Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PhDr.J.Severová,PhD Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Úvod do psychologie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PhDr.J.Severová,PhD Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Úvod do psychologie."— Transkript prezentace:

1 PhDr.J.Severová,PhD Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Úvod do psychologie.

2 Definice psychologie Psychologie je vědní obor, který zkoumá psychické procesy, stavy a vlastnosti člověka, jejich změny během vývoje a v souvislosti s lidským i věcným prostředím. Zabývá se jejich normálními i patologickými projevy, prevencí psychických krizí a selhání a léčbou psychických poruch. Je to věda hraniční, což znamená, že předmětem svého zájmu zasahuje jak do věd společenských, tak i přírodních. Hlavním předmětem zkoumání je ČLOVĚK.

3 Psychické procesy Vyjad ř ují pr ů b ě h zm ě ny od n ě jakého po č áte č ního stavu do stavu kone č ného. Jsou velmi rozmanité a ř adíme k nim: 1. Funkce poznávací – vnímání, myšlení 2. Funkce citové – emoce, pocity, prožitky 3. Funkce snahové – motivy, cíle, 4. Funkce integra č ní – sjednocení v rámci temperamentu, osobnosti Jejich zdrojem je zpravidla nevyvážený stav jednice, nerovnováha p ů sobících sil a vliv ů mezi ním a okolím a cílem je dosažení vyváženého stavu bu ď uspokojením nebo nahrazením n ěč ím jiným.

4 Psychické stavy. Znamenají stav ur č itého celku v ur č itém č asovém úseku. Jde o stacionární charakteristiku, jde o p ř ítomnou nebo p ř echodnou duševní kvalitu. B ě hem jednoho č asového úseku m ů že být p ř ítomno n ě kolik stav ů. Jednotlivé stavy se mohou opakovat v r ů zných č asových úsecích. Stav svou kvalitou spoluur č uje pr ů b ě h psychických proces ů. Ke stav ů m pat ř í nap ř. hlad, spánek, radost, roz č ílení, nuda, p ř etížení apod.

5 Psychické vlastnosti. Jsou to popisné prvky struktury osobnosti, které nám umož ň ují p ř edvídat, jak se konkrétní jedinec zachová v r ů zných situacích a jak je bude prožívat. Považujeme je za vnit ř ní č initelem kte ř í mají GENETICKÝ ZÁKLAD. Jejich externalizaci ovliv ň ují spolu s d ě di č ností tyto faktory:VÝCHOVA, ŽIVOTNÍ A KULTURNÍ PROST Ř EDÍ. Základní prvkem je temperament, celek vlastností osobnosti se nazývá charakter.

6 Vývoj. Je to celoživotní proces zahrnující komplex kvantitativních (r ů st, hmotnost…) a kvalitativních (vývojová období) zm ě n, které mají ř adu rys ů pro všechny lidi spole č ných, ale jejich pr ů b ě h je u každého jedince individuální. Spole č né rysy vyjad ř ují vývojové zákonitosti. Vývoj lze definovat jako zm ě nu struktury, charakterizovanou t ě mito znaky: 1. Jde o zm ě nu nezvratnou 2. Jde o zm ě nu zákonitou 3. Jde o zm ě nu determinovanou zevnit ř i zven č í 4. Jde o zm ě nu od mén ě dokonalého k dokonalejšímu 5. Nespo č ívá pouze ve zm ě nách kvantitativních, ale i kvalitativních.

7 Zkoumané projevy. Normální projevy: znamenají takové pozorovatelné projevy č lov ě ka, který je fyzicky i psychicky relativn ě zdráv, dokáže se vyrovnávat adaptivním zp ů sobem se zm ě nami a zát ě ží ve svém život ě a jeho chování odpovídá jeho v ě ku, zkušenostem a dalším okolnostem. Patologické projevy znamenají odchylku od normálního pr ů b ě hu a projevu psychických proces ů, stav ů a vlastností. Velikost a č asová charakteristika odchylky pak ur č uje, zda je patologický projev jen náhodný, č i trvalý, zda je reverzibilní č i ne, je-li ohrožující pro jedince a jeho okolí. Prevence a terapie :prevence se zabývá p ř edcházením selhání psychiky pod vlivem b ě žného života, pomocí duševní hygieny. Terapie se zam ěř uje na zlepšení nebo vylé č ení r ů zných forem a stup ňů psychického selhání specifickými metodami.

8 Typy psychologických věd.. Obecné ř eší teoretickými postupy a metodami otázky psychologie.Dochází k definicím, zákon ů m a novým pojetím psychiky č lov ě ka. Pat ř í sem obecná psychologie, metodologie, d ě jiny psychologie. Speciální psychologie vychází z poznatk ů aplikované psychologie a na základ ě konkrétních poznatk ů z jednotlivých oblastí je specificky zkoumají a vytvá ř ejí teoretické systémy, definice a zákonitosti v jednotlivých oblastech zkoumání psychiky č lov ě ka. Pat ř í sem: vývojová, sociální, pedagogická, pracovní, forezní a další. Aplikovaná psychologie ř eší každodenní problémy konkrétních lidí v nes č etných oblastech b ě žného života. Pat ř í se nap ř. oblasti terapie, diagnostiky ve zdravotnictví, školství, pracovním procesu, obchodní č inností, trestní, policejní sportovní….

9 Psychologické metody. Pozorování Experiment Dotazování ¨Testy Analýza výtvor ů Ankety

10 Poznávací procesy – čití a vnímání. Vnímání je psychický proces, kterým zobrazujeme jevy p ů sobící v daném okamžiku na naše smyslové orgány. Po č itek znamená obraz jednotlivého znaku nap ř. barvy, tvaru, kvality povrchu.Po č itky jsou sou č ástí vjem ů. Vnímání je základem poznávání, protože ostatní poznávací procesy zpracovávají informace získané vnímáním.Vjem znamená obraz p ř edm ě tu nebo procesu jako celku nap ř. obraz chleba, ovoce, od ě vu…Vjemy jsou více mén ě složité celky s ur č itou strukturou. Celek není jen souborem č ástí. Vnímáme jednotlivými smysly.Jednotlivé smyslové kvality mají dolní a horní práh č ití. Jednotlivé smysly lze vycvi č it co do intenzity a kvality vjem ů. Č ich – degustáto ř i, zrak – rozlišování barev, sluch – hudební, hmat – u zrakov ě postižených.

11 Paměť. Jde o obecnou vlastnost n.s., která se vyzna č uje schopností vštípit odraz skute č nosti, uchovat jej a potom i znovu vybavit ve form ě znovupoznání nebo reprodukce. Po č áte č ní forma je neúmyslná, bezd ěč ná pam ěť., která nemá cíl si n ě co zapamatovat a neužívá pomocné prost ř edky napomáhající udržení pamatované látky. Úmyslné zapamatování má cíl, používá r ů zné metody, které mu napomáhají si zapamatovat. Je individuáln ě odlišné jakých smyslových modalit užívá – zrak, sluch, sluch a pohyb apod. Krátkodobá pam ěť odráží vn ě jší jevy a bezprost ř ední stopy vnímaných skute č ností. Dlouhodobá pam ěť vybírá podstatné vztahy a uchovává obsahov ě a logicky zpracované informace. Dlouhodobé pam ě ti prospívá spíše logické uspo ř ádání materiálu než mechanické memorování. Pam ěť lze rovn ě ž vytrénovat.

12 Pozornost. Jde o schopnost zam ěř it se a koncentrovat na p ř edm ě t našeho zájmu nebo č innosti. Ten m ů že být reálný nebo to m ů že být obsah naší mysli. Koncentrace znamená sílu a intenzitu zam ěř enosti jedince na p ř edm ě t. Rozsah pozornosti znamená kolik podn ě t ů jsme schopni post ř ehnout v daném č asovém úseku najednou. Oscilace pozornosti znamená kolísání. Drobné oscilace jsou b ě žné. Pokud jsou odklony nejen č asté, ale i závažné, pak proces pozornosti výrazn ě narušují až znemož ň ují (ADHD). Distribuce pozornosti znamená rozd ě lování pozornosti, její p ř enášení z p ř edm ě tu na p ř edm ě t a jde o schopnost v ě novat se v jednom okamžiku více č innostem.

13 Učení. Jde o zám ě rnou č innost, jejímž cílem je získání dalších poznatk ů č i informací. Č lov ě k se však u č í nejen nové poznatky, ale také zp ů soby jednání. Č lov ě k se u č í reagovat stejn ě na podobné podn ě ty, situace – GENERALIZACE. Postupn ě se u č íme odlišovat stále jemn ě jší rozdíly mezi podn ě ty a situacemi – DIFERENCIACE. U č ení zpevn ě ním – efekt odm ě ny a trestu. Primární zpevn ě ní – d ě ti – bezprost ř edn ě po č inu. Sekundární zpevn ě ní - odložená odm ě na, cíl. Negativní zpevn ě ní – kladení p ř ekážek k realizaci nežádoucího jednání. U č ení nápodobou – Napodobují se p ř edevším osoby starší, významné, slavné, mediální idoly. Každá generace má své idoly. U č ení kanalizací – návykové uspokojování pot ř eb dané spole č nosti. Tak vznikají zvyky a oby č eje

14 Řeč a jazyk. Jazyk je komunika č ní kód. Ř e č mluvená a psaná je konkrétní jazykovou dovedností. Ř e č je kombinací vrozených dispozic a p ř im ěř ené a kvalitní stimulace. V dosp ě losti mají vliv zájmy a profese č lov ě ka. Neurokognitivní sí ť je rozsáhlá a pat ř í k nejmladším mozkovým strukturám. Její narušení vede k poruchám ř e č i. V ě tšina center je v levé hemisfé ř e – analytické. Pravá, syntetická umož ň uje porozum ě ní ř e č i i psanému textu. Podkorová centra – thalamus a bazální ganglia se podílejí na aktivizaci ř e č ových center a jsou individuáln ě r ů zn ě rozsáhlá.

15 Myšlení. Jde o nejsložit ě jší psychickou č innost. Je to schopnost č lov ě ka ř ešit problémy na základ ě d ř íve osvojených znalostí, a to jak teoretických, tak i praktických. Myšlení se d ě je prost ř ednictvím myšlenkových oparecí: 1. Analýzy – rozkládání celku na č ásti 2. Syntézy – skládání celku z č ástí 3. Klasifikace – t ř íd ě ní a uspo ř ádání r ů zných jev ů podle spole č ných znak ů do t ř íd, rod ů apod. 4. Konkretizace – z obecných zákon ů vyd ě lujeme jednotlivé konkrétní jevy, osoby, p ř edm ě ty. 5. Abstrakce – z jednotlivostí tvo ř íme systémy vysoké teoretické úrovn ě a složitosti. Na kvalitu myšlení mají vliv ostatní poznávací procesy a jejich kvalita a také úrove ň vzd ě lání a podn ě tnost výchovy.

16 Vůle. Jde o obecnou schopnost vynaložit ur č ité úsilí p ř i dosahování ur č itého cíle. Volní vlastnosti se významnou m ě rou podílejí na za č len ě ní č lov ě ka do spole č nosti a na rozvoji jeho osobnosti. Vynaložení v ů le vyžaduje: zájem, snahu, rozhodnutí a aktivizaci. Vyžaduje i koordinaci, soust ř ed ě ní a kontrolu jednání. Podporuje ji: cvik, tréning, zhospodárn ě ní a úsp ě šné spln ě ní cíl ů.

17 Emoce. Dodávají dynamiku a zajímavost ostatním psychickým stav ů m a proces ů m. Jde o ryze subjektivní charakteristiku, která vyjad ř uje prožívání skute č nosti konkrétním jedincem. Mají vnit ř ní a vn ě jší výraz. Vnit ř ní prožívání je výrazn ě individuální. Vn ě jší výraz emocí je ur č en kulturou a spole č enstvím, v n ě mž žijeme. Nap ř. smutek vyjad ř uje v Evrop ě č erná barva, slzy a skleslé držení t ě la. Na Dálném východ ě je bílá barva, ovládání se, nedání smutku najevo (filozof v Č ín ě ). Nižší city – pocity jsou spojeny se základním fyziologickým procesy nebo vznikají jako bezprost ř ední odezva na zm ě ny uvnit ř organismu. Pat ř í sem i obranné reakce. Vyšší city jsou fylogeneticky mladší, jsou spojeny s komplexn ě jším prožíváním nap ř. estetických nebo etických jev ů a skute č ností. City krátkodobé, menší intenzita), nálady (déledob ě jší, vn ě jšími vlivvy vyvolané), afekty )krátkodobé, velmi bou ř livé), vášn ě (intenzívní, dlouhodobé).

18 Fantazie. P ř i vzniku p ř edstav má zna č ný význam kódování vnímaných obsah ů a jejich následné dekódování. Záleží na tom, bude-li dekódován jako celek nebo č áste č n ě. P ř edstavy spojené s minulostí jsou vzpomínky. P ř edstavy do budoucnosti jsou spojeny s životnímu cíli nebo zám ě ry a mohou mít kladný nebo záporný emo č ní náboj. Tvo ř ivá č innost není bez fantazie možná. Jde o netradi č ní, nové ř ešení obvyklé situace nebo problému. Jde o schopnost netradi č ního pohledu, nápad. Tvo ř ivost pat ř í k vlastnostem osobnosti a nesouvisí s úrovní inteligence.


Stáhnout ppt "PhDr.J.Severová,PhD Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Úvod do psychologie."

Podobné prezentace


Reklamy Google