Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TEMPLATE DESIGN © 2008 www.PosterPresentations.com Utváření klimatu třídy s žákem se specifickou poruchou chování Mgr. Marie Najmonová PFJU Katedra pedagogiky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TEMPLATE DESIGN © 2008 www.PosterPresentations.com Utváření klimatu třídy s žákem se specifickou poruchou chování Mgr. Marie Najmonová PFJU Katedra pedagogiky."— Transkript prezentace:

1 TEMPLATE DESIGN © Utváření klimatu třídy s žákem se specifickou poruchou chování Mgr. Marie Najmonová PFJU Katedra pedagogiky a psychologie, Jeronýmova 10, České Budějovice ZDROJE ZÁVĚRY ÚVOD VÝSTUPY METODY Prezentovaný poster informuje o projektu disertační práce, která se zabývá metodami ovlivňování klimatu třídy a jejich možným vlivem na utváření klimatu třídy s žákem se specifickou poruchou chování (ADD a ADHD). Cílem výzkumu je ověřit, jestli rozvíjením emoční inteligence žáků II. stupně ZŠ dochází ke změně klimatu třídy a zda má toto rozvíjení vliv i na klima třídy s žákem se specifickou poruchou chování, který do něj vnáší vlivy specifické pro jeho poruchu. Školní třída je specifickým prostředím, na jehož klima má vliv více faktorů. Klima třídy je vždy specifické pouze pro danou třídu, protože jej tvoří jednotliví aktéři právě té dané třídy. Přímými aktéry tvořícími klima jsou žáci a učitelé vyučující ve třídě. Vliv na kvalitu klimatu mají především: psychické vlastnosti a procesy jednotlivých aktérů, sociální interakce (učitel – žák, žák – žák, žák – žáci) probíhající ve třídě, kvalita a metody vyučovacího procesu, vnitřní třídní pravidla, vnější školní pravidla a ekosociální prvky prostředí (Lašek 2001, Petlák 2006). V případě třídy s integrovaným žákem se specifickou poruchou chování mají na faktory ovlivňující klima třídy vliv také specifické symptomy typické pro jeho poruchu: hyperaktivita, poruchy pozornosti a schopnosti soustředit se, emocionální labilita, percepční motorické oslabení, poruchy myšlení a řeči a neurologické příznaky (Michalová 2011), čímž se takový žák stává výrazným „ovlivňovatelem“ klimatu třídy, kterou navště- vuje. Pozitivní vliv na utváření klimatu školní třídy má učitel, který rozvíjí u žáků empatii, ohleduplnost, vstřícnost a toleranci (Furínová 2012). V souvislosti s pojmem emoční inteligence se v odborné literatuře setkáváme s názory, které upozorňují na důležitost jejího rozvíjení, které má pozitivní vliv na emoční a sociální dovednosti člověka (Jošt 2010, Goleman 1997, Stuchlíková 2005, Shapiro 2007). Například Shapiro (2007, s.7) uvádí, že děti s dovednost- mi emoční inteligence jsou šťastnější, sebevědomější a úspěšnější ve škole. Období puberty je podle Golemana (1997, s. 260) obdobím mimořádných změn v tělesné a duševní oblasti a je tedy rozhodující dobou pro získávání určitých emočních a sociálních dovedností. Předpokládané výstupy Předpokládaným výstupem teoretické části práce bude zmapování a komparace dosud používaných metod ovlivňování klimatu třídy a to jak u nás, tak i v zahraničí. Výstupem z empirické části bude ověření nové experimentální metody, která u žáků ovlivňuje emoční inteligenci a rozvíjí jejich sociální dovednosti. Předpokládané závěry V současné době, kdy jsou stále častěji do běžných tříd ZŠ integrováni žáci se specifickými poruchami chování (ADD a ADHD), je třeba hledat možnosti pozitivního ovlivňování klimatu třídy s takovým žákem. Pokud by se tedy ve výzkumu potvrdilo, že použitím pokusné metody bylo klima třídy pozitivně ovlivněno, bude následovat návrh její implementace do praxe. Bartoňová, M. (2005)., Současné trendy v edukaci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice. Brno: MSD. Barkley, R. A. (2006). Attention-Deficit Hyperactivity Disorder. New York: The Guilford Press. Ellis, A. (2002). Trénink emocí. Praha: Portál. Furínová, M. (2012). Pedagóg ako jeden z hlavných činiteľov utvárania klímy v triede. Vychovávateľ, 9-10, Gajdošová, E., Herényiová, G. (2006). Rozvíjení emoční inteligence žáků. Praha: Portál. Jošt, J. (2010). Emocionální inteligence a možnost jejího formování ve škole. In Učitel v současné škole ( ). Praha: Karolinum. Goleman, D. (1997). Emoční inteligence. Praha: Columbus. Graf, N. (2009). Classroom talk. Educationa. Research, 4, Hoegerich, T., Metz, E. (2009). The Social and Character Development. Journal of Research in Character Education, 7, 28–49. Hrabal. V. st., Hrabal, V. ml. (2004). Diagnostika. Pedagogickopsychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické aplikace statistiky. Praha: Karolinum. Hrouzek, P. (2011). Pravidla školní třídy. Řízení školy: odborný měsíčník pro ředitele škol, 9, Lašek, J. (2001). Sociálně psychologické klima školních tříd. Hradec Králové: Gaudeamus. Lund, N. (2012). Inteligence a učení. Praha: Grada. Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál. Michalová,Z. (2011). ADD/ADHD v kontextu poruch chování. Liberec: TUL. Petlák, E. (2006). Klíma školy a klíma triedy. Bratislava: IRIS. Shapiro, L. (2007). Emoční inteligence dítěte a její rozvoj. Praha: Portál. Stuchlíková, I. (2010). Základy psychologie emocí. Praha: Portál. Řízení školy: Odborný měsíčník pro ředitele škol, 7, 2009, Stuchlíková, I. (Ed.). (2005). Zvládání emočních problémů školáků. Praha: Portál. Vágnerová, M. (2005). Školní poradenská psychologie. Praha: Karolinum. XII. ročník konference ČAPV Hlavní výzkumnou metodou použitou v disertační práci je experiment, který bude probíhat v přirozených podmínkách za použití metody (vytvořené autorkou) rozvíjející emoční inteligenci žáků. Výzkum bude probíhat na II. stupni základních škol, a to po dobu jednoho školního roku v 7. a 8. ročnících ve vybraných základních školách. Intervenci pomocí metody ovlivňující emoční inteligenci budou provádět třídní učitelé. Výzkumný vzorek budou tvořit žáci a učitelé vybraných čtyř tříd, ze kterých bude vždy jedna pokusná a jedna kontrolní. V první fázi výzkumu proběhne výběr učitelů. Osobnost učitelů, jejich předpoklady, schopnosti a ochota pracovat s experimentální metodou bude mít důležitý vliv na průběh celého výzkumu. Pro objektivitu výzkumu bude důležitý výběr pedagogů, který bude proveden na základě rozhovoru a použití NEO pětifaktorového osobnostního inventáře (BIG 5). Před započetím experimentu a po jeho zakončení proběhnou ve zkoumaných třídách sociometrická šetření. Realizována budou v každé třídě Sociometricko-ratingový dotazníkem – SORAD (Hrabal, Hrabal 2004), jímž budou získány vzájemné údaje o interpersonálních vztazích mezi žáky a zároveň vzájemné osobnostní charakteristiky, které souvisejí s interpersonálními vztahy. Údaje zjištěné touto metodou se dají interpretovat jak z hlediska třídy, tak z pozice a role jednotlivých žáků, a tudíž poslouží jako vstupní údaje o zkoumaných třídách experimentu. Následně v závěru výzkumu poslouží k vyjádření případných změn, ke kterým došlo působením experimentu. Emoční inteligence bude v rámci výzkumu u jednotlivých žáků měřena dotazníkem BarOn EQ-i, který existuje v původní americké verzi a u nás nebyl restandardizován. Dotazník zjišťuje schopnost testovaného orientovat se ve vlastních emocích a emocích druhých lidí a není určen k měření tradičních kognitivních schopností (Lund 2012). V případě této metody bude nutné nejdříve pilotně ověřit, zda je možné ji použít u žáků 7. a 8. ročníků (tzn. od 12 let). Experimentální metoda Experimentální metoda cílící na změny v emoční inteligenci žáků a s tím související osvojování si dílčích sociálních dovedností je vytvářena na základě publikovaných zahraničních výzkumů a klinických průzkumů, které se zabývají problematikou emoční inteligence (Gajdošová, Herényiová 2006, Goleman 1997, Jošt 2010) a zkušeností s podobnými metodami, které jsou již v praxi používány a se kterými má autorka praktické zkušenosti. Tato metoda je vytvořena tak, aby bylo možné ji využít v běžných základních školách v České republice.


Stáhnout ppt "TEMPLATE DESIGN © 2008 www.PosterPresentations.com Utváření klimatu třídy s žákem se specifickou poruchou chování Mgr. Marie Najmonová PFJU Katedra pedagogiky."

Podobné prezentace


Reklamy Google