Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Je ž ury jsou tém ěř p ů l metru velké, mají zavalité t ě lo s nápadným a ž 8 cm dlouhým č enichem. T ě lo je ž ury je s výjimkou spodní strany,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Je ž ury jsou tém ěř p ů l metru velké, mají zavalité t ě lo s nápadným a ž 8 cm dlouhým č enichem. T ě lo je ž ury je s výjimkou spodní strany,"— Transkript prezentace:

1

2

3

4

5 Je ž ury jsou tém ěř p ů l metru velké, mají zavalité t ě lo s nápadným a ž 8 cm dlouhým č enichem. T ě lo je ž ury je s výjimkou spodní strany, obli č ejové č ásti a kon č etin pokryto a ž 5 cm dlouhými ostny, mezi nimi ž jsou normální chlupy. Kon č etiny je ž ury jsou p ř izp ů sobeny rychlému hrabání, jsou krátké a mají silné drápy. Jazyk m ůž e je ž ura vysunout ven z ústního otvoru a ž na délku 18 cm. Pomocí jazyku tak je ž ura chytá mravence a termity, kte ř í se na n ě j lepí. V divo č in ě se je ž ura australská do ž ívá v ě ku a ž 45 let.

6

7 B ř ezost trvá 2 a ž 3 týdny, b ě hem této doby samice vyhrabává noru pro mlád ě, která je asi 1 metr dlouhá, s rozší ř eným hnízdním prostorem, který samice vyplní trávou a listím. Následn ě samice vlo ž í jedno hladké ko ž naté vejce o pr ů m ě ru 15 mm p ř ímo do malého vaku na svém b ř iše. Deset dní po snesení se uvnit ř vaku mlád ě vylíhne. K prora ž ení sko ř ápky mu slou ž í vaje č ný zub, který mizí brzy po vylíhnutí. Díky mlé č nému zoubku doká ž e sát mate ř ské mléko. Po vypadnutí t ě chto zoubk ů u ž je ž u ř e ž ádné zuby nenarostou. Mlá ď ata jsou dlouhá kolem 1,5 cm. Mladé je ž ury bývají nakonec ve v ě ku dvou a ž t ř í m ě síc ů vypuzeni z vaku, vzhledem k r ů stu jejich ostn ů.

8 EE&feature=related

9

10 Klokani se vyskytují v Austrálii, Tasmánii, Nové Guineji a na p ř ilehlých ostrovech. Jsou to endemiti. Obývají nejr ů zn ě jší biomy, od poušt ě po deštný prales. Jejich vzr ů st je st ř ední a ž velký. N ě které druhy dor ů stají a ž do výšky dvou metr ů. Mají velmi silné zadní kon č etiny s dlouhou úzkou tlapou. Typickým znakem je mohutný a dlouhý ocas, který p ř i vysokých rychlostech okolo 50 km/h nechávají ve vzduchu, a udr ž ují s ním jen sm ě r a rovnováhu. Pokud se pohybují pomalu, nebo stojí, o ocas se opírají. V ě tšina klokan ů nedovede pohybovat nezávisle svýma nohama, tudí ž nemohou normáln ě chodit a musí poskakovat. ENDEMIT je druh organismu, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje.

11

12 kde se p ř isaje na mlé č nou bradavku. Kolem 7. m ě síce mlád ě vystr č í hlavu z vaku, ochutná trávu, ale kdy ž je v nebezpe č í, hned zaleze zp ě t do vaku. Do n ě j leze hlavou nap ř ed, tak ž e ve vaku musí ud ě lat kotoul. Délka ž ivota je kolem 9 a ž 18 let, n ě kdy a ž 28 let. Novorozené mlád ě je velmi nevyvinuté – je holé, slepé a schází mu zadní kon č etiny. P ř ichytí drápky k mat č in ě srsti a šplhá jen za pomoci svého hmatu a č ichu do jejího vaku,

13

14 oU&feature=related

15

16

17 Pro zebru je charakteristická srst s bílo-černými pruhy. Tito zástupci koňovitých lichokopytníků žijí obvykle v rodinných skupinách, které jsou tvořeny jedním hřebcem, doprovázeným až 6 klisnami a mláďaty. Stádo vede dospělá klisna, hřebec brání své stádo i za cenu života. Hřebci, kteří dospívají, žijí v malých skupinách a snaží se pomocí soubojů získat harém. Navzájem se koušou a kopou předníma i zadníma nohama. Zebra se dožívá 30 až 40 roků. Může běžet rychlostí až 55 km/h a je vytrvalejším běžcem než kůň. Každá zebra je jinak pruhovaná, což slouží k rozeznání jednotlivých členů stáda. Ve stádě o sebe vzájemně pečují a pomáhají si, často si jako projev náklonnosti vykusují srst. Mláďata umí stát už hodinu po porodu.

18 Ještě na počátku 19. století žila kvaga ve velikých stádech v jižní Africe. Evropané je však začali hromadně vybíjet. Vybíjení postupovalo tak rychle, že zoologové ani nestačili zareagovat a vytvořit v zajetí chovná stáda uhynul poslední kus chovaný v zajetí.

19

20 Žirafa je v současnosti nejvyšší ze všech suchozemských živočichů. Samci dosahují výšky od 4,8 až do 5,5 metru a váží až 900 kilogramů. Samice jsou menší a lehčí. Dožívají se zhruba 25 let. Žirafy žijí ve skupinách. Jsou plaché, v nebezpečí dokážou utíkat rychlostí až 55 km/h. Díky své výšce se žirafy živí hlavně listy stromů. Dlouhým jazykem si přitáhnou větev a poté oddálí hlavu a shrábnou listí zuby. Konzumace potravy a pití zabere žirafě denně přibližně dvanáct hodin, snědí až 66 kg potravy za den. Žirafy odpočívají, stejně jako většina sudokopytníků, ve stoje, jen výjimečně spí vsedě s hlavou opřenou o zadek. Žirafy spí bez přerušení jenom krátce, každých osm až deset minut se probouzí a za celou noc tak nenaspí víc než dvě hodiny. Mláďata se obvykle rodí v období sucha, těsně po narození váží mládě přibližně 70 kg a měří okolo 2 metrů.

21

22

23 Samci o vůdčí postavení bojují přetlačováním se krky, někdy do sebe narážejí hlavami, často proplétají krky. Lebky samců během života výrazně zesílí (váží až 3x více než lebky samic), proto, i když údery hlavou jsou velmi silné, nejsou pro samce nebezpečné. K tomuto boji dochází často mezi mladými samci, případně při příchodu nového samce do teritoria.

24 Antilopy obývají africké savany a asijské stepi. Obvykle tvoří stáda samic s mláďaty a stáda samců. Označení antilopa zahrnuje velké množství často odlišných druhů turovitých sudokopytníků. Typická antilopa je štíhlé zvíře s dlouhýma nohama a krátkým ocasem. Některé druhy dokážou utíkat rychlostí až 100 km/h a patří mezi nejrychlejší suchozemská zvířata.

25

26

27

28

29 Bizon americký je největší savec amerického kontinentu. Na hřbetě má charakteristický hrb. Zrak je slabý, bizoni rozeznávají pouze pohyb. Naproti tomu mají výborný čich, ucítí trávu pod třiceticentimetrovou pokrývkou sněhu. Ačkoli vypadají těžkopádně, v cvalu dosahují rychlosti 50 km/hod. Tímto tempem jsou schopni běžet půl hodiny i déle. Dožívají se 15 až 20 let. Prérijní bizon se původně na velkém území Severní Ameriky.

30

31 Hromada lebek zastřelených bizonů – 70. léta 19. st v r tak přežilo jen okolo 500 kusů bizonů z původního počtu asi 50 milionů Protože měli bizoni jen málo nepřátel – kromě člověka to byli medvěd grizzly, puma a vlk – je jejich počet v době před příchodem bělochů odhadován na 30–70 milionů. Pro kočovné indiánské kmeny, které obývaly Velké pláně, se stali nepostradatelnými zvířaty. Indiáni z nich dokázali zužitkovat skoro všechno.

32

33 Bílí lovci nejprve zabíjeli bizony pro maso, jazyky a kůže. Protože se indiáni Plání odmítali vzdát svých území ve prospěch bílých přistěhovalců a američtí kongresmani si uvědomovali, že život kočovníků je plně závislý na bizonech, tak roku 1871 schválili zákon, jenž povoloval úplnou likvidaci bizonů. Nastala opravdová jatka. Ročně bylo zastřeleno kolem bizonů, někdy však lovci zabili toto množství zvířat za jediný měsíc. Využití většinou našly jen kosti (hnojivo) a rohy (knoflíky a spony). V roce 1889 tak zbylo pouhých 542 bizonů. Záchrana přišla doslova za pět minut dvanáct. Roku 1905 byla založena Společnost na záchranu bizona. Díky činnosti těchto lidí se početní stavy bizonů začaly postupně zvyšovat až na dnešních kusů.

34 Zubr je menší než bizon, vzhledově se mu však velmi podobá. Kdysi byl hojný v Evropě a Střední Asii. Obýval především stepi a listnaté lesy s prostornými pasekami. Člověk ho ale vytlačoval do méně vhodných biotopů v hlubokých lesích. Ve stepních oblastech východní Evropy byl vyhuben v 16. a 17. století, v západní Evropě už v 6. století. Kavkazský poddruh horských zubrů byl vyhuben počátkem 20. století. V roce 1923 žilo na světě jen 56 kusů. Zásluhou Mezinárodního svazu pro záchranu zubra, založeného v roce 1923, podle posledních dostupných údajů žilo v roce 2010 na celém světě 4431 zubrů.

35

36 Savany a stepi SAVCI ježura (vejcorodí) – v Austrálii; ostny; ♀ klade vejce, mládě – ve vaku ♀ ; dlouhým jazykem loví mravence a termity klokan (vačnatci) – v Austrálii, mládě – ve vaku ♀ ; silné zadní nohy a ocas  dlouhé skoky Kopytníci savan a stepí LICHOKOPYTNÍCI - býložravci zebra – v Africe; jeden prst s kopytem; ve velkých stádech SUDOKOPYTNÍCI přežvýkaví - býložravci žirafa – v Africe; nejvyšší savec (až 5m), dlouhý krk a nohy; osrstěné růžky antilopa - v Africe a v Asii; četné druhy, např. impala, gazela; častou kořistí šelem bizon – v Severní Americe v prériích; dříve žil v početných stádech; dnes je téměř vyhuben

37


Stáhnout ppt "Je ž ury jsou tém ěř p ů l metru velké, mají zavalité t ě lo s nápadným a ž 8 cm dlouhým č enichem. T ě lo je ž ury je s výjimkou spodní strany,"

Podobné prezentace


Reklamy Google