Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pojem odcizení člověka přírodě. Přednáška 2. Odcizení (vzdálení) člověka přírodě Člověk si byl dříve s přírodou blíže. V současné době se jí fyzicky i.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pojem odcizení člověka přírodě. Přednáška 2. Odcizení (vzdálení) člověka přírodě Člověk si byl dříve s přírodou blíže. V současné době se jí fyzicky i."— Transkript prezentace:

1 Pojem odcizení člověka přírodě. Přednáška 2

2 Odcizení (vzdálení) člověka přírodě Člověk si byl dříve s přírodou blíže. V současné době se jí fyzicky i psychologicky vzdálil. –V industriální (post-industriální) společnosti většina lidí žije uvnitř budov. –Většina kontaktů se odehrává buď mezi lidmi navzájem nebo s člověkem vytvořenými předměty. –Interiérové zábavy (TV).

3 Podle ekopsychologů psychologické odcizení vede: (1) k ekologicky destruktivnímu chování. –Odcizení přírodě (na úrovni lidské kultury) je původcem ekologické krize. (2) k různým formám individuálního lidského strádání. –Do jisté míry mohou být úzkost, deprese a agresivita reakce na odcizení přírodě. (3) k různým formách sociálního a kolektivního utrpení. –rasismus, sexismus, násilí, sociální vyloučení

4 Kdo je odcizen? Názory ekopsychologů (1) Odcizeni přírodě jsou všichni lidé - ze samotné povahy své existence. (2) Odcizeni jsou všichni příslušníci euro- atlantické civilizace (3) Odcizeni jsou jen někteří z nás.

5 Fyzické odloučení - psychické odcizení Podle ekopsychologů: (1) fyzické odloučení psychické odcizení (2) fyzické odloučení psychické odcizení (3) fyzické odloučení psychické odcizení

6 Odcizení přírodě a změny sociálního chování Etolog K. Lorenz (1973) jako jeden z prvních upozornil, že vzdálení člověka přírodnímu prostředí a odcizení přírodě vede k vážným změnám sociálního chování. Koukolík (1994) -“deprivanti“ Na praktické důsledky odcizení přírodě ukazuje např. Strejčková (1998).

7 Ekopsychologický pohled Problémem odcizení přírodě se v 90. letech 20. století velice intenzivně začala zabývat ekopsychologie (např. Rozsak, Gomes a Kanner, 1995).

8 Ekopsychologie: Pohledy na naše odcizení přírodě: John Scull (1999) (1) Podněty zabudované v ekonomickém nebo společenském systému. Ničení přírody není produktem odcizení přírodě, spíše produktem různých příčin spojených s činností: společenských institucí jednotlivců vystupujících v rolích investorů, producentů či spotřebitelů. –Odcizení je způsobeno především konzumním chováním –Spojeno s agresivní reklamou a orientací na hmotné statky. –Vytváří se tak konzumní společnost, jejíž rysem je vzdálení přírodě. Vytváří se tak konzumní společnost, jejíž rysem je vzdálení přírodě.

9 Reakce: Dobrovolná skromnost Hnutí „dobrovolné skromnosti“ (Dominguez & Robin, 1992; Elgin, 1993 ) –předpoklad, že konsumerismus je výsledkem (1) disfunkčních vztahů k penězům či předmětů vytvořeným civilizací a (2) nedostatkem vztahu k přírodě. Psychologické vzdálení přírodě je pak jak následek, tak příčina konsumerismu (Kanner & Gomes, 1995).

10 H. Librová (1994): Pestří a zelení

11 Kdy došlo k odcizení přírodě - historické kořeny Statek 19. století –Ideální způsob hospodaření – veškeré vedlejší produkty a odpad se v hospodářství zužitkuje. Byl zemědělec 19. století odcizen přírodě či nebyl?

12 Kdy došlo k odcizení přírodě - historické kořeny Různé názory: –Racionalismus starověkého Řecka. –Židovsko-křesťanská tradice –Následek gramotnosti (new-brain stories). –Osvícenectví 18. století, racionalismus, průmyslová revoluce. –Změny v evropské kultuře v průběhu 15. až 18. století – kolonialismus, kapitalismus, průmyslová revoluce.

13 Pohled ekopsychologů Kdy došlo k odcizení přírodě? Prehistorické kořeny Shepard (1982) - Odcizení přírodě je výsledek domestikace rostlin a zvířat v počátcích ranného zemědělství. Quinn (1992) – později, "totalitní zemědělství." –Lovecko-sběračská ekonomika základem pro duchovní spojení s přírodou a zemědělský styl života zdrojem odcizení přírodě. Další ekopsychologové - odcizení započalo později v prehistorii, s počátkem prvních měst. Podle některých (Bookchin (1991) daleko dříve – s počátkem řeči a používáním předmětů.

14 ( 2) Pohled sociobiologie a evoluční psychologie Sociobiologické vysvětlení, podle kterého odcizení přírodě vyplývá ze samotné lidské podstaty (Allman, 1994, Wilson, 1975).

15 (3) Psychologický pohled Shepard (1982) vidí souvislost mezi odcizením přírodě a zastaveným vývojem: –V moderní společnosti lidé nemohou nikdy skutečně dospět. Odcizení přírodě bývá některými ekopsychology vysvětlováno z psychoanalytických pozic. –Rozsak (1992) - existuje ekologické nevědomí –Metzner (1995) a Glendinning (1994) - odcizení přírodě je analogií separace zneužívaných obětí.

16 (4) Transpersonální a spirituální pohled Odcizení přírodě je charakteristikou lidské bytosti na nízkém stupni rozvoje, –sebezdokonalováním můžeme však růst k hlubšímu spojení s přírodou i celým universem (Hillman, 1995, Wilber,1996). Transpersonálně orientovaní ekopsychologové: –současná společnost má příliš limitovaný koncept self, který do sebe nemůže pojmout něco jiného, než je jen lidský svět (Aizenstat, 1995, Hillman, 1995, Wilber,1996).

17 (5) Pohled vývojové psychologie Kořeny necitlivosti vůči přírodnímu jsou v raném dětství (Moore, 1986, Moore a Young 1978, Strejčková 1998). –Spojitost odcizení přírodě s nedostatkem kontaktu s venkovním prostředím vůbec, zejména pak v dětském věku. Dítě se učí poznávat své prostředí pomocí průzkumu svého okolí, zejména ve středním dětství (5-12 let). –Hra ve venkovním prostředí a zejména v přírodě dětem umožňuje integraci s celým světem přírody. –Její absence je jedním ze zdrojů odcizení současného městského člověka přírodě.

18 R. Moore Děti disponují vrozenou tendencí k spolucítění se světem přírody, tato tendence však musí být posilována tím, že děti mají volný přístup do přírodního prostředí.

19 Hypotéza biofilie V teoretické rovině je možné odcizení přírodě vysvětlit rovněž pomocí hypotézy biofilie. –Edward O. Wilson Biofilie - vrozená potřeba být ve spojení s živými věcmi. Pokud tato potřeba není naplněna, člověk strádá. –Začíná se projevovat v ranném věku a postupně se transformuje v kulturní a sociální vzorce. Biofilie - vrozená dispozice člověka, na jejímž základě je budován pozitivní vztah k živé i neživé přírodě a která vytváří potřebu být v těsném kontaktu s přírodou. –Kellert & Wilson (ed): The Biophilia Hypothesis, Island Press, 1993

20 Argument pro zrod biofilie: –po více než 99% lidské historie žil člověk v kmenech lovců a sběračů, které byly těsně spojeny s přírodou. Městská společnost tedy existuje pouze po zanedbatelný časový okamžik. Základní částí naší osobnosti zůstává stále ještě původní evolučně genetické kódování a instinkty, jež ovlivňují naše chování a reakce na přírodu.

21 Biofilie a biofobie Teorie biofilie - dispozice k lidské spřízněnosti s přírodou je sice vrozená, ale je zároveň je nutné ji od raného věku dále rozvíjet. –Pokud není biofilie rozvíjena, může se za určitých okolností u jedince vyvinout biofobie. Biofobie – averze vůči přírodě. Projevy biofobie: –od prostého pocitu nepohodlí v přírodě až po aktivní opovrhování čehokoliv, co není člověkem vytvořené, upravené či kontrolované. Biofobie zasahuje také oblast postojů. –člověk považuje přírodu jen za něco, co není více než zdroj, s kterým může volně disponovat (= Panský postoj).

22 Filozofické základy hypotézy biofilie: Fromm Teorie biofilie a nekrofilie Ericha Fromma. –Částečně navázal na teorii erosu a pudu smrti u Sigmunda Freuda. Fromm identifikoval dvě tendence v člověku: biofilii a nekrofilii. Nekrofilie však není ve Frommově pojetí perverzní úchylkou. (Fromm, 1997, s. 328) „ tendence být silně přitahován vším, co je mrtvé, zetlelé, rozložené a nemocné, je to vášeň měnit živé v něco neživého, ničit pro ničení samo, výlučný zájem o všechno, co je čistě mechanické. Je to vášeň k destrukci živoucích organismů a struktur.“

23 Fromm Nekrofilii dává Fromm do přímé souvislosti s „průmyslovým“ člověkem (1997: 339): „v ohnisku jeho zájmu už nestojí lidé, příroda a živé struktury, ale je stále více přitahován mechanickými, neživými umělými předměty.“ „Lidé jsou dnes přitahováni mechaničnem, silnými stroji, absencí života a stále více destrukcí.“

24 Městské děti tloustnou a mají strach z přírody iDnes.cz Pro dnešní děti existuje výstižný název: je to počítačová generace. U obrazovky tráví veškerý volný čas a odráží se to na jejich zdraví. Nemají fyzickou kondici, trpí často alergiemi, tloustnou. A z přírody mají strach. To, že nejmladší generaci chybí kontakt s přírodou, jde poznat velice snadno. "Děti jsou přepečovávané a pohybují se pouze v interiérech. I do školky je rodiče vozí autem. Vedoucí na letních táborech musí zase často čelit dětským protestům, když malým táborníkům oznámí, že plánují pěší túru. "Nemůžeme si dovolit chodit s nimi takové túry jako před deseti lety. Fyzicky na to prostě nemají," míní Libor Zámecký. Městské děti se tak s přírodou seznamují pouze zprostředkovaně - hlavně přes televizi. Té skutečné se pak bojí a strach jim nažene třeba obyčejný pavouk. "Pokud je navíc rodiče straší klíšťaty a bakteriemi, které na ně údajně v lese číhají, vybuduje si dítě k přírodě negativní vztah."

25 Empirické výzkumy odcizení přírodě Problém - stanovit takové proměnné, které by měly dostatečnou vypovídací schopnost o stupni odcizení přírodě. Sociologické výzkumy sledující vztah občanů k životnímu prostředí a rekreační zvyklosti včetně četnosti návštěvy přírody. Tyto výzkumy však přinášejí jen velmi nepřímé informace o odcizení přírodě. –Četnost návštěv přírody může být ovlivněna i dalšími faktory, samotná návštěva přírody ještě nemusí vypovídat o vlastním vztahu, přírodní prostředí se může stát pouhou "kulisou" pro jiné aktivity apod.

26 Zkušenosti ekovýchovných pracovníků –Přímé poznatky o negativních reakcích na přírodní prostředí jsou velmi omezené, protože lidé, kterým je přírodní prostředí nepříjemné, se mu mohou v současné době velice snadno vyhýbat. Jiný druh přístupu: analýza zkušeností ekovýchovných pracovníků a učitelů, dlouhodobé srovnávání probíhajících změn –Kromě neznalosti přírodního prostředí a neobratnosti při interakci s ním se projevuje také negativní vztah, odpor a strach. –Bixler a kol. (1994) - zkušenosti pracovníků amerických národních parků s reakcemi účastníků školních výprav, kterých se účastní i ti studenti, kteří by se jinak dobrovolně do divoké přírody nikdy nevypravili (v USA se 86% populace rekreuje mimo autentické přírodní prostředí).

27 Empirický výzkum: Bixler a Floyd, 1997 Bixler, R. D. a Floyd, M.F (1997). Nature is scary, disgusting and uncomfortable. Environment and Behavior, 29, 4, Na základě shrnutí zkušeností vytipovali tři hlavní faktory, které vyvolávají negativní reakce na přírodní prostředí: (1) strach ze setkání s obávanými objekty či situacemi (2) náchylnost k odporu k přírodnímu prostředí (3) vyžadování určitého stupně komfortu

28 Strach Strach z objektů a situací vyskytujících se v přírodním prostředí - důležitý faktor vyvolávající negativní vztah k přírodě. Teorie emocí: Strach – jedna ze základních emocí –Funkce- vyvarování se rozpoznanému, většinou vnějšímu bezprostřednímu ohrožení. –Strach může být naučen na základě (1) přímého pozorování (2) zástupně (3) pomocí návodu, informace.

29 Strach může mít objektivní příčinu - vlastní negativní zážitek. –Může se jednat třeba o zkušenost s nepříznivým počasím, zblouděním v horském terénu, pobodání vosou či setkání s nebezpečným zvířetem. V mnoha případech strach nesouvisí s vlastním nepříjemným prožitkem, ale může se vytvářet na základě negativních informací sdělených druhými osobami. –Lidé, kteří mají omezenou vlastní zkušenost s přírodním prostředím, mohou být v přírodě vyděšeni daleko více než ti, kterým se stalo něco nepříjemného. Negativní informace mohou vytvářet silný strach z přírody jen díky tomu, že nejsou vyrovnávány vlastními pozitivními zážitky a zkušenostmi.

30 Škála strachu v přírodním prostředí Ztratím se. Šlápnu na hada. Dostanu se do vichřice. Uvidím hada. Ztratím se přátelům. Nepodaří se mi vrátit před soumrakem. Zastihne mě bouřka. Kousne mě pavouk. Bude mě pronásledovat roj včel.

31 Odpor Přírodní prostředí je vnímáno jako nečisté. –Výjimečně může být odpor k určitým objektům vrozený či spojený s alergickou reakcí. Spíše se jedná o odpor vybudovaný postupně díky nevhodné, i když dobře míněné výchově. –Strach moderní doby před nečistotou, nákazou a nehygieničností. –Ve srovnání s čistým a desinfikovaným prostředím budov se autentické přírodní prostředí může zdát jako nečisté a nehygienické - tudíž i nebezpečné. –Potřeba hygienických návyků je dětem často zdůvodňována existencí bakterií a virů. Učí se, že aktivita choroboplodných zárodků, které nejsou viditelné, se projevuje zápachem, divnou chutí, slizkým povrchem, změnou barvy.

32 Dětem, které tráví většinu času uvnitř místností či v upravených parcích a zahradách, mohou zápachy či barvy objektů ve skutečné přírodě připadat jako nezvyklé, nepřirozené a nezdravé budí odpor. Média mohou sehrát negativní roli. –Výzkumy ukázaly, že děti mají i dosti bizarní představy o bakteriích. Tyto představy byly vytvořeny reklamami na čistící prostředky či pesticidy

33 Škála odporu k přírodnímu prostředí Slabý odpor: –Sedět na zemi v lese –Sedět na kládě v lese –Sedět ve vlhké trávě –Několik štípnutí komárem –Šlápnout do bahna Silný odpor: –Chytit klíště –Šlápnout do zvířecího exkrementu –Dotknout se hlemýždě

34 Potřeba komfortu Přírodní prostředí může být nepohodlné pro jedince, kteří si zvykli na život v moderních budovách. –Domy jsou vybaveny ústředním topením,klimatizací, teplou vodou, koupelnou atd. – Tím se značně snížilo rozpětí klimatických změn, kterému je člověk vystavován. Psychologická teorie adaptace (Helson, 1959) - jednotlivec je zvyklý na určité rozmezí daných podnětů. –Pro každou složku okolního prostředí si člověk vyvinul určitý stupeň tolerance, ať již je to teplota, hluk nebo vlhkost. –Jakmile podněty překročí subjektivní stupeň pohodlí, nepříjemná excitace vede buď k odstranění tohoto podnětu nebo jinému uzpůsobení (opustit dané prostředí). Pro toho, kdo strávil většinu svého života v prostředí s ústředním topením či klimatizací, může být příroda velice nepříjemná.

35 Škála vyžadování určitého stupně komfortu Vnitřní komfort: –Teplá voda –Tekoucí voda –Klimatizace/topení –Sprcha –Postel na spaní –Splachovací záchod –Elektrické osvětlení v noci Venkovní komfort: –Spacák –Stan –Baterka –Repelent

36 Výsledky Rekreační aktivity –Pobyt v divoké přírodě –Aktivita v přírodě (rybaření, lovectví, jízda na motocyklu) –Rekreace uvnitř místností Cesty –Divoká příroda –Město –Upravená příroda (park) Pracovní prostředí –V přírodě –Uvnitř místností

37 Vostradovská (2005), Inventář zkušeností

38 Měření vzdálení přírodě – test implicitních asociací


Stáhnout ppt "Pojem odcizení člověka přírodě. Přednáška 2. Odcizení (vzdálení) člověka přírodě Člověk si byl dříve s přírodou blíže. V současné době se jí fyzicky i."

Podobné prezentace


Reklamy Google