Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1. 2 Buněčná biomembrána Ohraničuje buňku vůči okolí, umožňuje výměnu látek a energie. Palisádový parenchym Část listu pod svrchní pokožkou. Nachází se.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1. 2 Buněčná biomembrána Ohraničuje buňku vůči okolí, umožňuje výměnu látek a energie. Palisádový parenchym Část listu pod svrchní pokožkou. Nachází se."— Transkript prezentace:

1 1

2 2 Buněčná biomembrána Ohraničuje buňku vůči okolí, umožňuje výměnu látek a energie. Palisádový parenchym Část listu pod svrchní pokožkou. Nachází se pod palisádovým, s velkými mezibuněčné prostory. Houbový parenchym Nachází se pod palisádovým, s velkými mezibuněčné prostory. Enzymatické reakce Reakce, jež danou látku rozloží pomocí enzymů. Plastidy Organely v cytoplazmě rostlinných buněk obsahující barvivo – zelené, žluté, červené, ….. Poznámka Ve slovníku jsou pouze pojmy, které nejsou vysvětleny v textu.

3 3 Fotosyntéza je jedním z dějů, bez kterých by život jen těžko existoval, a také jediný děj, který je schopen vytvářet organické látky z anorganických a vzdušný kyslík O 2. Všechny organické látky rostlinného těla vznikají biochemickými procesy z H 2 O, CO 2 a jednoduchých minerálních látek, které rostliny přijímají ze vzduchu listy nebo kořeny, a to právě díky fotosyntéze. Fotosyntéza, neboli fotosyntetická asimilace, se nazývá proto, že energii k syntéze (vzniku složitějších organických látek z jednoduchých minerálních - H 2 O, CO 2 ) získává rostlina přeměnou energie světla (fotoautotrofie) - energie fotonů.Tyto fotony jsou zachycovány chlorofylem a,b, c, d fykocyanem, fykoerytrinem, xantofylem a karotenoidy. Energie, kterou tato barviva zachytí z fotonů, je dále předána chlorofylu a, který se zachyceným fotonem excitujem tj. uvolní energeticky bohatý elektron. Vlastní metabolické děje v rostlině můžeme rozdělit na anabolické – spojené s výstavbou látek (fotosyntéza) a katabolické – související s odbouráváním a rozkladem látek (dýchání). Fotosyntéza má dvě fáze: světlá část (probíhá na světle) tmavá část (probíhá za nepřístupu světla) – Calvinův cyklus.

4 4 Je zřejmé, že jediné organismy schopné fotosyntézy jsou rostliny, a proto jejich buňky ( rostlinné buňky) jsou k tomu vybaveny organelami, bez kterých by fotosyntéza probíhat nemohla. Jsou to především: MITOCHONDRIE a CHLOROPLASTY. Chloroplasty jsou úložiště chlorofylu a některých dalších fotosyntetických barviv, které jsou důležité při procesu fotosyntézy. Mitochondrie jsou organely buněčného dýchání (opačný proces fotosyntézy).

5 5 Tyto organely nacházející se v rostlinné buňce zajišťují buněčné dýchání.Jsou to tyčinkovité útvary opatřeny dvěma biomembránami. V buňce jich bývá až několik set.

6 6 Tato organela rostlinné buňky slouží, jak již bylo zmíněno, jako úložiště chlorofylu a některých dalších fotosyntetických barviv. Chloroplast je ohraničen dvojitou biomembránou (vnější, vnitřní), která v chloroplastu uzavírá bílkovinnou plazmu – stroma. Ta obsahuje síť tylakoidů. Chlorofyly a převážná část kartenoidů se nachází v tylakoidních membránách. Tylakoidy naskládany stupňovitě na sebe a tvoří tzv. granu. Poměr mezi granálními a stromatálními tylakoidy je do značné míry ovlivněn vývojem chloroplastu a je závislý na světelných podmínkách. vnější biomembrána vnitní biomembrána stroma stromový tylakoid granový tylakoid

7 7 Mezi jednotlivá barviva plastidů, které při fotosyntéze zachycují fotony různé části barevného spektra jsou: chlorofyl a,b, c, d, fykocyan a fykoerytrin, xantofyly a karotenoidy. Chlorofyl a,b, c, d Průměrný list je tvořen zhruba 70 miliony buněk obsahujícími asi 5*10 9 chloroplastů a v každém z nich je zhruba 600 milionů molekul chlorofylu.Celkový počet molekul chlorofylů v průměrném listu je tedy Chlorofyly a,b zachycují fotony modrofialové a červené části spektra. Fykocyan, fykoerytrin Tato barviva zachycují při fotosyntéze fotony zelené a žluté části spektra. Xantofyly a karotenoidy Zkladní skelet karotenoidů je tvořen 40 atomy uhlíku a jeho kyslíkaté deriváty jsou právě xantofyly, které společně s karotenoidy zachycují fotony modrozelené části spektra.

8 8 fotofosforylace fotolýza vody

9 9 Tato část fotosyntézy je závislá na světle a to do takové míry, že bez něj nemůže probíhat. Jestliže mluvíme o světle, tak máme na mysli především světelnou energii fotonů, které se využívá právě v této fázi fotosyntézy. Takto získaná energie se uloží do rostlinných zásobníků energie tj. do ATP jako energie chemická.Tento krok se nazývá fotofosforylace. Fotofosforylace světelná energie(foton) chemická energie (ATP) teplo += Jak je zřejmé z grafu asi 75% světelné energie je uloženo v makroergních fosfátových vazbách ATP (chemická energie) a zbývajících 25% se mění v energii tepelnou, která je volná a uniká do prostředí – Zákon zachování hmotnosti a energie. 75%25%100%

10 10 Fotofosforylace ovšem není jediný děj, který při světlé fázi fotosyntézy probíhá. Energie uložená v zásobnících ATP se musí alespoň částečně zužitkovat, a proto následně po fotofosforylaci následuje další krok, při kterém již rostlina pracuje s chemickými látkami a ne pouze s energií. Tento krok se nazývá fotolýza vody. Fotolýza vody Při tomto ději rostlina pomocí světelné energie štěpí vodu na protony. Elektrony a jako vedlejší produkt vzbiká kyslík. Již zmíněný vodík po proběhnutí reakce okamžitě vyhledává CO 2,aby mohl následně vytvořit glukózu (tmavá fáze). Souhrně lze rovnice světlé fáze zapsat, společně s excitací, takto: energie fotonů H 2 O 2H + + 2e - + 1\2 O 2 chlorofyl a

11 11 Calvinův cyklus neboli tmavá fáze narozdíl od světlé fáze tato část fotosyntézy nepotřebuje světlo, ale je samozřejmé, že i za přístupu světla probíhat může. I rychlost dvou fází se liší, přičemž tmavá je o poznání pomalejší než světlá. V průběhu tmavé fáze se redukuje řadou enzymatických reakcí oxid uhličitý vodíkem, který vznikl při fotolýze vody ve světlé fázi. Výsledkem tohoto děje je cukr (glukóza). Jako zdroj energie pro vazbu vodíku a oxidu uhličitého zde již nejsou fotony, ale zásobníky ATP, které se naplnily ve světlé fázi energetickou přeměnou. Provázanost všech dějů během fotosyntézy je naprosto přesná a ani jedna z látek nezůstane zcela nevyužitá Vznikající cukr je pak enzymatickými reakcemi přeměněn na stálé produkty fotosyntézy – organické asimiláty (škrob, tuky, bílkoviny,….) Rovnici již celé fotosyntézy lze souhrnně zapsat jako: energie fotonů – světlo glukóza 6CO H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6O 2 + 6H 2 O asimilační barviva - energie z ATP

12 12

13 13 Tyto faktory můžeme rozdělit na vnější a vnitřní. Vnější Světlo Především jeho intenzita a kvalita (nejlépe probíhá fotosyntéza na červeném světle). Délka osvětlení U málo osvětlených rostlin blednou listy. Teplota Nejintenzivnější fotosyntéza probíhá mezi 25 – 30 °C. Obsah oxidu uhličitého ve vzduchu Obsah plynu ve vzduchu je stálý a menší kolísání fotosyntézu nenarušuje. Minimální nebo naopak maximální obsah oxidu uhličitého může fotosyntézu zastavit.

14 14 Vnější Dostatek vody a minerálních látek Vnitřní Množství chloroplastů v buňkách, celkový fyziologický stav a stáří rostliny.

15 15 Jak již bylo několikrát zmíněno, tak fotosyntéza rostlin je jediný děj schopný produkovat kyslík a absorbovat námi vydechovaný oxid uhličitý. V odhadech se uvádí, že ročně se díky fotosyntéze přemění 0,2 bilionu tun oxidu uhličitého.Vzhledem k tomu, že na každých šest molekul oxidu uhličitého vznikne šest molekul kyslíku, je také množství získaného kyslíku obrovské. Celková energie vyzařovaná Sluncem je velká, Země z ní zachytí pouze jednu miliardtinu, ze které se 40% odrazí zpět do vesmíru. I toto množství je minimální, když uvážíme, že na tvorbu asimilátů a fotosyntézu je k dispozici pouze 3% z této energie, je až neuvěřitelné, jak velké množství energie musí existovat když tak malé množství stačí k zabezpečení existence života na Zemi. Opakem fotosyntézy je buněčné dýchání, které probíhá po celých 24 hodin.V průběhu dne je redukováno fotosyntézou. Asimiláty + O 2 energie dýchání CO 2 + H 2 O fotosyntéza Zářivá energie fotonů

16 16

17 17 4, Schéma fotofosforylace: cyklická, necyklická, fotolýza vody 2H + + ½ O 2 + 2e - Fotolýza H 2 O FOTOSYSTÉM II. chlorofyl a P 680 2e - ADP + P ATP C PQ Cyt. F. PC FOTOSYSTÉM I. chlorofyl a P 700 2e - FD Cyt. B. B 6 2e- FAD ADP + P ATP 2e - NADP + NADPH +H + fotony

18 18 Někdo by mohl bláhově tvrdit, že skleníkový efekt a fotosyntéza spolu vůbec nesouvisí a že jediné společné těchto dvou jevů je oxid uhličitý, který je skleníkovým plynem a zároveň výchozím bodem fotosyntézy. Právě v oxidu uhličitém je problém.V posledních tisíciletích byla koncentrace CO 2 na Zemi poměrně stálá. Nyní, v období, kdy je skleníkový efekt globálním problémem lidstva, hrají hlavní roli nejen rostliny, ale také člověk. Od druhé poloviny minulého století se koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší zvětšuje, což je dáno kácení deštných pralesů (plíce planety) a tím zmenšení plochy pro získávání kyslíku, ale také rozšiřující se povrchovou těžbou hornin a nerostných surovin. Současně se tak ničí přirozená biosféra. Důsledkem růstu skleníkových plynů (vodní páry, oxid uhličitý, ozon, freon,…..) bude v budoucnu zvýšena teplota atmosféry o °C – SKLENÍKOVÝ EFEKT – GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ.


Stáhnout ppt "1. 2 Buněčná biomembrána Ohraničuje buňku vůči okolí, umožňuje výměnu látek a energie. Palisádový parenchym Část listu pod svrchní pokožkou. Nachází se."

Podobné prezentace


Reklamy Google