Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

INTEGRACE DÍTĚTE SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM. SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ  sluchové postižení se běžně definuje podle stupně sluchové ztráty  těchto stupnic existuje.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "INTEGRACE DÍTĚTE SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM. SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ  sluchové postižení se běžně definuje podle stupně sluchové ztráty  těchto stupnic existuje."— Transkript prezentace:

1 INTEGRACE DÍTĚTE SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM

2 SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ  sluchové postižení se běžně definuje podle stupně sluchové ztráty  těchto stupnic existuje několik, nejčastěji se u nás uvádí klasifikace sluchové vady z hlediska ztráty v dB a frekvence z oblastech 500, 1000, 2000, 4000 MHz, tak jak je stanovila WHO

3 STUPNĚ SLUCHOVÉHO POSTIŽENÍ Stupeň postiženíodpovídající hodnota v dB charakteristikadoporučení, rady 0 – normální sluch 25dB nebo méně (lepší ucho) Ž á dn é, či velice m í rn é sluchov é probl é my. Schopnost sly š et š epot. 1 – lehké postižení 26-40dB (lepší ucho) Schopnost sly š et a opakovat slova mluven á norm á ln í m hlasem z 1 metru. Poradenství, kompenzační pomůcky. 2 – střední postižení 41-60dB (lepší ucho) Schopnost sly š et a opakovat slova mluven á zvý š eným hlasem z 1 metru. Kompenzační pomůcky. 3 – těžké postižení 61-80dB (lepší ucho) Schopnost sly š et nějak á slova, kter á jsou ř í k á na zvý š eným hlasem do lep ší ho ucha. Kompenzační pomůcky. Výuka odezírání, znakového jazyka. 4 – hluboké postižení včetně hluchoty 81dB nebo více (lepší ucho) Neschopnost sly š et a rozumět velmi siln é mu hlasu (křiku). Kompenzační pomůcky. Další rehabilitace- odezírání, zankový jazyk.

4 MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM  školy pro žáky se sluchovým postižením  integrace školy pro žáky s komunikačními obtížemi základní školy

5 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM  včasná diagnostika  diferenciální diagnostika  ranná péče  mateřské školy pro děti se sluchovým postižením  mateřské školy pro dětí s komunikačními obtížemi  mateřské školy

6 RANNÁ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ INTERVENCE  literatura  reference rodičů  pozorování  výběr a zahájení vhodné komunikace  komunikační slovníky  vhodný výběr hraček – kompenzační pomůcky

7 KOMUNIKAČNÍ SLOVNÍK obchod

8 ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM  základní školy pro děti se sluchovým postižením  individuální integrace  podmínky začlenění do jakékoliv ZŠ školní zralost využívání kompenzační pomůcky vyšetření a doporučení SPC

9 INTEGRACE Z POHLEDU ŠKOLY  sluchově postižený žák by měl sedět ve lavici, nejlépe v řadě u okna směrem do třídy, nebo v prostřední řadě  učitel nikdy nesmí mít světlo v zádech  chování učitele musí být klidné a jednoznačné  vše důležité musí učitel psát na tabuli  otázky  učivo zapisovat do kontaktního notýsku pro rodiče  možnost dítěte otáčet se v lavici na ostatní vyvolané spolužáky  dovolit spolusedícímu příležitostnou pomoc v hodině  umožnit prohlídku celé školní budovy  koberec ve třídě  užití světelné signalizace zvonku

10 INTEGRACE Z POHLEDU ŠKOLY  možnost individuální práce před či po vyučování  skupinové činnosti  organizace výuky – čas pro všechny  před sdělením důležité informace je třeba upozornit  upozornit dítě na náhlou změnu tématu  hodně psát na tabuli, používat názorné pomůcky, čím víc, tím lépe pozor na psaní na tabuli, nelze současně psát zády ke třídě a přitom mluvit  při čtení ze sešitu či učebnice si učitel nesmí zakrývat textem své rty  lépe se odezírá, když světlo dopadá na mluvčího, než když stojí u okna ve vlastním stínu  ujistit učitele, že i když dítěti zprvu špatně rozumí, zlepší se to  na jakékoli změny ve výuce upozornit i rodiče, ujistit se, že dítě rozumělo, nespoléhat se na jeho přikývnutí  nedoporučuje se psát diktáty  pozor na zmírněné známkování  otázka osobního asistenta

11 INTEGRACE Z POHLEDU RODIČŮ  komunikativnost a schopnost domluvit se s ostatními  inteligence a velké znalosti v různých oblastech  ctižádostivost, vstřícnost, otevřenou pozitivní povaha  schopnost vytvořit si kamarádské vztahy  postoj třídního kolektivu k dítěti  vytvoření dobrých vztahů s učiteli  spolupráci učitelů s rodiči

12 INTEGRACE Z POHLEDU DÍTĚTE  sluchově postižené děti jsou velmi citlivé  pocit osamělosti, nepřijetí a neporozumění  celková úroveň schopností a školní úspěšnosti  přes komunikační handicap znalosti a dovednosti sluchově postižených žáků vesměs převyšují běžný průměr ve třídách  někteří mají pevný vztah k třídnímu učiteli, oblíbenost jednotlivých předmětů také závisí na osobě vyučujícího  pro své znalosti se děti při některých předmětech dokonce nudí

13 DESATERO KONTAKTU 1.Při rozhovoru se sluchově postiženým vyslovujte zřetelně, nezvyšujte hlas a neměňte rytmus řeči. 2.Neoslovujte sluchově postiženého zezadu ani ze strany. Dbejte na to, aby Váš obličej dobře viděl zepředu. Jen tak může odezírat pohyb rtů a správně porozumí tomu, co chcete říci. 3.Mnohdy ani dobře slyšící není schopen vnímat potřebné informace, mluví-li více lidí najednou nebo když rozhovor ruší hudba či hluk. Vnímat řeč pomocí sluchadla a přitom odezírat je značně namáhavé. Proto, pokud jeto možné, při jednáních se sluchově postiženými vypněte všechny zdroje hluku. 4.Ujistěte se kontrolními otázkami, že Váš partner všemu dobře porozuměl. Potřebné informace opakujte bez nervozity, případně změňte stavbu věty nebo použijte jiných slov. 5.Je-li sluchově postižený ve společnosti dalších osob, dbejte na to, aby se zúčastnil rozhovoru. Sdělte mu, o čem je řeč, a neváhejte použít i krátkého písemného sdělení. 6.Na pracovišti nenechávejte sluchově postiženého bez pomoci. Postarejte se o to, aby obdržel všechny nezbytné informace a důležitá sdělení. 7.Nezapomínejte ani v zápalu vzájemné diskuse na to, že rozhovor vyžaduje od sluchově postiženého plné soustředění, které vyvolává brzy únavu. Tzv. oddechový čas při vážných jednáních s povděkem přijímají i dobře slyšící. 8.Záleží-li Vám alespoň trochu na mezilidských vztazích, povzbuzujte sluchově postiženého, aby využíval všech možných kompenzačních pomůcek a prostředků sociální rehabilitace (jde o různá signalizační zařízení – bytové zvonky, budíky apod., správné nastavení sluchadla, kontrolu zdrojů napětí, pravidelné návštěvy ušního lékaře foniatra, sluchový trénink, opakování kurzu odezírání, atd.). 9.Indukční smyčky v konferenčních a společenských sálech, divadlech, kinech a kostelech usnadňují sluchově postižným vnímání pořádaných akcí. I Váš osobní zájem napomůže tomu, aby tato zařízení byla instalována a udržována v provozu. 10.Pokuste se vmyslet do situace sluchově postiženého. Tak snáze porozumíte jeho potřebám, někdy třeba i jeho překvapivým reakcím.


Stáhnout ppt "INTEGRACE DÍTĚTE SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM. SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ  sluchové postižení se běžně definuje podle stupně sluchové ztráty  těchto stupnic existuje."

Podobné prezentace


Reklamy Google