Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ. Základní složky životního prostředí (dle § 2 zákona č. 17/1992 Sb. O ŽP) Ovzduší Voda Půda Horniny Organismy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ. Základní složky životního prostředí (dle § 2 zákona č. 17/1992 Sb. O ŽP) Ovzduší Voda Půda Horniny Organismy."— Transkript prezentace:

1 ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

2 Základní složky životního prostředí (dle § 2 zákona č. 17/1992 Sb. O ŽP) Ovzduší Voda Půda Horniny Organismy Energie Ekosystémy

3 Ovzduší Člověk nemůže žít bez dýchání kyslíku zředěného inertním plynem, přičemž ve vzduchu má právě vhodnou směs kyslíku a dusíku.

4 Průměrné složení „čisté“ přízemní atmosféry a setrvání jednotlivých složek objemová koncentraceprůměrná doba setrvání stáléN 2 - dusík78,084 % roků O 2 - kyslík20,946 %5 000 roků Ar - argon0,934 %- Ne - neon18,8 ppm- He - helium5,24 ppm roků Kr - krypton5,24 ppm- Xe - xenon0,087 ppm- proměnlivéCO 2 - oxid uhličitý330 ppm5 až 6 roků CH 4 - methan1,3 až 1,6 ppm4 až 7 roků H 2 - vodík0,5 ppm6 až 8 roků N 2 O - oxid dusný0,25 až 0,35 ppm25 roků O 3 - ozon0,01 až 0,05 ppm2 roky velmi proměnlivéH 2 O - voda40 až ppm10 dní CO - oxid uhelnatý0,5 až 0,25 ppm0,2 až 0,5 roků NO 2 - oxid dusičitý0,0001 až 0,005 ppm8 až 10 dní NH 3 - amoniak0,0001 až 0,001 ppm5 dní SO 2 - oxid siřičitý0,00003 až 0,003 ppm2 dny

5 Znečišťující látky v ovzduší Je známo několik stovek látek znečišťujících ovzduší. Nejčastěji se ZL rozdělují podle: skupenství (pevné, kapalné, plynné) chemického složení (sloučeniny síry, dusíku, kyslíku, uhlíku, hologenové, ostatní) míry škodlivosti (jako samostatná skupuina ZL ovzduší jsou uváděny pachy)

6 Dynamika znečišťování ovzduší Emise Transmise Imise

7 Tuhé a kapalné ZL v ovzduší Vytvářejí se vzduchem dvojfázové disperzní systémy Podle stability disperzního systému dělíme tyto ZL na: Prachy – malé částice tuhých látek, které po rozptýlení v klidném disperzním systému mají pádovou rychlost (volného pádu) Aerosoly – tuhé a kapalné částice, které po rozptýlení v klidném disperzním systému tvoří stabilní systém

8 Rozdělení aerosolů Podle vzniku: disperzní (kouře, …) kondenzační (mlhy, opary, …) Podle původu: přirozené (zvířený prach, sůl, …) umělé (průmysl, doprava, …) Podle velikosti: (viz. obr.) z hlediska lidského zdraví jsou nejnebezpečnější v intervalu 0,25 - 0,5 μm, které jsou zadrženy v plicních sklípcích; větší jsou zadrženy v dýchacích cestách (nosem), menší jsou vydechovány

9 Plynné znečišťující látky Do ovzduší se dostávají: i přírodní cestou (fotochemické reakce, vulkanická činnost, elektrické výboje, …) především lidskou činností (spalování, průmyslové technologie, …)

10 Sloučeniny síry Oxid siřičitý SO 2 Zdroje – energetika, metalurgický, koksárenský a chemický průmysl Působení na člověka – poškozuje především dýchací systém (astma, bronchitida, rozedma plic, choroby krevního oběhu). nad 100 μg/m 3 – dráždění očí a horních cest dýchacích nad 500 μg/m 3 – ovlivnění činnosti mozkové kůry Působení na rostliny – poškozuje fotosyntetický aparát (poškození keřů, stromů, celých porostů), již při malých koncentracích hynou lišejníky Kyselé deště SO 2 + ½ O 2 + záření  SO 3 SO 3 + H 2 O  H 2 SO 4 uvolňují z půdy kovové ionty – úhyn půdních mikroorganismů, znehodnocení vody, poškození vodních živočichů, … V ČR emisní a imisní limity (IH d – 150 μg/m 3, IH k – 500 μg/m 3 )

11 Sloučeniny síry Oxid sírový SO 3 Zdroje – oxidace SO 2, spalování Působení – okamžitě reaguje se vzdušnou vlhkostí na aerosol H 2 SO 4, jehož částice mohou pronikat hluboko do plic s dráždivým účinkem horším než SO 2 (spasmy, poškození sliznic průdušek) Kyselé deště Sulfan H 2 S Zdroje 97% přírodní (rozklad organických látek, vulkanická činnost, z ložisek ropy a zemního plynu, …) 3% antropogenní (chemický průmysl, čištění vod, rafinérie ropy, …) Působení – vysoká toxicita a odpudivý zápach  velmi nízká NPK

12 Sloučeniny dusíku Oxidy dusíku NO x (NO a NO 2 ) V atmosféře i další oxidy dusíku, které ale neoznačujeme jako ZL Zdroje – spalování (včetně automobilů), chemický průmysl, bakteriálně Fyziologické působení – váží se na červené krevní barvivo a zhoršují přenos kyslíku z plic do krevního oběhu, podporují onemocnění dýchacích cest, (podpora vzniku nádorových onemocnění ?) Podílejí se na vzniku smogů Působení na ozon (přízemní) 2 NO + O 2  2 NO 2 NO 2 + záření  NO + O O + O 2  O 3 Kyselé deště 2 NO 2 + H 2 O  HNO 3 + HNO 2 3HNO 2  HNO 3 + H 2 O + 2 NO ři vyšších koncentracích možnost úhynu ryb a přemnožení některých vodních rostlin V ČR emisní a imisní limity (IH d – 100 μg/m 3, IH k – 200 μg/m 3 )

13 Sloučeniny dusíku Amoniak (čpavek) NH 3 Nepatří mezi významné ZL Zdroje přírodní – rozkladem bílkovin ve vodě a půdě antropogenní – koksovny, chemický průmysl Výrazný zápach V ovzduší je neutralizován kyselými látkami na amonné soli

14 Sloučeniny kyslíku Je na Zemi nejrozšířenějším prvkem (49,4%) Oxidy (SO 2, SO 3, NO, NO 2, CO, CO 2, …) Ozon O 3 (přízemní) Zdroje – fotochemické reakce (fotolýzou NO 2 a uhlovodíků), … Působení na živočichy – toxický, vysoce agresivní, způsobuje alergie nad 200 μg/m 3 dráždění očí, sliznic v nose, kašel, bolesti hlavy nad 4000 μg/m 3 poškození dýchacího ústrojí nad μg/m 3 smrt Působení na rostliny – zpomaluje jejich růst a vývin kořenového systému, narušuje voskový povlak jehlic a listů a poškozuje chloroplasty Hubí bakterie Nejvyšší přípustná osmihodinová koncentrace 160 μg/m 3

15 Sloučeniny uhlíku Oxid uhličitý CO 2 Zdroje – spalování, dýchání, rozklad org. látek, vulkanická činnost, … Není toxický Významný skleníkový plyn Část CO 2 se váže fotosyntézou v rostlinách, část v oceánech Oxid uhelnatý CO Zdroje – spalování (nedokonalé), vulkanická činnost Fyziologické působení – silně toxický, s krevním barvivem vytváří pevný karboxyhemoglobin  omezení přenosu kyslíku Část CO přechází fotochemicky na CO 2, část spotřebují půdní bakterie

16 Sloučeniny uhlíku Těkavé organické látky (VOC) Alkany, alkeny, aromáty, alkoholy, aldehydy, ketony, estery, étery, aminy, monokarboxylové kyseliny Zdroje – rozpouštědla, paliva, barvy, čistící přípravky, kosmetika, … Některé jsou toxické nebo karcinogenní Některé negativně působí na ozonovou vrstvu Podílejí se na vzniku smogů

17 Sloučeniny uhlíku Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) Nejsilnější účinky má benzo(a)pyren C 22 H 14 Dále např. dibenzo(a,h)antracen, benzo(e)pyren, … V ŽP se obvykle nevyskytují jednotlivě, ale tvoří směsi Zdroje – nedokonalé spalování, provoz motorových vozidel, saze, dehet, … Fyziologické účinky – některé jsou karcinogenní a genotoxické Rozklad jsou poměrně stabilní rychlost rozkladu ovlivněna nosičem v půdě rozkládány půdními bakteriemi V ČR imisní limit Ih k = Ih d = 0,001 μg/m 3

18 Halogenové sloučeniny Anorganické halogenové sloučeniny HF, HCl, … Především se z nich uvolňuje fluor a chlor Fluor do ovzduší se jeho sloučeniny dostávají hlavně v okolí hliníkáren těžce poškozuje rostliny hovězí dobytek – fluoróza u lidí může vyvolat chronické otravy, kostní změny, poškození zubů Chlor zdrojem je především výroba plastů a farmaceutický průmysl toxický podílí se na kyselých deštích

19 Halogenové sloučeniny Organické halogenové sloučeniny Pesticidy látky používané proti škodlivým živočichům, rostlinám, houbám, … složité organické sloučeniny velmi mnoho druhů Zdroje vytvořil je úmyslně člověk (především zemědělství) Negativní působení individuální - mohou poškozovat rostliny, živočichy, materiály hromadění v trofické pyramidě Rozklad účinkem fyzikálně chemických faktorů (voda, světlo, bakterie, …) často velmi stabilní

20 Halogenové sloučeniny Organické halogenové sloučeniny Polychlorované bifenyly (PCB) možno vyrobit cca 100 druhů stálost, nehořlavost Zdroje vytvořil je člověk (především zemědělství) nátěry (plastičnost) nábytkářský průmysl (náhrada vosků) plasty (změkčovadla) přídavek k pesticidům (plnidla) Fyziologické účinky hromadění v trofické pyramidě kumulace v tukových tkáních, snížení obranyschopnosti, zvětšení sleziny, vysoká hepatoxicita až hepakarcinogenita

21 Halogenové sloučeniny Organické halogenové sloučeniny Polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF) = DIOXINY stabilní - polutanty v ŽP Zdroje spalování (TKO, hnědé uhlí, impreg. dřevo, oleje, PVC, Cl) obalovny asfaltové drtě Fyziologické účinky toxické, hepatoxické (játra), teratogenní, neurologické účinky

22 Halogenové sloučeniny Organické halogenové sloučeniny Freony (CFU, CFC) Vlastnosti mnoho druhů stabilní (i stovky let) malá hořlavost, zápalnost, výbušnost velká těkavost Použití chladicí média klimatizace rozpouštědla pěnové materiály hnací plyn Negativní působení nejsou toxické poškozují ozónovou vrstvu skleníkový efekt


Stáhnout ppt "ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ. Základní složky životního prostředí (dle § 2 zákona č. 17/1992 Sb. O ŽP) Ovzduší Voda Půda Horniny Organismy."

Podobné prezentace


Reklamy Google