EURO – STŘEDOMOŘSKÉ PARTNERSTVÍ (Euro-Mediterranean Partnership)

Prezentace na téma: "EURO – STŘEDOMOŘSKÉ PARTNERSTVÍ (Euro-Mediterranean Partnership)"— Transkript prezentace:

1 EURO – STŘEDOMOŘSKÉ PARTNERSTVÍ (Euro-Mediterranean Partnership)
Zpracovali: Markéta Vaněčková, Adam Hussian, Ondřej Vymazal

2 OBSAH PREZENTACE Úvod Charakteristika zemí středomoří
Vývoj euro-středozemního partnerství Barcelonský proces Evropská politika sousedství Unie pro Středomoří Financování euro-středozemního partnerství Nástroje a dosažené výsledky

3 ÚVOD

4 CHARAKTERISTIKA ZEMÍ STŘEDOMOŘÍ
Tvořena 10 státy při Středozemním moři země Magrebu (jižní Středomoří) země Mashreku (východní Středomoří) země severního Středomoří

5 Maroko Alžírsko Tunisko ZEMĚ MAGHREBU

6 Egypt Izrael Jordánsko Libanon PAU Sýrie ZEMĚ MASHREKU

7 TURECKO

8 Různorodý region z hlediska:
národnostního jazykového náboženského míry urbanizace státního uspořádání Po rozpadu Osmanské říše pod nadvládou Evropských mocností: Francie – Maroko, Tunisko, Alžírsko, Sýrie, Libanon Španělsko – část Maroka VB – Egypt, Palestina Itálie - Libye

9 VÝVOJ EURO-STŘEDOMOZEMNÍHO PARTNERSTVÍ
po 2.sv. válce období dekolonizace → samostatné státy nezávislé na bývalých koloniálních velmocech 60. – 70. léta tzv. Globální středomořská politika – uzavření dohod o spolupráci s Marokem, Alžírskem a Tuniskem 2. pol. 70. let – intenzifikace středomořské politiky a její rozšíření, podpis finančních protokolů umožňujících přímou ekonomickou pomoc partnerským zemím Konference pro bezpečnost a spolupráci ve Středomoří → tento projekt se však moc nezdařil

10 Dialog 5+5 (evropské země – Francie, Itálie, Španělsko, Řecko a Portugalsko + Alžírsko, Maroko, Tunisko, Mauretánie a Malta) 90. léta – tzv. Renovovaná středomořská politika (kladla důraz na ekonomické a strukturální reformy) 1995 – Barcelonská konference – velká změna celkové podoby mezinárodních vztahů v euro-středomořském kontextu

11 BARCELONSKÝ PROCES Politický a bezpečnostní dialog
1995 Barcelonská deklarace → vznik EURO-STŘEDOMOŘSKÉHO PARTNERSTVÍ 15 členských států EU + 12 států J a V Středomoří 4 cíle: Politický a bezpečnostní dialog Ekonomická a finanční spolupráce Sociální a kulturní dialog Justice a vnitřní vztahy (zavedeno na 10. výročí Euro-středomořského summitu v Barceloně 2005)

12 Dodržování stanovených cílů je monitorováno a zhodnoceno vždy na pravidelné Euro-středomořské konferenci ministrů zahraničních věcí či na odvětvové konferenci ministrů pro příslušné odvětví Konference na úrovni vládních expertů a dále na bázi reprezentantů.

13 Právní zakotvení Hlava 5 Smlouvy o EU Články 133 a 310 Smlouvy o ES
Články 188 a 217 Lisabonské smlouvy

14 Role Evropského parlamentu v Barcelonském procesu
Podpora demokratizačního procesu v partnerských zemích prostřednictvím pozorování parlamentních voleb 2003 – orgán Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění (260 poslanců – složeno z Evropského parlamentu, národních parlamentů EU a parlamentů středomořských partnerů Zasedání připravují parlamentní výbory (Výbor pro politické záležitosti, bezpečnost a lidská práva, Výbor pro hospodářské, finanční a sociální záležitosti a vzdělávání, Výbor pro zlepšení kvality života, výměny mezi občanskými společnostmi a kulturu, Výbor pro práva žen v evropsko-středomořské oblasti)

15 EVROPSKÁ POLITIKA SOUSEDSTVÍ (European Neighbrhood Partnersthip, ENP)
Doplňuje Barcelonský proces Vznik v důsledku rozšířeni EU v roce 2004 Rok Prohlášení „Širší Evropa-sousedství: Nový rámec pro vztahy s východními a jižními sousedy“ ENP se týká států, které mají s EU smluvní vztah v podobě Dohody o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement) v případě zemí bývalého SSSR a Asociačních dohod (Association Agreement) uzavíraných v rámci Barcelonského procesu.

16 V první vlně byly k účasti na ENP přizvány:
Alžírsko Bělorusko Egypt Izrael Jordánsko Libanon Libye Maroko Moldavsko Palestinská samospráva Sýrie Tunisko Ukrajina Během roku 2004 byly přizvány i státy jižního Kavkazu: Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie.

17 Evropská politika sousedství:
Březen 2003 – květen 2004: Evropská komise navrhla hlavní linie politiky sousedství a způsob jejího fungování Květen 2004: Evropská komise předložila zprávy o zemích týkající se sedmi zemí zapojených do evropské politiky sousedství Červen 2004: 25 představitelů států a vlád tento strategický dokument Komise podpořilo Zbývající část roku 2004: Evropská komise a sedm zemí zapojených do evropské politiky sousedství sjednaly akční plány evropské politiky sousedství, v nichž stanovily krátkodobé a střednědobé priority reforem těchto zemí Únor – červenec 2005: tyto akční plány evropské politiky sousedství byly přijaty pro Izrael, Jordánsko, Moldavsko, Maroko, Palestinskou samosprávu, Tunis a Ukrajinu – a bylo zahájeno provádění reforem Konec roku 2004 – konec roku 2006: poté, co byly na jaře 2005 předloženy zprávy o těchto zemích, byla zahájena jednání o akčních plánech evropské politiky sousedství také s Arménií, Ázerbájdžánem, Egyptem, Gruzií a Libanonem.

18 Fungování evropské politiky sousedství
3 kroky: Evropská komise vypracuje zprávy hodnotící politickou a ekonomickou situaci jednotlivých zemí Tyto zprávy jsou předloženy Radě Akční plán (obsahující kapitoly – politický dialog a reformy, ekonomická a sociální spolupráce a rozvoj, otázky obchodu a tržní reformy, spolupráce v oblasti spravedlnosti, bezpečnosti a svobody, sektorální otázky a lidské zdroje)

19

20 UNIE PRO STŘEDOMOŘÍ (L´Union pour la Mediterranée, UPM)
Založena 13. července 2008 v Paříži během francouzského předsednictví v Radě EU Hlavní iniciátor – fr. Prezident Nicolas Sarkozy Členové : 27 členů EU + Komise + 10 zemí barcelonského procesu + Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Monako, Černá Hora a Mauritánie.

21 Navazuje na cíle barcelonské deklarace
Původně zamýšlena jako alternativa k tureckému členství v EU Zpočátku negativní ohlas Evropského parlamentu a Německa → obava - Francie chce kontrolovat euro-středomořskou spolupráci na úkor Komise Inovace UPM: rotující předsednictví (jeden členský stát EU + jeden stát středomořského regionu) Sekretariát UPM v Barceloně - v Královském paláci Pedralbes (od roku 2010)

22 Generální tajemník UPM: Lino Cardarelli (Ahmed Masade)
Euro-středomořské parlamentní shromáždění (EMPA) (27 poslanců členských zemí EU, poslance Evropského parlamentu a partnerských středomořských zemí) 6 oblastí zájmu: snížení znečištění Středozemního moře, vybudování námořních a pozemních cest, ochrana civilního obyvatelstva při katastrofách, podpora alternativních zdrojů energie, založení Euro-středomořské univerzity ve Slovinsku a podpora výměnných programů Erasmus v regionu, vytvoření vědeckého společenství ve středomořském regionu a podpora obchodu ve Středomoří.

23 FINANCOVÁNÍ Financováno z několika zdrojů
Program MEDA vznikl vydáním směrnice č.1488/96 MEDA I. 2000 – 2006 MEDA II. Program TACIS – spojení MEDA a TACIS vznik Nástroje evropské sousedské politiky (ENPI) Právním základem ENPI je: Nařízení EP a Rady č. 1638/ Nařízení Komise č. 951/2007

24 - implementace dohodnutých reforem
Prostředky jsou v rámci ENPI alokovány na bázi konkrétních programů (programy bilaterální, regionální a přeshraniční spolupráce) a zvláštního investičního fondu. Alokace prostředkům jednotlivým zemím závisí na 3 faktorech: - potřeby dané země - absorpční kapacita - implementace dohodnutých reforem Finanční prostředky se v současnosti přerozdělují pro 16 zemí a Rusko Finanční prostředky ENPI: vlastní zdroje EIB, svěřenecký fond, kam přispívají členské státy a Komise na základě dobrovolných příspěvků – 12 miliard EUR Evropská komise od roku 1995 podpořila barcelonský proces z rozpočtu Společenství částkou přesahující šestnáct miliard eur.

25 Nástroje EU vyvíjí s každou zemí dvoustranné aktivity. Nejdůležitější jsou evropsko-středomořské dohody o přidružení, na mnohostranné úrovni probíhá regionální dialog a aktivity ve všech třech kapitolách barcelonského procesu, Nástroj pro sousedství a partnerství v rámci evropské politiky sousedství nahradil od ledna 2007 program MEDA jakožto nejdůležitější finanční nástroj EU pro realizaci partnerství.

26 A. V politické a bezpečnostní oblasti
Dosažené výsledky A. V politické a bezpečnostní oblasti pořádání informačních a školících seminářů pro evropsko-středomořské diplomaty síť institutů pro zahraniční politiku (EuroMeSCo) přijetí plánu pro zvládání přírodních katastrof přijetí kodexu chování pro boj proti terorismu rozšířený politický dialog zahrnující podvýbory pro lidská práva zřízené v rámci dohod o přidružení s různými zeměmi evropsko-středomořská síť pro lidská práva spolupráce v oblasti justice

27 B. V hospodářské a finanční oblasti
na vnitrostátní úrovni byly na základě rozpočtových příspěvků na období let 2007–2010, jež činí 2630,3 milionu EUR, vypracovány tříleté národní orientační programy. Regionální program zahrnuje multilaterální aktivity EIB poskytuje úvěry od roku 2003 středomořským partnerům prostřednictvím Nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP); již dlouho se diskutuje o jeho transformaci na evropsko-středomořskou rozvojovou banku jako důležitý krok směrem k regionální hospodářské integraci vstoupila v březnu 2007 v platnost Agadirská dohoda o volném obchodu mezi Egyptem, Jordánskem, Marokem a Tuniskem síť ústavů pro ekonomický výzkum (Femise)

28 C. V sociální, kulturní a lidské oblasti
v současnosti fungují programy Euromed Heritage, Euromed Audiovisual, Eumedis (rozvoj informační společnosti) a Euromed Youth Evropsko-středomořské občanské fórum, které sdružuje nevládní organizace, odborové svazy a regionální skupiny, se schází před každým zasedáním evropsko-středomořských ministrů a bude koordinováno nevládní platformou pro evropsko-středomořské partnerství založenou v dubnu 2005, aby se posílila koherence aktivit občanského fóra a rozšířila účast občanské společnosti na barcelonském procesu program spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání (Tempus)

29 Děkujeme za pozornost 

30 Zdroje Fiala, Petr., Pitrova, Markéta. Evropská unie, Brno: CDK, 2003.
SVOBODA, Pavel. Právo vnějších vztahů Evropské unie. 2. vydání. Praha: Linde, s.