Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Demokracie a impulsy sociálního učení církve. Politické režimy ve světě západní demokracie nové demokracie východoasijské režimy islámské režimy vojenské.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Demokracie a impulsy sociálního učení církve. Politické režimy ve světě západní demokracie nové demokracie východoasijské režimy islámské režimy vojenské."— Transkript prezentace:

1 Demokracie a impulsy sociálního učení církve

2 Politické režimy ve světě západní demokracie nové demokracie východoasijské režimy islámské režimy vojenské režimy zvláštní socialistické režimy

3 Index demokracie Vyhodnocuje míru demokracie 167 zemí. Je vypracováván na základě 60 ukazatelů, seskupených do pěti různých kategorií: míra politické volby a pluralismu míra politické volby a pluralismu občanská práva občanská práva funkčnost vlády funkčnost vlády politická spoluúčast 17. Česká republika 8,19 plná demokracie politická spoluúčast 17. Česká republika 8,19 plná demokracie politická kultura politická kultura Podle posledního zveřejněného indexu z roku 2012 mělo nejlepší výsledek Norsko, když obdrželo 9,93 bodů na stupnici od nuly do deseti. Nejnižší hodnocení má dlouhodobě Severní Korea – s 1,08 body je na 167. místě

4 40. Slovakia … 44. Poland, Brazil … 49. Hungary 50. Croatia Index demokracie (2012) 1. Norway 2. Sweden 3. Iceland 4. Denmark 5. New Zealand 6. Australia 7. Switzerland 8. Canada 9. Finland 10. Netherlands 11. Luxembourg 12. Austria 13. Ireland 14. Germany 15. Malta 16. United Kingdom 17. Czech Republic 18. Uruguay, Mauritius 20. South Korea 21. United States of America 22. Costa Rica 23. Japan 24. Belgium 25. Spain … 28.France, Slovenia … 32. Italy 33. Greece … 38. India 39. Jamaica

5

6 Politické režimy ve světě Typ režimuPočet zemíProcento zemí% světové populace Plné demokracie251511,3 Nefunkční demokracie 5331,737,1 Hybridní režimy3621,613,6 Autoritářské režimy5331,738

7 Lincoln říká, že demokracie je vláda lidu, lidem a pro lid. Všeobecná deklarace LP článek 21(1) Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců.

8 antická demokracie (Řekové, Vikingové) (přímá, v malém) moderní demokracie (J. Bentham, J. Mill, J. S. Mill) (nepřímá, ve státě) Základem demokracie je princip politické rovnosti Dějiny demokracie

9 Platon rozlišoval 5 forem zřízení, od nejlepšího po nejhorší: - Aristokracie (podle něj nejlepší forma, nikoli rodová aristokracie, ale vláda filozofů, od vlády mnohých až po monarchii) - Timokracie (vláda ctižádostivých, riziko touhy po bohatství, hrozí proměna v oligarchii) - Oligarchie (vláda bohatých, vyvolává závist a odpor chudých a vede k demokracii) - Demokracie (vláda lůzy, bezbřehá svoboda a chaos, který skončí voláním po vládě pevné ruky - tyranií) - Tyrannida (vláda neomezeného a nespravedlivého vládce, který vše potlačuje a vykořisťuje obec) Platon

10 Aristoteles

11 Moderní demokracie monarchie – konstituční monarchie (Británie) 1776 – USA první demokracie moderního typu (ústava 1789) 1789 – Francouzská revoluce (neúspěch) 19. Století – konstitucionalizace, národní státy, rozšiřování volebního práva, rozdělení mocí aliance liberálních a demokratických idejí 20. století 1. polovina úpadek mnohých demokracií, poválečný rozkvět Po roce 1989 – Konec dějin? (Fukuyama)

12 Moderní demokracie Výsledek druhé demokratické transformace, je jedním z nejpodivuhodnějších lidských výtvorů, jde o demokracii, která se již neváže na malé městské státy Klíčové posuny jsou:   princip zastoupení a reprezentace   smíšená vláda (společenský a organizační pluralismus)   ústavní liberalismus (velký rozsah základních a politických práv)   nezávisí tolik na velikosti území a jeho homogenitě

13 1. Norway 2. Sweden 3. Iceland 4. Denmark 5. New Zealand 6. Australia 7. Switzerland 8. Canada 9. Finland 10. Netherlands Idea smíšené vlády – musí být zastoupeny všechny prvky společnosti a tyto se vyvažovat: monarchie, aristokracie, demokracie (Polybios - konzulové, senátoři, tribuni lidu) „Demokracie závisí na morálních idejích dokonce víc než nedemokratické společnosti, protože závisí na svobodných rozhodnutích svých občanů. K jejich přežití musí formovat obyčejné lidi k výjimečným morálním výkonům“. M. NOVAK (On Cultivating Liberty. Reflections on Moral Ecology)

14 S. P. Huntington - „vlny demokratizace“ 1. vlna ( ) Revoluce ve Francii a USA, postupné uplatňování demokratických institucí, rozšiřování volebního práva, první zemí byly USA v r (poprvé nad 50 % dospělých bílých mužů) 1. protivlna – Návrat k tradičním autoritářským režimům nebo k novým formám totalitarismu 2. vlna ( ) Po 2. světové válce, dekolonizace, vznik nových států, budování demokracie 2. protivlna ( ) Krok zpět, nezakořeněné a vratké instituce demokracie, nástup autoritářských režimů v rozvojových zemích, ale i ty rozvinuté. Změny v Latinské Americe, pád vratkých demokracií v Asii a Africe 3. vlna (1974–1990) 1974 revoluce v Portugalsku proti Salazaarovu režimu, země Latinské Ameriky, sametová revoluce 1989 ve Východní Evropě

15 „Liberální demokracie“ „liberální“ a „demokratická“ složka systému „Demokracie vzkvétá, svoboda nikoli“ Fareed Zakaria, Budoucnost svobody Totalitní demokracie (Jacob L. Talmon ) Demokratická složka: vláda lidu, procesuální, formální stránka Liberální složka: obsahuje normativní aspekty, mravní předpoklady (konstituce, pravidla, ochrana svobody, lidská práva)

16 Demokracie jako hodnota x mechanismus Je legitimní vše, na čem se lid usnese? Instrumentální pojetí x procedurální pojetí demokracie Instrumentální pojetí předpokládá existenci koherentního souboru hodnot umožňujících dosažení uspokojivého výsledku, „společného dobra“ – morální předpoklady Procedurální pojetí připisuje hodnotu již samotné participaci osob na demokratickém procesu

17 Etické otázky demokracie - Liberální demokracie stojí na určitých morálních hodnotách a sdílených předpokladech (rovnost lidí, svoboda, důstojnost a odpovědnost člověka) - Tyto hodnoty mají své náboženské, kulturní a filosofické kořeny, nelze je odvodit z reality, lze je zdůvodnit filosoficky nebo nábožensky - Pokud dojde k odmítnutí jejich zdůvodnění nebo toto je relativizováno, otevírá se riziko, že tyto se vytratí nebo budou relativizovány

18 Rozklad morálky, vědomí hodnot a krize zdůvodnění způsobuje agregaci potíží, krizi legitimity a jejich upevňování ve strukturách a institucích, dokonce i zákonech Lidská práva – krize zdůvodnění, konsensualismus, expanze sociálních a eliminace základních LP Svoboda – chápána jako seberealizace a široká škála voleb, nikoli jako mravní odpovědnost, vliv behaviorismu, psychoanalýzy, hedonismu Rovnost – důraz spíše na ekonomický, než morální aspekt, ekonomizace demokracie (srovnej s principy personálním, solidarity a subsidiarity) Etické otázky demokracie

19 „Tenkrát byla zavedena tak zvaná demokracie. Jako by mezi lidmi existovala jiná rovnost než fyzikálně chemická“. ALDOUS HUXLEY, Konec civilizace [Brave New World, 1932] „Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. Nebudeš vypovídat ve sporu s ohledem na většinu a převracet právo“. EX 23:2 „Jedním z nejvíce absurdních aspektů demokracie vždy zůstane fakt, že jejím nepřátelům na život a na smrt nabízí prostředky, pomocí nichž je nakonec zničí“. Joseph Goebbels „Demokracie je posledním trikem tyranie“. George Bernard Shaw

20 „…zákony jsou vždycky vratké, pokud se neopírají o mravy, mravy jsou tím, co tvoří u národa jedinou pevnou a trvalou moc “ A.de TOCQUEVILLE (Demokracie v Americe) „Je to skutečně pravda, co všichni velcí apoštolové svobody stojící mimo racionalistickou školu neúnavně zdůrazňovali, že svoboda nikdy nefungovala bez hluboce zakořeněné víry v morálku a že nátlak může být redukován na minimum jedině tehdy, když lze od jedinců očekávat, že se budou dobrovolně podřizovat vládě určitých principů “. F. A. HAYEK (The Constitution of Liberty) „Demokracie závisí na morálních idejích dokonce víc než nedemokratické společnosti, protože závisí na svobodných rozhodnutích svých občanů. K jejich přežití musí formovat obyčejné lidi k výjimečným morálním výkonům“. M. NOVAK (On Cultivating Liberty. Reflections on Moral Ecology)

21 Anarchismus (odmítá legitimnost jakékoli donucovací role státu, včetně demokratického) Poručnictví (odmítá ideu, že lidé by si byli schopni samo vládnout) Kritici nepřátelští (D je nežádoucí, Platon a autoritáři, je nemožná Michels – železný zákon oligarchie) x sympatizující kritici (jsou nakloněni a hledají možnosti jejího fungování, ale jsou kritičtí) Přímá demokracie? (je možná třetí demokratická transformace? Jsou POLYARCHIE – liberální demokracie uspokojivé? – princip reprezentace, smíšená vláda (společenský a organizační pluralismus), ústavní liberalismus (velký rozsah základních a politických práv)) DAHL, Robert. Demokracie a její kritici (1989)

22 Krize demokracie - znechucení z politiky, pokles legitimity, odcizení politickým institucím, ztráta hodnotových orientací a rozpadu morálního řádu, korupce Vzpoura davů (Ortega y Gasset, 1930) – masová společnost rozvrací civilizovanou společnost a morální řád Eroze moci státu – v souvislosti s globalizací Postdemokracie - jako ideologie vzniká částečně na základě frustrace z fungování demokracie, koncept občanské společnosti se staví do souvislosti s oslabováním principů reprezentativní demokracie (tato může být dána nedokonalostí demokratických mechanismů, ale zejména pocit některých jednotlivců a skupin, že v klasické demokratické soutěži priorit a zájmů není dán prostor jejich konkrétním zájmům, proto hledají jiné nástroje k prosazení svých zájmů a priorit). Problém „demokratické zátěže“ (democratic overload, government overload) - jisté paralýzy systému, kdy na základě tlaků voličů a zájmových skupin dochází k začarovanému kruhu - politici chtějí uspět ve volební soutěži a získat moc, proto slibují stále vyšší veřejné výdaje Krize demokracie?

23 Více, nebo méně demokracie? Pro více:  Rozvoj informačních technologií umožňuje širší participaci  Omezení a větší kontrola politických elit  Proces „depolitizace“ politických otázek s odkazem na odbornost  Omezování demokracie ve prospěch rozhodování neprůhledných a supranacionálních struktur (EU, korporace)

24 Více, nebo méně demokracie? Pro méně:  Je třeba chránit hodnoty (konstituci, lidská práva, odpovědné rozhodování) před vůlí lidí  Mnoho problémů je natolik složitých, že není v moci většiny lidí je odpovědně a kvalifikovaně  Snadná manipulovatelnost celých společností či společenských vrstev (média, ovlivnění veřejného mínění, zjednodušování problémů)  Postdemokracie (koncept občanské společnosti se staví proti principům reprezentativní demokracie, vychází z pocitů některých jednotlivců a skupin, že v klasické demokratické soutěži priorit a zájmů není dán prostor jejich konkrétním zájmům, proto hledají jiné nástroje k prosazení svých priorit)  Problém „demokratické zátěže“ (democratic overload, government overload) na základě tlaků voličů a zájmových skupin dochází k roztočení spirály veřejných výdajů

25 - Pius XII. žádnou sociální encykliku nevydal, ale zejména ve svých rozhlasových projevech za 2. světové války se významně vyjadřoval k otázkám politické etiky, demokracie a služby míru. - Vánoční poselství Pia XII. z roku 1944 je prvním případem v historii, kdy se hlava katolické církve vyslovila ve prospěch demokracie (jako o nejlepším uspořádání lidské společnosti ) Pius XII. (1939 – 1958)

26 „Krutá zkušenost je [národy] poučila a proto důrazněji se staví na odpor monopolům diktátorské nedělitelné moci a dožadují se vládní soustavy, která by se lépe snášela s občanskou důstojností a svobodou“ „Církev se neobrací ani tak ke vnější kostře a výstavbě – které záleží na vlastních přáních každého národa – nýbrž k člověku jako takovému, který není pouze předmět a trpný prvek společenského života, nýbrž je naopak a musí být a zůstat jeho podmětem, základem a cílem“ „Lid a beztvaré množství, nebo jak se říká, masa, jsou dva rozdílné pojmy“ „masa – (…) – je úhlavní nepřítel pravé demokracie a jejího ideálu svobody a rovnosti (…) Svoboda, která je mravní povinností osoby, semmění v tyranský požadavek svobodného vybití lidských pudů a chtíčů na úkor ostatních lidí. Rovnost se zvrhá v mechanické usměrnění a jednobarevnou jednotvárnost…“ Vánoční poselství rozhlasem k národům celého světa ( )

27 „Je to smysl člověka pro spravedlnost, který činí demokracii možnou, ale je to jeho tendence k nespravedlnosti, která ji činí nutnou.“ [Reinhold Niebuhr, Synové světla a synové tmy. Kritika a ospravedlnění demokracie, orig. 1944]

28 „…demokracie je spojena s křesťanstvím a že demokratický impuls v lidských dějinách povstal jakožto časná manifestace inspirace evangelia. Otázka se netýká ani tak křesťanství jako víry a cesty k věčnému životu, ale spíše křesťanství jako kvasu v sociálním a politickém životě národů a nositele časné naděje lidstva, netýká se křesťanství jako pokladu božské pravdy podporované a propagované církví, ale křesťanství jako historické energie působící na svět “. [MARITAIN, Christianisme et democratie, 1944]

29 Politická společnost 24. Zmíněný dvojí požadavek – rovnosti a spolurozhodování – směřuje k určitému typu demokratické společnosti. Předkládají se sice různé její modely, některé byly i vyzkoušeny, ale žádný plně neuspokojuje, takže na rozhraní ideologií a praktické zkušenosti se stále bádá. Křesťané jsou povinni účastnit se tohoto hledání, tak jako budování a politického života společnosti. Člověk jako bytost společenská buduje svůj osud v řadě partikulárních společenství, která volají po svém završení a po nutné podmínce svého rozvoje, to jest po společenství širším, všeobecném, po společenství politickém. Každá činnost jednotlivců musí být podřízena tomuto obsáhlému společenství: jen tak bude zaměřena k obecnému blahu. Jinými slovy: je důležitá výchova k politickému životu, která má jednotlivci zprostředkovat znalost jeho práv a navíc připomíná nerozlučnou souvislost mezi vlastními právy a povinnostmi jednoho vůči druhému. Vědomí povinnosti a její plnění je zase podmíněno sebeovládáním, přijetím odpovědnosti i mezí v uplatňování svobody jednotlivce i partikulárních společenství. Octogesima adveniens (1971)

30 „Jiné národy potřebují zreformovat některé nespravedlivé struktury a zejména své politické instituce, aby nahradily úplatkářské, diktátorské nebo autoritářské režimy demokratickými, které umožňují účast občanů na vládě. To je proces, který si přejeme, aby se šířil a upevňoval. Neboť "zdravé" politické společenství, projevující se dobrovolnou a odpovědnou účastí všech občanů na veřejných záležitostech, právní jistotou, respektováním a povznášením lidských práv – je nutnou podmínkou a spolehlivou zárukou rozvoje "celého člověka a všech lidí". Sollicitudo Rei Socialis (1987)

31 Církev respektuje oprávněnou samostatnost demokratického řádu. Nepřísluší jí vyjadřovat se ve prospěch toho či onoho institucionálního nebo ústavodárného řešení. Jejím přispěním k tomuto řádu je pohled na důstojnost lidské osoby, která se v plné šíři projevuje v tajemství Slova, které se stalo člověkem. Centesimus annus (1991)

32 46. Církev si váží systému demokracie, protože zajišťuje účast občanů na politickém rozhodování, zaručuje ovládaným možnost volit a kontrolovat své vlády a v případě nutnosti je pokojnou cestou vyměnit. Nemůže proto schvalovat vytváření úzkých vůdčích skupin, které si uzurpují moc na základě svých zvláštních zájmů nebo ideologických záměrů.... Jak dokazuje historie, demokracie bez hodnot se snadno mění v otevřenou nebo skrytou totalitu. Centesimus annus (1991)

33 -vytváření úzkých vůdčích skupin, které si uzurpují moc na základě svých zvláštních zájmů nebo ideologických záměrů Postdemokratické mechanismy – ideologie „občanské společnosti“ (bypass demokratických institucí, byrokracie, sociální aktivisté, průmyslová a ekologická lobby) -demokracie bez hodnot se snadno mění v otevřenou nebo skrytou totalitu Instituce „kultury smrti“, některé ideologické aspekty EU, otázka výhrady svědomí, záměrná eliminace křesťanských hodnot ve veřejném prostoru


Stáhnout ppt "Demokracie a impulsy sociálního učení církve. Politické režimy ve světě západní demokracie nové demokracie východoasijské režimy islámské režimy vojenské."

Podobné prezentace


Reklamy Google