Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EMOCE charakteristika a klasifikace emocí vliv emocí na kognitivní funkce emoční inteligence a její význam, empatie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EMOCE charakteristika a klasifikace emocí vliv emocí na kognitivní funkce emoční inteligence a její význam, empatie."— Transkript prezentace:

1 EMOCE charakteristika a klasifikace emocí vliv emocí na kognitivní funkce emoční inteligence a její význam, empatie

2 Co se změnilo?

3 Co jsou emoce? Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je velká citlivost a proměnlivost. Citlivost znamená, že i bez zjevných změn v objektivních okolnostech se emoce může proměňovat (na základě subjektivního hodnocení situace). V jedné situace může být vzbuzena, v jiné (stejně typické) ne. Proměnlivost znamená, že se emoce projevuje v mnoha formách (celá řada typů lásky, smutku, strachu …). Stuchlíková, 2007, s

4 Tři charakteristiky emocí libost-nelibost (příjemnost-nepříjemnost) = kladné (pozitivní) a záporné (negativní) prožitky úroveň vzrušení napětí-uvolnění se projevují ve třech základních aktivitách  tělesná reakce  kognitivní zpracování  výrazová složka

5 Tělesná reakce

6 Tělesná reakce (mozkové koreláty emočních prožitků) Mozkovým centrem emočních prožitků je limbický systém – řada značně složitých a funkčně propojených korových a podkorových oblastí.

7 Model dvou základních okruhů ke zpracování emoce (LeDoux, 1996) Talamus odesílá informace o vnějších podnětech dvěma nervovými dráhami současně: (A) tzv. krátká cesta – do amygdaly (velmi rychlé, nepřesné zpracování, často vyvolává falešné poplachy). Např. uskočím, když vidím v trávě něco se pohnout. (B) tzv. dlouhá cesta – do senzorických (především zrakových) center mozkové kůry (pomalejší, jemnější). Lekla jsem se hadice v trávě, takže poplach byl falešný. Tzv. prekognitivní emoce – vznikají bez účasti vědomých poznávacích procesů. Emocionální centra v mozku jsou schopna fungovat nezávisle na mozkové kůře (zprostředkovávají „pudové reakce“). Plháková, 2003, s. 392.

8 2) Kognitivní zpracování Vědomé zpracování – uvědomění si emoci a je i možnost kognitivních úprav – zhodnocení a zdůvodnění Při zpracování emoce je posuzovaná: žádoucnost (resp. nežádoucnost) předjímání prožitku (zkušenost) určitost situace (jasná-nejasná) míra vědomé pozornosti (pozornost-nepozornost) kontrola nad situací (je-li kontrola mimo volní vliv) Kučera, 2013, s

9 3) Výrazová složka emocí Charles Darwin Výraz emocí u člověka a zvířat, 1872 = zrod zkoumání výrazů emocí napříč kulturami a u zvířat Emoce jsou vrozené vzorce mimického, gestikulačního, případně zvukového chování.

10 S. Tomkins (60. léta 20. stol.) navázal na Darwina 9 vrozených primárních emocí, které provází typické výrazové projevy: zájem radost překvapení trýzeň (úzkost) strach hněv zahanbení hnus a odpor k nepříjemným pachům

11 Výzkumy primárních emocí P. Ekman a Wallace V. Friesen V roce 1972 identifikovali na základě studie izolované kultury lidí kmene Fori v Papui Nové Guineji šest základních emocí, které byli její příslušníci schopni identifikovat na fotografiích. Problém překladu, proto emoci vyjadřovali přes příběh: Muž sedí sám v domě. Ve vesnici není nikdo další. Muž nemá v domě sekeru, luk ani šíp. Ve dveřích stojí divoké prase. Muž se na něj dívá a bojí se ho. O jakou jde emoci? Nebo: zemřelo vaše dítě (smutek)… Následně ze tří fotografií vybírali emoci k příběhu. 77 % výběr fotografie byl shodný s emocí, která byla představena přes příběh. Plháková, 2003, s. 396 Následně vyfotografovali výrazy tváře lidí kmene Fori a fotografie předkládali lidem jiných ras a kultur po celém světě. S jistotou rozpoznáme tyto emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Univerzálnost výrazu je jednou ze základních charakteristik primárních emocí.

12 Obličejový výraz a emoční prožívání z prezentace prof. Stuchlíkové

13 Obličejový výraz a emoční prožívání Experiment Stracka, Martina, Steppera (1988) s tužkou v ústech: Lidé s tužkou v ústech v různých pozicích sledovali komiks. Které skupině lidí se film líbil více? Pokusné osoby s tužkou mezi zuby posuzovaly film jako zábavnější než ty osoby, které se „mračily“ s tužkou drženou ve rtech (Stuchlíková, 2007, s. 59).

14 Usmívej se a budeš šťastná/ý? Změnou obličejového výrazu mohu měnit své emoční rozpoložení, ale …  při upřímném vyjádření – symetrie obou dvou polovin obličeje  při předstírání, lhaní – mírná asymetrie  za falešným obličejovým výrazem „probleskuje“ skutečná emoce

15 Sociální modifikace výrazové složky emoce Výzkumy japonských a amerických studentů Ekman, Friesen, Ellsworthová, 1972 (Stuchlíková, 2007, s. 57). Stejný obličejový výraz při sledování filmu, ale „kulturně cenzurované“ vyjádření emocí. Bezděčný a spontánní výraz emoce je pouze v prvních letech života. Co s nimi potom děláme?  maskování = skrytí  modulace = zvýraznění nebo zmírnění výrazu skutečných emocí  simulace = předstírání emoce, kterou necítíme (Plháková, 2003, s. 397) Výroky, které popírací emoce druhých: „Chlapi nepláčou.“ „Nebuď citlivka.“ „Na podobné pocity se musíš vykašlat. Takhle si z tebe nebude nic dělat.“ …..

16 V české společnosti dospělých lidí se zveřejňování emocí příliš „nenosí“. Bojíme se ztrapnění, přílišného odkrytí sebe sama nebo toho, že budou druzí naše emoce popírat. Emoce nelze neprožívat. Používáme však celou řadu zastíracích manévrů, abychom je nemuseli otevřeně vyjadřovat. Emoce bychom měli zveřejňovat. Emoce je užitečné zveřejňovat i tehdy, když si je „přinášíme“ do komunikace s někým ze situace, která se ho netýkala. Může se stát, že v nás emoce vzniknou díky tomu, co druhý člověk řekne, udělá. I v takovém případě je užitečné je pojmenovat. (M. Dubec, PedF ZU)

17 Ukázka s řidičem Představte si, že jedete v autě s řidičem, který jede po městě rychlostí 90 kilometrů v hodině. Naším cílem je, aby zpomalil. (M. Dubec, PedF ZU)

18 Příklady nepřímého vyjadřování emocí: „Jedeme bezpečně?“ (emoce je skryta za otázku) „Chceš nás zabít!“ (emoce je skryta za výčitku) „Jeden by se vedle tebe mohl i bát.“ (emoce je odosobněna slovem „jeden“) „S rychlými blázny se člověk v autě může i zabít.“ (emoce je skryta za obecnou výpověď) „Podle statistik řada lidí umírá ve městech při nedodržení předepsané rychlosti“ (emoce je skryta za věcné konstatování) (M. Dubec, PedF ZU)

19 Na umění zveřejňovat své emoce je založen princip zpětných vazeb, kterými se můžeme snažit o změny chování druhých lidí. „Mám strach, když jedeš po městě rychle“. 1. Konkrétně vztahově neutrálně popsat jeho chování a 2. přidat popis toho, co v nás toto chování vyvolává.

20 Dělení emocí tzv. primární emoce: vrozené emoce zpracovávané především limbickým systémem. Univerzálnost a rozpoznatelnost projevu (i když sociálně-kulturní naučenost „vhodnosti“ projevu). Izard, 6 primárních emocí Ekman a Friesen, 6 primárních, základních emocí Tomkins, 9 primárních emocí radost strach hněv smutek trýzeň (úzkost) zahanbení znechuceníodporhnus a odpor k nepříjemným pachům překvapení zájem

21 Dělení emocí tzv. sekundární emoce: zpracovávané více kortexem, jsou sociálně a kulturně podmíněné: nenávist (důsledek hodnocení objektu jako špatného a ohrožujícího) pohrdání (důsledek pocitu nadřazenosti) hrdost (vědomí souvztažnosti s pozitivní okolností) závist (vědomí nedostatečnosti a touhy) pocity viny pocity křivdy atd.

22 City související s mým Já? Jaký citový vztah máte sami k sobě? (cítím radost sám/sama ze sebe, mám se rád/a, jsem na sebe pyšný/á, nenávidím se, pohrdám sám/sama sebou, cítím odpor sám/sama k sobě………………………………..). Co vám druzí (rodina, přátelé, ve škole) o vás říkali a vy jste jejich názory přijali „za své“?

23 Vliv emocí na kognitivní funkce Pro kognitivní procesy je ideální střední úroveň aktivace (bez výraznější emoční polarity – pozitivní/negativní), popř. pozitivně motivované nabuzení: pozornost – pozitivní emoce obvykle rozšiřují rozsah pozornosti a negativní naopak zužují a zpomalují přesun pozornosti (z jednoho podnětu na druhý), paměť – emoce pomáhají kódovat nové stopy, ale mohou snížit schopnost vybavit si existující informace, – snadnější kódování informace při souhlasné náladě (např. veselá nálada – dobré zprávy), rozhodování a řešení problémů – pozitivní emoce snižují sklon riskovat při vysokém riziku, ale zvyšují při nízkém riziku, kognitivní obavy obvykle snižují detailnost, definovanost, míru elaborace problému, depresivní myšlení obvykle narušuje některá stádia řešení problému. Kučera, 2013

24 Na emoční inteligenci a empatii se podíváme při tématu inteligence …


Stáhnout ppt "EMOCE charakteristika a klasifikace emocí vliv emocí na kognitivní funkce emoční inteligence a její význam, empatie."

Podobné prezentace


Reklamy Google