Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zmapování edukovanosti pacientů s anginou pectoris z pohledu všeobecného ošetřovatele Bc. Pavel Bělunek, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zmapování edukovanosti pacientů s anginou pectoris z pohledu všeobecného ošetřovatele Bc. Pavel Bělunek, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku,"— Transkript prezentace:

1 Zmapování edukovanosti pacientů s anginou pectoris z pohledu všeobecného ošetřovatele Bc. Pavel Bělunek, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p. o. Mgr., Bc. Pavla Kudlová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc

2 ÚVOD – proč bakalářská práce vznikla? Přibližně polovina ze všech úmrtí v naší republice jde na vrub kardiovaskulárním onemocněním. V současné době dospěla diagnostika, léčba a ošetřovatelská péče u kardiovaskulárních chorob na velice vysokou úroveň. V budoucnu se musíme více zaměřit na prevenci. Vedle léčebně-preventivní a ošetřovatelské péče je úkolem zdravotníků rovněž edukace pacientů, aby ti mohli aktivně spolupracovat na péči o své zdraví.

3 CÍLE PRÁCE Cíl 1: zmapovat životní styl a léčebný režim u respondentů s anginou pectoris (AP) Cíl 2: zmapovat vědomosti respondentů o léčebném režimu při AP Cíl 3: zjistit komponenty učebního procesu (kdo, o čem, kdy, kde, jak, zpětná vazba) Cíl 4: porovnat životní styl, léčebný režim a vědomosti respondentů o léčebném režimu z I. interní kliniky FN Olomouc a z Interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku Cíl 5: vypracovat edukační brožuru pro pacienty s anginou pectoris a po infarktu myokardu.

4 KRITÉRIA SOUBORU RESPONDENTŮ obě pohlaví věk nad 18 let pacienti s anginou pectoris diagnostikovanou libovolně dlouhou dobu hospitalizovaní na I. interní klinice Fakultní nemocnice Olomouc a na Interním oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku.

5 UŽITÁ METODA K ZÍSKÁNÍ DAT – standardizovaný dotazník Obsahoval 35 číslovaných položek vztahujících se k cílům.  První část dotazníku – charakteristiku souboru (antropometrická data, vzdělání, zaměstnání, onemocnění, stručně dosavadní léčbu a dodržování léčebného režimu).  Druhá část dotazníku – prvky edukace u respondentů.  Třetí část dotazníku – vědomosti respondentů o životním stylu a léčebném režimu při ICHS, které měli získat edukací nebo samostudiem.

6 Pro náročnost dotazníku musela být většina dotazníků vyplněna s respondenty v osobních rozhovorech. Celkem bylo získáno 30 dotazníků na I. interní klinice FN Olomouc a 30 dotazníků na Interním oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku.

7 NEJZAJÍMAVĚJŠÍ VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Přestože jedním z cílů práce bylo srovnání výsledků mezi Nemocnicí ve F-M a FN Olomouc, pro lepší přehlednost budeme některá zjištění prezentovat za obě pracoviště dohromady.

8 Charakteristika souboru respondentů Největší procento respondentů bylo starších 60 let, v Nemocnici ve F-M dokonce polovina starších 70 let.

9 Normální tělesnou hmotnost vykazovalo minimum respondentů, drtivá většina měla nadváhu a obezitu I. stupně.

10 Zjištění, že velkou část respondentů tvoří exkuřáci, podtrhuje závažnost kouření jako rizikového faktoru kardiovaskulárních chorob. Na druhé straně musíme ocenit, že většina kuřáků přestala kouřit po manifestaci ICHS (to vyplynulo především z osobních rozhovorů). Dle údajů SZÚ podíl kuřáků rapidně klesá (pod 15 %) ve věkové skupině 55–64 let. Důvodem zanechání kouření tedy mohl být kromě ICHS také vyšší věk. Dle šetření SZÚ z roku 2005 je v populaci ČR 30,4 % občanů ve věku 15–64 let, které lze označit jako kuřáky. Zkoumaný soubor v naší práci se liší vyšším věkovým rozložením a skutečností, že všichni trpí kardiovaskulárními chorobami. Z tohoto důvodu v současné době kouří pouze malé procento respondentů.

11 Hypertenze a diabetes mellitus v souvislosti s ICHS Z celkového počtu respondentů uvedlo hypertenzi 58 % a diabetes mellitus 30 %. M. Aschermann et al. v monografii Kardiologie (r. 2004, s. 415) pojednávají o prevalenci hypertenze v závislosti na věku: 50–59 let: 44 %, 60–69 let: 54 %, 70–79 let: 64 %. Prevalence hypertenze v našem šetření tedy přibližně odpovídá populačním statistikám. Navíc zde můžeme usuzovat, že hypertenze často koinciduje s ICHS.

12 Dle ÚZIS ČR bylo v ČR v roce 2005 evidováno celkem 7,2 % diabetiků. V našem souboru je procento diabetiků výrazně vyšší (celkem 30 %). Prevalence DM II. typu roste s věkem. J. Rybka a kol. v monografii Diabetologie pro sestry (r. 2006, s. 24 uvádějí: „Přibližně 40 % osob ve věku 65–74 let a 50 % jedinců starších 80 let má porušenou glukózovou toleranci nebo diabetes mellitus.“ Věkový průměr v našem šetření byl 65 let. V monografii Diabetologie pro sestry je (s. 147) dále psáno: „Úmrtnost na ICHS je u diabetiků 2–3× vyšší než u nediabetiků, u žen diabetiček je riziko ještě větší.“ Výsledky našeho šetření potvrzují skutečnost, že u velké části diabetiků se vyskytují kardiovaskulární komplikace.

13 Edukovanost pacientů Nejvíce respondentů bylo edukováno o podstatě své choroby, o podstatě vyšetření a přípravě na vyšetření. Naopak nejméně respondentů podstoupilo edukaci o stresu.

14 Kdo respondenty nejčastěji edukoval Na tuto otázku mohli respondenti zatrhnout libovolný počet nabízených edukátorů. Jako edukátor suverénně dominoval lékař. Zdravotní sestry edukovaly respondenty podstatně méně – nejvíce o vyšetřeních, která pacienti podstupují.

15

16 Stejně jako jiní autoři, kteří zpracovávali tématiku edukace, jsme se také my zamýšleli nad otázkou, zda lékaři skutečně edukují pacienty více než sestry, nebo zda pacienti věnují kontaktu s lékařem větší důležitost. Z osobních rozhovorů při vyplňování dotazníků bylo často cítit, že pacienti přikládají mnohem větší váhu informacím a edukaci od lékaře než od sestry. Někteří respondenti se přímo vyjádřili na ten způsob, že lékař je za všechno odpovědný. Také při hodnocení kvality edukace na škále od 1 do 5 se někteří respondenti zdráhali odpovídat s odůvodněním, že by neradi shodili lékaře (nikdo neřekl, že by nerad znevážil sestry). Z laiků mohl asi málokdo pochopit, že edukační témata uvedena v dotazníku jsou z velké části také v kompetenci nelékařských profesí.

17 Způsob ověření podaných informací zdravotnickým personálem Největší počet respondentů se setkal s otázkou „porozuměl(a) jste všemu?“ U značné části respondentů bohužel nikdo nezjišťoval porozumění.

18 Úspěšnost v % u jednotlivých vědomostních otázek Největší úspěšnost obdržely otázky 27 (vhodné potraviny pro dietu u AP) a 28 (vhodný způsob úpravy stravy při AP), naopak u vědomostní otázky 33 („Znáte správnou hladinu HDL cholesterolu?“) jsme zjistili velmi malou úspěšnost v obou nemocnicích.

19 Edukační brožura Jak vyplývá z cíle 5, byla vytvořena edukační brožura pod názvem „Rady pro nemocné a jejich blízké s anginou pectoris a po srdečním infarktu“, která je pro svůj rozsah rozdělena do 3 dílů. Brožura obsahuje tato témata:  stavba a funkce srdce  rizikové faktory kardiovaskulárních chorob  diagnostika, první pomoc a léčba u AP a IM se zaměřením na přípravu k vyšetřením a výkonům  BMI  dieta  pohybový režim  DM a kardiovaskulární morbidita  stres a ochrana před stresem  kuřáctví a obvykání kouření. Ukázka z edukační brožuryUkázka z edukační brožury (v originální prezentaci byl hypertextový odkaz aktivní; zde není potřeba, neboť edukační brožury si můžete stáhnout celé).

20 Plný text bakalářské práce a edukačních brožur si můžete volně stáhnout na edukace-kardiaku.wz.cz

21 Děkuji Vám za pozornost


Stáhnout ppt "Zmapování edukovanosti pacientů s anginou pectoris z pohledu všeobecného ošetřovatele Bc. Pavel Bělunek, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku,"

Podobné prezentace


Reklamy Google