ZS 2010 - 11 Pracovní právo ZS 2010-11.

Prezentace na téma: "ZS 2010 - 11 Pracovní právo ZS 2010-11."— Transkript prezentace:

1 ZS Pracovní právo ZS

2 Odměňování za práci Ilona Kostadinovová Kontakt: ilda@seznam.cz
Web:

3 Osnova: Odměňování za práci – pojem, význam a základní charakteristika Základní prameny práva v oblasti odměňování zaměstnanců Mzda, naturální mzda Plat Odměna Náhrada mzdy při překážkách v práci Příplatky ke mzdě Zvláštní druhy odměn, prémie, nepeněžité formy odměny Srážky ze mzdy

4 Ústavněprávní základ – čl. 28 Listiny základních práv a svobod,
z. č. 2/1993 Sb., v platném znění Právo na spravedlivou odměnu za práci Právo na uspokojivé pracovní podmínky

5 Spravedlivá odměna za práci
Čl. 28 LZPS, z. č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR Lze se domáhat v mezích zákonů, které byly k realizaci vydány, čl. 41 odst. 1 LZPS Zákaz diskriminace – §§ 16, 17 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v pl. znění

6 Odměňování zaměstnanců obecně
Práce za úplatu je základním znakem závislé práce, § 2 odst. 4 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v pl. Znění Odměňování souvisí s obecnou konstrukcí právní úpravy pracovněprávních vztahů v určitém období v rámci ústavního a politického systému V teorii a praxi se rozlišuje několik funkcí mzdy: a) Stimulační (motivační) – spojení složek a forem mzdy akcentuje závislost na žádoucím výkonu b) Regulační – tržní hodnota práce, reguluje nabídku a poptávku po pracovní síle na trhu práce, význam v oblasti zaměstnanosti, vliv na ekonomickou situaci zaměstnavatele c) Kompenzační – v závislosti na pracovním prostředí či podmínkách práce, příplatky za ztížené prac. prostř, za práci v noci, za směnnost, za práci na odloučeném pracovišti apod. d) Alimentační (sociální) – vliv na životní úroveň zaměstnance a celé jeho rodiny

7 Základní zásady pracovněprávních vztahů, § 13 ZP
Zaměstnavatel – nesmí přenášet riziko výkonu závislé práce na zaměstnance. Zaměstnavatel nesmí ukládat peněžité postihy za porušení povinností, § 13 odst. 2 písm. f) ZP. Nesmí sjednat zajištění závazku, výj. konkurenční doložka, srážky ze mzdy, § 13 odst. 2 písm. g) ZP.

8 Odměňování za práci Část šestá zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody Podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků MZDA Peněžité plnění Plnění peněžité hodnoty – naturální mzda (§119 ZP) V podnikatelské sféře - § 109 odst. 2 ZP, §§ ZP PLAT V rozpočtové sféře - § 109 odst. 3, §§ ZP ODMĚNA z dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti - § 109 odst. 5 ZP

9 Sjednání, stanovení, určení
Mzdový výměr Pracovní smlouva Jiná smlouva Vnitřní mzdový předpis Kolektivní smlouva

10 Minimální mzda a zaručená mzda
Vztahuje se rovněž na odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 8.000, - Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu - upraveno v n. v. 567/2006 Sb. Zaručená mzda (dříve minimální mzdové tarify) Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce, přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin

11 Mzda - §§ 113 – 121 ZP Za práci přesčas Za práci ve svátek
Za noční práci Za práci v sobotu a v neděli Při uplatnění konta pracovní doby

12 Plat - §§ 122-137 ZP Platové tarify Příplatky za noční práci
Příplatky za práci v sobotu a v neděli Práce přesčas Práce ve svátek Ztížené pracovní prostředí Zvláštní příplatek Příplatek za rozdělenou směnu Osobní příplatek Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah Specializační příplatek pedagogického pracovníka

13 Odměna - § 138 ZP Výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají - v dohodě o provedení práce (lze sjednat ústně či písemně, § 75 ZP - nebo v dohodě o pracovní činnosti (musí být sjednána písemně, jinak je neplatná), § 76 ZP Jde o podstatnou náležitost dohod

14 Mzdové předpisy Vnitřní mzdový předpis neboli mzdový/platový řád je vydáván v rámci daném zákoníkem práce a k němu vydaných prováděcích předpisů a stanoví pravidla pro poskytování mezd. § 307 odst. 1 ZP – zakládá-li mzdový výměr právo na plnění v menším rozsahu než vyplývá ze smlouvy, popř. než stanoví vnitřní předpis, je v dotčené části neplatný § 307 odst. 2 ZP – přísluší-li zaměstnanci více stejných práv, přísluší mu jen jedno, a sice to, které zaměstnanec určí

15 Průměrný výdělek, hrubá mzda, superhrubá mzda
Slouží pro výpočet tzv. náhrad mzdy za pracovní volno Započítává se základní mzda a případné odměny, mzda z práci přesčas, příplatek za práci v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek Zohledňují se příjmy za poslední 3 měsíce Srážky: Hrubá mzda - pojistné – na sociální a zdravotní pojištění z hrubé mzdy zaměstnance Superhrubá mzda je součtem pojistného plus hrubé mzdy a tvoří základ pro výpočet zálohy na daň – 15%.

16 Srážky z příjmu § 145-190 ZP § 327 ZP dohoda o srážkách ze mzdy
§ 13 odst. 1 písm. g) – zaměstnavatel nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávní vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu Srážky bez souhlasu zaměstnance - § 147 ZP § 327 ZP – dohoda o srážkách ze mzdy, které nesmí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí, § 299 občanského soudního řádu, z. č. 99/1963 Sb., v platném znění Nezabavitelný příjem!

17 Stanovení nezabavitelné části příjmu
§§ 145 – 150 zákoníku práce Zákon č. 119/2001 Sb., postup při souběhu více příjmů Součet 2/3 částky životního minima jednotlivce (3126, - Kč – z. č. 110/2006 Sb.) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v obci od 5000 do obyvatel = 2659,- Kč (§26 zákona č. 117/1995 Sb.). 2/3 z Kč = 3856, 66 Kč. Na každou vyživovanou osobu se zvýší nezabavitelná část příjmu o 25% a nakonec se zaokrouhlí na celé Kč nahoru. Do čistého příjmu se započítává i odstupné, odbytné, odchodné…..jubilejní odměny a odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

18 § 146 a 327 zákoníku práce Od se nemusí srážet různé dohody jako jsou půjčky, hypotéky atd., nejsou-li nařízeny soudem nebo exekutorem. Dohoda o srážkách ze mzdy bude respektována podle dosavadních předpisů, pokud nabyla účinnosti do , po tomto datu pouze jde-li o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

19 Pracovní cesta a cestovní náhrady (výdaje poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, §151 a násl. ZP) Pracovní cesta je časově omezené vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce, § 42 ZP. Jen na základě dohody se zaměstnancem. Rovněž cesta v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, § 152 písm. c). Krácení stravného. Přerušení pracovní cesty. Vyúčtování.

20 Překážky v práci Právem uznané skutečnosti, které brání zaměstnanci v plnění pracovních povinností a zaměstnavateli v přidělování práce, a to zpravidla dočasně. Zaměstnanec nemusí práci konat a jeho nepřítomnost v práci je omluvena. ZP a prováděcí nařízení vlády stanoví, za jakých podmínek a v jakém rozsahu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy za dobu, kdy práci nekoná. Na straně zaměstnanec Na straně zaměstnavatele

21 Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
Převedení zaměstnance na jinou práci jen se souhlasem – výslovný či konkludentní - § 41 odst. 5 ZP Prostoj Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy 》 lze převést zaměstnance na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jen pokud zaměstnanec s převedením souhlasí

22 Překážky v práci na straně zaměstnavatele
Prostoje, § 207 odst. 1 – 80% prům. výdělku Nepříznivé povětrnostní vlivy, § 207 odst. 2 – 60% prům. výdělku Jiné překážky - § 208 prům. výdělek Částečná nezaměstnanost, § 209 – nejméně 60% prům. výdělku Doba na pracovní cestě, která spadá do pracovní doby a neplní-li v ní zaměstnanec pracovní úkoly – překážka v práci na straně zaměstnavatele – mzda se nekrátí

23 Překážky v práci na straně zaměstnance, § 191 a násl. ZP
Dočasná pracovní neschopnost, §§ Mateřská a rodičovská dovolená, §§ Jiné důležité osobní překážky v práci, § 199 – prováděcí nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (nahradilo přílohu k n. v. 108/1994 Sb.) Překážky v práci z důvodu obecného zájmu, § 200 Výkon veřejné funkce, § 201 Výkon občanské povinnosti, § 202 Jiné úkony v obecném zájmu, § 203 Školení, příprava nebo studium, § 205

24 1. Vyšetření nebo ošetření
N. v. č. 590/2006 Sb., příloha – Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci: 1. Vyšetření nebo ošetření 2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce 3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků 4. Znemožnění cesty do zaměstnání 5. Svatba 6. Narození dítěte 7. Úmrtí 8. Doprovod 9. Pohřeb spoluzaměstnance 10. Přestěhování 11. Vyhledání nového zaměstnání

25 Odborné články k dané tématice:
Jouza, L. : Změny v právní ochraně zaměstnanců při nevyplacení mzdy, Národní pojištění č. 8-9/2009, Kostadinovová, I. : Srážky ze mzdy, Nechutná, J., Flajšhansová, V., Kostadinovová, I. : Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti od , Kostadinovová, I. : Péče zaměstnavatele o kulturní a sociální podmínky zaměstnanců aneb zaměstnanecké výhody zajímavé rovněž pro zaměstnavatele,

26 Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění novely č. 217/2009 Sb. účinné od 20. července 2009, v návaznosti na insolvenční zákon, z. č. 182/2006 Sb., v platném znění Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel dluží mzdu, se může přihlásit o svůj nárok na úřadu a práce, v jehož obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel, a současně může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Úřad práce zveřejňuje na úřední desce informace o podání insolvenčního nárvhu na určitý podnik. Lze uplatnit mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období, nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za rozhodné období, které je maximálně 6 měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíce po zahájení. 3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, je-li podán insolvenční návrh u příslušného krajského soudu ČR na zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti: 1. Zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit 2. Neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti Celkově lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné mzdy v národním hospodářství v době podání návrhu na insolvenční řízení, 1. květen 2009 – 30. duben 2010 je to ,- Kč. 1,5 násebek činí ,- Kč, maximálně lze vyplatit za období 3 měsíců 1 zaměstnanci tedy částku ,- Kč.

27 Příjemný a pohodový zbytek dnešního dne přeji.
Děkuji za pozornost. Příjemný a pohodový zbytek dnešního dne přeji. Ilona Kostadinovová