Energetická smrt Vesmíru Konec všeho života My, jako lidé, si veškeré myšlenky musíme převádět do časových úseků a pojmů, které známe, abychom pochopili.

Prezentace na téma: "Energetická smrt Vesmíru Konec všeho života My, jako lidé, si veškeré myšlenky musíme převádět do časových úseků a pojmů, které známe, abychom pochopili."— Transkript prezentace:

1 Energetická smrt Vesmíru Konec všeho života My, jako lidé, si veškeré myšlenky musíme převádět do časových úseků a pojmů, které známe, abychom pochopili.

2 Chceme expandovat Těsně před velkým třeskem byla všechna energie vesmíru v jediném bodě –Představme si sýpku plnou veškerého obilí, které je na Zemi Poté tento bod, příčinou vlastní nestability explodoval –Obilí hnije, vznikají plyny, sýpka se nafukuje, plášť nevydrží, praskne Od dob velkého třesku se Vesmír rozpíná –Jak ta sýpka praskla (pod ohromným tlakem)... Energie letí všemi směry a tak se zmenšuje její hustota –Následkem výbuchu se obilí rozlétá do širého kraje

3 Tak expandujeme Stále probíhají ony nestabilní, termojaderné reakce na částech původní jedné energie, těm částem říkáme hvězdy –Stále probíhají hnilobné procesy, které způsobily výbuch, na částicích původního sila, těm částicím říkáme zrna Funkce Vesmíru by se tedy dala popsat jako: „Od malého bodu s velkou hustotou energie po velkou věc s nízkou hustotou energie –Zrno bylo výbuchem tak rozmetáno, že v průběhu dlouhého letu shnilo a rozpadlo se na prach

4 Konec expanze Jednotlivé částice (menší kamenů, molekul, atomů i elektronů či protonů) se si v rozpínání natolik vzdálily, že se už nikdy nepotkají, nikdy nevytvoří žádné záření, i kdyby… tak žádná jiná částice by toto záření nezachytila –Prach padl na zem

5 Divná síla Částice, které už se téměř ztratili, jejichž existence se limitně blíží nule se ve svém pohybu mohou otočit zpět (vezměme v potaz, že jejich vzájemná gravitace je již neovlivňuje) postupně se začít přitahovat k novému velkému třesku –Zaprášená hlína po celé Zemi je zcela bez života. I tu přijde farmář a zaseje

6 Smysl Vesmíru Autor neví, tak polemizuje alespoň na metaforou –Jak mohla sýpka explodovat a proč? Někde se stala chyba –Někdo na ni zapomněl –Pokus naplnit do jedné sýpky všechno obilí nevyšel Farmář to tak dělá naschvál, aby se pobavil. Baví ho totiž sázet do pusté země a poté sklízet do sýpky, aby to tam hnilo. –Zásadně to nejí, to ho nebaví. Smysl sýpky je plnit se a vybuchovat, není v tom žádný vyšší cíl a sýpka si svůj smysl neuvědomuje. Je to sice neuvěřitelné, ale aspoň jedno semínko vždy přežije let po výbuchu a vypěstuje tak novou generaci sýpky.