Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Monitoring mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů Ústav územního rozvoje, Brno.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Monitoring mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů Ústav územního rozvoje, Brno."— Transkript prezentace:

1 Monitoring mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů Ústav územního rozvoje, Brno

2 Co jsou mikroregiony? Regiony Podle způsobu vymezení regionů rozlišujeme dva typy: Normativní - vzniklé politickým rozhodnutím. Patří sem územně-správní regiony ( ORP, kraje, ale i SO). Jsou stanoveny legislativně, nebo vznikají zdola jako plánovací regiony jejich hranice jsou jasně určeny. Tento typ regionů se vyznačuje skladebným hierarchickým systémem a má největší praktický význam z hlediska života státu a obyvatel. Deskriptivní, vymezené na základě situační analýzy, které se dále dělí na homogenní a heterogenní. U homogenních regionů je podstatná rovnoměrná intenzita výskytu jevu. Obecné homogenní regiony jsou charakterizovány vnitřní ekonomicko-geografickou nebo fyzicko-geografickou podobností prostředí. U heterogenních sociálně geografických regionů je hlavním znakem existence jádra regionu a jeho spádového území. Hlavním kriteriem při vymezování tohoto typu regionů je intenzita vazeb mezi jádrem a zázemím regionu. Patří sem přirozené spádové obvody sídelních center.

3 Co jsou mikroregiony? V rámci České republiky se rozlišují tyto hierarchické řády heterogenních sociálně geografických regionů: Makroregiony – typ A je celé území státu se střediskem Praha, typ B je „nadkrajské“ zázemí dvou dalších největších měst, Brna a Ostravy; Mezoregiony – v podstatě se kryjí s územím a se středisky krajů; Mikroregiony – v nich jsou uzavřeny základní a nejvýznamnější regionálních procesy mezi městy a jejich zázemím. Jejich centrum je vybaveno základním občanským vybavením. Jde o tradiční a v podstatě ustálený územní řád vztahů v osídlení ČR, navazující na působení někdejších venkovských tržních středisek, farních úřadů apod.; Subregiony – mají „výpomocný“ ráz a v některých.

4 Co jsou mikroregiony? Účelové regiony patří k regionům vymezeným lidskými aktivitami a činnostmi. Tyto regiony vědomě vytváří společenství obyvatel více (nejméně však dvou) obcí, aniž by přitom šlo o územně-správní region. Vznik účelového regionu slouží k řešení určitých společných úkolů. Zpravidla se jedná o sdružení obcí s určitým deklarovaným účelem. Jeden z typů účelových regionů vznikající ve snaze o spolupráci obcí je ustáleně pracovně označován jako mikroregion. Nezaměňovat s deskriptivním heterogenním sociálně geografickým mikroregionem – viz výše. Zdola vznikající mikroregiony ve smyslu spolupráce obcí: mohou mít homogenní i spádový charakter mají v poslední době nejčastěji formu dobrovolných svazků obcí (DSO). Vedle této nejčastější formy mohou ve své rozmanitosti však mít i jinou právní formu například: Zájmové sdružení právnických osob. Smlouva o spolupráci - Smlouva ke splnění konkrétního úkolu

5 Co jsou mikroregiony? Na základě právních úprav můžeme rozlišit u mikroregionů v zásadě dva základní typy spolupráce: výhradně meziobecní, spolupráce fyzických a právnických osob (tedy i obcí). Principy spolupráce obcí jsou : dobrovolnost (spolupráce je založena na svobodném rozhodnutí obcí), solidarita (obce v mikroregionu si uvědomují řešení potřeb a rozvoj mikrroregionu jako celku) a účelovost (spolupráce má svůj daný účel který se může časem pozměnit).

6 Jako mikroregion je zde chápán především Svazek obcí - právnická osoba ustavená v souladu s §§ 49 až 53 č. zákona 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Vvzniká pro územně ucelenou oblast vymezenou přirozenými přírodními, technickými nebo historickými hranicemi nebo pojícími prvky. V obecné formě se jedná o spádové území, které využívá principu soudržnosti, kde více obcí propojuje a provazuje své zájmy a záměry jednotlivých akcí a aktivit s cílem vymezení a realizování žádoucích změn ve všech obcích nebo části obcí takto vymezeného území. Za mikroregiony jsou rovněž považovány zájmová sdružení právnických osob se soukromoprávními subjekty dle(§ 20 f až §20 j ) občanského zákoníku.

7 Co jsou mikroregiony? Místní akční skupiny (MAS) neboli tzv. „leaderovské mikroregiony“ (vymezené iniciativou Leader) - jsou další formou mikroregionů, které „vznikají zdola“ od roku Směrnice iniciativy LEADER Evropské unie vymezuje „leaderovský“ mikroregion jako ucelený územní celek s počtem obyvatel v rozmezí – a hustotou obyvatel nepřekračující 120 obyv./km 2, který má zpracovanou integrovanou strategii rozvoje. Některé z nich jsou svým územním vymezením totožné se svazky obcí dle zákona o obcích. Program Leader je určen k financování projektů místních subjektů (neziskových organizací, podnikatelů, obcí) ve venkovských oblastech. Hlavním příjemcem finanční podpory jsou MAS, vytvořené na principu partnerství veřejné správy, podnikatelské sféry a neziskového sektoru daného regionu (např. neziskové organizace, podnikatelé, starostové obcí). Na úrovni rozhodování musí přitom tvořit zástupci soukromého sektoru nejméně 50 % z místního partnerství.

8

9 Rok Počet obcí celkem Obce v mikroregionech Obce mimo mikroregiony Počet mikroregionů absol.% % , , , , , , , , *87, , * k ** v roce 2006 došlo ke změně metodiky zjišťování, data k tomuto roku jsou pouze odhadem, proto nejsou součástí tabulky Zapojení obcí do mikroregionů v letech

10 Mikroregiony v krajích ČR podle počtu obylatel KODKRNAZKRPRUMER VýměraPRUMER_POCET_OBYVATEL 14Zlínský17934, Moravskoslezský17578, Olomoucký15027, Pardubický17573, Karlovarský19350, Jihočeský25380, Ústecký11825, Královéhradecký15018, Liberecký15785, Jihomoravský10951, Vysočina15050, Plzeňský19059, Středočeský9124,98275 ČR15045

11 Mikroregiony v krajích ČR podle výměry KODKRNAZKRPRUMER_ VYMERAPRUMER_POCET_OBYVATEL 3Jihočeský25380, Karlovarský19350, Plzeňský19059, Zlínský17934, Moravskoslezský17578, Pardubický17573, Liberecký15785, Vysočina15050, Olomoucký15027, Královéhradecký15018, Ústecký11825, Jihomoravský10951, Středočeský9124,98275 ČR16127,7

12 Četnost zastoupení obcí v mikroregionech Minimální počet obcí v mikroregionu – 2 obce Počet obcí v mikroregionech Zastoupení v % Do 5- ti obcí20, , , , ,51 více než 400,84

13 Překryvy mikroregionů Některé obce jsou zapojeny ve více mikroregionech. Největší dokumentovaná je účast obcí ve 4 relativně komplexně zaměřených mikroregionech. Problematiku překrytí mikroregionů dokumentuje následující kartogram.

14

15 Právní forma mikroregionu – rok 2006

16 Právní forma mikroregionu – rok 2008

17 Zpracovatel SRD – rok 2008

18 Z dlouhodobě prováděného monitoringu mikroregionů (DSO) vyplývají tyto základní obecné poznatky: Převážná většina evidovaných mikroregionů má právní formu svazku obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích). Evidována jsou však i zájmová sdružení právnických osob (dle § 20f až §20j Občanského zákoníku). V poslední době roste dynamicky počet mikroregionů ve formě MAS Předmět činnosti mikroregionu je vesměs v souladu se zákonem č.128/2000 Sb. o obcích. Převážná většina mikroregionů vykazuje předmět své činnosti v plném rozsahu výše uvedeného zákona. Do mikroregionů se zapojuje stále vyšší počet obcí a pokývají v rámci ČR stále větší plochu. Dochází k překryvům jednotlivých mikroregionů, mnohdy vícečetným. Proces vzniku mikroregionů v čase se vyznačuje tendencí vzniku mikroregionů stále více zaměřených na komplexní rozvoj svého území a široce pojatou spolupráci zúčastněných obcí. Geografické vymezení nově vznikajících mikroregionů se stále častěji blíží reálným funkčním mikroregionům a má v mnoha případech nodální charakter. Vysoké procento mikroregionů v současné době disponuje zpracovaným aktuálním strategickým rozvojovým dokumentem (SRD) pro svoje území, nebo takový dokument pořizuje. U komplexně zaměřených mikroregionů se počet mikroregionů s pořízeným SRD blíží téměř 100%. Nejčastějším zpracovatelem SRD mikroregionů zůstává odborná firma. Na druhém místě mezi zpracovateli je rozvojová agentura. Nárůst byl zaznamenán u fyzické osoby jako zpracovatele. Rozvojové dokumenty mikroregionů jsou vesměs v souladu s rozvojovými dokumenty vyššího stupně, tedy krajskými. Na většinu SRD mikroregionů navazují konkrétní projekty.

19 Monitoring mikroregionů ČR – registr GIS V roce 2006 byl založen informační systém / registr GIS mikroregionů ČR včetně grafiky a byl zveřejněn na www stránkách ÚÚR. Za mikroregiony jsou zde považovány především svazky obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích ). Veřejně přístupná databáze je zdrojem informací o mikroregionech ČR pro široký okruh uživatelů. Webová aplikace Monitoring mikroregionů vč. mapové prezentace je k dispozici na adrese:

20

21

22

23 V roce 2006 byla zveřejněna databáze mikroregionů

24

25

26 Mikroregiony Jihomoravského kraje Vedle rámcového monitoringu mikroregionů za celou ČR je problematika mikroregionů modelově sledována na území Jihomoravského kraje. Bylo zpracováno například: Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů Jihomoravského kraje, Hodnocení bylo provedeno ve dvou úrovních pro celkové hodnocení ekonomické úrovně území byl zvolen souhrnný ukazatel, vedle souhrnného ukazatele byly sledovány doplňující ukazatele. Podklad pro Katalog mikroregionů JM kraje, Hodnocení vývoje mikroregionů v letech , hodnocení na základě 16-ti ukazatelů. Vymezení a hodnocení středisek průmyslu a služeb v Jihomoravském kraji, jejich vztah k mikroregionům - cílem bylo vymezit prostřednictvím metody komplexní funkční velikosti výraznější střediska průmyslu a služeb v současně existujících mikroregionech na území Jihomoravského kraje a hodnotit je pomocí vybraných ukazatelů. Byla hodnocena střediska s hodnotou KFV 2,5 a vyšší, dále střediska funkčních mikroregionů s KFV min. 2,0, pověřené obce ("dvojky") a vybraných 7 obcí s nižším KFV než je 2,0. Osloveny byly všechny obce nad 5 tis. Obyvatel Bylo osloveno celkem 67 středisek Jihomoravského kraje s dotazníkem,monitorujícím rozvojové dokumenty těchto vybraných středisek. Zhodnocení přirozené soudržnosti současně existujících mikroregionů s důrazem na vyhodnocení nodálních mikroregionů s přirozenou spádovostí Metodická příručka pro zpracování rozvojových dokumetntů mikroregionů a další výstupy. Vybrané materiály lze nalézt v plném znění na stránkách Ústavu územního rozvoje v Brně Následuje několik ukázek výstupů na příkladu JM kraje

27

28

29 Atraktivita území pro život, tvořená následujícími absolutními ukazateli: Hustota osídlení Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl neobydlených bytů

30

31 NOVÝ DVŮR Počet obcí: 6 Počet obyvatel: Rozloha v km 2 : 77,0 Hustota obyv./km 2 : 170,5 Poloha Území mikroregionu se rozprostírá zhruba ve středu okresu Hodonín, severně od bývalého okresního města. Základní geografická charakteristika mikroregionu Mikroregion zaujímá severní část tzv. Moravské Sahary a jihovýchodní část Kyjovské pahorkatiny. Terén území je rovinatý, směrem k severu se zvedá mírná pahorkatina. Území Moravské Sahary je většinou zalesněno borovými lesy, Kyjovská pahorkatina je využívána převážně zemědělsky s výrazným podílem speciálních kultur (sady, vinice). V rámci okresu Hodonín zabírá plocha mikroregionu 7,0 % a pokud se týká obyvatel, činí jeho podíl 8,1 %. Hustota obyvatel je 170,5 na km 2, a to je hodnota vyšší, než je okresní průměr, který činí 148,2 obyv./km 2. Vývoj počtu obyvatel v průběhu let 1970 – 2001 má mírně kladnou tendenci. Vyjížďka za prací je vysoká a pohybuje se v rámci mikroregionu kolem 60 % ekonomicky činných. Velikostní struktura obcí Velikostní skupina obcí Počet obcí% , , , ,3 Celkem6100,0 KATALOG MIKROREGIONŮ JIHOMORAVSK0HO KRAJE

32

33

34 Ohlédnutí za seminářem Práce s mikroregiony na úrovni krajů „Metodika tvorby a využití rozvojových dokumentů mikroregionů“ který se pořádal Ústav územního rozvoje a Krajský úřad Jihomoravského kraje pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj dne 15. listopadu 2008

35

36

37

38

39

40

41 Děkuji za pozornost RNDr. Vladimíra LABOUNKOVÁ Ústav územního rozvoje, Jakubské nám Brno


Stáhnout ppt "Monitoring mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů Ústav územního rozvoje, Brno."

Podobné prezentace


Reklamy Google