Masožravé rostliny Jiří Hausner

Prezentace na téma: "Masožravé rostliny Jiří Hausner"— Transkript prezentace:

1 Masožravé rostliny Jiří Hausner
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar Obor: Technické lyceum Předmět: Biologie Školní rok: 2012/2013 Třída: 1L Masožravé rostliny Jiří Hausner

2 Masožravé rostliny Masožravé rostliny (někdy hmyzožravé rostliny) jsou rostliny, které získávají živiny chytáním drobných živočichů, prvoků a zvláště pak hmyzů. Masožravé rostliny obvykle rostou na místech kde je půda velmi chudá na živiny, ponejvíce pak na dusík. Vyskytují se tedy například v kyselých bažinách, rašeliništích, slatiništích a v chudých písčitých a kamenitých oblastech. Mimo oblastí pokrytých věčným ledem a sněhem je možno se s nimi setkat prakticky po celé zeměkouli.

3 Proč jsou masožravé rostliny masožravé?
Největší množství druhů masožravých rostlin nalézáme na místech, která jsou chudá na živiny (např. rašeliniště). Lepivé listy původně sloužily pravděpodobně k zabíjení hmyzích škůdců (obrana) a duté listy nebo listové růžice k chytání a zadržování vody. V novém prostředí stačilo těmto "předmasožravým" rostlinám naučit se využívat živiny z polapeného hmyzu, ale třeba i listí nebo ptačího trusu napadaného do vodních nádržek. Masožravé rostliny nejsou žádný zázrak, dokáží pouze samy sebe hnojit "na list" a růst tak v prostředí, kde nemají konkurenci jiné vegetace. Naprostá většina masožravých rostlin je však schopná růst i s minimem živin bez polapení kořisti. Jejich masožravost je tedy jedna z mnoha získaných vlastností, kterými se v nehostinných prostředí dokáží prosadit.

4 Pasti masožravých rostlin
Gravitační pasti Rostliny lákají kořist na horní část pasti nejčastěji vůní, zbarvením. Okraj obvykle vypadá vysoká trubice, je pro kořist kluzký. Uvnitř se kořist utopí. Lepicí pasti V tomto případě rostlina produkuje lepkavou tekutinu na kterou láká drobný hmyz. Tekutina zároveň obsahuje trávicí enzymy. Podtlakové pasti Těmito pastmi rozumíme lapací orgány. Jsou to nejdůmyslnější a zároveň nejsložitější zařízení mezi všemi masožravkami. Jedná se totiž o měchýřky přirostlé k prýtu, které udržují uvnitř podtlak a u vstupního otvoru, který je utěsněn dovnitř se otvírajícím víčkem mají různé výčnělky a žlázky produkující sliz. Ten láká drobné vodní a půdní živočichy. A další…

5 Pěstování masožravých rostlin
Zálivka Většina masožravých rostlin roste tam, kde je dostatek měkké vody (například rašeliniště), a neumí se dlouhodobě vyrovnat s vodou tvrdou. Proto se většina masožravek smí zalévat pouze měkkou vodou. Vlhkost Vzhledem k tomu, že přirozeným prostředím velké části masožravých rostlin je věčně podmáčené rašeliniště, je třeba respektovat vyšší nároky na vlhkost. U většiny druhů by měl být substrát stále vlhký, často může květináč stát celou dobu ve vodě. Také vzdušná vlhkost je často důležitým faktorem. Některým rostlinám stačí běžná pokojová vlhkost, ale jiné je vhodné kvůli vyšším nárokům na vzdušnou vlhkost umístit do akvária. Světlo Masožravé rostliny mají často rády hodně světla, zvláště pak přes zimu. Krmení Masožravé rostliny mají hmyz pouze jako doplňkový zdroj živin a není je tedy nutné je nijak přikrmovat. Pokud by měly potravy moc, mohly by se dokonce překrmit. Pokud tedy chcete své masožravky krmit, tak maximálně jednou za měsíc maximálně jednou mouchou. Hnojení Většina masožravek je zvyklá živinami šetřit. Nenaučily se zpracovávat jejich přebytek, takže v případě přihnojení se vlastně mohou doslova otrávit. Masožravky tedy zásadně nehnojíme.

6 Zdroje: Informace: %C5%BErav%C3%A9_rostliny o%C5%BErav%C3%A9_rostliny Obrázky: =cs&rlz=1C2SAVA_csCZ504CZ51 9&q=masozrav%C3%A9+rostliny &bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_cp.r_q f.&bvm=bv ,d.Yms&biw =1241&bih=606&pdl=300&um= 1&ie=UTF- 8&tbm=isch&source=og&sa=N&t ab=wi&ei=g9c4Ud- FPMjasgbOjICgAw Ostatní odkazy obrázků se objeví roskliknutím onoho obrázku