Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Fyziologické základy rozvoje síly v kontextu sportovního výkonu Mgr. Michal Botek, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Fyziologické základy rozvoje síly v kontextu sportovního výkonu Mgr. Michal Botek, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Fyziologické základy rozvoje síly v kontextu sportovního výkonu Mgr. Michal Botek, Ph.D.

2 pohybová schopnost překonat, udržet nebo brzdit určitý odpor. Pojem síla (svalová) “as maximal force that muscle can develop during a single contraction“

3 Síla jako determinant sportovního výkonu : vysoké uplatnění : při překonávání vysokého odporu náčiní (vzpírání, vrhy, hody) : vlastního odporu těla (gymnastika – kruhy, kun, bradla, skoky, odrazy, atd.)

4 nižší uplatnění: : aktivní překonávání odporu soupeře (úpolové sporty) : odpor prostředí (plavání, veslování, kanoistika,…) Síla jako determinant sportovního výkonu

5 Síla vytrvalostní absolutní rychlá - explosivní

6 Kosti Klouby - vazy Svaly Pohybový systém

7 -pevnost a pružnost -chrání orgány -umožňuje pohyb (úpony svalů) 1. kosti 2. klouby

8 3. svaly Příčně pruhované (kosterní) Sarkomera

9 25% organické látky 75% voda Funkční složka: myofibrily obsahující stažitelná myofilamenta, tvořená strukturálními proteiny: kontraktilní – aktin a myozin pružnost svalu - titin, nebulin regulační – tropomyozin, troponin myoglobin, ATP, CP, enzymy, glykogen, z části tuky Složení kosterního svalu

10 specializovaná tkáň k pohybu – kontrakcí (stahem) svalu se vytváří napětí, to se přenáší na kosti a výsledkem je pohyb. Svalová tkáň - specializovaná tkáň k pohybu – kontrakcí (stahem) svalu se vytváří napětí, to se přenáší na kosti a výsledkem je pohyb. Vlastnosti kosterního svalu Excitabilita (dráždivost) – schopnost přijímat podněty a reagovat na ně Kontraktilita – schopnost zkrácení Elasticita – schopnost návratu do výchozího stavu

11 Mechanizmus svalové kontrakce Impuls z centrální nervové soustavy Vybuzení elektrického potenciálu Interakce Ca 2+ s troponinem a tropomyosinem – zrušení troponin, tropmyosinového komplexu Pohyb filament

12 Motorická jednotka : nervosvalové spojení, MJ od 5 do 1000 svalových vláken : diferenciace přesnosti pohybu – 0.01 s

13 Regulace síly svalové kontrakce je řízena z CNS a závisí na počtu nervových impulsů (fire rate) : je řízena z CNS a závisí na počtu nervových impulsů (fire rate) 1) zvyšování frekvence nervových impulzů 2) zvyšování počtu součastně se kontrahujících vláken 2) zvyšování počtu součastně se kontrahujících vláken 80 ms 30 Hz

14 Typy svalových vláken  TYP I. – pomalá (slow oxidative)  TYP I. – pomalá (slow oxidative) : vyšší obsah myoglobinu : větší počet mitochondrií, enzymy aerobního metabolismu : odolávají únavě, vysoce kapilarizované  TYP II. A – rychlá oxydativní (fast oxidative)  TYP II. A – rychlá oxydativní (fast oxidative) : snižuje se obsah myoglobinu : vyšší počet glykolytických enzymů než v I. : méně kapilarizovaná : méně kapilarizovaná  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic)  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic) : vysoká koncentrace a aktivita glykolytických enzymů : rychle unavitelná : vysoká schopnost generovat svalovou sílu

15 Aktivace svalových vláken rychlost vs odpor  TYP I. – pomalá (slow oxidative)  TYP I. – pomalá (slow oxidative) : při pomalých pohybech nebo nižším odporu (<20 %) : fire rate od 5 do 15 Hz : ↑ odpor = aktivace více MJ  TYP II. A – rychlá oxydativní (fast oxidative)  TYP II. A – rychlá oxydativní (fast oxidative)  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic)  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic) : vysoká rychlost a nízký odpor : vysoká impulzace (do 20 až 30 Hz) : ↑ odpor= aktivace MJ s nižší rychlostí stahu

16 Typologie svalové činnosti DYNAMICKÁ délka svalu se mění, síla překonává odpor, segmenty těla vyvíjejí mechanický pohyb, označovaná za izotonickou KONCENTRICKÁ pozitivní práci, směr pohybu tělesa je shodný se směrem působící síly, sval se při pohybu zkracuje IZOKINETICKÁ zvláštní druh svalové síly, při které je rychlost kontrakce konstantní EXCENTRICKÁ sval se při pohybu prodlužuje, úhel mezi segmenty těla se zvětšuje, výsledkem je brzdivý pohyb STATICKÁ délka svalu se nemění, nedochází ke změně úhlu mezi segmenty těla, bývá označována i názvem izometrická PLYOMETRICKÁ svalová činnost vycházející z kombinace excentrické kontrakce s bezprostředně navazující kontrakcí koncentrickou

17 ROZVOJ SÍLY A JEHO TEORIE

18 SUPERKOMPENZACE DVOUFAKTOROVÁ TEORIE (Zatsiorsky, 1995) 1/3 fitness

19 PROMĚNNÉ U ROZVOJE SÍLY ODPOR RYCHLOSTPROVÁDĚNÍ ČAS POČETOPAKOVÁNÍ INTERVALODPOČINKU

20 ODPOR : různé typy břemen : hmotnost vlastního těla : silový odpor vyvíjený partnerem : odpor pružných předmětů : atd. : % maximálního odporu (100 %) : 1 OM (RM) – opakovací maximum

21 RYCHLOST PROVÁDĚNÍ podává informaci o koncentraci svalového úsilí za jednotku času : podává informaci o koncentraci svalového úsilí za jednotku času ODPOR RYCHLOST

22 INTERVAL ODPOČINKU 1) RYCHLOST RESYNTÉZY ATP 3) POUŽITÁ METODA 2) STAV AKTIVACE CNS ZA OPTIMÁLNÍ INTERVAL SE POVAŽUJE 2-3 MIN

23 metody s maximálním odporem metoda těžkoatletická(A) metoda excentrická (A, V) metoda izometrická(A) metody s nemaximálním odporem metody s nemaximální rychlostí pohybu metoda opakovaných úsilí(A, RE, V) metoda intermediální(A) metoda izokinetická(A, RE) metoda vytrvalostní(V) metody s maximální rychlostí pohybu metoda rychlostní(RE) metoda kontrastní(RE) metoda plyometrická(RE) METODY ROZVOJE SÍLY (Dovalil et al., 2002) Vysvětlivky: A – absolutní síla; RE – rychlá a explosivní; V - vytrvalostní

24 ABSOLUTNÍ (MAXIMÁLNÍ) SÍLA : absolutně nejvyšší možný překonatelný odpor při dynamické sv. činnosti nebo sv. tenze u statické činnosti při dynamické sv. činnosti nebo sv. tenze u statické činnosti : je předpokladem pro sílu explosivní a vytrvalostní : optimální frekvence tréninku 2-3x týdně ! VYTRVALOSTNÍ SÍLA : déle trvající svalová činnost : zpravidla s nižším odporem : roli zde hraje úroveň absolutní síly čím je odpor vyšší : velikost odporu kolem 50 % max s ↑ počtem opakování 30 – 50 : podle odporu – zapojování různých typů svalových vláken

25 VYTRVALOSTNÍ SÍLA : rychlost provádění není u těchto cviků nejdůležitější : cvičení blízká vlastní sportovní specializaci: : hra s větším pukem : pádlo s větší plochou listu : plavaní s,,packami“ : imitace pohybu s expandéry,… atd. ovlivňuje kromě svalů také kardiorespirační systém : ovlivňuje kromě svalů také kardiorespirační systém : roli zde hraje jak odpor tak doba trvání cvičení : anaerobní – aerobní zaměření vytrvalostního posilování :,,kruháč“ do60-90 s Doba cvičení: do s vyšší Velikost odporu: vyšší 1:2 :4 Interval odpočinku: 1:2 :4 přes s Doba cvičení: přes s Velikost odporu: nižší 1:1 Interval odpočinku: 1:1

26 EXPLOSIVNÍ A RYCHLÁ SÍLA : jejich ovlivňování patří k nejobtížnějším úkolům : vygenerovat v co nejkratším čase co největší sílu – 0,3 až 0,4 s

27 EXPLOSIVNÍ A RYCHLÁ SÍLA : odraz při sprintu – od 0,08 do 0,10 s : při skoku dalekém od 0,11 do 0,12 s : při skoku vysokém kolem 0,18 s : odraz pažemi od 0,18 do 0,21 s ESD – explosivní silový deficit (Zatsiorsky, 1995) : silový potenciál sportovce, jenž nebyl využit při provádění pohybu. : ESD (%) = 100 x [(Fmax - Fmax-v )/Fmax]

28 EXPLOSIVNÍ SILOVÝ DEFICIT ESD seu skokanů při odrazu nebo u koulařů při odvrhu : ESD se u skokanů při odrazu nebo u koulařů při odvrhu se pohybuje někde na úrovni 50% !!! se pohybuje někde na úrovni 50% !!! Jak zvýšit sílu v tak krátkém čase? a) zvýšit Fmax : nízký silový základ : >0,25 s a vysoký odpor (koule, kladivo) b) snížit hodnotu ESD – zvýšit úroveň RE síly : nízký odpor do 25 % max – startovací rychlost (SR) : box, karate, atd. : <0,25 s je důležitá SR a explosivní síla

29 Kombinace koncentrické a excentrické svalové kontrakce tzv. cyklu protažení s okamžitým stažením svalu (stretch – shortering cycle - SSC) je podmíněna vysokou úrovní elasticity svalu, kontraktilitou : je podmíněna vysokou úrovní elasticity svalu, kontraktilitou a neuromuskulární koordinací a neuromuskulární koordinací

30 ADAPTACE SVALOVÉHO APARÁTU NA PROCES APARÁTU NA PROCES SILOVÉ PŘÍPRAVY

31 Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication. ADAPTACE PROBÍHÁ VE TŘECH ETAPÁCH: 1. ETAPA: Období rychlého zlepšení „zvedací“ schopnosti - proces učení (CNS). Malé nebo žádné zlepšení síly jednotlivých svalů, ale pocit zvýšené síly. : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek čili zlepšování techniky ne síly čili zlepšování techniky ne síly : neuromuskulární adaptace po 2 týdnech

32 2. ETAPA: 2. ETAPA: Zvýšení síly jednotlivých svalových vláken bez zvětšení průřezu (bez hypertrofie). : zlepšování intra- a intermuskulární koordinace : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek Neurální adaptace za 6 až 8 týdnů Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.

33 3. ETAPA: 3. ETAPA: Pomalý ale stálý vzestup objemu a síly trénovaných svalů svalová hypertrofie : svalová hypertrofie Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication. 10 až 12 týdnů

34  zvýšení koncentrace svalového C, CP, ATP a glykogenu  zvýšení aktivity glykolytických enzymů (PPK, LDH, fosforylázy a hexokinázy).  selektivní hypertrofie svalových vláken II. typu EFEKT POSILOVÁNÍ

35 hypertrofie - hyperplasie

36 Svalová hypertrofie  menší vlákna se zvětšují na úroveň větších vláken  zvýšení počtu a objemu myofibril na svalové vlákno  zvýšené množství kontraktilních proteinů (zejména myozinových filament) (zejména myozinových filament)  zvětšení hustoty kapilár  zvětšení množství a síly vazivového aparátu

37 metoda standardní I. konstantnízatížení standardní II. zvyšující se zatížení * kulturistická I. extenzivní kulturistická II. intenzivníizokinetická** parametry zatížení (% max) 80 70, 80, 85, – – 95 např. 70 opakování 8 – 10 12, 10, 7, 5 15 – 20 8 – 5 15 série , 2, 3, 4 3 – zotavení min) (min)32233 * - při posledním opakování je vlivem vysoké únavy potřeba asistence druhé osoby ** - metoda se vyznačuje nízkou rychlostí prováděného pohybu a dlouhým stimulačním působením, často se využívá při přípravě veslařů, kajakářů či plavců často se využívá při přípravě veslařů, kajakářů či plavců Tabulka 1: Metody iniciující zvýšenou svalovou hypertrofii (upraveno podle Schmidtbleicher (in Komi, 1992, 387). Metody vedoucí k hypertrofii

38 Svalová hyperplazie Podélné štěpení svalových vláken - zvětšení počtu. Po silovém tréninku - potvrzeno u zvířat. 20%5% Kočka - 5-krát týdně, 34 týdnů Kontrola Nízká zátěž Vysoká zátěž Vzestup počtu svalových vláken

39 Aspekty silového tréninku (Zatsiorsky, 1995) 1) přetížení 2) adaptace 3) specifické zatížení podle druhu sportu 4) individualizace

40 Princip tréninku v přetížení: Síla, vytrvalost a hypertrofie svalu se budou zvyšovat pouze při zatížení blízkém maximální silové a vytrvalosti kapacitě (Lange 1919) Procento zvýšení výkonnosti Trénink v přetížení Trénink s nízkou zátěží 200

41 Chronické přetížení - celodenní nošení vest hmotnost vesty = 13% hmotnosti těla Např. 70,0 kg hmotnost sportovce 9,1 kg hmotnost vesty Bosco, et al (1984). The influence of extra load on the mechanical behavior of skeletal muscle. Eur J Appl Physiol 53:

42 za 3 týdny - významné zlepšení vertikálního výskoku ze dřepu i 15-sekundového vytrvalostního testu ztráta zlepšené výkonnosti za 4 týdny po odložení vest

43 DIAGNOSTIKA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ VERTIKÁLNÍ SKOK EXTENZE V KOLENÍM KLOUBU

44 DĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "Fyziologické základy rozvoje síly v kontextu sportovního výkonu Mgr. Michal Botek, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google