Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MEZINÁRODNÍ A KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Karolina Žákovská.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MEZINÁRODNÍ A KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Karolina Žákovská."— Transkript prezentace:

1 MEZINÁRODNÍ A KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Karolina Žákovská

2 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Pojem, předmět, základní charakteristika Pojem, předmět, základní charakteristika Vývoj mezinárodněprávní ochrany životního prostředí Aktéři („subjekty“) Aktéři („subjekty“) Prameny Prameny Pojem a význam tzv. soft law Pojem a význam tzv. soft law Zásady (principy) Zásady (principy) Kontrola dodržování závazků Kontrola dodržování závazků Nejvýznamnější úmluvy Nejvýznamnější úmluvy MPŽP a český právní řád MPŽP a český právní řád

3 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Pojem, předmět, základní charakteristika = soubor norem mezinárodního práva vztahujících se k problematice životního prostředí životního prostředí zvláštní odvětví mezinárodního práva, jehož cílem je ochrana biosféry - součást práva veřejného (tj. vytvářeného státy, popř. mezinárodními organizacemi) - velmi významné odvětví (problémy ŽP přesahují hranice států) - relativně mladé odvětví, stále se utváří - velmi různorodé odvětví (úprava ochrany jednotlivých složek ŽP) - charakteristické rysy (oproti jiným odvětvím MP): − úloha nestátních aktérů − význam netradičních pramenů práva, zejm. tzv. soft law − důraz na prevenci, zvláštní mechanismy kontroly dodržování závazků

4 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vývoj mezinárodněprávní ochrany ŽP první mezinárodní úmluvy v oblasti práva životního prostředí přijaty na poč.20.st. (např. Pařížská úmluva o ochraně ptáků užitečných pro zemědělství, 1902 ; Úmluva o ochraně hraničních vod mezi USA a Kanadou před znečištěním, 1909) před 2.sv.válkou → úmluvy zaměřené na ochranu „charizmatických“ částí přírody ( Londýnská úmluva o ochraně africké fauny a flóry, 1933; Washingtonská úmluva o ochraně flóry, fauny a přírodních krás zemí Ameriky, 1940) od 50.let → boj proti znečišťování moří ( Londýnská úmluva o prevenci znečišťování moří ropnými látkami, 1954)

5 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vývoj mezinárodněprávní ochrany ŽP konec léta 20.st. → globální zhoršování stavu životního prostředí a ekologické katastrofy (např. havárie tankeru Torrey Canyon ) vedou k bezprecedentní mobilizaci vědeckých kruhů a veřejnosti → reakce jak na úrovni vnitrostátní, tak mezinárodní počátek vývoje MPŽP jako samostatného, počátek vývoje MPŽP jako samostatného, moderního odvětví mezinárodního práva moderního odvětví mezinárodního práva

6 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vývoj mezinárodněprávní ochrany ŽP Mezníky ve vývoji MPŽP – tzv. summity Země pořádané OSN (tři mezinárodní konference věnované životnímu prostředí a rozvoji): Stockholmská konference (1972) → Závěrečná deklarace o životním prostředí člověka ( Stockholmská deklarace, 26 zásad) ( Stockholmská deklarace, 26 zásad) → dohoda o vytvoření Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Konference v Rio de Janeiru (1992) → Úmluva o změně klimatu, Úmluva o biologické rozmanitosti → Deklarace o životním prostředí a rozvoji (27 zásad), Agenda 21, Deklarace o principech hospodaření v lesích Deklarace o principech hospodaření v lesích → formulován koncept trvale udržitelného rozvoje Konference v Johannesburgu (2002) tzv. Světový summit o udržitelném rozvoji ( WSSD, World Summit on Sustainable Development ) → Implementační plán

7 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Aktéři („subjekty“) Na utváření, implementaci a prosazování norem MPŽP se podílí celá řada aktérů: státy mezinárodní mezivládní organizace jednotlivci mezinárodní nevládní organizace (NGOs) finanční instituce např. „Světová banka“ (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, International Bank for Reconstruction and Development, IBRD ), International Bank for Reconstruction and Development, IBRD ), Světový fond ochrany životního prostředí ( Global Environment Facility,GEF), Světový fond ochrany životního prostředí ( Global Environment Facility,GEF), Evropská banka pro obnovu a rozvoj ( European Bank for Reconstruction Evropská banka pro obnovu a rozvoj ( European Bank for Reconstruction and Development, EBRD ) and Development, EBRD ) mezinárodní soudy zejm. Mezinárodní soudní dvůr ( International Court of Justice, ICJ ) Mezinárodní tribunál pro mořské právo ( International Tribunal for Law Mezinárodní tribunál pro mořské právo ( International Tribunal for Law of the Sea, ITLOS ) of the Sea, ITLOS ) ‽ diskutována možnost vytvoření samostatné soudní instance – Mezinárodního soudního dvora pro životní prostředí Mezinárodního soudního dvora pro životní prostředí

8 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Aktéři - Státy prvotní (původní) a trvalé subjekty mezinárodního práva s neomezenou mezinárodněprávní subjektivitou zásadní úloha v procesu přijímání mezinárodněprávních norem (absolutní normotvorná způsobilost) → mezinárodní konference (shromáždění zástupců států, kteří jsou zmocněni projednat a vyřešit některé otázky společného zájmu) zmocněni projednat a vyřešit některé otázky společného zájmu) → nejdůležitější mezinárodní orgány vzhledem k nezastupitelnému místu při sjednávání mezinárodních smluv k nezastupitelnému místu při sjednávání mezinárodních smluv postupující globalizace problémů ŽP → posun v mezinárodním chování států od pouhé ochrany jejich suverénní sféry k větší míře aktivní kooperace (projev uznání, že překonání nejzávažnějších problémů ŽP je elementárním zájmem mezinárodního společenství, kterému musí ustoupit národní zájmy jednotlivých států) Χ v jednáních i přijatých dokumentech mezinárodního práva je stále patrné napětí mezi tímto společným zájmem a snahou o co nejširší patrné napětí mezi tímto společným zájmem a snahou o co nejširší zachování státní suverenity zachování státní suverenity

9 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Aktéři – Mezinárodní mezivládní organizace = sdružení států založená na zákl.mezinárodních smluv, plní určité úkoly trvalé povahy, disponují vlastními orgány povahy, disponují vlastními orgány druhotné (odvozené) subjekty mezinárodního práva s omezenou (specializovanou, částečnou) mezinárodněprávní subjektivitou a) světové mezinárodní organizace → Organizace spojených národů (OSN) → Organizace spojených národů (OSN) (nejvýznamnější orgány z hlediska ochrany ŽP – ECOSOC, UNEP, CSD, UNFF) (nejvýznamnější orgány z hlediska ochrany ŽP – ECOSOC, UNEP, CSD, UNFF) + přidružené mezinárodní odborné organizace (FAO, IMO, UNESCO, WHO, IAEA aj.) + přidružené mezinárodní odborné organizace (FAO, IMO, UNESCO, WHO, IAEA aj.) → WTO → WTO b) regionální mezinárodní organizace → Rada Evropy, OECD, OAU, SPC aj. → Rada Evropy, OECD, OAU, SPC aj. specifickým subjektem MP je Evropská unie, resp. Evropské společenství → mezinárodní organizace integrační povahy, charakteristická rysy → mezinárodní organizace integrační povahy, charakteristická rysy nadstátnosti (supranacionality), viz dále nadstátnosti (supranacionality), viz dále

10 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Aktéři – Mezinárodní nevládní organizace (NGOs) =sdružení jednotlivců a/nebo spolků, která tradičně nepožívají mezinárodněprávní subjektivity ( ‽ v rámci některých mezinárodních environmetálních smluv jim mohou být přiznána určitá oprávnění, čímž získávají omezenou mezinárodněprávní subjektivitu) v mezinárodní ochraně životního prostředí mají nezastupitelné místo a jejich význam a vliv stále roste význam a vliv stále roste →participace na přípravě mezinárodních dokumentů v oblasti ochrany ŽP, dohlížení na transparentnost procesu vytváření a přijímání mezinárodních norem (na mez.konferencích zprav. statut pozorovatelů), účast v procesu kontroly plnění závazků jednotlivými státy (monitoring), významná úloha v oblasti environmentální osvěty a vzdělávání existuje několik stovek NGOs různého zaměření a významu, mezi nejvlivnější patří IUCN, WWF, Greenpeace, Friends of Earth aj.

11 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny → tzv. formální prameny (tj. formy, které na sebe právo bere a z nichž poznáváme jeho obsah)  třeba odlišovat od tzv. materiálních pramenů (společenskopolitické a ekonomické podmínky a okolnosti, které ovlivňují vznik jednotlivých pravidel) 1. „Tradiční“ prameny (čl.38 odst.1 Statutu Mezinárodního soudního dvora): (čl.38 odst.1 Statutu Mezinárodního soudního dvora): a) mezinárodní smlouvy b) mezinárodní obyčej (praxe uznaná za právo) c) obecné zásady právní d) soudní rozhodnutí a doktrína (pomocné prameny)

12 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny – Mezinárodní smlouvy = ujednání dvou nebo více subjektů mezinárodního práva, které má z vůle těchto subjektů mezinárodněprávní účinky a řídí se mezinárodním právem nejdůležitější a nejrozšířenější pramen MPŽP (několik tisíc mezinárodních smluv) klasifikace: - dle prostorového dosahu – univerzální (globální), regionální, subregionální subregionální - dle počtu členů – multilaterální, bilaterální - dle charakteru závazku – dosažení určitého výsledku, provádění určité činnosti provádění určité činnosti

13 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny – Mezinárodní smlouvy přes velkou různorodost lze najít některé společné rysy: a) význam aplikačních opatření a) význam aplikačních opatření (pravidla většinou nejsou self-executing, tj. vyžadují přijetí adekvátních opatření na vnitrostátní úrovni) b)stálé mechanismy spolupráce (zprav. sekretariáty) b)stálé mechanismy spolupráce (zprav. sekretariáty) c)kontrola praktické aplikace smluv c)kontrola praktické aplikace smluv (nejčastěji formou pravidelných zpráv vypracovávaných jednotlivými státy a předkládaných konferenci smluvních stran) d)zjednodušená procedura pro změny zejm. tzv. technických norem d)zjednodušená procedura pro změny zejm. tzv. technických norem (zpravidla obsaženy v přílohách smluv) e)časté tzv. programové závazky e)časté tzv. programové závazky (obecné závazky stran týkající se např.vypracování příslušných národních politik a strategií či spolupracovat na tvorbě různých společných programů, např. v oblasti výzkumu, dohledu či shromažďování a hodnocení relevantních ukazatelů) f)využívání tzv. rámcových smluv f)využívání tzv. rámcových smluv (smlouva zavazuje státy ke spolupráci v dané oblasti a stanoví obecná pravidla, závazky jsou konkretizovány v protokolech (jsou nedílnou součástí smlouvy, nicméně mají do určité míry samostatnou právní existenci) nicméně mají do určité míry samostatnou právní existenci)

14 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny – Mezinárodní obyčej = výraz (relativně dlouhodobé) obecné praxe uznávané za právo → otázka existence stabilizovaných obyčejových pravidel v mladém MPŽP  není sporu o existenci obyčejových pravidel v oblasti mořského práva ( Úmluva o mořském právu, 1982 → smluvní zakotvení řady obyčejových ( Úmluva o mořském právu, 1982 → smluvní zakotvení řady obyčejových pravidel, zejm. existence tzv. výlučné ekonomické zóny) pravidel, zejm. existence tzv. výlučné ekonomické zóny) x v jiných sférách MPŽP je existence specifických obyčejových pravidel méně zřejmá, zpravidla se jedná o obyčeje obecného mezinárodního práva, které nabyly kvalitativně odlišného charakteru („ekologické dimenze“) → nejvýznamnější stabilizovaná pravidla: - neškodit druhým z vlastního území (potvrzeno arbitrážním nálezem z r v kauze Trail Smelter ) z r v kauze Trail Smelter ) - (pravidelná) výměna informací - mezinárodní pomoc, zejm. v naléhavých situacích Další specifická obyčejová pravidla se nacházejí v různých stádiích své stabilizace (např. pravidlo spravedlivého využívání sdílených přírodních zdrojů).

15 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny – Soudní rozhodnutí = aplikace práva mezinárodními tribunály na konkrétní případ ‽ přestože jsou pouze „pomocným“ pramenem, jejich význam v MPŽP je velký a stále roste v MPŽP je velký a stále roste → funkce soudních rozhodnutí v MPŽP: a) potvrzování mezinárodních obyčejů (např. Trail Smelter, 1941; Lac Lanoux, 1956) (např. Trail Smelter, 1941; Lac Lanoux, 1956) b) role precedentů (ve smyslu prvních rozhodnutí v řadě o dané otázce, (ve smyslu prvních rozhodnutí v řadě o dané otázce, např. Gabčíkovo-Nagymaros, 1997) např. Gabčíkovo-Nagymaros, 1997) c) faktor měnící, resp. upevňující postavení jednotlivce v systému mezinárodněprávní ochrany životního v systému mezinárodněprávní ochrany životního prostředí (zejm. někt. rozsudky Evropského soudu prostředí (zejm. někt. rozsudky Evropského soudu pro lidská práva) pro lidská práva)

16 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny – Doktrina = právní názory předních odborníků v oblasti MPŽP ‽ obdobně jako soudní rozhodnutí jsou pouze pomocným pramenem, nicméně v oblasti MPŽP mají poměrně velký význam (mají nezastupitelnou úlohu v teoretickém propracování nových koncepcí a pravidel) ‽ obdobně jako soudní rozhodnutí jsou pouze pomocným pramenem, nicméně v oblasti MPŽP mají poměrně velký význam (mají nezastupitelnou úlohu v teoretickém propracování nových koncepcí a pravidel) → nejvýznamnější přínos pro kvalitativní rozvoj MPŽP při formulování všeobecně přijímaného „práva na životní prostředí“ (poprvé zakotveno v Principu č.1 Stockholmské deklarace z r.1972, právně závazně formulováno v Aarhuské úmluvě z r.1998) či koncepce „práv budoucích generací“ + významný přínos pro rozvoj MPŽP mají různé mezinárodní vědecké asociace a instituce (např. International Law Association či Evropská rada pro právo životního prostředí )

17 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny 2. „Nové“ prameny a) rezoluce a rozhodnutí mezinárodních organizací právně závazné pro členské státy právně závazné pro členské státy (např. rezoluce RB OSN, rozhodnutí OECD, rozhodnutí (např. rezoluce RB OSN, rozhodnutí OECD, rozhodnutí orgánů některých regionálních rybářských organizací) orgánů některých regionálních rybářských organizací) b) právně nezávazné dokumenty přijímané mezinárodními konferencemi či v rámci mezinárodních organizací konferencemi či v rámci mezinárodních organizací - doporučení, směrnice ( recommendations, guidelines ) - doporučení, směrnice ( recommendations, guidelines ) - akční programy ( plans of action ) - deklarace ( declarations ) → součástí tzv. soft law („měkkého práva“) ‽ velký význam v mezinárodním právu ŽP ‽ velký význam v mezinárodním právu ŽP

18 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Pojem a v ýznam tzv. soft law = pravidla mezinárodního práva, která mají právně nedokonalý obsah nebo formu (normy, které splňují požadavky na kvalitu obsahu a formy, jsou označovány jako „hard law“ ) → používání pojmu soft law ve dvou významech: a) pravidla, kterým nechybí právně závazná forma, jejich obsah však tvoří zcela nebo zčásti měkce nebo neurčitě formulované závazky tvoří zcela nebo zčásti měkce nebo neurčitě formulované závazky ( „smluvní strany se zavazují vyvíjet aktivitu směřující k…“, „smluvní strany ( „smluvní strany se zavazují vyvíjet aktivitu směřující k…“, „smluvní strany se budou snažit o…“, „dle svých možností“ atp.) se budou snažit o…“, „dle svých možností“ atp.) b) pravidla, kterým chybí náležitá právní forma (jejich porušení nevyvolává právní odpovědnost), ale které se přesto uplatňují při nevyvolává právní odpovědnost), ale které se přesto uplatňují při regulaci právních vztahů a mají určitou normativní hodnotu regulaci právních vztahů a mají určitou normativní hodnotu → výhodou je relativně jednoduché a rychlé přijetí → ovlivňují smluvní či obyčejovou normotvorbu (buď anticipací budoucí právní úpravy nebo interpretací (buď anticipací budoucí právní úpravy nebo interpretací existujících norem) existujících norem)  Pravidla soft law v obou výše uvedených významech hrají v MPŽP velmi významnou roli, často představují alespoň částečné řešení problémů, významnou roli, často představují alespoň částečné řešení problémů, u nichž absence mezinárodního konsenzu prozatím znemožňuje u nichž absence mezinárodního konsenzu prozatím znemožňuje přijetí pravidla hard law. přijetí pravidla hard law.

19 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Zásady mezinárodního práva životního prostředí = zásady (principy), které vyplývají přímo z mezinárodního práva (tj. již platných norem), popř. se teprve vytvářejí ve vztazích mezi státy a v rámci mezinárodních organizací I.Zásady MPŽP vycházející z pravidel platného práva zásada svrchovaných práv států na využívání svých vlastních přírodních zdrojů zásada nepoškozování životního prostředí za hranicemi vlastní jurisdikce zásada ochrany a uchování životního prostředí a přírodních zdrojů zásada prevence (vyjádřena často formou dvou samostatných institutů – posuzování vlivů plánovaných činností na životní prostředí a trvalý dohled na stav životního prostředí) zásada spravedlivého využívání přírodních zdrojů sdílených dvěma či více státy zásada mezinárodní spolupráce při ochraně zásada mezinárodní spolupráce při ochraně životního prostředí životního prostředí výměna informací o činnostech, které mohou mít výměna informací o činnostech, které mohou mít negativní účinky na životní prostředí negativní účinky na životní prostředí

20 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Zásady mezinárodního práva životního prostředí II. Programové zásady MPŽP → vyplývají zejm. z pravidel soft law přijatých ve formě doporučujících, programových dokumentů na mezinárodních konferencích či v rámci orgánů OSN (mohou hrát roli katalyzátoru při vytváření nového pravidla hard law ) zásada trvale udržitelného rozvoje zásada předběžné opatrnosti „Státy musí za účelem ochrany životního prostředí přijímat podle svých schopností preventivní přístupy. Tam, kde hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poškození životního prostředí.“ (Deklarace z Rio de Janeira, čl. 15) zásada společného zájmu lidstva zásada společných, ale diferencovaných povinností (formulována v Deklaraci z Rio de Janeira spolu s pojmem „globální partnerství“) zásada znečišťovatel platí ( polluter pays principle )

21 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Kontrola dodržování závazků → poctivé dodržování závazků (compliance ), jak smluvních, tak obyčejových, je jednou ze zásadních zásad mezinárodního práva x zásada nestačí k zajištění plnění závazků → různé mezinárodněprávní nástroje (odpovědnost za škody, pokojné řešení sporů, donucení, kontrola) Kontrola v MPŽP (ve smyslu ověřování plnění závazků) = činnost subjektů MP nebo jimi vytvořených orgánů (sekretariáty, konference smluvních stran), která se uskutečňuje na základě mezinárodních smluv a spočívá smluvních stran), která se uskutečňuje na základě mezinárodních smluv a spočívá v prověření souladu činnosti států s přijatými závazky s cílem působit na jejich v prověření souladu činnosti států s přijatými závazky s cílem působit na jejich dodržování dodržování preventivní (bez předběžného podezření o možném porušování závazků) a následná (v případech, kdy jeden smluvní stát podezřívá jiný z porušování smluvních závazků)  typické kontrolní orgány v mezinárodním právu zpravidla nemají oprávnění závazným způsobem ukládat kontrolovaným subjektům nápravná opatření či sankce  rostoucí vliv NGOs (provádění kontroly zpravidla na základě vlastní iniciativy → „politická“ kontrola) → „politická“ kontrola)

22 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Kontrola dodržování závazků Metody a prostředky mezinárodní kontroly : poskytování informací smluvními stranami (systém zpráv, reporting system ) → „administrativní“ kontrola prováděná projednáváním předložených zpráv → v MPŽP převládá, různé úpravy v jednotlivých smlouvách (někdy možnost kontrolního orgánu požadovat dodatečné informace) možnost kontrolního orgánu požadovat dodatečné informace) procedury pro zjišťování dodržování (splnění) závazků → nový přístup v MPŽP, procedura obdobná řešení sporů → zahájení z podnětu některé ze smluvních stran, která má výhrady k dodržování závazků jinou smluvní stranou, event. z podnětu sekretariátu závazků jinou smluvní stranou, event. z podnětu sekretariátu → ačkoliv výsledkem může být uložení určitého druhu sankce, primárním cílem je povzbuzení k dodržování závazků (může být rozhodnuto i o poskytnutí je povzbuzení k dodržování závazků (může být rozhodnuto i o poskytnutí odpovídající pomoci) odpovídající pomoci) → např. Montrealský protokol, Protokol z r k Úmluvě o dálkovém znečištění ovzduší, Rámcová úmluva o změně klimatu a Kjótský protokol ovzduší, Rámcová úmluva o změně klimatu a Kjótský protokol inspekce a pozorování → systém typický pro smlouvy týkající se odzbrojení, v MPŽP spíše výjimečný → např. antarktický smluvní systém (Smlouva o Antarktidě a její Protokol o ochraně životního prostředí Antarktidy, Úmluva o zachování živých mořských o ochraně životního prostředí Antarktidy, Úmluva o zachování živých mořských zdrojů Antarktidy), někt. úmluvy týkající se ochrany mořských rybolovných zdrojů Antarktidy), někt. úmluvy týkající se ochrany mořských rybolovných zdrojů, zejm. na volném moři zdrojů, zejm. na volném moři

23 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Nejvýznamnější úmluvy I. Ochrana jednotlivých složek a ekosystémů ovzduší, ozonová vrstva Země - Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Ženeva, 1979) - Úmluva o ochraně ozonové vrstvy Země (Vídeň, 1985) + Protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země (Montreal, 1987) + Protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země (Montreal, 1987) - Rámcová úmluva o změně klimatu (Rio de Janeiro, 1992) + Protokol k Rámcové úmluvě o změně klimatu (Kjóto, 1997) + Protokol k Rámcové úmluvě o změně klimatu (Kjóto, 1997) vnitrozemské vody - Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer (Helsinki, 1992) - Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe (Magdeburg, 1990) - Úmluva pro ochranu a únosné využívání Dunaje (Sofie, 1994) - Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním (1996)

24 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Nejvýznamnější úmluvy půda - Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích trpících velkým suchem a desertifikací, zejména v Africe (Paříž, 1994) příroda a krajina, fauna a flóra, biologická rozmanitost - Mezinárodní úmluva o regulaci lovu velryb (Washington, 1946) - Úmluva o mezinárodních mokřadech majících význam zejména jako biotopy vodního ptactva (Ramsar, 1971) - Úmluva o ochraně světového a kulturního přírodního dědictví (Paříž, 1972) -Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES, Washington, 1973) - Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonn, 1979) - Úmluva o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro, 1992 )

25 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Nejvýznamnější úmluvy II.Ochrana životního prostředí před specifickými zdroji ohrožení odpady - Úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilej, 1989) - Úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilej, 1989)záření - Úmluva o včasném oznamování jaderných nehod (Vídeň, 1986) - Úmluva o poskytnutí pomoci v případě jaderné havárie nebo radiační nehody (Vídeň, 1986) geneticky modifikované organismy (GMO) - Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (Montreal, 2000) → první protokol Úmluvy o biologické rozmanitosti chemické látky a přípravky - Úmluva o proceduře předběžného souhlasu při znalosti věci aplikované na určité chemické výrobky a nebezpečné pesticidy, které jsou předmětem mezinárodního obchodu (Rotterdam, 1998) - Úmluva o persistentních organických polutantech (Stockholm, 2001)

26 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Nejvýznamnější úmluvy III. Ochrana určitých zvláštních prostor a jejich prostředí moře - Úmluva OSN o mořském právu (Montego Bay, 1982) - Úmluva OSN o mořském právu (Montego Bay, 1982) + úmluvy věnované ochraně moří před znečištěním přijaté na půdě IMO - Dohoda o zachování a hospodářském využití rybích hejn, která se přemisťují mezi - Dohoda o zachování a hospodářském využití rybích hejn, která se přemisťují mezi oblastmi národní jurisdikce států a volným mořem, a hejn rybích druhů migrujících oblastmi národní jurisdikce států a volným mořem, a hejn rybích druhů migrujících na velké vzdálenosti (New York, 1995) - Úmluva na podporu dodržování mezinárodních ochranných a hospodářských opatření loděmi určenými k rybolovu na volném moři (FAO, 1993) - Úmluva na podporu dodržování mezinárodních ochranných a hospodářských opatření loděmi určenými k rybolovu na volném moři (FAO, 1993) Antarktida (tzv. antarktický systém) - Úmluva o Antarktidě (Washington, 1959) + Protokol o ochraně životního prostředí (Madrid, 1991) - Úmluva o zachování tuleňů v Antarktidě (Londýn, 1972) - Úmluva o zachování živých mořských zdrojů Antarktidy (Canberra, 1980) (Canberra, 1980)

27 MEZINÁRODNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ČESKÝ PRÁVNÍ ŘÁD =aplikace mezinárodních smluv o ochraně ŽP ve vnitrostátním právu ČR ČR je smluvní stranou naprosté většiny významných a regionálních úmluv v oblasti mezinárodní ochrany ŽP a členem významných mezinárodních organizací, jejichž předmět činnosti souvisí s ochranou ŽP vzájemný vztah norem mezinárodního a vnitrostátního práva: → ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR - čl. 1 odst. 2 „Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.“ „Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.“ - čl. 10 (po změně tzv. euronovelou z r. 2001) „Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“ „Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“ → obecná inkorporace mezinárodních smluv do českého práva → obecná inkorporace mezinárodních smluv do českého práva

28 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Úvodní poznámky Úvodní poznámky Orgány EU a jejich role v ochraně životního Orgány EU a jejich role v ochraně životníhoprostředí Komunitární právo životního prostředí – obecné Komunitární právo životního prostředí – obecné poznámky poznámky Prameny KPŽP Prameny KPŽP Základní zásady KPŽP Základní zásady KPŽP Nástroje ochrany ŽP v EU Nástroje ochrany ŽP v EU Ekologická politika ES Ekologická politika ES

29 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Úvodní poznámky Evropská unie ( Smlouva o Evropské unii, Maastricht 1992) - partikulární subregionální hospodářská a politická „organizace“ (jednotka) s tendencí postupného rozšiřování (jednotka) s tendencí postupného rozšiřování - právní subjektivitu nemá EU, ale jednotlivá společenství ( Evropské společenství, Evropské společenství pro atomovou energii ) ( Evropské společenství, Evropské společenství pro atomovou energii ) → typická je pro ně nadstátnost (členské státy odevzdaly → typická je pro ně nadstátnost (členské státy odevzdaly Společenstvím část své svrchovanosti) Společenstvím část své svrchovanosti) - tvoří ji tři pilíře − Evropská společenství − společná zahraniční a bezpečnostní politika − společná zahraniční a bezpečnostní politika − policejní a justiční spolupráce v trestních věcech − policejní a justiční spolupráce v trestních věcech

30 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Orgány EU a jejich role v ochraně životního prostředí Evropská rada - vrcholný politický orgán EU - určuje hlavní směry rozvoje EU (zasedání v Göteborgu 2001 → přijata Strategie udržitelného rozvoje EU ) (zasedání v Göteborgu 2001 → přijata Strategie udržitelného rozvoje EU ) Evropský parlament - skládá se z přímo volených zástupců občanů členských států - poradní a kontrolní pravomoci, zapojen do legislativního procesu - v jeho rámci velmi aktivní parlamentní Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a ochranu spotřebitele zdraví a ochranu spotřebitele Rada EU - orgán zastupující zájmy jednotlivých členů, svým složením závislý na projednávané problematice (ministři ZV či příslušní rezortní ministři) na projednávané problematice (ministři ZV či příslušní rezortní ministři) - hlavní zákonodárný orgán - v záležitostech ochrany životního prostředí se schází obvykle třikrát za půl roku roku

31 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Orgány EU a jejich role v ochraně životního prostředí Evropská komise - nadstátní orgán, jehož úkolem je chránit společné zájmy Evropského společenství, členové jsou nezávislí na členských státech společenství, členové jsou nezávislí na členských státech - výkonné, kontrolní, iniciativní pravomoci - v oblasti tvorby práva má iniciativní monopol (jako jediný orgán ES může předkládat legislativní návrhy) → rámcem pro návrhy v oblasti ochrany ŽP předkládat legislativní návrhy) → rámcem pro návrhy v oblasti ochrany ŽP jsou akční programy životního prostředí jsou akční programy životního prostředí - plní řadu administrativních úkolů vyplývajících z komunitárních environmentálních předpisů environmentálních předpisů - je oprávněna podávat žaloby Evropskému soudnímu dvoru proti členským státům pro neplnění povinností a závazků stanovených komunitárním státům pro neplnění povinností a závazků stanovených komunitárním právem právem

32 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Orgány EU a jejich role v ochraně životního prostředí Evropská komise (pokr.) - tvoří 30 generálních ředitelství, která jsou odpovědná za různé oblasti → Generální ředitelství pro životní prostředí, ochranu → Generální ředitelství pro životní prostředí, ochranu spotřebitele a jadernou bezpečnost (DG XI) spotřebitele a jadernou bezpečnost (DG XI) - satelitní instituce – Evropská agentura životního prostředí → pomáhá Komisi při utváření a realizaci ekologické politiky Společenství Společenství Komisař pro životní prostředí p. Stavros DIMAS

33 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Orgány EU a jejich role v ochraně životního prostředí Evropský soudní dvůr - zabezpečuje dodržování práva při výkladu a aplikaci smluv Evropských společenství společenství - poměrně často rozhoduje o otázkách týkajících se ochrany ŽP → právní základ pro většinu rozhodnutí v této oblasti: - žaloba Komise pro porušení smlouvy (proti členskému státu) - rozhodování o předběžných otázkách (zejm. výklad smlouvy, platnost a výklad aktů orgánů EU) na žádost soudů členských států + Soud prvního stupně ( x počet rozhodnutí v oblasti otázek ŽP velmi malý, méně významné otázky) ( x počet rozhodnutí v oblasti otázek ŽP velmi malý, méně významné otázky) Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů - reprezentant různých nevládních skupin v rámci Společenství, resp. zástupci regionálních a místních orgánů resp. zástupci regionálních a místních orgánů - určitý podíl na utváření komunitární environmentální legislativy prostřednictvím obligatorních konzultací prostřednictvím obligatorních konzultací x jejich stanoviska zatím pouze marginální význam x jejich stanoviska zatím pouze marginální význam

34 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Obecné poznámky „komunitární“ právo = právo ES (prvního pilíře EU), → supranacionální charakter (nadstátní) → supranacionální charakter (nadstátní) ( ‽ nezaměňovat s „právem EU“ či „unijním“ právem) komunitární právo ŽP -velmi rozsáhlý soubor environmentálních norem -velmi rozsáhlý soubor environmentálních norem (několik stovek právních předpisů) -je jím naplňována politika Společenství v oblasti životního -je jím naplňována politika Společenství v oblasti životního prostředí, která dle čl. 174 SES sleduje následující cíle: - udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, - ochrana lidského zdraví - obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů - podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním celosvětovým problémům životního prostředí celosvětovým problémům životního prostředí -jeden z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících národní legislativu v oblasti práva životního prostředí

35 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny I.Primární právo → Smlouva o založení Evropského společenství (uzavřena v r. 1957, od té doby čtyřikrát podstatně novelizována) Část první („Zásady“), čl. 6 „Požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Společenství uvedených v článku 3, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje.“ Část třetí („Politiky Společenství“), Hlava XIX „Životní prostředí“ (čl ) → cíle Společenství v oblasti ochrany ŽP → cíle Společenství v oblasti ochrany ŽP → základní zásady → základní zásady → podmínky, jež je třeba brát v úvahu při tvorbě politiky Společenství → podmínky, jež je třeba brát v úvahu při tvorbě politiky Společenství v oblasti ŽP v oblasti ŽP → mezinárodní spolupráce → mezinárodní spolupráce → tvorba a provádění politiky Společenství v oblasti ŽP → tvorba a provádění politiky Společenství v oblasti ŽP → možnost přísnějších opatření členských států (musí být v souladu se SES) → možnost přísnějších opatření členských států (musí být v souladu se SES) ‽ uvedená ustanovení nejsou bezprostředně aplikovatelná → je nutné je precizovat v rámci sekundární legislativy

36 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny I.Primární právo (pokr.) - vedle čl se problematiky ochrany ŽP dotýkají i některá další ustanovení SES, zejm. ustanovení týkající se: další ustanovení SES, zejm. ustanovení týkající se: - společného trhu (čl.95 SES) - společné zemědělské politiky (čl.37 a násl.) - dopravy (čl.80) - společné obchodní politiky (čl.133) - vědy a výzkumu (čl.166) - energetiky (čl.175) II.Mezinárodní úmluvy → Společenství je smluvní stranou (většinou vedle jednotlivých členských států) řadou mezinárodních environmentálních úmluv, vč. jejich protokolů států) řadou mezinárodních environmentálních úmluv, vč. jejich protokolů

37 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny III. Sekundární právo → s environmentálními normami se lze setkat ve všech formách sekundárního komunitárního práva sekundárního komunitárního práva 1. Právně závazné prameny (publikovány v Úředním věstníku EU) a) nařízení - obecně platná, závazná jako celek a přímo aplikovatelná na území - obecně platná, závazná jako celek a přímo aplikovatelná na území všech členských států všech členských států - v oblasti ochrany životního prostředí méně častá - v oblasti ochrany životního prostředí méně častá (cca 10% komunitární environmentální legislativy) (cca 10% komunitární environmentální legislativy) - využívány pro transpozici závazků někt. mez. úmluv - využívány pro transpozici závazků někt. mez. úmluv do komunitárního práva do komunitárního práva př. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

38 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny III. Sekundární právo (pokr.) b) směrnice b) směrnice - závazné pro státy, jimž jsou určeny, pokud jde o výsledek, jehož má - závazné pro státy, jimž jsou určeny, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo (→ harmonizační charakter) být dosaženo (→ harmonizační charakter) - ve stanovené lhůtě musí být transponována do vnitrostátního práva - ve stanovené lhůtě musí být transponována do vnitrostátního práva formou obecně závazného právního předpisu formou obecně závazného právního předpisu - představují 80% komunitární environmentální legislativy - představují 80% komunitární environmentální legislativy př. Směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků (Směrnice o ptácích) (Směrnice o ptácích) Směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících Směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rosoucích rostlin (Směrnice o stanovištích) živočichů a planě rosoucích rostlin (Směrnice o stanovištích) c) rozhodnutí - individuální právní akty závazné ve všech svých částech pro ty, - individuální právní akty závazné ve všech svých částech pro ty, komu jsou určena (členské státy nebo fyzické či právnické osoby) komu jsou určena (členské státy nebo fyzické či právnické osoby) - v KPŽP poměrně častá - v KPŽP poměrně častá

39 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prameny 2. Právně nezávazné prameny a) doporučení - vydávaná orgány Společenství, adresována členskému státu či jinému - vydávaná orgány Společenství, adresována členskému státu či jinému subjektu subjektu - obsahují určitý doporučený způsob chování, s jeho nesplněním však nejsou - obsahují určitý doporučený způsob chování, s jeho nesplněním však nejsou spojovány žádné negativní právní následky spojovány žádné negativní právní následky b) stanoviska - posouzení určité právně relevantní situace příslušným orgánem ES

40 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Základní zásady (principy) princip nejvyšší hodnoty princip vysoké úrovně ochrany → vyjádřen nejčastěji ve formě požadavku použití nejlepší dostupné technologie ( BAT, best available technics ) technologie ( BAT, best available technics ) princip trvale udržitelného rozvoje princip předběžné opatrnosti ( precaution ) princip prevence ( prevention ) → posuzování vlivů na životní prostředí princip odpovědnosti původce → užší modifikace – princip znečišťovatel platí ( PPP, polluter pays principle ) ( PPP, polluter pays principle ) princip integrace → zapracování požadavků ochrany ŽP do stanovení a provádění ostatních politik Společenství ostatních politik Společenství princip informovanosti a účasti veřejnosti

41 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Nástroje ochrany životního prostředí I. Administrativně-právní nástroje → povinnost notifikace (oznámení), povolení (autorizace), zákazy, povinnost jednat, informační povinnosti aj. jednat, informační povinnosti aj. II. Koncepční nástroje → nástroje politické povahy, často vytvářejí první stupeň budoucí právní úpravy či potřebný koncepční rámec pro takovou úpravu úpravy či potřebný koncepční rámec pro takovou úpravu → Zelené knihy, Bílé knihy, akční programy IV. Ekonomické nástroje → finanční podpory (subvence), obchodovatelná emisní povolení, koncept tzv. bublin pro oblast ochrany ovzduší (použit např. u emisí SO 2 koncept tzv. bublin pro oblast ochrany ovzduší (použit např. u emisí SO 2 a NO x ) a NO x )

42 KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ekologická politika ES = politika ochrany životního prostředí ( Community Environmental Policy ) zaujímá významné místo mezi politikami ESzaujímá významné místo mezi politikami ES vývoj od 70.let 20.st.vývoj od 70.let 20.st. právo je v současné době jejím hlavním nástrojemprávo je v současné době jejím hlavním nástrojem formulována v tzv. akčních programechformulována v tzv. akčních programech → 1973: První akční program ochrany životního prostředí → další akční programy 1977, 1982, 1987,1993 → dne 22. června 2002 byl společným rozhodnutím EP a Rady na návrh Komise přijat Šestý akční program s názvem na návrh Komise přijat Šestý akční program s názvem „Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba“ „Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba“ pro období let pro období let hlavními prioritami jsou čtyři oblasti: - změna klimatického systému Země - biodiverzita - životní prostředí a lidské zdraví - přírodní zdroje a odpadové hospodářství

43 Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "MEZINÁRODNÍ A KOMUNITÁRNÍ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Karolina Žákovská."

Podobné prezentace


Reklamy Google