Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Reliktní záření a co nám říká? „Ne, otázkou není, zda jeden či druhý nápad nebo co je na daném nápadu přitažlivého. Otázkou je dostat co nejvíce různých.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Reliktní záření a co nám říká? „Ne, otázkou není, zda jeden či druhý nápad nebo co je na daném nápadu přitažlivého. Otázkou je dostat co nejvíce různých."— Transkript prezentace:

1 Reliktní záření a co nám říká? „Ne, otázkou není, zda jeden či druhý nápad nebo co je na daném nápadu přitažlivého. Otázkou je dostat co nejvíce různých nápadů a dovést je tam, kde rozhodne experiment.“ R. Feynman 1. Úvod 2. Proč Velký třesk? 2.1 Rozpínání vesmíru 2.2 Složení vesmíru 2.3 Evoluce galaxií 2.4 Reliktní záření 3. Inflační model 3.1 Proč inflační model a jeho vlastnosti 3.2 Neinflační možnosti 3.3 Jaká experimentální data rozhodnou 4. Polarizace reliktního záření rozhodne 4.1 Nové objevy – BICEP2 4.2 Vidíme gravitační vlny? 5. Závěr – otevřený aneb co bylo před Velkým třeskem a jiné Vladimír Wagner Ústav jaderné fyziky AVČR, Řež, E_mail: WWW: hp.ujf.cas.cz/~wagner/

2 Určování průběhu rozpínání vesmíru Určení rychlosti - měření změny vlnové délky vlivem Dopplerova jevu  červený posuv Určování vzdálenosti: 1) Měření paralaxy - triangulační metoda, modelově nezávislá družice Hipparcos (dosah ~1000 sv.l.) 2) Určování vzdálenosti pomocí cefeid (do vzdálenosti až 60 milionů sv. let) 3) Určování vzdálenosti pomocí supernov typu II - absolutní jasnosti se dost různí  dosah je třetina pozorovaného vesmíru 4) Určování vzdálenosti pomocí supernov typu Ia - stejná absolutní jasnost  vysoká přesnost, je jich méně, dosah celý pozorovaný vesmír 5) Určování vzdálenosti pomocí galaxií, gravitačních čoček, záblesků gamma … Pozorování vzdálených  mladých částí vesmíru – změny rozpínání v čase (pozorování supernov Ia → zrychlování rozpínání – temná energie vakua ) Závislost rychlosti vzdalování na vzdálenosti (Particle Data Booklet 2000)

3

4 Prvotní tvorba prvků Primordiální nukleosyntéza - vysvětlí pozorované množství hélia, deuteria a lithia – 23 % baryonové hmoty tvoří 4 He – může vznikat v reakcích přes mezistupeň D, T a 3 He: ! zastoupení 4 He nelze nijak objasnit z nekosmologických zdrojů ! je to informace ze zatím nejzaššího období alespoň nepřímo dostupného Zastoupení lehkých prvků (převzato ze stránek NASA) Snímek ve směru středu Galaxie Většina nukleosyntézy T  10 9 K  t  200 s zastoupení ještě těžších jader 6 Li, 7 Li, 9 Be a 11 B může být ovlivněno i průběhem hadrosyntézy Spektrometr AMS-02 Návrat sondy Genesis

5 Evoluce galaxií Pozorování vzdálených - mladých částí vesmíru: Vzdalování → putování v čase První tvorba hvězd - reionizace - ~ 200 milionů let Mladé oblasti: 1) pouze vodík a primordiální helium 2) více hmotnějších a zářivějších hvězd Galaxie ve vzdálených (mladých) oblastech jsou jiné než ty blízké 1) Zářivější, více aktivní, živější tvorba hvězd, více hmotnějších hvězd … 2) Liší se hustota kvasarů, aktivních jader galaxií Studium pomocí Hubblova teleskopu, v programu Sloan Digital Sky Survey a dalších přehlídek vzdálených galaxií galaxie NGC1087 kvasar se z=6.4 galaxie UGC03214

6 Hubbleho teleskop umožňuje dohlédnout až na galaxie z velmi raného vesmíru plné modrých hmotných hvězd

7

8 Reliktní mikrovlnné záření mikrovlnné záření s teplotou 2,7 K izotropní – malé odchylky teploty odpovídají prvotním nehomogenitám vznik při T  4000 K (0,3 eV – energie ionizace atomu H)  t ≈ let pokles teploty T ~ R -1 (energie fotonů klesá s rozpínáním hν ~ R -1 ) Spektrum reliktního záření získané pomocí sondy COBE. Převzato ze zdrojů NASA. Odpovídá Planckově vyzařovacímu zákonu černého tělesa s teplotou T. Podobným procesem vymrznutí prošly již dříve neutrina. Bylo to při teplotě okolo K (1 MeV), nyní by měly mít reliktní neutrina teplotu 1,95 K. Jak registrovat tato neutrina, zatím nevíme. Ještě hůře bude možné měřit případné reliktní gravitony.

9 Určování kosmologických parametrů z fluktuací reliktního záření 1) Určení zakřivení vesmíru - poměr rozměru zvukového horizontu (známe z vlastností materiálů) a vzdálenosti, kterou mikrovlnné záření urazilo (dáno rozdílem jeho teplot v době vzniku a nyní), je ve vztahu k úhlovému rozměru zvukového horizontu (daný polohou maxima a minima prvního akustického píku) buď euklidovském nebo neeuklidovském. 2) Určení podílu baryonové hmoty - baryony mají velkou hmotnost  ovlivňují akustické vlny  poměr mezi maximy a minimy akustických vln určují poměr baryonů 3) Určení doby reionizace (světlem prvních hvězd) - světlo hvězd ionizovalo okolní plyn, vzniklé horké oblasti vyhlazovaly rozdíly v teplotě reliktního záření. Velikost úhlu, do kterého jsou akustické píky potlačeny, určuje dobu, kdy začaly svítit hvězdy (galaxie, kvasary) 4) Určení podílu temné energie - plochost vesmíru z reliktního záření + zrychlování rozpí- nání z pozorování supernov  podíl temné energie - velikost kosmologické konstanty

10 Polarizace reliktního záření: 1) citlivá ke gravitačním vlnám (odlišení fluktuací da- ných gravitačním smršťováním a gravitačními vlnami) 2) nezávislý údaj o reionizaci a době vzniku prvních hvězd 3) upřesnění dalších kosmologických parametrů. Závislost fluktuací reliktního záření na vlnové délce: Mohlo by rozlišit inflační a ekpyrotický vesmír Vysvětlení polarizace reliktního záření Polarizace a závislost fluktuací na vlnové délce Závislost velikosti fluktuace na úhlové vzdálenosti – čím větší úhel, tím dříve přestala být ovlivňována velikost fluktuací WMAP

11 Velký třesk – standardní model s 2·10 12 K Vznik elementárních částic z kvarků - hadronizace 200 s 10 9 K Vznik prvotních jader H, He a některých dalších lehkých prvků ~ 1 s K Oddělení reliktních neutrin Čas: Teplota: Událost: _______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ let 4000 K Vznik atomů – oddělení reliktního záření 400 milionů let Vznik prvních galaxií a hvězd Průběh popisuje obecná teorie relativity a standardní model hmoty a interakcí Je dán počátečním složením a dalšími počátečními podmínkami Vzdálené galaxie fotografované pomocí Hubblova teleskopu (archív NASA).

12 Temná hmota Nesrovnalost mezi odhadem množství hmoty ve vesmíru na základě studia svítící hmoty a studia gravitačního vlivu hmoty (veškeré)  temná hmota – nevyzařuje ani neabsorbuje světlo, interaguje pouze gravitačně. Možnost zkoumání: 1) Studium oběžných pohybů hvězd  haló v galaxiích galaxií  haló v galaktických kupách kup galaxií  velkorozměrová hustota hmoty 2) Rentgenovské záření horkého plynu v galaktickém halo – teplota dána rychlostí atomů – menší než úniková rychlost – rychlost je větší, než jaká odpovídá pozorované hmotě 3) Gravitační čočky – určení hmotnosti a jejího rozložení pro kupu tvořící gravitační čočku Čím větší škála – tím větší podíl temné (skryté) hmoty. V kupách galaxií nejméně 90% skrytá hmota.

13 Jaká je podstata temné hmoty? Srážky kup galaxií – důkaz, že nejde o modifikaci gravitačního zákona, ale o hmotné objekty Nejspíše jde o nové částice Je jí šestkrát více než normální hmoty ! Zkusme je objevit pomocí urychlovače ! Experiment ATLAS bude lovit supersymetrické částice

14 Proč inflační model? Standardní model popisuje vesmír až od jistého okamžiku, nastavení jeho počátečních podmínek musí vysvětlit jiný model: 1) Vysokou stejnorodost a izotropnost vesmíru. Je třeba vysvětlit, proč jsou hustota látky ve vesmíru i teplota reliktního záření velmi stejnorodé na velké úhly a vzdálenosti. 2) Současně vznik jisté nehomogenity, které umožní formování velkoškálové struktury vesmíru, galaxií i hvězd. 4) Poměr mezi jednotlivými složkami hmoty. 5) Vznik přebytku hmoty nad antihmotou (baryonovou asymetrii). Zjistit, jak se vlastně stalo, že vůbec existujeme. 6) Absence pozorovatelných topologických singularit (např. magnetických monopólů). 7) Řešení problému počáteční singularity - zároveň vysvětlit, jak došlo k horkému a hustému počátku.

15 Vlastnosti inflačního modelu Hypotéza inflace:Čas s - existence fáze velmi rychlého rozpínání vesmíru. Zvětšení objemu dnes viditelného vesmíru faktorem nejméně z m na 1 cm. Inflace (jedna nebo několik) skončila(y) v čase s. Je spojená s fázovými přechody při oddělování jednotlivých interakcí za ochlazování předpovídaného v popisu sjednocování interakcí (oddělení silné a elektroslabé interakce). Vysvětlí:A) Automaticky:1) homogenitu a izotropii 2) plochost - ve spojení s antropickým principem 3) neexistenci topologických defektů B) V závislosti na modelu a sjednocené teorii interakcí: 1) Charakter fluktuací a strukturu vesmíru 2) Poměr mezi různými formami hmoty 3) Počáteční singularitu 4) Poměr hmoty a antihmoty Detailní pozorování mikrovlnného pozadí  cesta od hypotézy inflace k inflačnímu modelu  výběr správného inflačního modelu Např: závislost fluktuací na vlnové délce záření, charakter polarizace.

16 Neinflační možnosti Hypotéza ekpyrotického vesmíru:vychází z M-teorie: Srážka dvou třírozměrných bran (čtvrtý rozměr je čas) pohybujících se v pátém rozměru (ostatních šest rozměrů je svinuto) Brány musí být ploché, homogenní a vzájemně paralelní. Vlastnosti výhodné pro nahrazení hypotézy inflace: 1) Při srážce vzniká dostatečná teplota pro start Velkého třesku. 2) Teplota je dostatečně nízká, aby nevznikaly topologické defekty. 3) Nehomogenity dány kvantovými fluktuacemi. 4) Neexistuje prvotní singularita (nekonečné hustoty a teploty). 5) Vysvětluje homogennost a izotropii vesmíru. Představa vzájemné oscilace bran a periodické srážky: Náš vesmír je částí jedné z bran, vznikne ve srážce, postupně se nehomogenity vyhladí, energie vyrovná (na nulovou hodnotu), a to až do příští srážky.

17 Možnost odlišení hypotézy inflace a ekpyrotického vesmíru: Gravitační vlny: Ekpyrotický vesmír: amplituda klesá rychle s vlnovou délkou gravitačních vln ("fialový" posun). Inflace: amplituda mírně roste s vlnovou délkou gravitačních vln (mírný rudý posuv). Vliv gravitačních vln na reliktní mikrovlnné záření  pozorování fluktuací (otisk gravitačních vln závisí na frekvenci) a polarizace mikrovlnného záření. Jaká experimentální data rozhodnou ? K poznání může přispět řada experimentálních pozorování: A) Experimenty poznávající sjednocenou teorii interakcí 1) Pozorování supersymetrických partnerů standardních částic. 2) Oscilace neutrin. 3) Rozpad protonů, další rozpady nezachovávající baryonové nebo leptonové číslo. 4) Vznik mikročerných děr. 5) Gravitační experimenty na krátké vzdálenosti. Poničený detektor Superkamiokande

18 B) Experimenty zkoumající záření z vesmíru I) Reliktní mikrovlnné záření: 1) Data o polarizaci 2) Data o frekvenční závislosti fluktuací II) Vývoj poměru jednotlivých složek hmoty v průběhu evoluce vesmíru III) Reliktní neutrina IV) Reliktní gravitační vlny: 1) Závislost jejich fluktuací na vlnové délce V) Pozorování částic temné hmoty VI) Silná gravitační pole na blízké vzdálenosti – vlastnosti černých děr VII) Vliv gravitace z jiných vesmírů (bran), únik gravitační energie Experimenty na zachycení gravitačních vln LIGO a VIRGO Účinky gravitace velmi hmotných objektů ze sousedních bran Únik gravitační energie

19 Výsledná mapa reliktního záření po třech letech činnosti sondy WMAP Inflace První hvězdy Kvantová fluktuace Éra temna Zrychlování expanze vlivem temné energie Vznik galaxií, hvězd, planet... Vznik reliktního záření WMAP 13,7 miliard let Následky čeho studovala sonda WMAP a studuje sonda Planck prostřednictvím reliktního záření studuje Výsledky sondy Planck Sonda Planck

20 Kosmologický přehled Nyní probíhá analýza jiných zdrojů mikrovlnného pozadí: 1)Oblaka CO 2)Galaktické pozadí – zdroj cyklotronové záření? Elektrony z rozpadu částic temné hmoty?

21 Stáří vesmíru: 13,8 miliard let Trvání Velkého třesku (oddělení reliktního záření): let Hubbleova konstanta: 67 km / (s∙Mp) Klasická hmota: 4,9 % Temná hmota: 26,8 % Temná energie: 68,3 %

22

23 Nejnovější objev v oblasti reliktního záření Antarktická observatoř BICEP2 (Background Imaging of Cosmic Extragalactic Polarization) Pozorování polarizace způsobené hustotními vlnami vytvořenými gravitačními vlnami raného vesmíru v inflační fázi

24 Základna Amundsena a Scotta na jižním pólu (výška 2835 m nad mořem) Antarktická observatoř BICEP2 (Background Imaging of Cosmic Extragalactic Polarization) Frekvence 150 GHz - 0,2 cm Bolometrická měření – nutnost extrémně nízké teploty – chlazení heliem

25 Závěr 1)Standardní model Velkého třesku je velice dobře podložen experimentálními daty: rozpínání vesmíru, reliktní záření, primordiální nukleosyntéza, evoluce galaxií. 2) Inflační model indikován experimentálním faktem plochosti vesmíru. Mohl by vysvětlit řadu vlastností vesmíru daných jeho vývojem v nejranějších fázích. 3) Vlastnosti vesmíru určené z pozorování reliktního záření: stáří 14 miliard let, Hubblova konstanta 70 kms -1,Mpc -1, oddělení reliktního záření 384 tisíc let, první hvězdy zhruba 400 milionů let, složení je 73 % temná energie, 23 %, temná hmota 4 %. 4)Jsou ve velmi dobré shodě s dalšími pozorováními (věku hvězd, datování pomocí radioizotopů, studium světla prvotních hvězd, průběhu rozpínání, množství primordiálních prvků, poměr fotonů ku hmotě …). 5) Inflační model, ekpyrotický model … jsou zatím hypotézy 6) I nejexotičtější kosmologické hypotézy nabízejí předpovědi k rozhodnutí pozorováním 7) Rozhodne: pozorování reliktního mikrovlnného záření, v budoucnu snad reliktních neutrin, gravitačních vln, částic temné hmoty, vliv jiných dimenzí či snad i jiných vesmírů? 8) Sepětí s fyzikou mikrosvěta a experimenty na urychlovačích - LHC


Stáhnout ppt "Reliktní záření a co nám říká? „Ne, otázkou není, zda jeden či druhý nápad nebo co je na daném nápadu přitažlivého. Otázkou je dostat co nejvíce různých."

Podobné prezentace


Reklamy Google