Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pražský hrad a archeologický výzkum I. Metropole českého státu jako archeologická lokalita II. Keramika raného středověku na Pražském hradě.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pražský hrad a archeologický výzkum I. Metropole českého státu jako archeologická lokalita II. Keramika raného středověku na Pražském hradě."— Transkript prezentace:

1 Pražský hrad a archeologický výzkum I. Metropole českého státu jako archeologická lokalita II. Keramika raného středověku na Pražském hradě

2 I. Metropole českého státu jako archeologická lokalita Charakteristika archeologického výzkumu Specifika lokality Historie výzkumu Archeologický areál - III. nádvoří Archeologie o počátky knížecí rezidence Možnosti a meze archeologického výzkumu

3 moderní výzkum (po r. 1925) spjat s rozsáhlými úpravami areálu pro sídlo TGM výzkum dosud je výzkumem záchranným, vázaným na stavební a rekonstrukční práce 1. Pražský Hrad - charakter archeologického výzkumu

4 1. … charakter archeologického výzkumu vícegenerační výzkum běžná bezprostřední návaznost na předchozí archeologické aktivity (kontinuita výzkumu v nových podmínkách i možnost revize)

5 harmonogram a intenzita výzkumu jsou závislé na stavebních aktivitách (stavební boom a jeho průvodní jevy na Pražském hradě již od 80. let 20. stol.) 1. … charakter archeologického výzkumu

6

7 výzkum je permanentním a totálním (provází resp. předchází všechny aktivity spojené se zásahy do terénů a zkoumány jsou celé ohrožené plochy) t. č. útlum stavebních aktivit 1. … charakter archeologického výzkumu problém: zpracování, prezentace a komplexní projekt výzkumu

8 2. Pražský hrad - specifika lokality Pražský hrad - politické, kulturní i církevní ústředí a rezidence Jeho vývoj byl a je těmito jeho funkcemi určován a je jim i v současnosti podřízen Pražský hrad je NKP č. 1 - tyto funkce se projevují v charakteru a proměnách výjimečných hmotných pramenů nemovitého i movitého charakteru - častá je vazba nálezu na známý historický kontext

9 2. … specifika lokality Funkce historického ústředí a knížecí rezidence se odráží ve stavu, kvalitě a mocnosti kulturního souvrství. Jeho hlavními znaky jsou: intenzivní obousměrné utváření archeologických struktur dlouhodobá akumulace terénů výskyt mohutných konstrukcí (zvl. opevňovací systém) stopy intenzívního osídlení i přítomnost četných sídelních struktur (rezidenční budovy, stavby profánního i sakrálního charakteru) komplikované, opakovaně v narušované stratigrafie s hiáty i inverzním uložením vrstev (důsledky rozsáhlých terénních úprav a přestaveb) množství, různorodost a kvalita pramenů hmotné kultury movitého i nemovitého charakteru

10 intenzivní obousměrné utváření archeologických struktur příklad severního traktu obousměrný nárůst stratigrafie značné mocnosti hiáty ve stratigrafii převrácené stratigrafie vazba na absolutní data nároky na metodiku zpracování a vyhodnocení

11 množství, různorodost a vesměs mimořádaná kvalita pramenů hmotné kultury – příklady nálezů drobné hmotné kultury z různých historických období - místo dotyku různých sociálních prostředí v lokálním, regionálním i nadregionálním měřítku - nálezy výjimečných předmětů často mimo původní kontext

12 3. Pražský hrad - historie výzkumu prvé archeologické nálezy - konec 19. stol léta 20. stol.

13 … historie výzkumu výzkum 3. nádvoří - J. Pasternak - prvý moderně pojatý a dosud plošně nejrozsáhlejší archeologický výzkum v areálu Hradu

14 výzkumy I. Borkovského 3. nádvoří - nezpracováno kostel P. Marie – publikace a novodobá revize klášter a bazilika sv. Jiří - publikace okolí Černé věže - publikace Starý palác - nezpracováno „západní předhradí“ - nezpracováno - 4. nádvoří - 2. nádvoří

15 severní trakt Lobkovický palác severní palácový dvorek Jiřské nám. … historie výzkumu 70. léta - Z. Smetánka - drobnější akce + několikasezónní výzkum pohřebiště „v Lumbeho zahradách“ 80. a 90. léta 20. stol. - prudký nárůst stavebních aktivit - celoroční permanentní výzkum, často několik akcí v souběhu - týmový výzkum - J. Frolík, revizní výzkum

16 od konce 90. let - dosud - sestupný trend terénní činnosti, větší prostor pro zpracovatelské projekty (III. nádvoří, fortifikační systém, georeliéf, sakrální architektura, pohřebiště, renesanční sklo) … historie archeologického výzkumu

17 4. III. nádvoří Pražského hradu. Výzkum a nevyhlášená „archeologická rezervace“. a) charakteristika a význam areálu: iniciativa prof. Niederla, přímá podpora TGM unikátní příklad památkové péče a prezentace archeologických památek

18 … III. nádvoří komplikovaná stratigrafie a několika metrová mocnost historických terénů koncepce a forma prezentace areálu umožňují sledovat vývoj ústředí českého státu v nejstarších fázích její existence potencionálně trvalý zdroj archeologických pramenů v nejširším slova smyslu ( včetně využití nových metod a možnosti revize)

19 …III. nádvoří a) ad charakteristika a význam areálu: významná část Pražského hradu (umístěním i rozsahem) rozmanité typy archeologických struktur variabilita dochovaných materiálů

20 … III. nádvoří b) témata - archeologické terény a struktury: georeliéf fortifikační systém a jeho vývoj (dřevohlinitá hradba, kvádříková hradba) konstrukční typy staveb, jejich vývoj (dřevěná a kamenná zástavba, profánní i sakrální architektura využití prostoru a jeho členění, úpravy povrchu terénu komunikační systém pohřbívání

21 … III. nádvoří c) od počátků archeologie středověku k interdisciplinární spolupráci prvý výzkum postihující komplikovaný nárůst archeologických terénů a konstrukcí a mapující kontexty jednotlivých nálezů dendrochronologie, archeobotanika, palynologie, průzkum materiálů a pojiv

22 5. Archeologie a počátky knížecí rezidence

23 ... počátky

24 počátky… dendrodata

25 … počátky

26 ... počátky

27 … počátky

28 Vývojové horizonty Pražského hradu lze členit podle základních etap vývoje fortifikace A: středohradištní období – akropole vydělena jednoduchým předělem (pouze příkop?) B: B1 přelom středohradištního a mladohradištního období - nejstarší známá dřevohlinitá hradba B2 – mladohradištní starší fáze - následné fáze dřevohlinité hradby C: mladohradištní období – mladší fáze C0 – zánik hradištního opevnění C1 – výstavba románské hradby C2 – opravy románského opevnění VS1 – počátky vrcholného středověku výstavba vícenásobné pevnostní linie před Pražským hradem

29 6. Možnosti (1) a meze (2) archeologického výzkumu Pražského hradu. Shrnutí. možnosti (1): a) prameny k historii lokality b) obecná problematika archeologie a historie meze (2): a) výlučnost lokality, její provoz, vazba na záchranný výzkum b) náročnost organizace permanentního vícegeneračního výzkumu archeologicky bohaté a stragraficky komplikované lokality


Stáhnout ppt "Pražský hrad a archeologický výzkum I. Metropole českého státu jako archeologická lokalita II. Keramika raného středověku na Pražském hradě."

Podobné prezentace


Reklamy Google