Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Implementace poznatků z diagnostiky autonomní kardiální regulace a kardiopulmonálního systému do praxe Michal Botek 1, Kateřina Neumannová 1, Jan Novotný.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Implementace poznatků z diagnostiky autonomní kardiální regulace a kardiopulmonálního systému do praxe Michal Botek 1, Kateřina Neumannová 1, Jan Novotný."— Transkript prezentace:

1 Implementace poznatků z diagnostiky autonomní kardiální regulace a kardiopulmonálního systému do praxe Michal Botek 1, Kateřina Neumannová 1, Jan Novotný 2 1 Fakulta tělesné kultury, Univerzity Palackého, Olomouc 2 Fakulta sportovních studií, Masarykovy Univerzity, Brno Tato prezentace byla vypracovaná v rámci realizace projektu FRVŠ (823/2013) s názvem Implementace poznatků z diagnostiky autonomní kardiální regulace a kardiopulmonálního systému do výuky na Fakultě tělesné kultury UP a Fakultě sportovních studií MU

2 AChAch AchNA Periferní části ANS

3 ANS A PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDCE o srdeční AUTOMACIE o SA uzel obsahuje P-buňky mající schopnost samotvorby akčního potenciálu o SA uzel - pacemaker rytmu 60 – 80 tepů o AV uzel – nodální rytmus 30 – 40 tepů (zpomalení vedení vzruchu na komory) o AV uzel – důležitost zpomalení: kompletní vyprázdnění síní o při blokádě ANS: VESTAVĚNÁ SF okolo 110 tepů.min -1, která s věkem klesá AV UZEL SA UZEL

4 ELEKTRICKÁ AKTIVITA SRDCE šíření depolarizace po myokardu

5 POHYB = STRESOR STRESOR a STRES – narušení homeostázy STRESOR a STRES – narušení homeostázy Akutní odpověď organismu Akutní odpověď organismu AKTIVACE STRESOVÉ OSY AKTIVACE STRESOVÉ OSY snížení aktivity PARASYMPATIKU a zvýšení SYMPATIKU snížení aktivity PARASYMPATIKU a zvýšení SYMPATIKU + vyplavení KATECHOLAMINŮ / Adrenalin + Noradrenalin / ADRENERGNÍ RECEPTORY ADRENERGNÍ RECEPTORY α 1 ; α 2 ; β 1 ; β 2 REDISTRIBUCE KRVE REDISTRIBUCE KRVE ↑↑↑ METABOLISMU

6 PERIFERNÍ ODDÍLY ANS SYMPATIKUS PARASYMPATIKUS (n.vagus) (n.vagus) VARIABILITA SRDEČNÍ FREKVENCE

7 o VSF – změny v SF na úrovni po sobě jdoucích tepů - RR o VSF– reflektuje regulační funkci ANS – výsledek zejména respiračně vázané aktivity vagu – fyziol. fenomén – respirační sinusová arytmie (RSA)– RSA = cyklický útlum aktivity vagu (VA) při dýchání – nádech = ↓VA + ↑ SF; výdech = ↑ VA + ↓SF VARIABILITA SRDEČNÍ FREKVENCE

8 B redukovaná RSA (změny v SF mezi sousedními RR) SF [tep.min -1 ] A markantní RSA (změny v SF mezi sousedními RR) nádechvýdech RESPIRAČNÍ SINUSOVÁ ARYTMIE

9 SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA VARIABILITY SRDEČNÍ FREKVENCE o neinvazivní metoda vyšetření aktivity obou větví ANS (primárně vagu, sekundárně sympatiku, resp. sympatovagové balance) (primárně vagu, sekundárně sympatiku, resp. sympatovagové balance) otransformací časových rozdílů mezi po sobě jdoucími R-R intervaly do frekvenčních hodnot vzniká modifikované R-R intervaly do frekvenčních hodnot vzniká modifikované výkonové spektrum v rozsahu od 0,02 do 0,50 Hz výkonové spektrum v rozsahu od 0,02 do 0,50 Hz

10 POSUZOVÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH SPEKTRÁLNÍCH PARAMETRŮ HRV Task Force (1996) o P VLF ( Hz = 1,2 – 3 změny/min) :původ zatím nejednoznačný nejnižší vliv VA o P LF ( Hz = 3 – 9 změny/min) :vliv pouze SY; nebo SY i VA, činnost baroreceptorů o P HF ( Hz = 9 – 30 změny/min) :vliv výhradně VA, zrcadlí RSA o P T ( Hz = 1,2 – 30 změny/min) := P VLF + P LF + P HF

11 SVB VA Komplexní indexy SA HRV (Stejskal et al., 2002) (od -5 do 5 bodů) o vagové aktivity (VA) (od -2 do 2 bodů) (od -2 do 2 bodů) o sympatovagové balance (SVB) (od -2 do 2 bodů) (od -2 do 2 bodů) o celkového skóre (CS) (od -1,5 do 1,5 bodu) (od -1,5 do 1,5 bodu) POSUZOVÁNÍ VÝSLEDKŮ SA HRV o celkový spektrální výkon (PT) (od -2,5 do 2,5 bodů) (od -2,5 do 2,5 bodů) PTPT CS

12 - 20 letý sportovec (KV - 20 let) podstoupí vysoce intenzivní trénink a funkční věk (FV) - 45, tzn. že aktivita ANS odpovídá člověku staršímu - negativní stav letý sportovec podstoupí pouze regenerační tréninky a FV - 15, tzn. že aktivita ANS odpovídá člověku mladšímu - pozitivní stav. Příklad hodnocení úrovně aktivity ANS CS - FUNKČNÍ VĚK

13 DUKLA 2010

14 Faktory ovlivňující HRV ↓ únava ↓ přetížení, přetrénování ↓ onemocnění (DM II, IM, obezita, ↑TK) ↓ spánková deprivace ↓ věk ↓ tělesná zátěž ↓ alkohol / drogy ↓ mentální stres ↓ extrémní enviromentální podmínky ↑ spánek ↑ zdravý životní styl ↑ pohybová aktivita

15 VYŠETŘENÍ AKTIVITY ANS o STANDARDNÍ podmínky o KDY ? ráno – dopoledne (7 - 9 hodina) o KDE ? tichá uzavíratelná místnost + sklopné lehátko (karimatka) o DÉLKA ? Standardní vyšetření 20 min (modifikace 12 min*) o ZPŮSOB ? Ortoklinostatický manévr (LEH – STOJ – LEH) 5 minut/60 sekund* 5 minut

16

17 Diagnostickým systém DiANS PF8

18 1. SA HRV jako nástroj OPTIMALIZACE ZATÍŽENÍ

19 Tréninkové zatížení zotavení genetická výbava - talent sportovnívýkonnost

20 ANS o sportovní výkon = multifaktoriální problém o mezi vítězi a poraženými je rozdíl 0,4 % (Pyne et al., 2004: Progression and variability of competitive performance of Olympic swimmers) o heart rate variability (HRV) + exercise :1989 o heart rate variability (HRV) + exercise : 1989 o HRV + athlete : 208 (10_2013)

21  dávkování zatížení - empirie trenéra, pocity sportovce JAK STANOVIT OPTIMÁLNÍ VELIKOST TRÉNINKOVÉHO ZATÍŽENÍ? nedostatečný rozvoj talentu přetížení přetrénování přetížení přetrénování adaptační kapacita organismu adaptační kapacita organismu Autonomní nervový systém (ANS)  zpětnovazebný ukazatel změn v organismu, které mohou být vyvolány tréninkovými a mimotréninkovými podněty vyvolány tréninkovými a mimotréninkovými podněty (Arai et al., 1989; De Meersman, 1993; Iellamo et al., 2003; Lacko et al., 2003; Perini et al., 1989; Stejskal et al., 2001; Yamamoto et al., 2001; Zhong et al., 2005) optimalizace tréninkového zatížení – prevence přetrénování (Aubert et al., 2003; Banzer et al., 2002; Botek, 2007; Kiviniemi et al., 2007, Lehmann et al., 1998; Pichot et al., 2000; Pober et al., 2004; Portier et al., 2000; Seiler et al., 2007; Uusitalo et al., 2000) (Aubert et al., 2003; Banzer et al., 2002; Botek, 2007; Kiviniemi et al., 2007, Lehmann et al., 1998; Pichot et al., 2000; Pober et al., 2004; Portier et al., 2000; Seiler et al., 2007; Uusitalo et al., 2000) úroveň autonomní aktivity souvisí s aerobní a sportovní výkonností úroveň autonomní aktivity souvisí s aerobní a sportovní výkonností (Atlaoui et al., 2007; Botek et al., 2013; Garet et al., 2004; Hautala et al., 2009; Kiviniemi et al, 2007; Pichot et al., 2002; Schmidt et al., 2006; ) (Atlaoui et al., 2007; Botek et al., 2013; Garet et al., 2004; Hautala et al., 2009; Kiviniemi et al, 2007; Pichot et al., 2002; Schmidt et al., 2006; Stejskal, 2002) VYUŽITÍ CELÉ ADAPTAČNÍ KAPACITY - ZVYŠOVÁNÍ SPORTOVNÍ VÝKONNOSTI

22 SMYSL OPTIMALIZACE vzestupvýkonnosti a stabilní formy o vzestup nebo udržení výkonnosti a stabilní formy o udržení relativně vysoké a stabilní aktivity ANS

23 Longitudinální vyšetření ANS  mapa,,profil“ aktivity ANS CS [body] tréninkové jednotky  optimalizace

24 CS PRAKTICKÁ UKÁZKA OPTIMALIZACE 5 (14%) 14 (50%) 3 (11%) 6 (21%) muž 20 let; 400m překážek; 32 TJ (28 optimalizovaných) muž 20 let; 400m překážek; 32 TJ (28 optimalizovaných)

25 VSF a změna sportovní výkonnosti změna sportovní výkonnosti o vysoká a stabilní aktivita vagu v přípravě souvisí se zvyšováním výkonnosti Botek, M., McKune, A., Krejčí, J., Stejskal, P., Gaba, A. (2013). Change in performance in response to training load adjustment based on autonomic activity. International Journal of Sport Medicine, 34, 1-7.

26 2. SA HRV jako nástroj pro VÝBĚR talentů

27 B Nižší aktivita ANS SNÍŽENÁ TRÉNOVATELNOST = REDUKOVANÁ VÝKONNOST SF [tep.min -1 ] A Vyšší aktivita ANS Vyšší aktivita ANS VYSOKÁ TRÉNOVATELNOST A ODOLNOST HRÁČE VŮČI STRESU

28 3. SA HRV a vyšší nadmořská výška

29 Pobyt či expozice hypoxickému prostředí = pokles pO 2 Pobyt či expozice hypoxickému prostředí = pokles pO 2 Porušení aerobního metabolismu Porušení aerobního metabolismu ↓ VO 2 max a výkonnosti ↓ Únava Únava ANS jako indikátor změn vnitřního prostředí organismu ANS jako indikátor změn vnitřního prostředí organismu (Aubert et al., 2003; Mazuerro, 2001; Pober et al., 2004; Pichot et al., 2000) (Aubert et al., 2003; Mazuerro, 2001; Pober et al., 2004; Pichot et al., 2000) Funkční změny v autonomní kardiální regulaci Funkční změny v autonomní kardiální regulaci (Millet et al., 2010; Perini et al., 2003; Serebrovskaya, 2002; Schmitt et al. 2005, Schmitt et al. 2008) (Millet et al., 2010; Perini et al., 2003; Serebrovskaya, 2002; Schmitt et al. 2005, Schmitt et al. 2008) ↓ parasympatiku (vagu) ↑ sympatiku ↓ parasympatiku (vagu) ↑ sympatiku

30 ADAPTACE + ↑ VÝKONNOST ↑ Smysl pobytu + tréninku v hypoxii Smysl pobytu + tréninku v hypoxii ! ANS jako REGULÁTOR ! ! ANS jako REGULÁTOR ! Povea et al. (2005). Effect of intermittent hypoxia on heart rate variability during rest and exercise. High Altitude Medicine& Biology (6)3, Akselrod et al. (2001). Estimation of autonomic response based on individually determined time axis. Auton Neurosci. 20; 90(1-2), Mazzuero G. (2001). Altitude in autonomic nervous system. Ital Heart J. 2; IHT stimuluje aktivitu ANS (PT, LF a LF/HF) / snížená odpověď IHT stimuluje aktivitu ANS (PT, LF a LF/HF) / snížená odpověď na hypoxii může mít nepříznivý vliv na adaptaci (aklimatizaci) na hypoxii může mít nepříznivý vliv na adaptaci (aklimatizaci) Vyšší HRV = nižší pokles SaO 2 při shodné hypoxii Vyšší HRV = nižší pokles SaO 2 při shodné hypoxii Aktivace obou větví ANS v hypoxii = vyšší regulační potenciál Aktivace obou větví ANS v hypoxii = vyšší regulační potenciál Vyšší vagová modulace SF = vyšší resistence vůči hypoxickému stresu Vyšší vagová modulace SF = vyšší resistence vůči hypoxickému stresu

31 nížina po 1. dnu zatížení po 2. dnu zatížení po 3. dnu zatížení po 4. dnu zatížení po 5. dnu zatížení Liberec Monitorování HRV při pobytu ve vyšší nadmořské výšce

32 Vliv simulované nadmořské výšky na aktivitu ANS Hypoxikátor MAG-10 řízené dýchání na úrovni 12 dechů.min m 4800 m 220 m Měření HRV

33 stimulace ANS stimulace ANS **↑ P HF a P T **↑ P HF a P T ? hyperkapnie ? pCO 2 ~ 0.54 % pCO 2 ~ 0.54 % KV maska 220 m KV 220 m SF=62,06(10,47) SF=62,06(10,47) SF=62,50(6,57) NS **↓ P HF a P T NS ↓ P VLF a P LF ** ↑ VLF/HF a LF/HF **↓ P VLF ; P LF ; P HF a P T ** ↑ VLF/HF a LF/HF SF=84,94(15,21) ** SF=84,94(15,21) ** 6000 m SF=62,06(10,47) SF=62,06(10,47) KV maska 220 m KV maska 220 m SF=62,06(10,47) SF=62,06(10,47) 4800 m SF=73,09(13,59) ** SF=73,09(13,59) *P  0.05; **P  0.01; NS – nesignifikantní

34 4. SA HRV a Rychlý přechod přes časová pásma

35  rychlý přesun přes časová pásma  posun v působení světla  porucha autonomní kardiální regulace  snížení výkonnosti a adaptační kapacity  přechodné narušení cirkadiánního rytmu  únava, poruchy spánku, změny nálady, … SYNDROM JET LAG (Manfredini et al., 1998; Waterhouse et al., 2002) ? JAK DLOUHO ? ? KDY ZAČÍT TRÉNOVAT ? ? JAKÉ ZVOLIT ZATÍŽENÍ ?

36 atlet, 33 let, Praha – Peking, +6 hodin SF [tep.min -1 ] leh stoj leh stoj TRÉNINKOVÁDOPORUČENÍ zvýšitsnížit optimální Z

37 SF [tep.min -1 ] leh stoj leh stoj plavkyně, 18 let, Praha – Bogota, -7 hodin TRÉNINKOVÁDOPORUČENÍ snížit optimální Z závody závody a.1a.1a.1a b.1b.1b.1b

38 Využití SA HRV ve sportovní oblasti  Pro optimalizaci zatížení a minimalizuje riziko vzniku přetížení nebo přetrénování nebo přetrénování  Pro objektivní hodnocení míry vnitřního zatížení organismu a tím i aktuální tréninkové kapacity sportovce tím i aktuální tréninkové kapacity sportovce  Pro hodnocení průběhu a kvality zotavení a stanovení optimálního začátku tréninku („timing“ tréninku a zotavení). optimálního začátku tréninku („timing“ tréninku a zotavení).  Při výběru talentovaných (,,trénovatelných“) sportovců nebo nákupu nových sportovních akvizic. nákupu nových sportovních akvizic.  Pro hodnocení průběhu aklimatizace při pobytu ve vyšší nadmořské výšce nadmořské výšce

39 SA HRV a preskripce PA: VAGOVÝ PRÁH definice, výpočet a možné využití v praxi Botek, M., Stejskal, P., Krejčí, J., Jakubec, A., & Gába, A. (2010). Vagal Threshold Determination. Effect of Age and Gender. International Journal of Sports Medicine, 31(11),

40 PODÍL AKTIVITY VAGU NA REGULACI KVS IZ 45 % MTR – T VA : není závislý na věku ani pohlaví AKTIVITA SAS 45 % MTR = bezpečná IZ AKTIVITA VAGU

41 Dysfunkce dýchacích svalů Vyskytuje se u onemocnění dýchacího i ostatních systémů – např. neurologická onemocnění, onemocnění pohybového systému Dechová dysfunkce se může také vyskytnout i u funkčních poruch pohybového systému Dechové dysfunkce pak limitují vykonávání běžných denních činností, rekreačních pohybových aktivit i sportovních pohybových aktivit včetně vrcholového sportu

42 Oslabení síly dýchacích svalů: následky Dechové obtíže (dechová nedostatečnost, dušnost) Snížení pracovní kapacity Poruchy expektorace Poruchy polykání Bolesti v pohybovém systému Obtížné odpojení z mechanické ventilace

43 Dýchací svaly

44 DÝCHACÍ SVALY Neliší se od ostatních kosterních svalů V bránici dopělého: -55 % slow-twitch oxidative fibres (SO), typ I., pomalá, málo unavitelná, vysoká úroveň oxidačního i glykolytického metabolismu -21 % fast-twitch oxidative, glycolytic fibres (FOG), typ II. (typ II.A), rychlá, málo unavitelná, s oxidačním i glykolytickým metabolismem -24 % fast-twitch glycolytic fibres (FG), typ III. (typ II.B), rychle unavitelná (Novák a Paleček, 1999)

45 Inspirium je aktivní část dechového cyklu uskutečňované inspiračními svaly. Aktivita, koordinace a síla inspiračních svalů je nutná pro překonání elastických retrakčních sil plic a hrudní stěny během inspiria. Jejich oslabení vede k hypoventilaci! DÝCHACÍ SVALY

46 Exspirium: děj složitější, většinou u nemocných častěji a dříve postiženo. Síly při výdechu: síla exspiračních svalů + síly v pružných strukturách plic a hrudní stěny. Exspirium podporuje: pružnost plic, pružnost hrudní stěny, alveolární tlak, exspirační svaly Exspirium brzdí: inspirační svaly, pružnost hrudní stěny, odpor dýchacích cest

47 DÝCHACÍ SVALY - dysfunkce SNÍŽENÍ SÍLY PORUŠENÁ KOORDINACE SNÍŽENÁ VYTRVALOST DECHOVÉ OBTÍŽE NEEFEKTIVNÍ EXPEKTORACE PORUCHY POLYKÁNÍ

48 = SNÍŽENÁ SCHOPNOST ODPOČINUTÉHO SVALU VYTVÁŘET SÍLU -není rychle reversibilní (x únava) -př. denervace, atrofie, myopatie, metabolický rozvrat, mechanická nevýhoda – příliš krátká (astma, CHOPN) nebo dlouhá (obezita, těhotenství) klidová délka SLABOST DÝCHACÍCH SVALŮ (Novák a Paleček, 1999)

49 = NESCHOPNOST UDRŽOVAT POŽADOVANOU NEBO OČEKÁVANOU SÍLU KONTRAKCE PŘI SVALOVÉ ZÁTĚŽI DOCHÁZÍ K REVERZIBILNÍ ZTRÁTĚ SCHOPNOSTI SVALU USKUTEČNIT SÍLU NEBO RYCHLOST KONTRAKCE Únavě DS brání velká funkční rezerva – zapojování různých typů sval. vláken, střídání funkčních skupin inspiračních svalů ÚNAVA DÝCHACÍCH SVALŮ (Novák a Paleček, 1999)

50 Vyšetření

51 Vyšetření dýchacích svalů měření maximálních nádechových a výdechových ústních tlaků (event. nosních) měření transdiafragmatického tlaku EMG vyšetření palpační vyšetření dýchacích svalů palpační vyšetření svalových fascií (ATS, ERS 2002)

52 Vyšetření maximálního nádechového a výdechového ústního tlaku Neinvazivní typ vyšetření Lze zhodnotit sílu dýchacích svalů Hodnoty lze využít pro preskripci cílené tréninku dýchacích svalů (pro určení intenzity tréninku) (ATS, ERS 2002)

53 Vyšetření maximálního nádechového ústního tlaku Postup: -Vyšetřovaná osoba volně dýchá, potom je vyzvána, aby provedla maximálně možný prodloužený výdech (blízko hodnoty reziduálního objemu), na konci tohoto výdechu provede nádech s maximálním svalovým úsilím. -Když začne nádech s maximálním úsilím, respirační průtok se přeruší na 1-2 sekundy a zaznamená se maximální tlak po přerušení respiračního průtoku.

54 Vyšetření maximálního nádechového ústního tlaku PImax maximálně prodloužený výdech klidové dýchání přerušení respiračníh o průtoku maximálně silový nádech

55 Vyšetření maximálního výdechového ústního tlaku Postup: -Vyšetřovaná osoba volně dýchá, potom je vyzvána, aby provedla maximálně možný prodloužený nádech (k hodnotě celkové plicní kapacity), na konci tohoto nádechu provede výdech s maximálním svalovým úsilím. -Když začne výdech s maximálním úsilím, respirační průtok se přeruší na 1-2 sekundy a zaznamená se maximální tlak po přerušení respiračního průtoku.

56 Vyšetření maximálního výdechového ústního tlaku PEmax maximálně prodloužený nádech klidové dýchání přerušení respiračníh o průtoku maximálně silový výdech

57 Vyšetření maximálního nádechového a výdechového ústního tlaku Silový nádech a výdech by měl trvat alespoň 2 sekundy Zaznamenáváme nejvyšší hodnotu z naměřených hodnot PImax a PEmax, které se nelišily o více jak 20 %.

58 Vyšetření maximálního nádechového a výdechového ústního tlaku Hodnoty norem se liší dle typu použitého měřícího zařízení, věku a pohlaví Pro zdravé ženy by měla být hodnota PImax větší než -50cmH 2 O, PEmax větší než 80cmH 2 O Pro zdravé muže by měla být hodnota PImax větší než -75cmH 2 O, PEmax větší než 100cmH 2 O Hodnoty nižší než 50 % hodnoty normy představují slabost dýchacích svalů

59 Vyšetření dechové mechaniky parametr P.01 okluzní ústní tlak – parametr P.01 je vyšetřován pro zhodnocení aktivity respiračních center P.01 představuje tlak naměřený v ústech v čase 100ms po začátku inhalace v době cyklu klidového dýchání Hodnota tohoto parametru by měla být nižší než 0,2kPa Vyšetření: -vyšetřovaná osoba klidově dýchá a v intervalech je přerušen respirační průtok na 120ms -tlak se zaznamenává 100ms po začátku nádechu, představuje výkon, který pacient dokáže poskytnout v době normálního dýchání

60 Vyšetření dechové mechaniky parametr P.01

61 Trénink dýchacích svalů

62 =RESPIRATORY MUSCLE TRAINING =VENTILATORY MUSCLE TRAINING Dle ACCP a AACVPR zařazován do technik plicní rehabilitace (Chest, 2007) Nejčastěji využíván u osob s oslabením dýchacích svalů a dušností Vždy nutné určit intenzitu, délku a druh cvičení

63 Trénink dýchacích svalů zařazujeme na podkladě výsledků v kontextu komplexního vyšetření dle aktuálního klinického nálezu: -síla dýchacích svalů -symptomy -plicní funkce -pracovní kapacita -kineziologické vyšetření

64 Cílený trénink dýchacích svalů V ČR nejvíce dostupné dechové pomůcky Threshold positive expiratory pressure (PEP) a Threshold inspiratory muscle trainer (IMT) Pro trénink výdechových svalů lze využít Threshold PEP Pro trénink nádechových svalů lze využít Threshold IMT (Neumannová a Zatloukal, 2011; Neumannová et al., 2012)

65 THRESHOLD PEP a IMT aktivace výdechových a nádechových svalů s cílem zvýšení jejich síly a s cílem zlepšení jejich koordinace a vytrvalosti Threshold PEP Threshold IMT

66 Tréninkové modely Specifický trénink dýchacích svalů –Silový trénink (vyšší intenzita, kratší čas) % PImax, PEmax –Vytrvalostní trénink (nižší intenzita, delší čas) % PImax, PEmax –Koordinační trénink (střední intenzita, důraz na dechový stereotyp) % PImax, PEmax Komplexní trénink dýchacích svalů –Zařazen k celkovému pohybovému tréninku

67 Tréninkové modely Po zvládnutí základní tréninkové polohy (nejčastěji sed), se trénink propojuje se cvičením ve vyšších polohách (stoj, stoj na 1 DK) a se senzomotorickou stimulací – kombinace dýchání přes dechovou pomůcku na labilních pomůckách (např. gymball, overball, bosu, labilní čočka, úseče, posturomed) nebo s jiným pohybovým tréninkem

68 Využití Aktivace dýchacích svalů u sportovců – propojení pohybového tréninku s tréninkem dýchacích svalů (např. tenis, hokej, triatlon, cyklistika) Aktivace dýchacích svalů u osob s dechovou dysfunkcí při různých typech onemocnění - propojení pohybového tréninku s tréninkem dýchacích svalů (např. chronická obstrukční plicní nemoc, bronchiální astma, roztroušená skleróza mozkomíšní, m. Parkinson, paréza bránice)

69 Preskripce celkového pohybového tréninku Vždy určit, zda je kardiální nebo respirační limitace pro cvičení Kardiální limitace – kontinuální aerobní trénink Respirační limitace –Konstantní zátěž 70 % maxima : > 10 min. – kontinuální aerobní trénink < 10 min. – intervalový aerobní trénink –Desaturace < 85 % - suplementální O 2 –Oslabení síly dýchacích svalů – trénink dýchacích svalů > 10 min. – kontinuální aerobní trénink < 10 min. – intervalový aerobní trénink (Troosters, 2008)


Stáhnout ppt "Implementace poznatků z diagnostiky autonomní kardiální regulace a kardiopulmonálního systému do praxe Michal Botek 1, Kateřina Neumannová 1, Jan Novotný."

Podobné prezentace


Reklamy Google