Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Život ve středověku Mgr. Jakub NěmecVY_32_INOVACE_D1r0120.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Život ve středověku Mgr. Jakub NěmecVY_32_INOVACE_D1r0120."— Transkript prezentace:

1 Život ve středověku Mgr. Jakub NěmecVY_32_INOVACE_D1r0120

2 západních křesťanských zemích Evropy v 11. – 13. století rozvojem klášterů v 11. století.  je umělecký sloh rozšířený v západních křesťanských zemích Evropy v 11. – 13. století (ve východní Evropě sloh byzantský). Vznik tohoto slohu souvisel s velkým rozvojem klášterů v 11. století. vznikl na území bývalé Západořímské říše.  Románský sloh vznikl na území bývalé Západořímské říše. Postupně se šířil do zemí jižní a střední Evropy, šiřitelem byla církev. v architektuře i výtvarném umění.  Románský sloh se uplatnil v architektuře i výtvarném umění. Stavěly se paláce, hrady, kláštery, kostely, špitály i obytné domy. církevní architektura.  Zachovala se nám však pouze církevní architektura.

3 církevní stavby  Dochovaly se převážně církevní stavby, ostatní torzovitě.  Románská architektura se vyznačuje: ◦ Stavebním materiálem byl povětšinou kámen v kombinaci s dřevem. mohutné silné zdivo. ◦ Stavělo se mohutné silné zdivo. plochostropé – rovné dřevěné stropy, ◦ Stavby byly zpočátku plochostropé – rovné dřevěné stropy, později klenuté – prostá valená klenba, později doplněná žebry. Klenby byly neseny silnými podpěrnými sloupy. půlkruhově zaklenutá okénka sdružená okna. ◦ Osvětlení románských chrámů umožňovala v mohutném zdivu většinou poměrně malá půlkruhově zaklenutá okénka či sdružená okna. portály bohatě sochařsky zdob nástěnná malba. ◦ Vstupní portály byly bohatě sochařsky zdobené, v interiéru se uplatnila nástěnná malba. ◦ V interiéru i exteriéru je patrná určitá střídmost, neprojevila se žádná přehnaná zdobnost. rotundu sv. Jiří na hoře Říp, rotundu sv. Kateřiny ve Znojmě nebo klášter sv. Jiří na Pražském hradě ◦ V současnosti můžeme nalézt v ČR mezi jinými rotundu sv. Jiří na hoře Říp, rotundu sv. Kateřiny ve Znojmě nebo klášter sv. Jiří na Pražském hradě.

4 1) Rotunda svatého Jiří, prošla mnoha úpravami, současný stav rekonstruuje pravděpodobnou původní podobu rotundy. Rotunda sv. Jiří na Řípu

5 2) Rotunda sv. Kateřiny, v níž se nachází také významná malířská památka – portréty Přemyslovců. Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě

6 v interiérech církevních staveb – fresková výzdoba.  Malířské památky se dochovaly jen v malém množství v interiérech církevních staveb – fresková výzdoba. Pouze v Itálii se rozvinula i malba desková. využívala každého volného prostoru.  Nástěnná malba byla v románských církevních stavbách poměrně běžná, využívala každého volného prostoru. Fresky byly vyhotoveny bez ohledu na perspektivu – jednoduché, schematické.  Malba nástěnná vycházela z malby knižní nástěnné malby byly knihami chudých a nevzdělaných.  Malba nástěnná vycházela z malby knižní – miniatury v rukopisných knihách, které však sloužily jen vzdělaným lidem, zatímco nástěnné malby byly knihami chudých a nevzdělaných. Často jim vyjevovaly příběhy svatých nebo výjevy z Bible.  Biblické motivy –  Biblické motivy – Kristus znázorňován jako světovládce, většinou však jakou soudce při posledním soudu, Kristus býval obklopován evangelisty a apoštoly či jejich symboly.

7 3) Přemysl Oráč na románské nástěnné malbě z rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě (Přemyslovská epopej). Přemysl Oráč

8 sochařství se nedokázalo oprostit od architektury  Románské sochařství se nedokázalo oprostit od architektury, bylo s ní pevně svázáno, projevilo se tedy převážně ve zdobných prvcích románských staveb.  Využívaly se především figurální, ornamentální a rostlinné reliéfy na vstupních portálech chrámů (ústupkový portál), průčelí chrámů, hlavicích sloupů, oltářích apod.  Podobně jako v malířství se jednalo o schematické vyjádření, stylizování, založeném na interpretaci knižního malířství.  Románské sochařství v českých zemích nebylo příliš bohaté reliéfy Malostranské mostecké věže  Románské sochařství v českých zemích nebylo příliš bohaté – nejvýznamnější jsou reliéfy Malostranské mostecké věže náležející k Juditině mostu.

9 4) Ukázka využití figurálních a rostlinných ornamentů v románské architektuře/románském sochařství. Hlavice sloupů

10  Gotický sloh vznikl počátkem 12.století  Gotický sloh vznikl počátkem 12.století pravděpodobně v oblasti Ile de France (zde a v Saint Denis se nacházely také první gotické stavby) ve Francii. Až do 15. století se gotika šířila a vyvíjela v zaalpských zemích a dalších zemích Evropy. ranou vrcholnou pozdní  Gotiku můžeme obecně rozdělit na ranou (přechod od románského umění a 12.století), vrcholnou (13. – 14. století) a pozdní (15. století)  Název „GOTIKA“ vychází z pojmenování tehdejšího umění jako umění Gótů, tedy barbarů. k velkému rozvoji došlo ve vrcholné gotice i u nás  Vývoj tohoto slohu byl v různých Evropských zemích odlišný, k velkému rozvoji došlo ve vrcholné gotice i u nás. přemyslovská gotika, lucemburská gotika a jagellonská gotika  Můžeme ji rozdělit do tří fází: přemyslovská gotika, lucemburská gotika a jagellonská gotika (víceméně odpovídají obecnému členění).

11 pokročilé stavební prvky, gotiku je:  Objevují se pokročilé stavební prvky, charakteristické pro gotiku je: ◦ Vertikalita – ◦ Vertikalita – vše vyhnáno do výšky. velkými okny. vnějšíhoopěrného systému, lomený oblouk žebrová křížová klenba. ◦ Odhmotnění stavby - zdivo se značně ztenčilo, plné zdi s malými okénky byly nahrazeny velkými okny. Zdivo už nemuselo nést celou tíhu stavby, veškeré tlaky byly svedeny do vnějšího opěrného systému, růst staveb umožnil také lomený oblouk a žebrová křížová klenba. dynamické,bohatě prosvětlen, barevných vitráží ◦ Stavby církevní byly dynamické, jakoby v pohybu, prostor byl bohatě prosvětlen, využívalo se také barevných vitráží – vytvořen prostor, ve kterém nebylo pochyb o moci církve. velké množství hradů střediska mocenského, kulturního a společenského života. ◦ V Evropě bylo stavěno také velké množství hradů, jejichž úkolem bylo reprezentovat majitele i chránit území. Z hradů se staly také střediska mocenského, kulturního a společenského života. ◦ Základní prvky gotické architektury – lomený oblouk, opěrný systém, žebrová křížová klenba, síťové klenby, dekorativní prvky – fiály, rozety, rostlinné ornamenty, vitráže atd. přírodě, geometrii ◦ Zdroj inspirace můžeme hledat v přírodě, ale i v geometrii (nutná přesnost). chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě nebo chrám sv. Barbory v Kutné Hoře ◦ V současnosti můžeme nalézt v ČR mezi jinými chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě nebo chrám sv. Barbory v Kutné Hoře.

12 5) Jedna z prvních staveb, na které se výrazně provil gotický sloh století. Sloupy v katedrále v Saint Denis

13 6) Schéma opěrného systému. Opěrný systém

14 7) Opěrný systém závěru chrámu a věnec kaplí. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

15 8) Na stavbě chrámu sv. Barbory se významně podílela Parléřova huť, nachází se zde dochované gotické nástěnné malby. Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

16 9) V Saint Chapelle se projevilo odhmotnění stavby, místo plochy zdí byla využita velká vitrážová okna, tlaky jsou svedeny do vnějšího opěrného systému. Horní část dómu Sainte Chapelle v Paříži

17 10) Radnice v Leuvenu je důkazem, že prvky gotické architektury nebyly využívány jen na církevních stavbách. Radnice v Leuvenu

18 více vystihnout realitu, malířské a kamenné portréty.  Snahou malířů i sochařů bylo více vystihnout realitu, stále však byly dominantní náboženské motivy. Objevovaly se však také malířské a kamenné portréty.  Vysoké úrovně v době vlády Karla IV  Vysoké úrovně dosáhlo české malířské i sochařské umění v době vlády Karla IV. deskové obrazy, cyklus mistra Theodorika v kapli sv. Kříže na Karlštejně  Součástí výzdoby církevní i světské architektury byly deskové obrazy, které zpodobňovaly výjevy z Bible a ze života světců – nejznámější cyklus mistra Theodorika v kapli sv. Kříže na Karlštejně.  Dochovalo se také poměrně velké množství gotických nástěnných maleb chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře  Dochovalo se také poměrně velké množství gotických nástěnných maleb – Smíškovská kaple v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. knižní iluminace  Své místo stále měly knižní iluminace v náboženských spisech, modlitebních knihách atd., např. Pasionál abatyše Kunhuty.

19 11) Jeden z portrétů z cyklu umístěného v kapli sv. Kříže na Karlštejně. Autorem je malíř neznámého původu, dvorní malíř Karla IV., mistr Theodorik. Svatý Jeroným

20 12) Iluminace ze souboru duchovních textů z počátku 14. století Pasionál abatyše Kunhuty

21 nejdříve pevně spjato s architekturou volné plastiky  Sochařství bylo nejdříve pevně spjato s architekturou, až později začaly vznikat volné plastiky. úzce svázané s církví  Stále však bylo vše úzce svázané s církví – sochy madon, Krista na kříži, piety, světci atd.  Materiálem byl kámen a později dřevo.  Materiálem byl kámen a později dřevo. Vše bylo bohatě polychromováno. Parléřova huť, podobizny královské rodiny a jejího dvora  K velkému rozvoji gotické plastiky došlo i na našem území. Nejznámější byla Parléřova huť, v jejímž čele stál Petr Parléř (podobizny královské rodiny a jejího dvora ve svatovítské katedrále). Parléřova huť zanikla v době husitských válek, významně se však podílela na architektuře i sochařské výzdobě významných staveb české vrcholné gotiky. náboženské tematiky polychromované dřevo.  I v pozdní gotice se sochařství drželo náboženské tematiky, vznikala však kompozičně propracovanější dílů s více figurami, nejvyužívanějším materiálem bylo polychromované dřevo.

22 13) Busta Petra Parléře je součástí souboru podobizen královské rodiny v triforiu katedrály sv. Víta. Busta Petra Parléře

23 14) Sousoší neznámého autora je v současnosti v kostele sv. Mořice v Olomouci. Kristus na Olivetské hoře

24 raného středověku feudalizace společnosti podřízena panovníkovi  Jedním z charakteristických rysů raného středověku byla feudalizace společnosti - společnost byla podřízena panovníkovi, který propůjčoval část své země leníkům a vazalům, chránil bezpečí země a rozšiřoval ji prostřednictvím výbojů.  Velmoži a duchovenstvo v době válek se s panovníkem účastnili tažení.  Velmoži a duchovenstvo měli dočasně či dědičně v držení panovníkovu půdu, svobodní členové rodů tuto půdu obdělávali, chovali na ní dobytek a v době válek se s panovníkem účastnili tažení. museli platit daně panovníkovi.Rolníci desátky církvi robotovat  Šlechta a nesvobodní rolníci však museli platit daně panovníkovi. Rolníci museli také platit desátky církvi a robotovat na panských pozemcích.  V 11. – 13. století se středověká společnost značně rozrostla.  Vrcholně středověká společnost se dělila dle „učení o trojím lidu“ duchovenstvosvětská mocdělný lid  Vrcholně středověká společnost se dělila dle „učení o trojím lidu“. Na vrcholu středověké společnosti se nacházelo duchovenstvo a světská moc, jejich nadvláda se však opírala o dělný lid. duchovníchkřesťanské víry moc světská,patřili panovníci a šlechta  Úkolem duchovních bylo seznamovat lid se zásadami křesťanské víry a starat se o spásu jejich duší, zatímco moc světská, k níž patřili panovníci a šlechta, se stejně jako v raném středověku starala o správu, ochranu a rozšiřování panství. všichni poddaní živící se pracírolnictvo  Mezi dělný lid patřili všichni poddaní živící se prací, konkrétně především rolnictvo, které tvořilo až 90% obyvatelstva tehdejší Evropy. okrajituláky, kejklíře, herce, žebráky a nevěstky  Lidé, kteří neměli pevný domov a kteří se živili způsoby, které si středověká společnost ošklivila, byli na samém jejím okraji. Do těchto skupin můžeme řadit tuláky, kejklíře, herce, žebráky a nevěstky. Romy, kacíře, pohany a jinověrceŽidé ghetta  Řada lidí stála mimo běžnou křesťanskou společnost. Jednalo se o Romy, kacíře, pohany a jinověrce (především Židé, kteří měli v křesťanské Evropě zvláštní postavení, obývali vlastní ulice a čtvrti, které tvořily části měst - ghetta, kde měli také vlastní synagogy, školy a hřbitovy. Byli označování zvláštním znamením, protože křesťané v nich spatřovali viníky Kristova umučení.)

25 Společnost ve středověku se dělila na základě učení o trojím lidu. V rámci jednotlivých skupin však došlo ještě k dalšímu členění na základě významu ve společnosti. Společnost panovník vyšší šlechta (páni) a preláti (kardinálové, biskupové, opati) nižší šlechta, kněží ve farnostech a řeholníci svobodní obyvatelé měst – řemeslníci, obchodníci, živnostníci obyvatelé vesnic – poddaní rolníci okraj společnosti – tuláci, herci, chudina mimo společnost – pohané a jinověrci (Židé, muslimové) světský stav duchovenstvo dělný lid

26 kláštery a církevní školy do 11. století téměř výhradně v rukou církve  Těžištěm raně středověké vzdělanosti byly kláštery a církevní školy. V těžkých podmínkách byla vzdělanost výsadou úzkého okruhu lidí a do 11. století téměř výhradně v rukou církve (kláštery). dědictví antické vzdělanosti.  Římskokatolická církev převzala a přizpůsobila vlastním požadavkům dědictví antické vzdělanosti. univerzit  Nejprve se vzdělání realizovalo prostřednictvím církve, až později také prostřednictvím neklášterních škol, včetně prvních univerzit. vzdělání budoucím kněžímvětšina středověké společnosti negramotná  Úkolem církve bylo poskytnout vzdělání budoucím kněžím. Proto byla většina středověké společnosti negramotná a to včetně nejvyšších světských představitelů. latinachlapci a mladí muži  Vyučovacím jazykem církevních škol byla latina a studovat mohli chlapci a mladí muži.  Klášterní skriptoria vzácné rukopisné knihy  Klášterní skriptoria (písařské dílny) byla místa, kde vznikaly vzácné rukopisné knihy, jejichž zlomek se zachoval do současnosti. ženský klášter sv. Jiří na Pražském hraděklášter v Břevnově u Prahy  Nejstarším známým klášterem na našem území byl ženský klášter sv. Jiří na Pražském hradě, nejstarším mužským klášter v Břevnově u Prahy (993). vysokých učení a univerzit nezakládaly se pouze na vzdělání kněžích  Během vrcholného středověku došlo ke vniku vysokých učení a univerzit, nad nimiž sice stále dohlížela církev, ale byly otevřeny většímu množství lidí a nezakládaly se pouze na vzdělání kněžích.  První vysoké školy 12. století oboru filozofie, práva, lékařství, přírodních věd a bohoslovectví  První vysoké školy vznikly ve 12. století v italském a západoevropském prostředí. Bylo tehdy možné vzdělávat se v oboru filozofie, práva, lékařství, přírodních věd a bohoslovectví. Absolventi se uplatnili nejen jako církevní představitelé, ale i jako úřednici v panovnických či šlechtických kancelářích apod. – středověká inteligence.

27 15, 16) Bohatě iluminovaný Vyšehradský kodex byl vytvořen za vlády prvního českého krále Vratislava I. v 11. století. Kodex vyšehradský ( Codex Vyssegradensis) Kodex vyšehradský (Codex Vyssegradensis)

28  Křížové výpravy boje křesťanských rytířů proti Arabům pohanům  Křížové výpravy byly boje křesťanských rytířů proti Arabům (muslimům), popř. pohanům. Pyrenejském poloostrově reconquista  Na Pyrenejském poloostrově se označuje jako reconquista a začala v polovině 11. století. Pyrenejský poloostrov se Arabů zbavil roce  Ve 14. století se vedla tažení proti pohanům v severní Evropě (Litva). za osvobození PalestinySvaté země  Mnohem významnější byly výpravy za osvobození Palestiny, takzvané Svaté země, od muslimů.  Oficiálním důvodemzpřístupnění Božího hrobu v Jeruzalémě všem křesťanským poutníkům a šíření křesťanství mimo Evropu  Oficiálním důvodem bylo zpřístupnění Božího hrobu v Jeruzalémě všem křesťanským poutníkům a šíření křesťanství mimo Evropu. byly využityk oslabení politických a obchodních rivalů k obohacení účastníků výpravy  Křížové výpravy však byly využity také k oslabení politických a obchodních rivalů (Byzantská říše) a samozřejmě k obohacení účastníků výpravy. křižáci  Bojovníkům křížových výprav se říkalo křižáci, dle symbolu na jejich výzbroji. Složení křižáků bylo různorodé, od králů (Richard I. Lví srdce, Fridrich I. Barbarossa, Ludvík IX., Vladislav II.), přes šlechtice po chudinu – 1270 dobyt Jeruzalém (1099)  Křižácké výpravy probíhaly mezi lety 1096 – Nejúspěšnější byla zřejmě první výprava, kdy byl dobyt Jeruzalém (1099) a bylo zřízeno takzvané Království jeruzalémské (nebeské).  Ostatních 7 křížových výprav bylo ve znamení ústupu před Muslimy a kompromisů na tomto území. rytířských církevních řádů johanité, maltézští rytíři, Řád německých rytířů a templáři  Během výprav vznikla řada rytířských církevních řádů, které měly za úkol chránit poutníky do Svaté země, později se však staly významnými politickými skupinami v Evropě (johanité, maltézští rytíři, Řád německých rytířů a templáři).

29 17) Na iluminaci z kroniky z přelomu 14. a 15. století je vyobrazena představa o dobytí Jeruzaléma během první křížové výpravy. Dobytí Jeruzaléma v roce 1099

30  Rytířská kultura každý šlechtic se má řídit křesťanskými zásadami a navíc bránit křesťanství mečem  Rytířská kultura vznikla v období křížových výprav, kdy se věřilo, že každý šlechtic se má řídit křesťanskými zásadami a navíc bránit křesťanství mečem – to znamená, že se propojilo křesťanství s vojenskou složkou  O rytířích mluvíme až v období vrcholného středověku. pasován za své zásluhy rytířské hodnoty  Rytířem se člověk nestával dědičně, ale byl na něj pasován za své zásluhy. V rámci pasování musel rytíř splněn slib, že bude dodržovat rytířské hodnoty (křesťanský život, ochrana slabých, věrnost církvi a králi). Nejdůležitější byla čest a věrnost.  Každý rytíř obdržel svůj erb, měl vlastnit koně, kopí, meč a zbroj.  Se vznikem rytířství se váže také změna společnosti a kultury. Muži byli „jemnější“ a zdvořilejší, nežli bojovníci dob dřívějších. Součástí dvorské kultury se stali básnícihudebníci a skladatelé opěvující hrdinské činy rytířů  K novým povinnostem muže přibylo umění tance. Součástí dvorské kultury se stali básníci, hudebníci a skladatelé opěvující hrdinské činy rytířů (truvéři – Francie, trubadúři – Itálie, minnesängeři – Německo).  Každá oblast Evropy se lišila pojetím dvorské kultury. rytířských příběhů s magickými prvky  Vzniklo mnoho rytířských příběhů s magickými prvky – Král Artuš a jeho kouzelník Merlin (Anglie), Píseň o Nibelunzích (Německo), Píseň o Rolandovi (Franci), Píseň o Cidovi (Španělsko) nebo o Tristanovi a Isoldě (Irsko).

31 18) Dobová představa rytíře z první poloviny 13. století. Na obrázku lze vidět část rytířovy zbroje, v pozadí je kůň. Rytíř

32  Městaz kupecko – řemeslnických osad okolo hradu a na křižovatkách obchodních trasv neobydlených oblastech„založení na zeleném drnu“horních měst  Města vznikala nejčastěji z kupecko – řemeslnických osad okolo hradu a na křižovatkách obchodních tras. Některá města vznikla účelně v neobydlených oblastech (zúrodňování půdy a obrana území), čemuž se říká „založení na zeleném drnu“. V Čechách bylo typické zakládání takzvaných horních měst (města v blízkosti dolů).  Městská kolonizace proceszakládána města na výhodných místech  Městská kolonizace je proces, při němž jsou zakládána města na výhodných místech. Zakladatelem se stal lokátor, který vyhlédl vhodné místo pro založení města. právatržní hrdelní várečnésoudní, mílové  Města získávala od panovníka různá práva – tržní (právo pořádat trhy), hrdelní (právo popravovat), várečné (právo vařit pivo), soudní, mílové (v okolí míle se nesměl vyskytovat jiný řemeslník či trh) aj. královská města horní města věnnápoddanská  V Čechách se města dělila na královská města (založená panovníkem a jemu podřízená), z nichž měla specifické postavení horní města v okolí dolů, města věnná (pro výdaje královen) a města poddanská (v držení šlechty nebo církve). cechů  Řemeslníci žijící ve městech se sdružovali do cechů, což byly organizace hájící společný zájem daného řemesla v daném městě. na obchodu  Některá města bohatla na obchodu a stala se samostatnými městskými republikami (Florencie, Janov, Benátky). hanzovní města  Na severu Evropy vznikala tzv. hanzovní města – přístavy (Lübeck).

33 19) Mapa Paříže ze 17. století od známého francouzského kartografa Jean Baptiste Bourguignon d'Anville, která představuje město v roce Mapa Paříže

34 neobydlené oblasti cílem nových kolonizátorůzakládali osady. vesnická kolonizace.  Dosud neobydlené oblasti uvnitř státu se postupně staly cílem nových kolonizátorů, kteří zde zakládali osady. Docházelo tak k kultivaci okolí (vysušování bažin, žďáření lesů, zúrodňování půdy). Tomuto procesu se říká vesnická kolonizace. podporována šlechtou  Tato činnost byla samozřejmě podporována šlechtou, protože tak bohatlo jejich panství. Osady byly ze začátku osvobozeny od platby dávek (tzv. Lhoty). zdokonalovaly zemědělské postupy trojpolní hospodářstvínástroje k obdělávání půdychomout a záhonový pluh  Časem se zdokonalovaly zemědělské postupy (trojpolní hospodářství) a také nástroje k obdělávání půdy (chomout a záhonový pluh, hnojení). Tím se zvyšovala úrodnost zemědělské půdy.  V Čechách se pěstovaly většinou obiloviny, luštěniny a zelenina.  Mezi hospodářská zvířata patřil hovězí dobytek, prasata, kozy a ovce.

35 20) Na schématu je vidět, jak se jednotlivé části půdy okolo vesnice střídaly v obdělávání. Bylo tak docíleno vyšší úrodnosti půdy. Trojpolní hospodářství

36 1) Jmenuj hlavní znaky románské a gotické kultury. 2) Popiš středověkou společnost a její vrstvy. 3) Charakterizuj roli církve ve vzdělanosti a urči význam vysokých škol. 4) Urči roli postavení rytíře ve středověké společnosti. 5) Popiš důvody křížových výprav. 6) Vysvětli pojmy městská a vesnická kolonizace.

37  ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 160 s. ISBN  MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátku novověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN

38  1) BLANULAK. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  2) VAVŘÍK, Martin. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  3) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  4) LEZIBOU. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  5) BECKSTET. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  6) HILL. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  7) HELLINTERFACE. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  8) NOJIN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  9) DIDIER B. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  10) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  11) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  12) KANOVNÍK BENEŠ. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  13) NOVÁK, Petr, Wikipedie. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  14) MAŇAS, Michal. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  15) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  16) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  17) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  18) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  19) BOURGUIGNON D'ANVILLE, Jean Baptiste. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  20) AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:


Stáhnout ppt "Život ve středověku Mgr. Jakub NěmecVY_32_INOVACE_D1r0120."

Podobné prezentace


Reklamy Google