GIT OLGA BÜGEROVÁ 10.4.2017.

Prezentace na téma: "GIT OLGA BÜGEROVÁ 10.4.2017."— Transkript prezentace:

1 GIT OLGA BÜGEROVÁ

2 HLTAN PHARYNX NOSOHLTAN ÚSTNÍ ČÁST HRTANOVÝ ÚSEK
SVALOVINA HLTANU JE PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ Waldeyerův mízní okruh

3 JÍCEN OESOFAGUS 25 CM ZAČÁTEK C6, PRSTENČITÁ CHRUPAVKA
KONEC TH11 VSTUP DO ŽALUDKU SLIZNICE ……………, ŘASY PODLIZNIČNÍ VAZIVO SVALOVINA VAZIVOVÝ A SERÓZNÍ OBAL

4

5

6 POLYKÁNÍ REFLEXNÍ DĚJ, DOTYK SOUSTA
S PATROVÝMI OBLOUKY, EPIGLOTIS,PRODLOUŽENÁ MÍCHA

7 ŽALUDEK …………………… VAKOVITÝ ORGÁN, ULOŽENÝ POD LEVOU BRÁNIČNÍ KLENBOU

8 ZEVNÍ POPIS fundus (fornix) ventriculi = žaludeční klenba: objemný kraniální konec, který se vyklenuje do L brániční klenby, aborálním směrem se zužuje; mezi levou stranou jícnu a žaludkem - incisura cardiaca pars cardica = česlová část: oblast, kde jícen ústí do žaludku - ostium cardiacum corpus ventriculi = žaludeční tělo: vertikálně uložená objemná část žaludku, kaudálně se zužuje; kraniálně ohraničeno pomocí česla a klenby, kaudálně vrátníkovou částí pars pylorica = vrátníková část: distální úžší úsek žaludku sahající od pylorus = vrátník: nachází se na konci vrátníkové části; zesílená cirkulární svalovina - vrátníkový svěrač (m. sphincter pylori) - fce: uzávěr vrátníku, jeho tonické smrštění

9 POPIS curvatura ventriculi major - konvexitou míří nalevo a dolů; je 3x delší než curvatura ventriculi minor curvatura ventriculi minor - konkavitou míří doprava a vzhůru, délka: cm

10 ROZMĚRY A HMOTNOST dospělý: š: cm (prázdný), šířka vrátníku cca. 1,5 cm, d: 25 – 30 cm (středně naplněný), hm: cca. 130 g, V: 2 litry novorozenec: d: 5 cm, š: 3 cm, V: ml (1. rok: 300 ml, v 6 letech: ml)

11 FIXACE ŽALUDKU fixace hlavně na česlové části, omentum minus - připojení ke spodní ploše jater, omentum majus = dvojitý serózní list, přičemž zadní list přirůstá k příčnému tračníku, nitrobřišní tlak (způsoben klidovým napětím svalů břišní stěny)

12 Vnitřní popis: 1-vrstevný cylindrický epitel + vazivo, tl: mm; složena v řasy (plicae gastricae) - podélně probíhající řasy, podélné řasy při curvatura ventriculi minor → Waldeyerova cesta (sulcus salivatorius) - touto cestou se posunuje řidší obsah žaludku ke canalis digestorius při plnění žaludku lamina propria mucosae - zde drobné uzlíčky lymf. tkáně = nodi lymphatici gastrici

13 ŽLÁZKY SLIZNICE Žlázy fundu a těla žaludku – jednoduché, tubulózní,
hlavní buňky – lipázy, pepsin (produkován jako pepsinogen – aktivován kyselostí) krycí buňky – produkují kyselinu chlorovodíkovou (HCl) endokrinní buňky – serotonin Žlázy pylorické – tubulózní, často větvené a stočené, kratší než žlázy fundu a těla žaludku, produkují hlen – podobný hlenu žláz při kardii, mezi exokrinní buňky žlázy vtroušeny G-buňky – endokrinní buňky, produkují gastrin (uvolňování kyseliny ve žlázách fundu a těla)

14

15 SVALOVINA vnitřní vrstva: šikmo probíhající svalové snopce - v oblasti fundus a corpus ventriculi střední vrstva: cirkulární = kruhová - stratum circulare zevní (povrchová) vrstva: longitudinální = podélná - stratum longitudinale seróza: tenká lesklá blána na povrchu žaludku, při curvatura ventriculi minor přechází v omentum minus, při curvatura ventriculi major přechází v omentum majus

16 CÉVNÍ A NERVOVÉ ZÁSOBENÍ

17 ŽALUDEČNÍ ŠŤÁVA char.:bezbarvá řídká tekutina, pH 1 - 2 složení + fce:
voda - 99 % objemu šťávy organické látky - např.: pepsinogen: prekurzor, po aktivaci se mění na pepsin ← štěpí proteiny na polypeptidy chymozin: sráží mléčné proteiny žaludeční lipasa: štěpí tuky mucin: hlen. látka, chrání žaludeční sliznici před samonatrávením vnitřní faktor: glykoprotein, nutný pro vstřebávání vitaminu B12 anorganické látky - např.: HCl: udržuje nízké pH ← vytváří kyselé prostředí, ničí choroboplodné zárodky ("dezinfikuje" vnitřní prostředí žaludku), aktivuje pepsinogen na pepsin, usnadňuje vstřebávání minerálních látek, zabraňuje kvašení tráveniny, rozvlákňuje vlákna masa,Přetváří Fe3+na Fe2+

18 ŘÍZENÍ ČINNOSTI ŽALUDKU
CNS BOLEST, STRES – SYMPATICUS CHUŤ, VŮNĚ, HYPOGLYKÉMIE – PARASY DOTYK - GASTRIN

19 FUNKCE ŽALUDKU MECHANICKÁ – CHYMUS EMESIS NAUSEA
CHEMICKÁ – ŽALUDEČNÍ ŠŤÁVA 1,5 – 2L HCL PEPSINOGEN ŽALUDEČNÍ LIPÁZA MUCIN VNITŘNÍ FAKTOR

20

21

22 Tenké střevo (intestinum tenue)
nejdélší úsek GIT, délka: m (u živého), až 7 m (u mrtvoly), složeno v kličky, 3 úseky: dvanáctník - duodenum, lačník - jejunum, kyčelník - ileum

23 STAVBA Sliznice: char.: bleděrůžová, sametový vzhled; 1-vrstevný cylindrický epitel + vazivo fce: sekrece enzymů resorpce živin, H2O, solí, vitaminů, hormonů obrana proti škodlivým látkám vlastní motorika sliznice tvorba hormonů (gastrin, enteroglukagon, sekretin HCO3-, cholecystokinin – sekrece pankreatické šťávy)

24 KLKY villi intestinales = střevní klky: výška: 0,5 - 1,5 mm; počet: mil.; tvar: závislý na druhu potravy (u býložravců lístkovitý, u masožravců dlouhý a cylindrický), u člověka: ve dvanáctníku lístkovité, v jejunu kuželovité (až kýjovité), v ileu malé, kónické a roztroušené; stavba: uvnitř vazivová lamina propria mucosae + vlákna hlad. svalstva, tepénky, ty se pak dělí na vrcholu klku ve 2 větve (jedna tvoří kapilární síť, druhá pak odvodnou žílu)

25

26 ŽLÁZKY STŘEVNÍ střevní žlázy = glandulae intestinales Lieberkühni: jednoduché tubulózní žlázy, uloženy mezi klky, na dně těchto žlázek jsou skupiny produkce střevní šťávy

27 Svalová vrstva: hladká svalovina, fce: posun chymu peristaltickými pohyby (při nich chymus promíchán se střevními šťávami - segmentací = kývavými pohyby)vrstvy: zevní - podélná (stratum longitudinale) vnitřní - kruhová (stratum circulare) zevní vrstva: seróza = peritoneální obal střev, 1-vrstevný plochý epitel

28 STŘEVNÍ ŠŤÁVA char.: čirá nažloutlá tekutina, slabě zásaditá (neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku) množství: l/den řízení sekrece: nervově a humorálně obsah: enzymy - peptidázy (štěpí proteiny na AMK), lipázy (štěpí tuky), amylázy (štěpí vyšší sacharidy na jednoduché

29 Dvanáctník (duodenum)
počáteční úsek tenkého střeva, tvar podkovy obrácené konvexitou doprava, délka: cm = 12 palců (odtud název), šířka: cm - v úrovni L1 vpravo navazuje na pylorus a vlevo v úrovni L2 přechází přes flexura duodenojejunalis v jejunum

30 Lačník (jejunum) střední úsek tenkého střeva, délka: 3/5 délky tenkého střeva, šířka: 3 cm char.: za živa růžovější barvy, silnější stěna, četné poloměsíčité řasy - aborálním směrem jich ubývá, ve stěně folliculi lymphatici solitarii, sliznice složena v cirkulární řasy, zpravidla poloprázné až prázdné (odtud název); lok.: kličky střeva uloženy především vlevo a nahoře

31 Kyčelník (ileum) Konečný úsek tenkého střeva, délka: cca. 2/5 délky tenkého střeva, šířka: 2 - 2,5 cm char.: sliznice - ↓ cirkulární řasy, ↑ folliculi lymphatici solitarii