Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Robert Král Poruchy krystalové mříže.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Robert Král Poruchy krystalové mříže."— Transkript prezentace:

1 Robert Král Poruchy krystalové mříže

2 Typy poruch Veškeré reálné látky v pevném skupenství obsahují - strukturní poruchy - prostorově ohraničené neuspořádané oblasti. Tyto heterogenity mohou existovat - v mikroskopickém měřítku - v makroskopickém měřítku, od chybících či posunutých atomů až po jevy viditelné pouhým okem. Většina materiálů pro technologické použití má strukturu složenou z velkého množství jednotlivých zrn (krystalů), tj. je polykrystalická. Hranice mezi těmito zrny je evidentně třeba považovat za poruchy struktury materiálů. Další relativně prostorově rozsáhlé poruchy jako jsou bubliny plynů, vměstky jiných materiálů a trhliny potom nalézáme rozptýlené uvnitř zrn kovových nebo keramických materiálů. Tyto rozsáhlé poruchy ale vznikají v důsledku zpracování a my se jimi nebudeme zabývat. Naopak, zaměříme se na defekty v atomárním měřítku.

3 Typy poruch V rámci každého jednotlivého zrna jsou atomy pravidelně uspořádány v souladu se základní strukturou krystalu, nicméně může docházet k různým odchylkám, které se nazývají poruchy krystalové mříže. Vakance- intersticiál Vrstevná chybaDislokace Dutina

4 Typy poruch Na rozdíl od krystalů nemají skla uspořádání na dlouhou vzdálenost (angl. long-range order), budeme se proto zabývat poruchami krystalů. Bodové poruchy Vakance, což jsou neobsazené pozice atomů) Intersticiály, kde se atom nachází mezi normálními pozicemi atomů Čarové poruchy, kam patří dislokace Plošné poruchy Vrstevnaté chyby (angl. stacking fault) Dvojčatové hranice (twin boundaries) Objemové poruchy Dutiny, bubliny plynů Vměstky jiných materiálů Nadále budeme v případě kovových a keramických krystalů používat následující dělení poruch:

5 Bodové poruchy v kovech Ze všech poruch krystalové mříže je vakance jediný defekt, který je v materiálu přítomen ve významné koncentraci ve stavu termodynamické rovnováhy. Koncentrace vakancí roste exponenciálně s rostoucí teplotou, jak je ukázáno na následujícím obrázku. Koncentrace vakancí [10 -4 ] Teplota [°C] Obr. Rovnovážná koncentrace vakancí v závislosti na teplotě pro hliník Vakance vznikne vyjmutím atomu z jeho pozice v krystalu a umístěním na v jiné vhodné pozici. Vhodnými místy je volný povrch krystalu, hranice zrna nebo prázdná polorovina hranové dislokace.

6 Bodové poruchy v kovech Místa, kde je možné umístit atom, který takto vytvoří vakanci, se nazývají zdroje vakancí (angl. vacancy sources).Vakance vnikne za podmínky, že je k dispozici dostatečná energie pro vyjmutí a přemístění atomu, např. díky tepelné aktivaci. Jestliže E f označíme energii potřebnou pro vytvoření jedné takové poruchy (obyčejně ji udáváme v eV na jeden atom), je celková energie odpovídající n takovým poruchám nE f. Se vznikem vakancí je spojen vzrůst entropie, která je určena vztahem S = k ln W, kde W je počet způsobů, jak lze rozdělit n poruch a N atomů na N + n bodech krystalové mříže, tj. (N + n)!/n!N!. Potom změna volné energie G, nebo v tomto případě F, krystalu s n poruchami oproti dokonalému krystalu je F = nE f - k T ln [(N + n)!/n!N!] a použitím Stirlingova pravidla, N! = N ln N, dostáváme F = nE f - k T ln [(N + n)ln(N + n) – n ln n – N ln N]

7 Bodové poruchy v kovech Pro rovnovážnou hodnotu n platí, že je volná energie minimální a tedy dF/dn=0, viz obrázek. Derivací rovnice pro F dostaneme 0 = E f - k T ln [(N + n) - ln n ] = E f - k T ln [(N + n)/n ] takže N je obvykle mnohem větší než n, takže výraz můžeme použít pro vyjádření atomární koncentrace, c, mřížkových vakancí n/N = exp [- E f / kT] Obr. Změna energie krystalu po přidání n vakancí Energie

8 Bodové poruchy v kovech Přesnější výpočet koncentrace vakancí v dokonalé mřížce při teplotní rovnováze ukazuje, že ačkoli je c dáno především Boltzmannovým faktorem exp [- E f / kT], vliv vakance na vibrační vlastnosti mřížky vede rovněž k entropnímu členu, který je nezávislý na teplotě a obvykle je udáván jako exp [S f / k]. Koncentraci vakancí potom můžeme psát c = n/N = exp [S f / k] exp [- E f / kT] = A exp [- E f / kT] Hodnotu entropního členu není možné přesně určit. Pohybuje se v řádu jednotek a obvykle je pro jednoduchost uvažován roven 1. Rovnovážná koncentrace vakancí prudce roste s teplotou díky exponenciálnímu tvaru výrazu a pro většinu běžných kovů dosahuje hodnoty zhruba v blízkosti bodu tání. Např. kT za pokojové teploty (300 K) je ~1/40 eV a pro hliník je E f = 0.7 eV, takže při 900 K je

9 Bodové poruchy v kovech S klesající teplotou, musí c klesat tak, aby se udržela rovnováha a aby toho bylo možné docílit, vakance musí migrovat na ta místa ve struktuře, kde mohou být anihilovány, jako jsou například volné povrchy, hranice zrn a dislokace. Poruchy se v mřížce pohybují tak, že procházejí maximy energie mezi sousedními atomovými pozicemi s frekvencí kde ν 0 je frekvence vibrace defektu v příslušném směru, S m je nárůst entropie a E m je nárůst interní energie spojený s procesem. Koeficient samodifůze v čistém kovu závisí na energii nutné k vytvoření vakance E f a energii nutné pro její pohyb E m E SD = E f + E m Je zřejmé, že v atomárním měřítku jsou volné povrchy a hranice zrn ve značné vzdálenosti, takže dislokace uvnitř zrna nebo krystalu jsou nejvhodnějším místem pro anihilaci vakancí.

10 Obr. Šplhání dislokací (a) a (b) s následnou anihilací (c) a (d) s vytvořením vakance Bodové poruchy v kovech K anihilaci vakancí dochází na hraně „nadbytečné“ poloroviny dislokace jak je ukázáno na obr. (a) a (b) vlevo. Anihilace vakancí způsobí tzv. šplhání dislokace (angl. dislocation climb), kterému se budeme blíže věnovat později. Proces anihilace vakancí probíhající v důsledku zachování termodynamické rovnováhy je samozřejmě reversibilní. Při zvýšení teploty hranice zrn a dislokace emitují vakance, viz obr. (c) a (d) vlevo. Vakance jsou velmi důležité pro porozumění řady procesů. Energie vzniku intersticiálu je mnohem vyšší, zhruba 4 eV, jejich koncentrace i u bodu tání je jen ~ a mají proto mnohem menší význam.

11 Koncentrace bodových poruch a žíhání Měření elektrického odporu ρ je jednou z nejjednodušších a nejcitlivějších metod pro určování koncentrace bodových poruch. Bodové poruchy silně rozptylují elektrony, přičemž nárůst rezistivity po kalení (angl. quenching) Δρ může být popsáno rovnicí Δρ = A exp [- E f / kT Q ] kde A je konstanta zahrnující entropii vzniku vakance, E f je energie vzniku vakance a T Q je teplota kalení. Pokud měříme rezistivitu po kalení z různých teplot, můžeme určit E f pokud vyneseme Δρ vůči 1/T Q. Aktivační energii E m pro pohyb vakancí můžeme určit z rychlosti úbytku vakancí žíháním (ang. Annealing) při různých teplotách žíhání. Rychlost žíhání je nepřímo úměrné době, za kterou dosáhneme určité „vyžíhané“ rezistivity. Tudíž 1/t 1 = A exp [- E m / kT 1 ] a 1/t 2 = A exp [- E m / kT 2 ] a vyloučením A dostáváme ln (t 2 /t 1 ) = E m [(1/T 2 ) – (1 /T 1 )] kde E m je jedinou neznámou

12 Koncentrace bodových poruch a žíhání Hodnoty E m a E f pro různé materiály jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. Hodnoty energie vzniku E f a pohybu E m vakance pro některé kovové materiály spolu s hodnotou samodifůze E SD Při vysokých teplotách umožňuje vysoká rovnovážná koncentrace vakancí vznik komplexů divakancí nebo dokonce i trivakancí, v závislosti na hodnotě příslušné vazebné energie. V případě rovnováhy mezi (jedno)vakancemi a divakancemi je platí pro celkovou koncentraci vakancí c v = c 1v + 2c 2v

13 Koncentrace bodových poruch a žíhání Koncentrace divakancí je potom dána vztahem c 2v = A z c 1v 2 exp [B 2 /kT] kde A je konstanta zahrnující energii vzniku divakance, B 2 je vazební energie páru vakancí, jejíž velikost je odhadována na eV a z je konfigurační faktor. Migrace divakancí je snažší než migrace vakancí a aktivační energie pro migraci divakancí je tudíž o něco nižší než E m u (mono)vakancí. Nadbytečné bodové poruchy jsou odstraňovány z materiálu díky migraci do oblasti s nespojitostí ve struktuře (např. volným povrchům, hranicím zrn nebo dislokacím) a následné anihilaci. Průměrný počet atomárních skoků před anihilací je n = Azνt exp [-E m /kT a ] kde A je konstanta (~1) zahrnující entropii migrace, z je koordinační konstana (počet pozic pro nejbližší přeskok), ν je Debyova frekvence (~10 13 ), t je čas při teplotě stárnutí (angl. ageing) T a a E m energie migrace poruchy.

14 Jestliže je kov zakalen z vysoké teploty a obsahuje díky tomu vysoký počet vakancí, proces žíhání probíhá ve dvou fázích, viz obrázek. Stádium I se nachází v oblasti pokojové teploty a má aktivační energii ~0.58 eV. Stádium II se nachází v °C a má aktivační energii ~1.58 eV. Pokud materiál obsahuje jak vakance tak i intersticiály, je proces zániku nadbytečných bodových poruch složitější. Obr. Průběh rezistivity po zakalení v závislosti na teplotě žíhání u hliníku. Koncentrace bodových poruch a žíhání

15 Následující obrázek znázorňuje „žíhací“ křivku pro měď vystavenou neutronovému záření. Obr. Průběh rezistivity způsobené neutronovým zářením v závislosti na teplotě žíhání pro měď. Rezistivita klesá prudce při zhruba 20K, kdy začínají migrovat intersticiály s aktivační energií E m ~ 0.1 eV. Ve stádiu I tudíž dochází k odžíhání většiny Frenkelových poruch (párů vakance-intersticiál). Stádium II se přičítá uvolňování intersticiálů z pastí představovaných nečistotami. Stádium III v oblasti pokojové teploty je pravděpodobně spojeno s anihilací intersticiálů a přímo nesousedících vakancí. Ve stádiu IV se vytváří dislokační smyčky, dutiny aj. a ve stádiu V tyto zanikají samodifůzí.


Stáhnout ppt "Robert Král Poruchy krystalové mříže."

Podobné prezentace


Reklamy Google