Samohlásky a souhlásky

Prezentace na téma: "Samohlásky a souhlásky"— Transkript prezentace:

1 Samohlásky a souhlásky

2 Proč rozlišujeme jednotlivé hlásky?
Každý ze zvuků má jinou BARVU, ta nám umožňuje rozlišit zvuky téže frekvence BARVA zvuku je dána zastoupením jednotlivých frekvencí, ze kterých se zvuk skládá Ucho zvuk opět rozloží na jednotlivé frekvence – provede analýzu

3 Periodické zvuky vnímáme jako „tóny“
samohlásky Neperiodické zvuky vnímáme jako „hluky“ souhlásky Na následujících snímcích jsou tvary zvukových vln hlásek a, e, i, o, u, s

4 Hláska a: a… vyšší a… nižší

5 Hláska e: e… vyšší e… nižší

6 Hláska i: i… vyšší i… nižší

7 Hláska o: o… vyšší o… nižší

8 Hláska u: u… vyšší u… nižší

9 Souhláska s: s…

10 Hláska š: š…

11 Úkol: Zjistěte přibližně výšku (základní frekvenci) zobrazených hlásek (na vodorovné ose je čas v sekundách). U souhlásky se frekvenci z grafu určit nepodaří. Proč? Čím člověk mění barvu svého hlasu? Odpověď na poslední otázku: Všimněte si, že na jednotlivých obrázcích se mění nejen tvar úst, ale i ústní dutiny, která se chová jako rezonátor. Podle toho jak dutinu tvarujeme, zesilují a zeslabují se frekvence, které jsou ve zvuku produkovaném hlasivkami zastoupeny. Barvu lze měnit i volbu rezonanční dutiny: vyzkoušejte například mluvit přes nos, s ucpaným nosem, … . Je vidět, že na barvě hlasu se podílí i další hlavové dutiny, kterými vzduch z plic přímo neproudí.