Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní."— Transkript prezentace:

1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). [24] [26]

2 Autor:Mgr. Věra Pavlátová Anotace:Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie, Biologie živočichů. Žák se věnuje vývoji (fylogenezi) základních orgánových soustav živočichů. Materiál obsahuje obrázky, odkazy, úkoly a aktivity. Očekávaný výstup dle ŠVP: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Stupeň a typ vzdělávání: Typická věková skupina: Žák popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav. Prezentace, DUM. Je možné ji použít v rámci expozice i fixace, délka aktivity je na 2 vyučovací hodiny. Žák, naplňuje zde KK k řešení problémů, k učení, komunikativní. Gymnaziální. 16−17 let, 6. třída = sexta / II. ročník KLIKNĚTE NA F 5

3  Fylogenezí orgánových soustav budeme pozorovat, jak se tyto soustavy v živočišné říši postupně vyvíjely a zdokonalovaly. [1]

4  Jaké znáte projevy života?  Co je to dráždivost?  Vytvořte na tabuli myšlenkovou mapu tématu dráždivost (nervová soustava, reflex).  Jaká je souvislost mezi nervovou a smyslovou soustavou?  Jaká je souvislost mezi nervovou a hormonální soustavou?  Má kopinatec plžovitý mozek?  Co je to neuron a z čeho se skládá?  Jaká znáte onemocnění nervové soustavy?  Jaký je rozdíl mezi mozkem obojživelníků a ptáků − kterou část má kdo rozvinutější?

5  Dráždivost je jedním z projevů života organismů.  Jedná se o příjem podnětů z okolí a reakci na ně.  U většiny organismů tento projev života zprostředkovává nervová soustava.  Jaké znáte typy nervových soustav a pro které organismy jsou typické?  Co se stane, když se dotknete nezmara? [2]

6  U některých prvoků jsou vyvinuta jemná vlákénka neurofibrily se schopností ovládat pohyb brv (koordinace pohybů) a formování tvaru buňky. [3] Ú.: Jak se nazývá prvok na obrázku? Do jakého kmene prvoků patří? Kde žije? K čemu slouží malé jádro? Jak se připraví senný nálev? ?v=l9ymaSzcsdY ?v=l9ymaSzcsdY

7  Pomocí stigmy (smyslová organela) prvok krásnoočko zjišťuje, odkud přichází světlo. [4] Do jakého kmene prvoků patří krásnoočko?

8  Buňky živočišných hub jsou schopny svými výběžky převádět vzruchy a zajišťovat koordinaci pohybů.  Nejde o nervovou soustavu (funguje krátkodobě), i když je systém fylogeneticky podobný rozptýlené NS. [5]

9  Jsou tvořeny sítí specializovaných buněk − neuronů.  Základem je průběh vzruchu = reflex: Receptor ⇒ Neuron ⇒ Efektor  Podněty jsou přijímány receptory ve smyslových nebo vnitřních orgánech a neuron(y) zajistí přenos vzruchu do efektoru, výkonného orgánu (sval nebo žláza). [6] Ú.: Popište reflexní oblouk atch?v=Y5nj3ZfeYDQ atch?v=Y5nj3ZfeYDQ atch?v=eUgwtbvEjNw atch?v=eUgwtbvEjNw

10  U žahavců a žebernatek  Hustá síť multipolárních neuronů, vzruchy vedeny všemi směry  Nezmar − NS umístěná při ektodermu  Medúzy − určitá koncentrace neuronů na okrajích zvonu, NS tvoří dva prstence  Rychlost šíření vzruchu difúzní soustavou je poměrně malá, 4−15 cm za sekundu. [7] 1, 14 – chapadla, 2, 5 – láčka, 8, 15 – přijímací a vyvrhovací otvor, 6 – ektoderm, 7 – mezoglea, 13 – nervová soustava, 9 – svalovina, 10, 11 – gastrovaskulární systém, 16 – výběžky ropália nesoucí smyslová ústrojí

11  Objevují se se vznikem bilaterální souměrnosti těla a cefalizací. (Co to je?)  Párové nervové pruhy a ganglia, do nichž se soustřeďují neurony. (Z čeho se skládá?)  Během vývoje největší význam zaznamenala ganglia hlavová.  Počet nervových pruhů se postupně zmenšuje, až u většiny prvoústých zůstává jeden pár nervových pruhů na břišní straně těla. (Co jsou to prvoústí?)  Patří sem NS provazcovitá, žebříčkovitá a gangliová. (U jakých živočichů se vyskytují?)

12  U ploštěnců (Platyhelmithes) − párová hlavová zauzlina, tělní uzliny chybí  Z hlavové uzliny jdou 1−4 páry podélných pruhů (konektivy), spojeny příčnými spojkami (komisurami). [8] hlavové uzliny, pokračují v provazcovitou nervovou soustavu Popište zbytek částí těla ploštěnky. Jaké znáte cizopasné ploštěnce? Jak je to s nervovou soustavou u cizopasných ploštěnců?

13  Kroužkovci (Annelida) − párová ganglia jednotlivých tělních článků jsou spojena komisurami  Mnohoštětinatci (Polychaeta) − nadřazeným centrem je nadhltanová zauzlina; schopnost jednoduchých podmíněných reflexů  Členovci (Arthropoda) − nejvyšší stupeň rozvoje nadhltanová zauzlina je řídícím centrem; instinkty, podmíněné reflexy podhltanová zauzlina inervuje ústní ústrojí ganglia hrudních článků řídí pohyb končetin [9] [10] NS

14 [11] [12] NS: 5, 19, 28

15  Neurony se seskupují do 5 párů ganglií (uzlin) ovládajících hlavní tělní oblasti (hlavové, útrobní, nožní, plášťové,...).  Reflexní mechanismy nejsou příliš vyvinuty, což souvisí s malou aktivitou plžů a mlžů  Draví plži mají dokonalejší nervovou soustavu a smyslové orgány.  Výjimkou jsou hlavonožci − koncentrace neuronů nevyšší ze všech bezobratlých; mozková zauzlina připomíná mozek obratlovců a má chrupavčitý obal, reflexní činnost velmi složitá; každé chapadlo je inervováno vlastní uzlinou, obří nervová vlákna mají šířku až 1 mm.

16 [13] Cerebrální (mozková) ganglia inervují orgány hmatu, polohy, zraku a ústí ulity. Pedální (nožní) uzliny inervují svalstvo nohy. Pleurální (postranní) inervují plášť a žábry. Parietální (temenní) inervují orgány čichu. Viscerální (útrobní) ganglia inervují vnitřní orgány. Někdy jsou navíc u ústního otvoru ganglia bukální inervující jazýček s radulou. (Co je to radula?)

17 [14] [15] Hlavonožci mají schopnost učení, např. ve strategii lovu. Nejinteligentnější jsou chobotnice – otevírání lastur, stavění obydlí, sběr lesklých předmětů … v zajetí se naučily i vyšroubovat lahve s potravou. K čemu slouží inkoustová žláza?

18  U ostnokožců NS zachovává radiální plán tělní stavby − 1−2 kruhy obemykající trávicí trubici, z nich vychází do těla paprsčitě 5 hlavních nervů.  Pro ostatní druhoústé je charakteristické zakládání nervové soustavy na hřbetní straně těla v podobě ektodermální trubice.  Ú.: Jaký je rozdíl mezi prvoústými a druhoústými? [16] Ostnokožci

19  Na hřbetní straně zárodku se v ektodermu objeví ztloustnutí − neurální ploténka, která se později prohlubuje v neurální rýhu. Okraje rýhy se sbližují a uzavřou v neurální trubici − odtud název trubicová nervová soustava. [17]

20 [18]

21  Nervová soustava (na hřbetní straně těla, je tvaru trubice, nemá vytvořen mozek, jen u bezlebečných mozkový váček) [21] larva sumky [20] bezlebečný, NS pod č. 1 NS

22  Přední část trubice se vychlípí ve 3 váčky, z nichž pak vznikají 3 oddíly mozku: přední (čich), střední (zrak) a zadní (poloha a rovnováha). Toto je v ontogenezi každého obratlovce. Na předním konci nervové trubice se diferencovaly 3 oddíly: prosencephalon, mesencephalon, rhombencephalon. Prosencephalon se v dalším vývoji dělí na telencephalon a diencephalon; mesecephalon zůstává nerozdělen; rhombencephalon se dělí na metencephalon (mozeček, cerebellum) a myelencephalon (medulla oblongata, prodloužená mícha) [19]

23 [27]

24  Kruhoústí mají jednoduchý drobný mozek s dobře vyvinutým koncovým mozkem (má dokonce již i hemisféry).  Vyrůstá z něho především čichový kyj.  Ve středním mozku je poměrně dobře vyvinuté tectum, ústředí smyslů. [28] Pouze u mihulí je vyvinut pineální (epifýza) a parapineální orgán – monitorují světlo.

25  Pak se dále vyvíjí mozek z 5 částí (paryby) a u savců z 6 částí (prodloužená mícha, Varolův most, mozeček, mezimozek, střední mozek, přední mozek). [23] [22] [24]

26 [25] [26] Srovnejte stavbu mozků těchto živočichů:

27  Koncový mozek se skládá především z čichového centra, zatímco hemisféry jsou nepatrné.  U většiny ryb je přítomna epifýza (fotoreceptor), u některých i pozůstatek parietálního oka (parapineálního orgánu).  Dochází k velkému rozvoji mozečku, který kontroluje držení těla a rovnováhu.  Ve středním mozku je u žraloků nápadné zrakové centrum, tectum opticum (optická orientace). Mozek obaluje pouze jedna vnější plena. [22][26] centrum: střední mozek výkonný čich (koncový mozek) rozvinutý mozeček: dobrá koordinace, gyrifikace

28  Z koncového mozku jsou opět nejnápadnější čichové laloky, ačkoliv jsou vyvinuty i hemisféry (rozvoj konc. mozku na úkor středního).  Šedá hmota je z valné většiny uvnitř hemisfér.  Na středním mozku se objevují zrakové laloky.  Mozeček je malý − horší koordinace, pohyb.  Mozek je již obalen dvěma mozkovými plenami. [25]

29  Dochází k obrovskému rozvoji mozkových hemisfér a mozečku, objevuje se neokortex.  Nápadně se vyvíjí i hypothalamus a thalamus, koordinující metabolismus (pokud je tělo vychladlé, hypothalamus dává podnět tělu, aby se vyhřívalo na slunci).  Na střední mozku vznikají sluchové laloky.  V mezimozku se u některých ještěrů vyvíjí parietální oko, zatímco epifýza již slouží hlavně jako endokrinní orgán. [26] [25]

30  Dochází k rozvoji hemisfér koncového mozku, které obsahují sluchová a zraková centra.  Čichové centrum je sice přítomné, ale velmi redukované (ptáci mají obvykle špatný čich).  Velké zrakové centrum je v tectu.  Mozeček dosahuje velkých rozměrů v souvislosti s koordinací letu − u nelétavých ptáků je tedy mnohem menší.  Mozek je kryt obvykle dvěma plenami. [25] [26]

31  3 mozkové pleny (tvrdá plena, pavučnice, omozečnice)  Kardiovaskulární a dýchací centra v prodloužené míše  Hypothalamus, hypofýza  Mozeček − koordinace  Koncový mozek − smyslová centra, neokortex, hemisféry [26] [24]

32  Základní stavební a fční jednotkou NS je neuron.  Vysvětlete funkci jeho jednotlivých částí. [29] Kdo poprvé popsal stavbu neuronu?

33  NEZMAR  PLOŠTĚNKA  ŽÍŽALA  SÉPIE  KOMÁR  ROPUCHA  HOLUB  LODĚNKA  MEDÚZA  GANGLIOVÁ  TRUBICOVITÁ  ROZPTÝLENÁ  PROVAZCOVITÁ  GANGLIOVÁ  ŽEBŘÍČKOVITÁ  TRUBICOVITÁ  ŽEBŘÍČKOVITÁ

34  A) ŽRALOK  B) KAPR  C) ROPUCHA  D) KACHNA  ODPOVĚĎ

35  SMRŽ, J.; HORÁČEK, I.; ŠVÁTORA, M. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha : Fortuna, ISBN  EricDiesel.[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 1.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Monkey.human_to_robot,monkey.JPG  Kruczy89. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 2.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stu%C5%82bia,_Stu%C5%82biop%C5%82aw y.jpg  HonzaXJ. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 3.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trapka_velka_Paramecium_caudatum.jp g  Claudio Miklos. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 4.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Euglena_diagram.jpg  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 5.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Expl0851_-_Flickr_- _NOAA_Photo_Library.jpg  Ruth Lawson Otago Polytechnic. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 6.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomy_and_physiology_of_animals_A_ reflex_arc.jpg

36  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 7.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jellyfish_cross_section_numbered.svg  Andreas Neudecker. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 8.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dugesia_Anatomy_schematic.svg  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 9.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Polychaeta,_nervous_system.svg  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 10.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Oligochaeta_anatomy.svg  Giancarlo Dessì. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 11.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Insects_nervous_system-es.svg  PioM. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 12.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Robal.png  AI2, Jeff Dahl, Michal Maňas. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 13.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Snail_diagram_cs.svg  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 14.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nautiloids_anatomy_color.gif

37  David Sim. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: a.jpg  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 16.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Britannica_Echinoderma_12.jpg  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 17.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neural_Crest.png  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 18.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Embryonic_Development_CNS.gif  RobinH. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 19.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Constuddivis.gif  PioM[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 20.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lancetnikinside.png  Esculapio. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 21.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Larva_ascidia-ES.svg  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 22.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vertebrate-brain-regions_small.png

38  Xtabay. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 23.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:SNerviosoC.png  Nevit Dilmen. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 24.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brain_animated_color_nevit.gif  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 25.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NSRW_Brain_1.jpg  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 26.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:THE_OUTLINE_OF_SCIENCE_image127.jp g  Surachit. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 27.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:EmbryonicBrain_CS.svg  [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: 28.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vertebrate-brain-cartoon_cs.png  Zbytovsky. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 29.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neuron-cs.jpg  Dawson. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 30.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bufo_speciosus.jpg


Stáhnout ppt "Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní."

Podobné prezentace


Reklamy Google