Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ZEMSKÉHO POVRCHU (uč. PaLZ 18-19) 1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ZEMSKÉHO POVRCHU (uč. PaLZ 18-19) 1."— Transkript prezentace:

1 VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ZEMSKÉHO POVRCHU (uč. PaLZ 18-19) 1

2 VERTIKÁLNÍ ČLENITOST pomocí HYPSOGRAFICKÉ KŘIVKY – viz učebnice PaLZ str.19 – překreslete do sešitu!, ZVOLTE PRO KAŽDOU OSU VHODNÉ MĚŘÍTKO, (atlas DS 14) hypsografická křivka – zobrazuje % zastoupení jednotlivých povrchových a podmořských tvarů v rámci povrchu Země na svislé ose nadmořské výšky (hloubky) – maximum +9 tis. (Qomolangma Feng (8 848) ) minimum -11 tis. (Marianský příkop ( ) ) na vodorovné ose plochy (% zastoupení) jednotlivých výškových a hloubkových stupňů – 0 m. n. m. (361 mil. km 2, 71%)

3 STŘEDNÍ HODNOTY střední nadmořská výška je 875 m (ANT 2020, AS 960, AF 750, SAM 720, JAM 580, AUS+OC 350, E 290 – CZE 450 ) střední hloubka oceánu je m (mělká šelfová moře do 200 m - 7,5%, 200m až 3 km – 17%, km – 74%, 7 km a více – 0,15% )

4 REKORDY ZEMĚ Nejvyšší bod : 8850 m Mount Everest Qomolangma Feng (čínsky) Sagarmatha (nepálsky) Čína / Nepál 2 – severní stěna Mt. Everestu, pohled z Tibetu, autor Luca Galuzzi

5 REKORDY ZEMĚ Nejhlubší místo oceánu: (1984 loď Takujó – JPN) (1957 loď Víťaz – SUN) (poslední měření 2011) Experti Střediska pro pobřežní a námořní kartografii (CCOM) to zjistili za pomoci speciálního plavidla s přístrojem mapujícím dno pomocí odrazu zvukových vln. Mariánský příkop - Prohlubeň ChallengerMariánský příkop - Prohlubeň Challenger v blízkosti ostrova Guam Dno navštívili zatím 3 lidé: 1960 Jacques Piccard a Don Walsh (batyskaf US Navy Trieste) 2012 James Cameron (batyskaf Deepsea Challenger) 3 – lokalizace prohlubně Challenger (Challenger Deep)

6 REKORDY ZEMĚ Nejhlubší proláklina souše: m Mrtvé moře - hladinaMrtvé moře - hladina Kolísání hladiny (další hodnoty v atlasech -394,-408,-420,-422,-423) Izrael /Jordánsko 4 – pohled z izraelské strany přes Mrtvé moře do Jordánska

7 REKORDY ZEMĚ Nejhlubší skrytá proláklina souše (kryptodeprese): m jezero Bajkal - dno Nejhlubší jezero světa – 1637 m Rusko 5 – mapa jezera Bajkal (de)

8 PEVNINSKÝ GEORELIÉF Členění podle nadmořské výšky : prolákliny (záporná) nížiny ( m. n. m) vysočiny (nad 200 m. n. m)

9 PEVNINSKÝ GEORELIÉF Členění podle relativního výškového rozdílu v metrech na určité ploše (16 km² ) : roviny (0 - 30m) pahorkatiny (30 – 150m) vrchoviny (150 – 300m) hornatiny (300 – 600m) velehornatiny (nad 600m) Pozn. Relativní výškový rozdíl je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem na jednotkové ploše

10 PODMOŘSKÝ GEORELIÉF pevninský šelf (průměrně do 130 m až 200m ) pevninský svah pevninské úpatí hlubokooceánské pánve (3-6 km ) středooceánské hřbety (2-3 km ze dna) hlubokooceánské příkopy (až 11 km)

11 REKORDY ZEMĚREKORDY ZEMĚ – samostatná práce s atlasem. Doplňte do tabulky nejvyšší a nejnižší body všech světadílů. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie světadílmaxnázev horyminnázev prolákliny Asie Jižní Amerika Severní Amerika - 86 Afrika Uhuru Antarktida Bentleyův subglaciální příkop Austrálie a Oceánie Eyreovo j. Evropa Pozn. U proláklin se v případě jezer předpokládá hladina jezera. Např. Eyreovo j.

12 REKORDY ZEMĚREKORDY ZEMĚ – Řešení. Doplňte do tabulky nejvyšší a nejnižší body všech světadílů. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie světadílmaxnázev horyminnázev prolákliny Asie 8 850Mt. Everest- 408Mrtvé moře Jižní Amerika 6 959Aconcagua- 105 Gran Bajo de San Julián Severní Amerika Mt.McKinley(Denali) - 86Death Valley (Údolí smrti) Afrika 5 895Uhuru- 155Assalská proláklina Antarktida 4 897Vinson Massif Bentleyův subglaciální příkop Austrálie a Oceánie 4 882Puncak Jaya- 16Eyreovo j. Evropa 4 807Mont Blanc- 28Kaspická nížina Pozn. U proláklin se v případě jezer předpokládá hladina jezera. Např. Eyreovo j.

13 TVARY OCEÁNSKÉHO DNA – sam. práce s atlasem. Doplňte oceány. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie Pozn. Neuvažujte Jižní oceán. Používejte zkratky: Tichý (T), Atlantský (A), Indický (I), Severní ledový (SL) oceán. Oc Mariánský příkopLofotská pánevArabsko-indický hřbet Portorický příkopSomálská pánevMaskarénský hřbet Kermadecký příkop Kokosová pánevKjúšú-palauský hřbet Jávský příkopAngolská pánevVelrybí hřbet Filipínský příkopPeruánská pánevKokosový hřbet Boninský příkopKapská pánevPráh Rio Grande Aleutský příkopKapverdská pánevGuinejský práh Plošina Albatros Amundsenova pánev Madagaskarský práh

14 TVARY OCEÁNSKÉHO DNA – ŘEŠENÍ Doplňte oceány. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie Pozn. Neuvažujte Jižní oceán. Používejte zkratky: Tichý (T), Atlantský (A), Indický (I), Severní ledový (SL) oceán. Oc Mariánský příkopTLofotská pánevSLArabsko-indický hřbetI Portorický příkopASomálská pánevIMaskarénský hřbetI Kermadecký příkop TKokosová pánevIKjúšú-palauský hřbetT Jávský příkopIAngolská pánevAVelrybí hřbetA Filipínský příkopTPeruánská pánevTKokosový hřbetT Boninský příkopTKapská pánevAPráh Rio GrandeA Aleutský příkopTKapverdská pánevAGuinejský práhA Plošina AlbatrosT Amundsenova pánev SLMadagaskarský práhI

15 ZDROJE INFORMACÍ : Obr.1 - [cit ].. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Maphobbyisthttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Continents_by_colour.png?uselang=cs Obr.2 - [cit ].. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5 Generic, Autor: Luca Galuzzi Obr.3 - [cit ].. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Kmusserhttp://en.wikipedia.org/wiki/File:Marianatrenchmap.png Obr.4 - [cit ].. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: David Shankbonehttp://en.wikipedia.org/wiki/File:Dead_Sea_by_David_Shankbone.jpg Obr.5 - [cit ].. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: de:Benutzer (Sansculotte)http://en.wikipedia.org/wiki/File:Karte_baikal2.png Zeměpisné rekordy. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit ]. Dostupné z WWW:. Největší ostrovy světa. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit ]. Dostupné z WWW: Třípísmenné kódy zemí. ISO alpha-3. Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., vydání, ISBN Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., vydání, ISBN Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., vydání, ISBN Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o vydání. ISBN Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.


Stáhnout ppt "VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ZEMSKÉHO POVRCHU (uč. PaLZ 18-19) 1."

Podobné prezentace


Reklamy Google