Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Petr Musil Blok č. 1. Úvodní informace veškeré info dostupné v Informačním systému/studijní materiály zkouška: písemný test – multiple choice Literatura:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Petr Musil Blok č. 1. Úvodní informace veškeré info dostupné v Informačním systému/studijní materiály zkouška: písemný test – multiple choice Literatura:"— Transkript prezentace:

1 Petr Musil Blok č. 1

2 Úvodní informace veškeré info dostupné v Informačním systému/studijní materiály zkouška: písemný test – multiple choice Literatura: Burda, M. – Wyplosz, Ch.: Macroeconomics: A European Text. Oxford University Press, 2005. ISBN 0199264961. Holman, R.: Makroekonomie: středně pokročilý kurz. C.H.Beck, Praha, 2004. ISBN 8071797642

3 Co je makroekonomie? část ekonomie, která se zabývá chováním národního hospodářství jako celku (dané země nebo regionu) dlouhodobé trendy vs. krátkodobé oscilace mezinárodní srovnání vs. vývoj ekonomiky v čase cílem teorie je vysvětlit reálné ekonomické jevy, tj. proč se něco děje, jak se to děje a co se bude dít, když... ne vždy a všude je dosud známá teorie schopna vysvětlit reálné ekonomické jevy (např. tranzitivní ekonomiky, Čína apod.) – to, co platí ve standardní ekonomice nemusí platit ve specifických podmínkách

4 Přístupy k makroekonomické teorii dlouhodobé trendy – využití metod, používaných v mikroekonomii – neoklasický přístup (produkční funkce, mezičasové preference, robinsonovská ekonomika apod.) krátkodobé oscilace – ostatní přístupy: základ je v keynesiánství (nástroje jako model AS-AD, IS-LM, Phillipsova křivka) → „neoklasická syntéza“ je tedy nutné rozlišovat, zda zkoumáme dlouhodobé nebo krátkodobé jevy (trendy vs. oscilace)

5 Předmět makroekonomie Zkoumání vývoje hlavních makroekonomických agregátů, souvisejících veličin a vlivů hospodářské politiky na ekonomiku co je příčina a co důsledek HDP a jeho dlouhodobý růst trh práce a nezaměstnanost vnější rovnováha a platební bilance peníze, inflace, reálný směnný kurz a měnová politika fiskální politika a politika strany nabídky

6 Geneze makroekonomie Klasická škola politické ekonomie – od 1776 vrcholné období – A. Smith a jeho pokračovatelé – makroekonomický proud: snaha o vysvětlení reálných ekonomických jevů, ztotožnění bohatství s množstvím statků a služeb, odmítnutí merkantilismu, důraz na samoregulaci trhu Velká hospodářská krize 1929 – 33 – keynesiánství jako mainstream, po WW2 neokeynesiánství – poptávkově orientovaná makroekonomie, důraz na státní zásahy Ropné šoky 1973-74 – selhání keynesiánství, neschopnost zdůvodnit reálné ekonomické jevy – do popředí monetarismus, škola racionálních očekávání, ekonomie strany nabídky Současnost: New Keynesians – jakoby „návrat ke kořenům“, praktická politika – mix keynes. a neoklas.

7 Makroekonomické „účetnictví“ Hrubý domácí produkt (GDP – Gross Domestic Product) – základní makroekonomický ukazatel GDP = součet veškeré realizované finální produkce za určité období (zpravidla rok nebo čtvrtletí) (výdajová metoda), nebo: GDP = součet všech hrubých příjmů výrobních faktorů (důchodová metoda), nebo: GDP = součet přidaných hodnot na všech stupních výroby (metoda přidané hodnoty) jakákoli metoda vede ke stejnému výsledku

8 Koloběh národního hospodářství „kolektivně“ vyrábíme, abychom „kolektivně“ spotřebovávali Produkt Důchod Důchod po zdanění

9 Od GDP k disponibilnímu důchodu domácností čisté vývozy vládní výdaje na statky a služby soukromé hrubé domácí investice výdaje domácností na spotřebu GDP, neboli celková poptávka po statcích a službách, vyrobených na území dané země

10 Od GDP k disponibilnímu důchodu domácností opotřebení kapitálu (obnovovací investice) čistý domácí produkt (Net Domestic Product) = C+I N +G+NX

11 Od GDP k disponibilnímu důchodu domácností nepřímé daně národní důchod

12 Od GDP k disponibilnímu důchodu domácností minus nerozdělené hrubé zisky firem =......= osobní důchod

13 Od GDP k disponibilnímu důchodu domácností minus osobní daně plus transfery =......= osobní disponibilní důchod (disponibilní důchod domácností) Disponibilní důchod domácností = C + S = (výdaje na spotřebu + úspory)

14 Klíčová identita národního účetnictví C + S + T = Y = C + I + G + (X – M) celkové příjmy soukroméveřejnéužití důchodu (výdaje na GDP) po úpravě: (S – I) + (T – G) = Y = (X – M) saldo soukromého veřejného sektoru čistý export (saldo běžného účtu) Pokud jsou celkové výdaje domácích subjektů větší než jejich příjmy (soukromý+veřejný sektor v deficitu), pak je nutně v deficitu i saldo běžného účtu (záporné čisté exporty), neboli: domácí subjekty chtějí nakoupit více, než kolik je v dané ekonomice vyrobeno

15 Účetní identita ve vybraných zemích v roce 1999 (v % GDP) Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003. NX

16 Nominální vs. reálný produkt nominální GDP = součet hodnoty finální produkce, oceněné cenami běžného roku reálný GDP = součet hodnoty finální produkce, oceněné cenami základního období (stálými cenami) reálný GDP je očištění o vliv změny (zpravidla růstu) cenové hladiny k očištění se užívají cenové indexy, a to buď: IPD (Implicit Price Deflator) = (nomin.GDP/real.GDP)x100 CPI (Consumers´ Price Index) IPD – proměnlivé váhy komodit, CPI – stálé váhy komodit

17 GDP České republiky a IPD (mil.CZK) Rok Nominální Reálný (ceny roku 2000)IPD 1990 664 9442 134 326 31,2 1991 800 4181 886 425 42,4 1992 894 7721 876 870 47,7 1993 1 083 4231 878 032 57,7 1994 1 255 9861 919 714 65,4 1995 1 466 5222 033 699 72,1 1996 1 683 2882 115 605 79,6 1997 1 811 0942 100 143 86,2 1998 1 996 4832 084 203 95,8 1999 2 080 7972 112 121 98,5 2000 2 189 169 100,0 2001 2 352 2142 242 943 104,9 2002 2 464 4322 285 488 107,8 2003 2 577 1102 367 818 108,8 2004 2 781 0602 467 615 112,7 2005 2 970 2612 617 608 113,5 Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

18 Ekonomická síla vs. ekonomická úroveň Ekonomická síla = GDP v absolutním vyjádření Ekonomická úroveň = GDP na osobu Ekonomická síla nebo úroveň podle parity kupní síly (PPP – Purchase Power Parity) – při mezinárodním srovnávání je zohledněna rozdílnost cenových hladin v jednotlivých zemích)

19 Ekonomická úroveň ČR (v EUR, b.c.) GDP/os.(PPP)GDP/os. 1995 10 774n.a. 1996 11 586n.a. 1997 11 828n.a. 1998 11 961n.a. 1999 12 3855 487 2000 13 0365 985 2001 13 8916 750 2002 14 4197 841 2003 15 2157 933 2004 16 2578 644 2005 17 0589 789 2006 18 29911 051 2007 19 96612 319 Zdroj: ČSÚ (2009), vlastní výpočty

20 Struktura GDP (čtvrtletní průměry 1970 – 1998, v % z GDP) Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

21 Struktura GDP v ČR 1999-2007 (v %) CIGNX 199952,927,021,2-1,1 200052,528,021,1-1,5 200151,928,021,1-1,0 200251,227,522,3-1,0 200351,726,723,4-1,8 200450,325,822,11,7 200549,124,922,14,0 200648,824,621,35,3 200748,124,320,47,3 Zdroj: Eurostat (2009), vlastní výpočty

22 Má ukazatel GDP absolutní vypovídací schopnost? nikoli: nejsou v něm zahrnuty transakce, které neprochází trhem, nebo jsou naopak započítány výdaje, které by být neměly co v GDP není, ale mělo by být: stínová ekonomika, neplacená práce (např. domácí práce), hodnota volného času, kvalita zboží apod. (hodnota GDP je podhodnocena) co v GDP je, ale být by nemělo: nápravy škod na životním prostředí apod. (hodnota GDP je nadhodnocena) ukazatel NEW (Net Economic Welfare) – čistý ekonomický blahobyt – započítává odhady výše uvedených položek

23 Odhad rozměru stínové ekonomiky v roce 1999 Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

24 Odhad podílu neplacené práce (Nizozemí, 1990) Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

25 GDP vs. GNP GDP = finální produkce na území určité země za určité období GNP (Gross National Product) = finální produkce vyrobená výrobními faktory dle národní příslušnosti (bez ohledu na území) za určité období je pravděpodobné, že pro zemi, která hodně investuje v zahraničí, bude platit: GNP > GDP (např. USA) a naopak: pro zemi, která je čistým příjemcem zahraničních investic bude platit: GNP < GDP (např. ČR) který ukazatel a kterých zemí bude ovlivněn, pokud Škoda Auto bude vyrábět osobní vozy v Indii? poroste GDP Indie a GNP Německa

26 Změna GDP krátkodobá vs. dlouhodobá změna krátkodobá změna: meziroční, mezičtvrtletní procentní změny reálného GDP dlouhodobá změna: růstový trend – jako dlouhodobý průměr meziročního růstu reálného GDP tempo růstu vs. koeficient růstu tempo růstu: [(GDP(t) – GDP(t-1)]x100 / GDP(t-1) [%] koeficient růstu: GDP(t) / GDP(t-1) růst GDP vs. hospodářský růst růst GDP = jakákoli změna GDP mezi dvěma obdobími hospodářský růst = změna (růst) potenciálního produktu, tj. dlouhodobá změna GDP (růstový trend)

27 Růst GDP a ekonomický růst v USA (1977 – 2008) Zdroj: http://www.portal.euromonitor.com/passport/Statistics.aspx (leden 2009)

28 GDP na osobu (v EUR roku 2000) Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003. Dlouhodobé tempo růstu GDP na os.

29 Co je zdrojem růstu výkonu ekonomiky? Krátkodobý růst: především změny v agregátní poptávce – zjednodušeně řečeno:...čím více lidé, firmy a vlády utrácejí, tím vyšší agregátní poptávka a tím vyšší GDP Dlouhodobý růst: změny produkční funkce ekonomiky – ty mohou být extenzivního nebo intenzivního charakteru Extenzivní změny (extenzivní růst): zapojení většího množství VF do výroby Intenzivní změny (intenzivní růst): efektivnější využití stávajících VF – technologický pokrok

30 Fakta dlouhodobého růstu: 1. produktivita práce (Y/L) dlouhodobě roste Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

31 2. kapitálová intenzita (K/L) dlouhodobě roste Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

32 3. produktivita kapitálu (K/Y) bez dlouhodobého růstu (K/Y) Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003.

33 4. reálné mzdy dlouhodobě rostou 5. míra zisku je dlouhodobě stejná 6. podíl práce a kapitálu na produktu je dlouhodobě stejný Proč produkt dlouhodobě roste? Solowův model hospodářského růstu

34 Agregátní produkční funkce – extenzivní forma množství zapojené práce je konstantní celkový produkt roste s rostoucím množstvím zapojeného kapitálu jaké množství kapitálu bude zapojeno do výroby? ve stabilním stavu (steady-state) přesně tolik, kolik je třeba k zachování jeho nezměněného množství

35 S = s.Y I R = δ.K K* Y* steady-state Pro steady-state (stabilní stav) platí: Úspory (S) = obnovovací investice (I R ), tedy objemu opotřebeného kapitálu Kapitálová zásoba se nemění a zůstává na úrovni K* Výstup je na úrovni Y* a za jinak stejných okolností se nemění Dosáhne-li ekonomika steady-state, pak za jinak stejných okolností neroste. V realitě ale produkt roste. Proč?

36 S = s.Y I R = δ.K K* Y* steady-state K1K1 K2K2 Y1Y1 Y2Y2 IRIR ININ ∆K Nachází-li se ekonomika vlevo od steady-state pak platí: Výchozí kapitálová zásoba je na úrovni K 1 a výstup na Y 1 Úspory jsou vyšší než obnovovací investice, část úspor financuje investice čisté – kapitálová zásoba se zvyšuje na K 2, produkt roste na Y 2, ekonomika roste a přibližuje se steady-state Bude-li ekonomika vpravo od steady-state, pak dojde k poklesu kapitálové zásoby (úspory jsou menší než obnovovací investice) a k poklesu výstupu

37 Růst objemu pracovní síly S = s.Y I R = δ.K K* Y* steady-state Zvýšení objemu pracovní síly povede k posunu produkční funkce nahoru a při nezměněné míře úspor (s) i úsporové funkce Za jinak stejných okolností se steady-state posune vpravo, poroste kapitálová zásoba a výstup Obdobný dopad bude mít zvýšení míry úspor. Dopad technologického pokroku na steady-state bude nejasný, protože technologický pokrok činí strmější funkci obnovovacích investic (je třeba méně kapitálu na stejný výstup)

38 Jak poznáme příspěvek jednotlivých faktorů k hospodářskému růstu? Pro hospodářský růst platí: ∆Y = ∆L + ∆K + ∆a [%], neboli: procentní změna produktu je součtem procentních změn v objemu zapojené práce (L), kapitálu (K) a míře růstu technologického pokroku. procentní změnu L a K lze zjistit výpočtem ze statistik – pro ∆a tedy platí: ∆a = ∆Y – ∆L – ∆K [%] proměnnou a nazýváme Solowovým reziduem

39 Agregátní produkční funkce – intenzivní forma A – steady-state, při kapitálové intenzitě k* se růst produktu na hlavu zastaví Při výchozí kapitálové intenzitě k 1 vznikají čisté investice, kap.intenzita roste a roste i produkt na hlavu. Je-li naopak výchozí kap.intenzita na úrovni k 2, pak kap.intenzita klesá, stejně tak i produkt na hlavu

40 Někdy méně znamená více Ačkoli vyšší míra úspor posouvá steady-state vpravo a přispívá k růstu produktu, tak ne vždy platí, že vyšší spořivost vede k vyššímu blahobytu ZLATÉ PRAVIDLO: taková míra úspor, při které ekonomika ve steady-state maximalizuje spotřební výdaje v každém období

41 Zlaté pravidlo bod A odpovídá ekonomice ve steady-state při optimální míře úspor – zde je maximalizována současná i budoucí spotřeba pro maximální C platí: MPK=δ při vyšší míře úspor by byla současná spotřeba nižší a zároveň by bylo nutné i v dalších obdobích udržovat vysokou míru úspor, aby bylo čím financovat (vysoké) obnovovací investice – spotřeba v každém období bude nižší než při naplnění zlatého pravidla

42 „Zlaté pravidlo“ funguje?


Stáhnout ppt "Petr Musil Blok č. 1. Úvodní informace veškeré info dostupné v Informačním systému/studijní materiály zkouška: písemný test – multiple choice Literatura:"

Podobné prezentace


Reklamy Google