Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE. OBSAH Linie rozpočtu Indiferenční křivky Definice Pohyb po indiferenční křivce Speciální tvary indiferenčních křivek Indiferenční.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE. OBSAH Linie rozpočtu Indiferenční křivky Definice Pohyb po indiferenční křivce Speciální tvary indiferenčních křivek Indiferenční."— Transkript prezentace:

1 TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

2 OBSAH Linie rozpočtu Indiferenční křivky Definice Pohyb po indiferenční křivce Speciální tvary indiferenčních křivek Indiferenční mapa Optimum spotřebitele Vyjádření optima spotřebitele prostřednictvím indiferenčních křivek a linie rozpočtu Vyjádření optima spotřebitele prostřednictvím mezního užitku Změna roz. omezení, resp. změna ceny některého ze statků a optimum spotřebitele Individuální poptávková křivka odvození z linie rozpočtu a indiferenčních křivek

3 LINIE ROZPOČTU Graficky vyjadřuje VŠECHNY možné kombinace dvou …………….., které může spotřebitel spotřebovávat při ………….., který má k dispozici. Statků, důchodu Získáme tak ……………, která se nazývá ………….., která vyjadřuje rozpočtové omezení spotřebitele. Přímku, linie rozpočtu BL

4 LINIE ROZPOČTU Q´1, Q´2: spotřební statky (horním indexem označujeme, že se jedná o odlišné statky, dolním indexem pak označujeme konkrétní množství statků, čárkou, že se jedná o výstup, tj. spotřební statek Y = Sklon linie rozpočtu P 1 /P A B C Q ´ 2 Q´ 1

5  65/12: Co vyjadřuje sklon indiferenční křivky a co sklon linie rozpočtu? Vysvětlete jejich geometrickou i ekonomickou interpretaci.

6 2.4. Která z následujících vlastností není vlastnost rozpočtové linie: a) negativní sklon (resp. směrnice) b) lineární tvar při konstantních cenách c) posun doprava nahoru při růstu velikosti důchodu d) klesající mezní míra substituce e) sklon vyjádřený podílem cen statků

7 10. Znáte cenu výrobku X, cenu výrobku Y a výši důchodu spotřebitele. Určete souřadnice bodu, ve kterém linie rozpočtu (rozpočtové omezení) protíná vertikální osu. Údaje: cena X=P x, cena Y = P Y, důchod = I. Tento příklad řešte obecně. 11. Cena statku X je 120 Kč a cena statku Y 80 Kč. Graficky ilustrujte změnu linie rozpočtu při současném zvýšení ceny X o 18 Kč a ceny Y o 12 Kč. Je možné zakreslit tyto dvě linie přesně? Vysvětlete. 12. Co vyjadřuje sklon indiferenční křivky a co sklon linie rozpočtu? Vysvětlete jejich geometrickou a ekonomickou interpretaci. 13. Graficky znázorněte situaci, kdy spotřebitel utratí pouze polovinu svého příjmu. Co se stane s bodem jeho rovnováhy? Předpokládejte neměnnost cen a preferencí tohoto spotřebitele.

8 14. Částka, kterou chcete dohromady vydat na týdenní nákup masa a sýra, je 200 korun. Je – li cena 1 kg masa 50 korun a cena sýra 40 korun za 1 kg, pak: a) zakreslete vaši linii spotřebních možností a určete její sklon (množství sýra „nanášejte“ na osu y) b) zakreslete vaši množinu spotřebních možností c) zakreslete vaši linii spotřebních možností v případě růstu ceny masa na dvojnásobek d) znázorněte graficky, jak naleznete optimální skladbu vašeho nákupu v případě adc) e) určete MRS v bodě optima v případě ada)

9 15. Následující graf zachycuje linii rozpočtu a indiferenční křivku. Px=20Kč. Určete: a) důchod spotřebitele b) Py c) MRS v bodě rovnováhy d) rovnici linie rozpočtu e) rovnici této linie v případě poklesu důchodu na polovinu E Y X U1U1

10 INDIFERENČNÍ KŘIVKY Je křivka stejného ……………., tj. body na ní představují takové kombinace dvou ………………., ze kterých má spotřebitel stejný …………. Užitku, statků, užitek Charakteristika indiferenčních křivek Konvexní tvar (z důvodu zákona klesajícího užitku) Subjektivní křivka

11 INDIFERENČNÍ KŘIVKA A B Q´ 1 (chleba) Q ´2 (mlék o) IC

12 Která z níže uvedených vlastností není vlastností indiferenčních křivek? Která z níže uvedených vlastností není vlastností indiferenčních křivek? a) indiferenční křivky se nemohou protínat a) indiferenční křivky se nemohou protínat b) indiferenční křivky jsou obvykle konvexní b) indiferenční křivky jsou obvykle konvexní c) v každém bodě indiferenční mapy leží nějaká indiferenční křivka c) v každém bodě indiferenční mapy leží nějaká indiferenční křivka d) mezní míra substituce při pohybu po indiferenční křivce směrem dolů roste d) mezní míra substituce při pohybu po indiferenční křivce směrem dolů roste e) indiferenční křivky jsou klesající e) indiferenční křivky jsou klesající

13 2.8. Který z následujících předpokladů není nutný pro indiferenční analýzu? a) užitek zboží je měřitelný b) užitek odvozují spotřebitelé ze zboží c) spotřebitelé se snaží celkový užitek maximalizovat d) spotřebitelé si mohou vybírat mezi různými druhy zboží e) žádný z nabízených předpokladů není nezbytně nutný

14 2.6. Které z následujících tvrzení popisujících indiferenční analýzu je nesprávné? a) každý bod na indiferenční křivce představuje různé kombinace zboží b) každý bod na rozpočtové přímce představuje rozdílně kombinace zboží c) všechny body na jedné indiferenční křivce představují stejnou úroveň uspokojení potřeb d) všechny body na rozpočtové přímce představují stejnou úroveň peněžního přijmu e) všechny body na jedné indiferenční křivce představují stejnou úroveň příjmu

15 2.7. Jestliže pátá broskev, kterou spotřebitel konzumuje, mu poskytuje 8 jednotek užitku, šestá mu obvykle bude poskytovat: a) přesně 8 jednotek užitku b) více než 8 jednotek užitku c) méně než 8 jednotek užitku d) dvakrát tolik jednotek užitku e) přesně (8/5). 6 jednotek užitku

16 POHYB PO INDIFERENČNÍ KŘIVCE Y X IC indiferenční křivka Y2Y2 Y1Y1 X1X1 X2X2

17 POHYB PO INDIFERENČNÍ KŘIVCE Poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten nahradit jeden statek za druhý, se nazývá ………………………a označuje se Mezní míra substituce ve spotřebě, MRSC Platí pro něj MRSC= ΔX/ ΔY

18 Mezní míra substituce statku Y za statek X (MRSxy) vyjadřuje: Mezní míra substituce statku Y za statek X (MRSxy) vyjadřuje: a) míru relativních MU obou zboží a) míru relativních MU obou zboží b) směrnici indiferenční křivky b) směrnici indiferenční křivky c) poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž dojde ke změně míry uspokojení potřeb, která je vyjádřena pomocí TU c) poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž dojde ke změně míry uspokojení potřeb, která je vyjádřena pomocí TU d) obrácený poměr mezních užitků statků d) obrácený poměr mezních užitků statků e) všechny nabídky jsou správné e) všechny nabídky jsou správné

19 MRS (statku Y za X) = 5 znamená, že: MRS (statku Y za X) = 5 znamená, že: a) cena X je pětkrát vyšší a) cena X je pětkrát vyšší b) 5 jednotek X může být nahrazeno jednou jednotkou Y při stejném užitku b) 5 jednotek X může být nahrazeno jednou jednotkou Y při stejném užitku c) cena Y je pětkrát vyšší c) cena Y je pětkrát vyšší d) 5 jednotek statku Y muže být nahrazeno jednou jednotkou statku X, aniž se sníží úroveň uspokojení potřeb d) 5 jednotek statku Y muže být nahrazeno jednou jednotkou statku X, aniž se sníží úroveň uspokojení potřeb e) žádná z odpovědí není správná e) žádná z odpovědí není správná

20 SPECIÁLNÍ TVARY INDIFERENČNÍ KŘIVKY Dokonalé substituty: Statky, kdy jeden může plně nahradit ve spotřebě druhý Lineární tvar indiferenčních křivek Caj Y Káva X Narůstající uspokojení

21 2.10. Jestliže cena citronů vzroste, spotřebitel bude kupovat: a) více pomerančů, takže mezní užitek klesne b) více pomerančů, takže mezní užitek stoupne c) méně pomerančů, takže mezní užitek klesne d) méně pomerančů, takže mezní užitek stoupne e) méně citronů, takže mezní užitek klesne

22 SPECIÁLNÍ TVARY INDIFERENČNÍCH KŘIVEK Dokonalé komplementy Vzájemně se doplňují a jeden bez druhého nebude mít žádný užitek Např. levá a pravá bota 1 23 Pravá bota X Levá bota Y IC 1 IC 2 IC 3

23 KONTROLNÍ ÚKOLY A ÚLOHY 8. Nakreslete indiferenční křivku určitého spotřebitele, který získal dvě levé rukavice a pět pravých. 7. Nakreslete indiferenční křivku určitého spotřebitele, kterému kilo banánů přináší poloviční užitek než kilo pomerančů. LEVÁ RUKAVICE PRAVÉ RUKAVICE 2 5 banány (kg) pomeranče (kg) narůstající uspokojení

24 Indiferenční křivka v případě statku se záporným užitkem indiferenční křivka v případě jednoho statku se zápornou hodnotou (tj. jehož spotřeba nám přináší újmu) Úkol: Co můžeme vyčíst porovnáním „trojúhelníčků“ odpovídajících přechodu z A do B a z C do D? Tj. klesá užitek ze statku, který nám poskytuje potěšení, rychleji, než narůstá záporný užitek ze spotřeby statku, který nám přináší újmu, nebo naopak? IC odpovídající menšímu užitku původní IC IC odpovídající většímu užitku A B Q´ 1 1 Q´ 1 2 Q´ 1 ΔQ´ 1 C D Q´ 2 Q´ 2 1 Q´ 2 2 ΔQ´ 2

25 Spotřebitelé s různými preferencemi vztahujícími se k současné a budoucí spotřebě Fischerův graf s různými preferencemi spotřebitelů vztahujícími se k současné a budoucí spotřebě IC 1 (Skrblík) IC 2 (Marnotratník) Y Y´ spotřeba pana Skrblíka spotřeba pana Marnotratníka budoucí příjem pana Marnotratníka Budoucí příjem pana Skrblíka

26 INDIFERENČNÍ MAPA Každá indiferenční křivka zobrazuje všechny možné kombinace statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. Čím vyšší indiferentní křivka, tím Více obou statků může spotřebitel spotřebovávat, čili jeho ………………… je vyšší u vyšší indiferentní křivky, než pokud by se nacházel na nižší indiferentní křivce. Y X Narůstající uspokojení IC 1 IC 2 IC 3 IC 4 celkový užitek

27 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 1. Jaké vlastnosti má indiferenční křivka? Jak musí spotřebitel postupovat, pokud se sníží jeho spotřeba jednoho statku a on chce zůstat na stejné indiferenční křivce? 1. Jaké vlastnosti má indiferenční křivka? Jak musí spotřebitel postupovat, pokud se sníží jeho spotřeba jednoho statku a on chce zůstat na stejné indiferenční křivce? 2. Nakreslete indiferenční křivku spotřebitele, kterému stejný užitek přinášejí následující kombinace chleba a mléka – první číslo v závorce obsahuje počet bochníků chleba, druhý počet litrů mléka (10, 1), (6,4), (4,7), (2,9), (1, 12). Spočítejte mezní míry substituce za předpokladu, že spotřebitel snižuje počet bochníků chleba a zvyšuje počet litrů mléka, které spotřebovává. 2. Nakreslete indiferenční křivku spotřebitele, kterému stejný užitek přinášejí následující kombinace chleba a mléka – první číslo v závorce obsahuje počet bochníků chleba, druhý počet litrů mléka (10, 1), (6,4), (4,7), (2,9), (1, 12). Spočítejte mezní míry substituce za předpokladu, že spotřebitel snižuje počet bochníků chleba a zvyšuje počet litrů mléka, které spotřebovává. chleba mléko CHLEBA(X) MLÉKO (Y) MRSC= ΔY/ΔX /4 472/

28 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 3. Nakreslete graf s linií rozpočtu (v souřadnicích X a Y). Do grafu zakreslete pět indiferenčních křivek popisujících různou hladinu užitku téhož spotřebitele, přitom tak, aby se alespoň jedna z indiferenčních křivek dotýkala linie rozpočtu. 3. Nakreslete graf s linií rozpočtu (v souřadnicích X a Y). Do grafu zakreslete pět indiferenčních křivek popisujících různou hladinu užitku téhož spotřebitele, přitom tak, aby se alespoň jedna z indiferenčních křivek dotýkala linie rozpočtu. 4. Pokračujme v otázce 3. Zakreslete, jak se změní linie rozpočtu, když cena prvního statku vzroste dvakrát. Doplňte indiferenční mapu křivky tak, aby se dotýkala nových linií rozpočtu. 4. Pokračujme v otázce 3. Zakreslete, jak se změní linie rozpočtu, když cena prvního statku vzroste dvakrát. Doplňte indiferenční mapu křivky tak, aby se dotýkala nových linií rozpočtu. Y X BL 1 IC 3 IC 1 IC 2 IC 4 IC 5 BL 2 IC 6

29 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 5. Pokračujme v otázkách 3 a 4. Nakreslete nový graf s vertikální osou souřadnic P a horizontální osou souřadnic X. Do tohoto grafu vyneste poptávaná množství prvního statku při původní, dvojnásobné a poloviční ceně (daná bodem dotyku příslušné indiferenční křivky a linie rozpočtu).

30  1. Zakreslete indiferenční křivky, pokud platí následující tvrzení:  „pepsi-cola a Coca-cola mi nesou stejný užitek (nejsem schopen je od sebe nikterak rozlišit)“  „Pizzu mám rád, voda je mi zcela lhostejná“.  „Vždy potřebuji pravou a levou botu.“  „čokoládu mám rád, ale celer rád nemám“.  „peněz chci mít čím dál více. Paštiku mám rád, ale pokud jí sním více jak 1kg, je mi z ní špatně.“  Ve všech případech vyznačte směry preferencí.

31 cola pepsi U1U1 U2U2 pizza voda U1U1 U2U2 U1U1 U2U2 Pravá botä Levá bota U1U1 U2U2 čokoláda celer1 kg peníze paštika U2U2 U1U1

32  Student vynakládá celý svůj příjem na potraviny a oblečení. Jeho potřeby jsou uspokojeny při nákupu 20 ks oblečení za měsíc, další kusy již nepřináší žádnou změnu jeho užitku. Zakreslete indiferenční mapu studenta. U2U2 U1U1 potraviny oblečení

33  2. Uveďte příklady statků, u kterých preferujete menší množství před větším. Proč takové statky vůbec spotřebováváme? Diskutujte na semináři.  5. Jaký tvarbude mít indiferenční křivka, jestliže nebude platit zákon klesajícího mezního užitku alespoň u jednoho ze zkoumaných statků?  6. Indiferenční křivky nejsou negativně skloněné. Co v tomto případě můžeme říci o spotřebovávaných statcích?

34 ostatní statky pivo U1U1 U2U2 U3U3

35 OPTIMUM SPOTŘEBITELE Obecně vyjadřuje situaci, kdy Si jednotlivý spotřebitel nemůže polepšit změnou ve struktuře své spotřeby tedy situaci, kdy je maximální jeho …………. užitek

36 2.1. Spotřebitel bude uvažovat, že se nachází v rovnovážném stavu: a) když z nákupu zboží A bude mít stejný užitek jako ze zboží B b) když z nákupu poslední jednotky zboží A bude mít stejný užitek jako z nákupu poslední jednotky zboží B c) když každá koruna nákupu zboží A mu přinese stejný užitek jako každá koruna nákupu zboží B d) když poslední koruna nákupu za zboží A mu přinese stejný užitek jako poslední koruna vydaná za zboží B e) když poslední koruny vydané na nákup zboží A i B nepřinesou zvýšení užitku spotřebitele

37 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY: 6. Mějme spotřebitele, jehož měsíční rozpočet činí Kč. Předpokládejme, že pivo stojí 10 Kč a chleba 15 Kč a že spotřebitel svůj rozpočet vynakládá pouze na tyto statky. Nakreslete linii rozpočtu tohoto spotřebitele. Graficky znázorněte, co se stane, pokud: 6. Mějme spotřebitele, jehož měsíční rozpočet činí Kč. Předpokládejme, že pivo stojí 10 Kč a chleba 15 Kč a že spotřebitel svůj rozpočet vynakládá pouze na tyto statky. Nakreslete linii rozpočtu tohoto spotřebitele. Graficky znázorněte, co se stane, pokud: a) příjem spotřebitele vzroste na Kč b) příjem spotřebitele klesne na Kč c) cena chleba klesne na 12 Kč d) cena piva vzroste na 20 Kč pivo chleba BL BL a BL b 1250 BL c 750 BL d

38 OPTIMUM SPOTŘEBITELE PROSTŘEDNICTVÍM IC a BL BL znázorňuje Všechny možné kombinace, které si spotřebitel při daném rozpočtovém omezení může dovolit koupit. Indiferenční křivka znázorňuje Všechny možné kombinace statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. V optimu spotřebitele se MRSC rovná ………………………. Y x BL IC 3 IC 2 IC 1 A Y1Y1 X2X2 poměru cen statků, mezi které spotřebitel rozděluje svůj příjem MRSC= P X / P Y

39  Spotřebitel má na nákup zboží C a D vyhrazeno 240 Kč. Cena zboží C je p c = 10Kč, cena zboží D je p d = 15 Kč. Indiferenční křivky jsou dány zápisem D = k/(C-2)+1, kde k je stupeň uspokojení. Jak má spotřebitel rozložit svůj příjem I, aby dosáhl optima?

40  hledání tečného bodu přímky a parametricky zadané hyperboly.

41 OPTIMUM SPOTŘEBITELE PROSTŘEDNICTVÍM MEZNÍHO UŽITKU Kardinalistická verze optima Spotřebitel bude indiferentní, kterou jednotku daných druhově různých statků koupí, bude – li platit rovnost:

42 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 9. Cestovní kancelář nabízí 10-denní letecký zájezd za Kč, 14 – denní letecký zájezd, ale pouze za Kč. Cestovní kancelář zdůrazňuje, že u 14 – denního leteckého zájezdu stojí 11. až 14. den dovolené pouze 500 Kč. Přesto si řada lidí kupuje pouze 10 – denní zájezd. Chovají se racionálně? 9. Cestovní kancelář nabízí 10-denní letecký zájezd za Kč, 14 – denní letecký zájezd, ale pouze za Kč. Cestovní kancelář zdůrazňuje, že u 14 – denního leteckého zájezdu stojí 11. až 14. den dovolené pouze 500 Kč. Přesto si řada lidí kupuje pouze 10 – denní zájezd. Chovají se racionálně?

43 Alokační funkce linie příjmu a indiferenčních křivek spočívá v tom, že: Alokační funkce linie příjmu a indiferenčních křivek spočívá v tom, že: a) poměr mezních užitků a cen všech nakupovaných zboží musí být shodný a) poměr mezních užitků a cen všech nakupovaných zboží musí být shodný b) mezní užitky každého nakoupeného zboží násobené cenou si musí být rovny b) mezní užitky každého nakoupeného zboží násobené cenou si musí být rovny c) mezní užitek každého zboží musí být nulový c) mezní užitek každého zboží musí být nulový d) mezní užitky všech nakupovaných zboží musí být stejné d) mezní užitky všech nakupovaných zboží musí být stejné e) žádná z nabízených variant není správná e) žádná z nabízených variant není správná

44 2.3. K maximálnímu uspokojení potřeb si za daného příjmového omezení spotřebitelé vyberou spotřebitelský koš, který je umístěn tam, kde: a) se nejvyšší indiferenční křivka dotýká linie příjmů b) linie příjmů tečuje nejvyšší indiferentní křivku c) MRS = Px/Py d) platí všechny předchozí odpovědi e) neplatí žádná z předchozích odpovědí

45 17. Cena X je 1,5 dolaru. Cena Y je 1 dolar. MU Y je 30 dolarů. Spotřebitel maximalizuje užitek z nákupů komodit X a Y. Jaký musí být MU X ? 18. Spotřebitel nakupuje statky X a Y, přičemž MU X =MU Y. Platí, že P X


46 ZMĚNA SPOTŘEBITELOVA DŮCHODU A OPTIMUM SPOTŘEBITELE Y X BL 3 BL 1 BL 2 IC 2 IC 1 IC 3 x1x1 Y1 x3x3 X2X2 Y3Y3

47 ZMĚNA NĚKTERÉHO ZE STATKŮ A LINIE ROZPOČTU BL 3 BL 1 BL 2 Y X X 3 (P X3 ) X 1 (P X1 ) X 2 (P X2 ) IC 1 X1X1 Y1Y1 IC 2 X3X3 Y2Y2 X2X2 Y3Y3

48 DŮCHODOVÝ A SUBSTITUČNÍ EFEKT Změna jednoho statku mění příjem spotřebitele – při poklesu jednoho statku důchod spotřebitele roste, při růstu ceny statku důchod spotřebitele klesá. Pokles ceny daného statku vede k tomu, že tento statek se stává relativně levnějším vůči ostatním statkům. Spotřebitel potom substituuje ostatní relativně dražší statky tímto relativně levnějším statkem.

49 INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKOVÁ KŘIVKA Vyjadřuje Závislost množství, které si jeden spotřebitel kupuje, na jeho ceně, čili závislost mezi cenou a poptávaným množstvím při této ceně. Tato závislost je inverzí: s poklesem ceny roste poptávané množství. Individuální poptávková křivka je totožná …………………… S křivkou mezního užitku daného spotřebitele

50 ODVOZENÍ POPTÁVKOVÉ KŘIVKY D=poptávková křivka P P1P1 P2P2 P3P3 Q

51 KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY 10. Mějme spotřebitele, kterému první rohlík přináší užitek 10 Kč, druhý rohlík užitek 8 Kč, třetí rohlík užitek 5 Kč, čtvrtý rohlík užitek 10 Kč, pátý rohlík užitek 1 Kč. Kolik rohlíků si tento spotřebitel koupí, pokud jeden rohlík stojí a) 9 Kč, b) 6 Kč, c) 3 Kč, d) 2 Kč? 10. Mějme spotřebitele, kterému první rohlík přináší užitek 10 Kč, druhý rohlík užitek 8 Kč, třetí rohlík užitek 5 Kč, čtvrtý rohlík užitek 10 Kč, pátý rohlík užitek 1 Kč. Kolik rohlíků si tento spotřebitel koupí, pokud jeden rohlík stojí a) 9 Kč, b) 6 Kč, c) 3 Kč, d) 2 Kč? 11. Nakreslete poptávkovou křivku daného spotřebitele po rohlících. 11. Nakreslete poptávkovou křivku daného spotřebitele po rohlících. 12. Spočítejte celkový užitek pro jednotlivé jednotky rohlíků, které bude spotřebitel spotřebovávat – tj. celkový užitek např. při spotřebě jedné jednotky rohlíku, dvou jednotek rohlíku, tří jednotek rohlíku atd. 12. Spočítejte celkový užitek pro jednotlivé jednotky rohlíků, které bude spotřebitel spotřebovávat – tj. celkový užitek např. při spotřebě jedné jednotky rohlíku, dvou jednotek rohlíku, tří jednotek rohlíku atd.

52 ŘEŠENÍ OTÁZEK JEDNOTKA – POČET ROHLÍKŮ MU TU MU Q´ D P D

53 2.2. Který z výroků je úplnou definicí křivky poptávky po statku X? Poptávková křivka (pro určitý trh) vyjadřuje: a) kolik výrobku X by bylo koupeno při rovnovážné ceně b) jak a o kolik by se zvýšily nákupy spotřebitelů, jejichž příjmy se zvýšily a kteří své příjmy vynaložili na nákup daného zboží c) jak se mění množství peněz, které lidé vynakládají na nákup výrobku X, když se jeho cena nemění d) množství výrobku X, které by se nakupovalo v každém okamžiku, pokud by klesly daně e) množství výrobku X, které by bylo zakoupeno v každém okamžiku při každé a jakékoliv ceně, za předpokladu, že jiné faktory, které ovlivňují poptávku jsou konstantní

54 1.1. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, nebo nepravdivá.1.1. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, nebo nepravdivá. a) když je domácnost v rovnováze, pak MU jednoho zboží se musí rovnat MU zboží ostatnícha) když je domácnost v rovnováze, pak MU jednoho zboží se musí rovnat MU zboží ostatních –[ nepravda ] b) cokoliv, co zvýší celkový užitek - za předpokladu ceteris paribus - má tendenci zvýšit i mezní užitekb) cokoliv, co zvýší celkový užitek - za předpokladu ceteris paribus - má tendenci zvýšit i mezní užitek –[ nepravda ] c) voda má tendenci mít nízký MU, protože její substituty jsou široce a volně dostupnéc) voda má tendenci mít nízký MU, protože její substituty jsou široce a volně dostupné –[ nepravda ] d) vzácnější zboží má větší relativní hodnotu substituced) vzácnější zboží má větší relativní hodnotu substituce –[ pravda ] e) sklon indiferenční křivky měří relativní mezní užitky dvou zbožíe) sklon indiferenční křivky měří relativní mezní užitky dvou zboží [ pravda ]

55 1.2. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, nebo nepravdivá Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, nebo nepravdivá. f) snížení všech absolutních cen na polovinu bude mít za následek (za jinak stejných podmínek) zdvojnásobení reálného příjmu f) snížení všech absolutních cen na polovinu bude mít za následek (za jinak stejných podmínek) zdvojnásobení reálného příjmu [ pravda ] g) indiferenční analýza je cestou odvození poptávkové křivky v ordinalistické verzi teorie užitečnosti g) indiferenční analýza je cestou odvození poptávkové křivky v ordinalistické verzi teorie užitečnosti [ pravda ] h) indiferenční křivky jednoho racionálně se chovajícího spotřebitele se h) indiferenční křivky jednoho racionálně se chovajícího spotřebitele se mohou protínat [ nepravda ] i) křivku poptávky lze chápat jako množinu bodů rovnováhy spotřebitele při změnách ceny statku X, neměnném důchodu a cenách ostatních statků i) křivku poptávky lze chápat jako množinu bodů rovnováhy spotřebitele při změnách ceny statku X, neměnném důchodu a cenách ostatních statků [ pravda ]

56 1.3. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, nebo nepravdivá Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, nebo nepravdivá. j) konvexnost indiferenčních křivek vyplývá ze zákona substituce, za kterým se skrývá zákon klesajícího mezního užitku j) konvexnost indiferenčních křivek vyplývá ze zákona substituce, za kterým se skrývá zákon klesajícího mezního užitku [ pravda ] k) racionálně jednající spotřebitel maximalizuje celkový užitek v rámci svého rozpočtového omezení k) racionálně jednající spotřebitel maximalizuje celkový užitek v rámci svého rozpočtového omezení [ pravda ] l) mezní užitek nikdy nemůže být negativní l) mezní užitek nikdy nemůže být negativní [ nepravda ]

57 SHRNUTÍ Spotřebitel řeší otázku, které statky si koupit a kolik peněz má k jejich koupi. Při řešení tohoto problému usiluje o maximalizaci ………………. – usiluje, aby své peníze vynaložil na statky, které mu přinášejí ………………. svého užitku, největší užitek. Od toho, co spotřebitel považuje za užitek, se odvíjejí jeho …………… ………….. spotřebitele popisujeme prostřednictvím ………………… Preference, indiferenčních křivek (IC) Preference

58 SHRNUTÍ IC jsou křivky, které popisují kombinace dvou různých ……………., z nichž má spotřebitel ………. Užitek. Statků, stejný Každé úrovni užitku odpovídá určitá indiferenční křivka, tj. z jednotlivých indiferenčních křivek daného spotřebitele můžeme sestavit …………………… Indiferenční mapu

59 SHRNUTÍ ………………… vyjadřuje rozpočtové omezení spotřebitele – jaké maximální množství peněz může na koupi statků vydat. Optimum spotřebitele se nachází v bodě dotyku …………………. a ……………… Indiferenční křivky a linie rozpočtu Linie rozpočtu (BL)

60 SHRNUTÍ Poměr, ve kterém spotřebitel směňuje jednotlivé statky, se nazývá ………………………. Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC) Zvyšuje – li se cena statku, mění se sklon………….. a snižuje se ………. Daného statku, které si spotřebitel pořídí. Pokud se cena statku zvyšuje, je tomu naopak – odsud vyplývá závislost mezi cenou a množstvím poptávaného statku, kterou vyjadřujeme ………………. BL, cena, poptávkovou křivkou D

61 SHRNUTÍ Křivka poptávky vyjadřuje závislost mezi …….. a ………….. Cenou a poptávaným množstvím Klesající tvar křivky poptávky lze odvodit z ……………. a vysvětlit ………………….. a …………….. efektem. Optima spotřebitele, substitučním, důchodovým

62 3.1. Správně doplňte následující tvrzení: Užitek je termín používaný ekonomickou teorií k označení pocitu spotřebitele ze jednotlivých statků (výrobku a služeb) nebo z vykonání určité aktivity. Celkové uspokojení je vyjadřováno pomocí kategorie užitek (TU). a) Užitek je termín používaný ekonomickou teorií k označení ( … ) pocitu ( … ) spotřebitele ze ( … ) jednotlivých statků (výrobku a služeb) nebo z vykonání určité aktivity. Celkové uspokojení je vyjadřováno pomocí kategorie ( … ) užitek (TU). subjektivního, uspokojení, spotřeby, celkový b) Mezním užitkem (MU) rozumíme ( … ) uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba ( … ) jednotky statku, přičemž množství všech ostatních statků se nemění. MU tedy vyjadřuje změnu ( … ) při změně spotřebovávaného množství daného statku o ( … ) (za „ceteris paribus"). dodatečné, dodatečné, TU, jednotku

63 3.2. Správně doplňte následující tvrzení: c) Předpokládáme-li přímou měřitelnost užitku (např. v či v c) Předpokládáme-li přímou měřitelnost užitku (např. v ( … ) či v ), pak hovoříme o verzi teorie užitku, která je spjatá zejména s tzv. rakouskou školou - např. C. Menger ( ) apod. ( … ) ), pak hovoříme o ( … ) verzi teorie užitku, která je spjatá zejména s tzv. rakouskou školou - např. C. Menger ( ) apod. penězích, bodech, kardinalistické d) Zákon ( … ) mezního užitku odráží skutečnost, že ( … ) má tendenci s ( … ) spotřebovávaného množství statku od určitého bodu ( … ) (+tzv. první Gossenův zákon). klesajícího, MU, růstem, klesat

64 3.3. Správně doplňte následující tvrzení: e) Pokud spotřebitel volí optimální kombinaci statků (tj. takovou kombinaci, která mu přináší maximální celkový užitek), pak platí, že poměr k statku je stejný pro spotřebovávaná zboží (podmínka rovnováhy spotřebitele, +tzv. druhý Gossenův zákon). Racionální spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup ostatních statků. e) Pokud spotřebitel volí optimální kombinaci statků (tj. takovou kombinaci, která mu přináší maximální celkový užitek), pak platí, že poměr ( … ) k ( … ) statku je stejný pro ( … ) spotřebovávaná zboží (podmínka rovnováhy spotřebitele, +tzv. druhý Gossenův zákon). Racionální spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se ( … ) poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup ( … ) meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup ( … ) ostatních statků. MU, ceně, všechna, MU, rovná, všech

65 3.4. Správně doplňte následující tvrzení: f) Jestliže předpokládáme přímou neměřitelnost užitku - pak se jedná o verzi teorie užitku a užíváme aparátu analýzy - zejména V. Pareto ( ). f) Jestliže předpokládáme přímou neměřitelnost užitku - pak se jedná o ( … ) verzi teorie užitku a užíváme aparátu ( … ) analýzy - zejména V. Pareto ( ). ordinalistickou, indiferenční g) Indiferenční křivka znázorňuje všechny kombinace se stejným pro spotřebitele bez ohledu na těchto statků. Sklon inditerenční křivky je dán poměrem statků a nazývá se mezní mírou (+ve spotřebě). V případě konvexního tvaru indiferenčních křivek tento poměr při pohybu po křivce, (což lze odůvodnit pomocí zákona za kterým je skryt pokles statků). g) Indiferenční křivka znázorňuje všechny kombinace ( … ) se stejným ( … ) pro spotřebitele bez ohledu na ( … ) těchto statků. Sklon inditerenční křivky je dán ( … ) poměrem ( … ) statků a nazývá se mezní mírou ( … ) (+ve spotřebě). V případě konvexního tvaru indiferenčních křivek tento poměr při pohybu po křivce ( … ), (což lze odůvodnit pomocí zákona ( … ) za kterým je skryt pokles ( … ) statků). statků, užitkem, ceny, obráceným, MU, substituce, klesá, substituce, MU

66 3.6. Správně doplňte následující tvrzení: h) Spotřebitel volí kombinaci statků v závislosti na jeho (které jsou odráženy indiferenčními křivkami) a v závislosti na možnostech. Množina všech dostupných kombinací dvou statků, které si spotřebitel může pořídit za daný důchod a při daných cenách, se nazývá rozpočtu (rozpočtové omezení). Její sklon je dán poměrem obou statků a je na této linií. h) Spotřebitel volí kombinaci statků v závislosti na jeho ( … ) (které jsou odráženy indiferenčními křivkami) a v závislosti na ( … ) možnostech. Množina všech ( … ) dostupných kombinací dvou statků, které si spotřebitel může pořídit za daný důchod a při daných cenách, se nazývá ( … ) rozpočtu (rozpočtové omezení). Její sklon je dán poměrem ( … ) obou statků a je na této linií ( … ). preferencích, tržních, maximálně, linie, cen, konstantní i) V bodě dotyku linie rozpočtu s dosažitelnou křivkou se sklon linie rozpočtu (tj. poměr P% a Fy) sklonu indiferenční křivky (MRS - tj. poměru MUx a MUy)- Opět se dostáváme k zákonu rovnosti, tentokrát za předpokladu přímé neměřitelnosti užitku. i) V bodě dotyku linie rozpočtu s ( … ) dosažitelnou ( … ) křivkou se sklon linie rozpočtu (tj. poměr P% a Fy) ( … ) sklonu indiferenční křivky (MRS - tj. poměru MUx a MUy)- Opět se dostáváme k zákonu rovnosti ( … ), tentokrát za předpokladu přímé neměřitelnosti užitku. maximálně, indiferenční, rovná, MU

67 3.6. Správně doplňte následující tvrzení: j) Rovnováhou spotřebitele (přesněji optimem spotřebitele) označujeme takovou situaci, ve které spotřebitel maximalizuje při daném a cenách statků; tj. nachází takovou kombinaci statků, která při daném důchodu a cenách nejlépe uspokojuje jeho. j) Rovnováhou spotřebitele (přesněji optimem spotřebitele) označujeme takovou situaci, ve které spotřebitel maximalizuje ( … ) při daném ( … ) a cenách statků; tj. nachází takovou kombinaci statků, která při daném důchodu a cenách nejlépe uspokojuje jeho ( … ). užitek, důchodu, potřeby


Stáhnout ppt "TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE. OBSAH Linie rozpočtu Indiferenční křivky Definice Pohyb po indiferenční křivce Speciální tvary indiferenčních křivek Indiferenční."

Podobné prezentace


Reklamy Google