syntetická, která spl ň uje dva základní požadavky:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Osoby s drogovou závislostí. Na úvod… Co je to droga: „droga je každá látka, a ť již p ř írodní nebo syntetická, která spl ň uje dva základní požadavky:"— Transkript prezentace:

1 Osoby s drogovou závislostí

2 Na úvod… Co je to droga: „droga je každá látka, a ť již p ř írodní nebo syntetická, která spl ň uje dva základní požadavky: 1. má tzv. psychotropní ú č inek, což znamená, že ovliv ň uje n ě jakým zp ů sobem naše prožívání okolní reality, m ě ní naše vnit ř ní lad ě ní – zkrátka p ů sobí na psychiku. 2. m ů že vyvolat závislost.“ drogy spole č ností tolerované, legální versus drogy spole č ností netolerované, nelegální spole č enské pojetí pojmu droga v sou č asnosti: „drogy jsou látky, které spl ň ují výše uvedenou definici, ale jsou naší spole č ností zákonem zapov ě zeny, respektive jejich výroba a distribuce.“ od ob č asného experimentování s drogou ke vzniku závislosti na droze

3 Kdo je uživatelem drogy: experimentáto ř i drog – r ů zné druhy a typy drog ob č asn ě a nepravideln ě zkouší a nemusí mít p ř itom žádné problémy p ř íležitostní a rekrea č ní uživatelé drog – užívání drog je pro n ě sou č ást životního stylu, neobjevuje se však č ast ě ji než jednou za týden pravidelní uživatelé – jde již o pravidelné užívání, které je č ast ě jší než jednou za týden a nese sebou jistý škodlivý ú č inek problémoví uživatelé drog – jde o tzv. nitrožilní (injek č ní aplikace do žíly) užívání drog, a to dlouhodobé, které s sebou p ř ináší mnoho rozmanitých problém ů a komplikací, jak pro samotného uživatele, tak pro jeho okolí

4 Klasifikace drog legální: alkohol, nikotin,kofein, léky nelegální: OPL (omamné a psychotropní látky) d ě lení podle ú č inku na CNS Látky tlumící – bolest, celkové vnímání, srde č ní č innost Psycholeptika, opiáty (heroin, morfin, kodein, braun) Látky stimulující – t ě lesná i duševní stimulace Kokain, pervitin, efedrin, amfetamin, (kofein, tein) Látky narušující – m ě nící zp ů sob vnímání Marihuana, halucinogeny (LSD, MDMA), alkohol

5 Motivace k užívání psychoaktivních látek Pot ř eba vy ř ešit problémy, uniknout stresovým situacím a frustraci, uvolnit zábrany Pot ř eba dosáhnout uspokojení nebo slasti, která není nijak dosažitelná, resp.není b ě žn ě dostupná Pot ř eba uniknout stereotypu, nud ě, získat inspiraci Pot ř eba sociální konformity, uchování sociálních vztah ů, pot ř eba být akceptován skupinou nebo subkulturou, v níž užívání drogy pat ř í k standardu chování

6 D ů sledky užívání psychoaktivních látek

7 Psychologická dimenze Deformace emo č ního prožívání – cit.reakce nejsou vždy p ř im ěř ené podn ě tu; uživatel je labiln ě jší, sklony k extrémním citovým prožitk ů m Kognitivní oblast – zhoršení schopnosti koncentrace pozornosti, pam ěť ových fcí a m ů že vést až k demenci Zm ě na aktiva č ní úrovn ě – uživatel je pod vlivem drogy bu ď extrémn ě aktivizován (pervitin), nebo není schopen jakékoliv aktivity (heroin) Odlišná hierarchie hodnot – uživatel nemá dostatek v ů le, není schopen sebeovládání, po ur č ité dob ě p ř estává cítit vinu za své chování Zm ě na životního stylu k redukovanému stereotypu. Zam ěř ení pouze na získání drogy a její užití stále dokola Č lov ě k závislý na droze nemá budoucnost, soust ř e ď uje se pouze na p ř ítomnost Postupný úpadek osobnosti uživatele (nap ř. psychopatizace osobnosti) Poruchy psychotického charakteru (bludy, halucinace, neadekvátní emoce) Amnestická porucha (zhoršení pam ě ti) a demence (u č icha čů organických rozpoušt ě del)

8 Biologická dimenze Látky narušující Marihuana: velmi odlišné, závisí na obsahu THC, od mírné euforie, až po halucinace - zhoršení koncentrace a post ř ehu - prodloužení reak č ního č asu - poruchy nálady - Flashbacky Halucinogeny (LSD, MDMA): poruchy vnímaní r ů zných smysl ů, zejména halucinace, ne vždy p ř íjemné, až d ě sivé - rozší ř ené zornice - rychlý puls - zrudnutí v obli č eji - poruchy sebeovládání Látky stimulující (amfetamin, efedrin, kokain): t ě lesná i duševní stimulace - zvýšení bd ě losti, snížení únavy a chuti k jídlu - vztahova č nost, agresivita - po odezn ě ní drogy vy č erpání, spánek, deprese - pocení a sucho v ústech - u velkých dávek hrozí riziko srde č ního selhání - vznik výrazné psych. závislosti (nedochází ke zvyšování dávek, ale droga je užívána č ast ě ji) Látky tlumící (barbituráty, hypnotika, sedativa, opiáty): celkový duševní i t ě lesný útlum - zpomalené myšlení, ř e č - ospalost, otup ě lost, náladovost - zpomalené reakce, zúžené zornice - ztráta zájmu, kriminalita - poruchy potence a menstruace - hubenost, bledá k ů že - rychlý vznik psychické i fyzické závislosti s t ě žkými abstinen č ními p ř íznaky - poškození orgán ů (mozek, játra, zán ě ty žil)

9 Sociální dimenze V d ů sledku svého životního stylu spojeného s užíváním drog rozbíjení rodiny narušení sociálních vztah ů s okolím nižší vzd ě lání nižší p ř íjmy, jejichž následkem se č lov ě k ocitá ve špatné ekonomické a bytové situaci, což m ů že vést až k bezdomovectví trestná č innost

10 Závislost na legálních drogách Nikotinová a alkoholová závislost

11 Nikotinová závislost Nikotin je vysoce návyková psychoaktivní látka (farmakologický a behaviorální proces determinující vznik závislosti je u tabáku podobný jako u heroinu a kokainu). Závislost na nikotinu je stav, který nutí č lov ě ka kou ř it i p ř es č áste č né znalosti zdravotních následk ů a úsilí p ř estat, nejde o nedostatek v ů le nebo o poruchu osobnosti, ale o progresivní, chronické a recidivující onemocn ě ní (diagnóza F 17). P ř i dlouhodobém užívání vzniká na nikotin i fyzická závislost. Nejvážn ě jší rizika jsou spojena s chronickým užíváním a poškozením organismu jako poškození dýchacích cest plic. Jedná se zejména o recidivující zán ě ty horních cest dýchacích a zhoubné nádory, p ř edevším plic.

12 D ě ti a cigarety Po celém sv ě t ě za č ne každý den kou ř it až mladých lidí (80% z nich je ze zemí, kde je pr ů m ě rný ro č ní p ř íjem na obyvatele nižší než 760 dolar ů ) 90% ku ř áku za č íná s kou ř ením p ř ed dovršením plnoletosti Fyzická závislost u d ě tí vzniká rychleji než u dosp ě lých. Mozek dospívajících se ješt ě vyvíjí a je ke vzniku závislosti náchyln ě jší (dívky jsou ke vzniku závislosti náchyln ě jší než chlapci). D ě ti se stávají závislými na nikotinu ješt ě d ř íve, než se stanou pravidelnými ku ř áky, p ř i č emž abstinen č ní p ř íznaky jsou stejné jako u dosp ě lých D ě ti, které za č nou kou ř it v č asném v ě ku, mají zvýšené riziko vzniku závislosti na jiných psychoaktivních látkách. Kou ř ení d ě tí je dále asociováno s vyšším výskytem jiného rizikového chování D ě ti vystavené pasivnímu kou ř ení bývají č ast ě ji postiženy zhoubným nádorem a to jak v d ě tství, tak i v dosp ě losti D ě ti vystavené pasivnímu kou ř ení mívají oslabený imunitní systém, což vede k č ast ě jším zán ě t ů m dýchacích cest, zán ě t ů m st ř edního ucha, kašli a astmatu

13 Alkoholová závislost Alkoholismus je nemoc alkoholik je takový č lov ě k, jehož závislost na alkoholu dosáhla takového stupn ě, že mu to p ů sobí z ř etelné poruchy a újmu ve spole č enských vztazích, ve spole č enské č innosti a na t ě lesném i duševním zdraví. Po č átek alkoholismu se dá analogizovat se situací, kdy č lov ě k hledá v alkoholu zdroj euforie - tj. p ř íjemnou zm ě nu nálady, obveselení, úlevu, odstran ě ní potíží a duševního nap ě tí, zapomn ě ní, snaha o to si dodat odvahu ap. Po č átkem uvoln ě ní v alkoholu mohou vést problémy ve vztahu, velmi č asto také finan č ní problémy, pocit nezvládání svých denních povinností, pocit nespolehlivosti. Alkohol v t ě chto chvílích ulevuje a stává se berli č kou. Závislostí na alkoholu trpí p ř ibližn ě 6 –10% obyvatelstva (v r.2003 Č R na 2.míst ě v EU v konzumaci alkoholu)

14 Osoby pijící alkohol m ů žeme rozd ě lit do čty ř skupin dle toho, co od alkoholu žádají: 1) Abstinent - odmítá z jakéhokoliv d ů vodu alkohol, žíze ň hasí nap ř. minerálkou. Ob č as nejsou spole č ností správn ě pochopeni 2) Konzument - v ě tšina lidí pijících "p ř íležitostn ě “. Pijí pro tekutinu a chu ť 3) Piják - žádá ú č inky alkoholu - tj. p ř edevším euforii 4) Alkoholik - pije vše co mu p ř ijde pod ruku, pije denn ě, je to droga. Vznik alkoholismu není jednorázová záležitost. Z pijáka se stává alkoholik dle jeho v ě ku za r ů znou dobu. U 15letého č lov ě ka je to cca. p ů l roku a více. U dosp ě lého trvá vznik závislosti v ě tšinou roky (až p ě t let). Č ím je tedy č lov ě k mladší, tím vzniká závislost d ř íve.

15 Čty ř i období pijácké kariéry I. po č áte č ní - piják poznal ú č inek alkoholu jako drogy. Má pot ř ebu zvyšovat dávky alkoholu, aby se dostavily pocity dobré nálady. Alkohol mu „dává, ale nebere“. II. varovné stadium - č astá podnapilost a opilost. Nikdo (ani piják, ani okolí) neodhadují nebezpe č nost č astého pití. Opakovan ě a č ast ě ji si navozuje stav opilosti. P ř echází od mén ě koncentrovaných alkoholických nápoj ů (pivo) k lihovinám. Spíše nemá okénka. Hledá spole č níky, které v budoucnu ozna č í jako "špatnou spole č nost," která ho k pití p ř ivedla. III. rozhodné stadium - roste tolerance, jsou zde typická okénka (tím se odlišuje od p ř edchozího stadia). Alkohol se dostává do centra pozornosti. Č lov ě k ztrácí kontrolu nad svým pitím.Je však p ř esv ě d č en, že m ů že p ř estat pít. Když pak po delší dobu abstinuje, získá dojem, že ovládá pití. M ů že to trvat týdny nebo m ě síce. Pokud za č ne v této chvíli pít, jeho hranice se ztratí a už nep ř estane. Vyskytují se také další problémy – konflikty v rodin ě nebo práci. Vlivem alkoholu dochází ke zm ě nám osobnostních vlastností. IV. terminální stadium - výrazn ě snížená tolerance na alkohol - závislý se tedy opije č ast ě ji (ne z menšího množství alkoholu!). Opíjí se i p ř i nevhodné p ř íležitosti. Pije i n ě kolik dní - tzv. tahy. Pije již od rána. Dostavuje se termín DEBAKLU: BEZ ALKOHOLU TO NEJDE A S ALKOHOLEM TAKÉ NE. Tím se uzavírá kruh a m ů že zde pomoci jen psychiatr v protialkoholní lé č ebn ě nebo ambulantní st ř edisko pro alkoholismus a toxikomanii (AT st ř edisko).

16 Čty ř icet nejčast ě jších znak ů alkoholismu podle Dr. Jellineka : I. Okénka (výpadky pam ě ti na dobu v opilosti) s postupnou nar ů stající frekvencí II. Tajné pití III. Trvalé myšlenky na alkohol IV. Vyhýbání se narážkám na alkohol V. Vysv ě tlování d ů vod ů k pití (tzv. racionalizace) VI. Nápadné agresivní chování VII. Období abstinence vynucené tlakem okolí VIII. Zm ě ny zp ů sobu pití (k p ř edcházení nep ř íjemnostem) IX. Ztráta dosavadních p ř átel nebo rozchod s nimi X. Nápadné sebelitování XI. Ztráta zájmu o vn ě jší sv ě t XII. Zm ě ny v rodinném prost ř edí – odcizení XIII. Vytvá ř ení tajných zásob alkoholu v domov ě, práci apod. XIV. Pokles sexuálního pudu XV. Alkoholická žárlivost XVI. Pravidelné ranní doušky XVII. Postižení mentálních schopností XVIII. Alkoholické psychózy XIX. T ř esy XX. Lhaní, eventueln ě i kriminální č iny, krádeže

17 D ě ti, mládež a alkohol Alkohol, obdobn ě jako ostatní drogy, je pro d ě ti a mladistvé nebezpe č n ě jší než pro dosp ě lé. I p ř i ob č asném požití se zvyšuje nebezpe č í onemocn ě ní jater (játra nejsou schopna odbourávat alkohol v takové mí ř e jako u dosp ě lých) a nervového systému. Č ím mladší jedinci pijí alkohol, tím v ě tší je riziko pozd ě jšího p ř echodu na jiné tvrdé drogy. Sou č asn ě platí, že č ím d ř íve mladý č lov ě k za č ne pít č asto alkohol, tím je vyšší rychlost nástupu eventuelní závislosti Riziko ohrožení alkoholismem se dále také zvyšuje u t ě ch mladých muž ů, jejichž otec je závislý na alkoholu Spole č nost d ě ti a mladistvé p ř ed alkoholem chrání zákonem. (Zákon Č NR č.37/1989 Sb., o ochran ě p ř ed alkoholismem a jinými toxikomaniemi, §1 odst. 2). V ě ková hranice pro podávání alkoholických nápoj ů je v Č echách 18 let, tzn.že podání alkoholu jakýmkoliv zp ů sobem p ř ed 18. rokem v ě ku je trestným č inem, za který m ů že být potrestán kdokoliv v č etn ě rodi čů. P ř i náhodném zátahu policist ů v Praze v pátek byla zjišt ě na jedné 14leté dívce hladina 2,6 promile v krvi.

18 Spirituální dimenze „… užívání drog je často spojeno s hledáním smyslu, identity a n ě čeho „za tím“, což v ě tšinou nazýváme spiritualitou.“ K. Leech

19 Na úvod… Užívání alkoholu a drog má samoz ř ejm ě vliv na duchovní život č lov ě ka; následkem nadm ě rného užívání se objevují pocity vnit ř ního utrpení, prázdnoty, odcizení a ztráty smyslu X duchovní závislost jako nemoc vztahovosti, kdy č lov ě k ztrácí schopnost zachovat si svobodu, odstup a vnit ř ní rovnováhu; uživatel drog projektuje do drogy svá lidská a náboženská o č ekávání a jejich uspokojení váže na její aplikaci

20 Spirituální potenciál drog Ú č inky jednotlivých drog odpovídají na r ů zné lidské pot ř eby jak v oblasti fyzické, duševní tak i duchovní. V této souvislosti m ů žeme hovo ř it o t ř ech skupinách duchovních pot ř eb a t ř ech skupinách drog, které s nimi korespondují: 1) Pot ř eba uzdravení a osvobození od utrpení, bolesti a zoufalství – opiáty 2) Pot ř eba energie, zbavení se vnit ř ních zábran a dosažení euforie – stimulancia 3) Pot ř eba transcendence, jednoty s Bohem, se sebou i druhými - psychedelika

21 Vnit ř ní sv ě t a spirituální obraz uživatele drog sm ěř ujícího k závislosti Únik od reality a ztráta nad ě je – ten, kdo drogu užívá, tak se bojí vyrovnat se sv ě tem skute č ností a hledá tak n ě jaký lepší sv ě t Droga se stává náhražkou duchovního vzestupu a napln ě ní a pseudonáboženskou zkratkou – magická moc drogy nahrazuje cestu mravnosti a náboženství Dezorientace p ř i napl ň ování smyslu života P ř evrácená hierarchie hodnot a morální zmatek – uživatel se ne ř ídí ani tak rozumem jako citem a vášní Destruktivní postoj k sob ě i druhých v reakci na hluboký nedostatek prožitku bezpodmíne č né lásky – uživatel, který nepoznal lásku, je sám pro sebe nepochopitelnou bytostí a jeho životu tak chybí smysl. Proto má negativní obraz o sob ě a spole č nosti; není tedy schopen aktivn ě p ř edávat lásku druhým Strach z bolesti, neúplnosti, ztráty a nap ě tí, které provází život a r ů st – pokud uživatel nerozumí své neúplnosti a jejím následk ů m, je náchylný ř ešit bolest neúplnosti závislostním jednáním Neodolatelná touha po okamžitém a silném prožitku

22 Drogy a Bible V Bibli nalezneme zmínky pouze o alkoholu, ale p ř esto lze najít v posuzování mravního jednání jistou analogii s dnešním zneužíváním nealkoholických látek - v pozitivním slova smyslu je alkohol zmi ň ován: prost ř edek k obveselení č lov ě ka Žalm 104,15 jako lék 1Tim 5,23 - v negativním smyslu varuje p ř ed: ztrátou vlastní hodnoty Gen 9,20 zapomenutím na Boha i vlastní zodpov ě dnost v ůč i druhým Iz 5,11 opilství, které škodí duchovnímu životu Ef 5,18

23 Dokumenty církve Katechizmus katolické církve: - klasifikuje užívání drog jako „t ě žký p ř estupek, ponecháme-li stranou p ř ísn ě lé č ebné použití, který p ů sobí t ě žké škody na zdraví a na lidském život ě “ - odsuzuje výrobu drog i obchod s nimi Dokument Catholic Reflection: - shledává jako nejškodliv ě jší na užívání drog ztrátu kontroly a svobodné v ů le - lidé, kte ř í zneužívají návykové látky č asto nakonec ztrácejí jakoukoli d ů stojnost

24 Co je specifického u „v ěř ících“ uživatel ů ?? V ěř ící č lov ě k není samotným faktem víry uchrán ě n p ř ed vznikem závislosti. Naopak v ěř ící, v ě dom si nárok ů vyplývajících z víry, m ů že mít díky tomu hlubší konflikt ve svém sv ě domí než nev ěř ící = rizikový faktor vzniku závislosti Drogová závislost m ů že sloužit jako únik od konfrontace se sebou samým v pravd ě /p ř ed pravdou svého h ř íchu Prost ř edí církevního spole č enství m ů že pozitivn ě motivovat, ale také svou necitlivostí a morálním odsudkem uživatele poškodit Problém hledání vztahu k autorit ě – víra výhodou, když zprost ř edkovává nejvyšší autoritu jako „vt ě lenou lásku“, ale také nevýhodou, když je b ů h vnímán jako totalitní neosobní vládce (+ negativní zkušenost v církvi)

25 Pastorační péče o uživatele drog

26 Pastorační péče… …je dopln ě ním a ur č itým nadstandartem b ě žných sociálních služeb …základním principem je v ě domí pot ř ebnosti multidisciplinárního p ř ístupu k drogovému problému …Kristovo evangelium je ve svém celku i v jednotlivých p ř íb ě zích a podobenstvích silnou výzvou k pastora č ní pé č i o uživatele drog; dále dokumenty církve aktualizující evangelia ve své dob ě „ …co jste ud ě lali pro jednoho z t ě chto mých nejposledn ě jších brat ř í pro mne jste ud ě lali.“ (Mt 25, 31 – 46) …klienti o č ekávají nap ř.více pochopení než od jiných lidí; racionální p ř ístup a ší ř ení optimismu; o č ekávají, že se jim bude v ěř it a doufají v to, že je nikdo neodvrhne apod.

27 Nejd ů ležit ě jší pastorační d ů razy v kontaktu s uživatelem drog 1) Naslouchání a empatie – pastora č ní a duchovní doprovázení uživatele; nep ř icházet s doktrýnami formulacemi víry 2) Respekt a bezpodmíne č né p ř ijetí – to je projevem lásky (1Kor 13, Jan 10) 3) Znovuocen ě ní v aktu milosrdné Boží lásky – milosrdenství je obsaženo v Kristov ě mesiášském poselství a základní silou jeho poslání 4) Povzbuzení a nad ě je – Kristovo evangelium jako „mocný“ terapeutický prost ř edek, který zasahuje č lov ě ka v jádru jeho osoby; nap ř. prost ř ednictvím p ř íb ě hu o obracení Matouše (Mt 9,9-13), vzk ř íšení Lazara (Jan 11) apod. 5) Trp ě livost a d ů v ě ra – uživatel drog nev ěř í sob ě, ani ostatním, to znamená, že cesta zp ě t k d ů v ěř e je náro č ná a zdlouhavá  individuální pastorace a nezastupitelnost osobního kontaktu s č lov ě kem posilují význam tradi č ního „duchovního doprovázení“ a je t ř eba sm ěř ovat k za č len ě ní do spole č enství v kontextu církve  Práce pastora č ního pracovníka vychází z Božího slova a z jeho profesionální kompetence

28 Nabídka služeb pastorační péče - Je ur č ena uživatel ů m drog, jejich rodinám a blízkým, a také bývalým uživatel ů m drog, kte ř í již abstinují a mají dál zájem o doprovázení - Zvláštní pozornost v ě novaná chronickým uživatel ů m drog, „neúsp ě šným“ v procesu lé č by a vylou č eným z terepeutických program ů - Nabízena v drogových centrech (terénní programy, poradny atd.), ve vlastních prostorách (fara, poradna) a také v jiných institucích (v ě znice, psychiatrické lé č ebny) Duchovní doprovázení v rámci svátosti smí ř ení nebo jen v duchovním rozhovoru, p ř íprava ke svátostem a ud ě lování svátostí Duch.pomoc v problémech ve sv ě domí, p ř i p ř ekonávání vleklých pocit ů viny, vedení k odpušt ě ní a smí ř ení Rozhovory a diskuse na témata náboženství, k ř es ť anství, víry, církve Osobní doprovázení abstinujících klient ů Podp ů rné svépomocné spole č enství a dny duchovní obnovy spojené s psychol.poradenstvím V ojedin ě lých p ř ípadech zprost ř edkování služby exorcismu Organizování nejr ů zn ě jších rituál ů a svátk ů (Vánoce) č i zádušních bohoslužeb za zem ř elé klienty

29 Služby drogov ě závislým primární prevence streetwork K-centra substitu č ní lé č ba detoxifikace lé č ebné programy dolé č ování Terapeutická komuna: - Sananim – N ě m č ice u Volyn ě a Karlov - Magdaléna – Mníšek p. Brdy - Advaitaos - Liberec


Stáhnout ppt "Osoby s drogovou závislostí. Na úvod… Co je to droga: „droga je každá látka, a ť již p ř írodní nebo syntetická, která spl ň uje dva základní požadavky:"

Podobné prezentace


Reklamy Google