Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Relační perspektiva sociální stratifikace II. : Sociální distance (relace, asociace, homophily) Jiří Šafr FHS UK Historická sociologie poslední aktualizace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Relační perspektiva sociální stratifikace II. : Sociální distance (relace, asociace, homophily) Jiří Šafr FHS UK Historická sociologie poslední aktualizace."— Transkript prezentace:

1 Relační perspektiva sociální stratifikace II. : Sociální distance (relace, asociace, homophily) Jiří Šafr FHS UK Historická sociologie poslední aktualizace 21/11/12 FHS UK,Historická sociologie Stratifikační výzkum, ZS 2011

2 2 Obsah 0. Úvod: Přístupy ke studiu sociální stratifikace (kopie snímků) 1. Relační perspektiva sociálních nerovností – sociální distance → relační obrat 2. Interakčně distanční přístup – východiska Stratifikační systém (sociálně distanční pojetí) Princip diferencovaného sdružování (homophily) 3. Subjektivní sociální distance Hypotézy „podobnosti (like me)“ vs. „referenční prestiže“ Hypotézy „statusového-kontinua“ vs. „existence subjektivních sociálních tříd“ 4. Objektivní sociální distance Princip měření objektivní - interakční sociální distance (egocentrická síť, matice vzdáleností) Vzájemný interakční prostor skupin povolání v USA (60. léta) Příklady principu diferencovaného sdružování v ČR Hypotézy „podobnosti (like me)“ vs. „referenční prestiže“ Objektivní sociální distance: symbolický prostor profesí v ČR 2007 Interakční statusové škály (CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale) 5. Literatura a Internetové zdroje

3 3 Přístupy ke studiu sociální stratifikace 1. Konvenční vs. 2. kulturalistický (sociálně distanční) přístup k třídní analýze Definice sociální třídy (vymezení stejnorodosti třídních kategorií): 1. pomocí tržní situace (v neo/marxistické perspektivě na základě vykořisťování) pozice na trhu práce/ postavení v zaměstnání přístupy založené na ekonomickém zájmu → „kdo dostává kolik a jak ?“ 2. třída jako o „životních podmínky“ přístupy odvozené ze společné/ sdílené žité zkušenosti. → „kdo dělá co a proč ?“ Konvenční stratifikační paradigma sleduje pozice v profesní struktuře (mobilita, riziko nezaměstnanosti, třídní vědomí, …)

4 4 Stratifikační systém Klasický přístup: systém odlišeného přístupu k a vzácným společensky ceněným zdrojům v podobě statusových symbolů (vzdělání, prestiž, příjem, majetek) Relačně /sociálně-distančně/ interakční přístup: systém sociálních distancí systém norem sociální distance určujících statusově rovnocenné kontakty, které následně definují a reprodukují nerovnosti - hierarchie a nerovnosti jsou rutinně reprodukovány v rámci sociálních interakcí - vzorce sdružování (homogenita přátelských vazeb / manželská heterogamie)

5 5 Kulturalistický přístup k třídní analýze výzkum reprodukce hierarchií a nerovností skrze kulturu Relační pojetí weberiánská perspektiva stratifikace: hranice mezi statusovými skupinami určují symbolické prostředky a interakce třídní pozice vymezuje symbolické umisťování podle životního stylu (Warner) třídy jako „diferencované latentní struktury“ vymezené asociacemi rovnocenných statusů (Laumann) nominalistický přístup: „třídy na papíře“ (Bourdieu) empirické shluky na základě podobného způsobu života

6 6 Weber: status vs. třída Statusy (Stände) pozice vymezené ne objektivně na základě ekonomického postavení na pracovním trhu (sociální třída) ale subjektivně v hodnocení druhých na základě prestiže. produkt interakce svázaný s různými životními styly. hodnocení dle: životního způsobu, vzdělání, prestiž daná původem nebo povoláním.“ Weberův koncept statusové kultury klade důraz na roli interakce mezi členy a vlastnictví kulturních zdrojů při utváření vnitřní solidarity určité statusové skupiny a její schopnosti udržovat si odstup od ostatních skupin. Sociální třídy vymezeny ekonomicky na základě zdroje příjmu a vysokou mírou sociální uzavřenosti. Určeny jsou buď majetkem, původem a nebo povoláním. O třídách lze hovořit, je-li „určité skupině lidí společná příčinná komponenta jejich životních šancí“

7 7 Sociálně distanční a sociálně interakční – multidimenzionální sociální prostor, stratifikace jako prostor sociálních vztahů: vzorce přátelských a partnerských vztahů a kulturní podobnosti Princip diferencovaného sdružování určuje distance uvnitř sociálního prostoru → sociální sítě, sdílený kulturní vkus a životní styly sloužící jako identifikace sociální podobnosti” [Bottero 2005] → relační pohled - zakotvenost nerovností v sociálních sítích

8 8 Konvenční vs. sociálně distanční přístup Konvenční přístup definuje hierarchicky uspořádané skupiny a pak sleduje vztahy mezi nimi. Sociálně distanční-interakční přístup určuje pomocí vzorců sociálních vztahů povahu stratifikace → odlišná míra sdružování určuje distance v sociálním prostoru („postmoderní“ paradigma - kulturní hierarchie jsou rozostřené)

9 9 Kulturní a relační obrat při studiu sociálních nerovností Alternativní přístup ke konvenční analýze sociální stratifikace nabízí: Kulturní obrat Zdůrazňuje kulturní dimenzi ekonomických a sociálních procesů utváření nerovností Sociální nerovnosti místo pouze profesně odvozené stratifikace (provázanost nerovností etnických, genderových a dal.) Zkoumají se kolektivní identity a konstrukce hranic → význam, který lidé nerovnostem přikládají, kam sebe a druhé zařazují a konkrétní praktiky, v nichž nerovnost vzniká a reprodukuje se. Relační obrat Důraz na sociální interakci, relace (spíše než na esence), sítě (než struktury), fluiditu (než stálost), sféry (než předem dané kategorie) Ovlivněn kulturním a lingvistickým obratem, rozvojem analýzy sociálních sítí (SNA)

10 10 Relace v sociální struktuře substancialistická perspektiva - jednotka analýzy substance jako „statické entity" (věci) relační myšlení sleduje dynamiku procesů a vztahů mezi těmito entitami K relacím v sociální struktuře odkazují dva mechanismy: princip homogenity příslušníci stejné třídy či její frakce mají podobné životní styly princip homologie struktura prostoru životních stylů souzní s prostorem sociálních pozic.

11 2. Relační perspektiva sociálních nerovností Sociální distance

12 12 Sociální distance: interakční přístup k sociální stratifikaci Interakcionalistický/ relační přístup (vs. konvenční strukturalistický (substancialistický), který nejprve definuje hlavní dimenze stratifikace a pak do daných kategorií/dimenzí zařazuje) Klíčový aspekt stratifikačního systému: rozsah v jakém se intimní sociální vztahy vztahují k lidem se „stejným statusem“ nebo „stejnou sociální třídou“. spíše studium statusových skupin (Weber) než o (Soci) ekonomických třídních seskupení (Marxistické pojetí tříd) relational perspective on inequalities symbolic placement (Warner)

13 13 Stratifikační systém (sociálně distanční pojetí) Sociální struktura: trvalý systém sociálních vztahů mezi sociálními pozicemi → odlišná míra pravděpodobnosti vzniku sociálních vztahů mezi sociálními pozicemi Sociální stratifikace: trvalý systém uspořádání sociálních pozic Stratifikovaná sociální struktura: v níž existuje tendence ss omezovat intimní sociální vztahy Sociální třída – interakční definice (L. Warner): skupina lidí, jejíž členové mají blízký přístup jeden k druhému na úrovni přibližně stejného statusu Stratifikační systém míra v níž intimní sociální vztahy jsou omezeny na osoby stejného statusu /třídy

14 14 2 koncepty sociálních distancí Klasické (široké) pojetí sociálních distancí - strukturní metafora pro vzdálenosti – relativní pozice jedince ve struktuře, např. ekonomické rozdíly nebo rozdíly v atributech (etnické, náboženské, …) (Sorokin) Strukturní přístupy k sociálním distancím = skupiny jsou sociálně vzdálené, pokud se lišší od druhých (třída, rod, rasa) Interakční přístupy k sociálním distancím - interakční/ síťové relativní blízkost v sociální interakci tj. vzdálenost v síti (Simmel) Sociální interakce: blízkost bydliště, četnost partnerských vztahů, častost kontaktů. Vysoká míra sociální distance je tam, kde jsou takovéto sociální interakce nepravděpodobné Interakční přístup definuje skupiny jako vzdálené pokud se spolu nesetkávají (nesdružují). Odlišné (strukturně, např. třída) skupiny tak mohou být sociálně blízké, pokud se jejich příslušníci navzájem přátelí Pro určení relativní sociální distance mezi skupinami jsou rozhodující vzorce sociálních vztahů mezi kategoriemi – jak je podobné jejich chování

15 Interakčně distanční přístup - východiska Objektivní a subjektivní sociální distance

16 16 Interakce a sociální distance (subjektivní) Sociální distance: „míra pochopení a intimity, která obecně charakterizuje osobní a sociální vztahy“ (Park 1924). Subjective feeling of individuals of a special proximity to another individual. The feeling of common group affiliation and common identity indicates low, a distinct aloofness connected with diffuse fear high social distance. Tyto pocity se nezaměřují na konkrétní jedince ale na sociální kategorie (např. religiosita, třídní vědomí, etnicita) → stereotypy (Steinbach 2004)

17 17 Interakční přístupy k sociálním distancím Subjektivní sociální distance E. Bogardus – etnické distance (Bogardusova škála sociální distance) E. O. Laumann – profesní distance Intimita - blízkost sociálních vztahů vs. fyzická blízkost v (městském) prostoru (R. Park) Objektivní sociální distance vzorce sociální interakce určující stratifikační řád (P. Blau, E. O. Laumann)

18 18 Subjektivní a objektivní sociální distance [Laumann 1966]. Subjektivní sociální distance: postoj ega vůči osobě (alter) s určitým statusovým atributem, který obecně definuje charakter interakce, kterou by ego podstoupilo s uvažovaným objektem. Objektivní sociální distance: jsou v realitě pozorovatelné rozdílné pravděpodobnosti toho, že určitý člověk má přítele, souseda, nebo příbuzného s odlišným profesním zázemím.

19 19 Sociálně interakční přístupy E. O. Laumann (1966, 1973) - stratifikační struktura odvozená ze samotných vzorců interakce Sociální prostor vztahů – které profesní skupiny jsou v kontaktu s druhými (manželství, přátelé, sousedství) CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale (přátelské a manželské vazby) Cambridge Scale of Occupations Sociální podobnost/odlišnost strukturuje sociální sítě → kontakty mezi podobnými lidmi jsou pravděpodobnější než mezi odlišnými (propojení strukturního a interakčního/síťového přístupu) Distance - sociální vlastnosti → vzdálenost v sociální síti

20 20 Socialně distanční výzkumy stratifikace E. O. Laumann Social distance scale: relativní intimita v přístup k lidem určité skupiny (profesní) (Bogardus, Westie) E. O. Laumann: 1963, USA, Cambridge and Belmont, Massachusetts (422 muži, běloši) 1966, USA, Detroit (1013 muži, běloši) 1971, NSR, Altneustadt (820 muži ženy) Egocentrické sociální sítě (profese 3 přátel, 2 sousedů, otce, tchána)

21 21 Princip diferencovaného sdružování (diferential association) Lidé sdílející podobnou sociální pozici (status/třída) mají vyšší pravděpodobnost, že budou navzájem sociálně interagovat → výběr přátel, partnerů, známých je častěji ze stejné skupiny (než z vnější) Lidé mohou dokonce aktivně vylučovat některé skupiny ze svého sociálního okruhu (předpojatost, snobství), aby ochránili své zdroje „Nepotkávání se“ jako nevědomý proces: lidé s určitými (sociálními, ekonomickými, kulturními) zdroji se pohybují v odlišných sociálních okruzích a mají odlišné životní styly → „svůj k svému“ (birds of a feather flock together)

22 22 Princip diferencovaného sdružování (diferential association) Důsledek nerovností na sociální uspořádání Napomáhá reprodukci nerovností DA → znevýhodnění mají tendenci sdružovat se se znevýhodněnými, privilegovaní s privilegovanými (např. lepší manželsky trh na vysoké škole)

23 Subjektivní sociální distance

24 24 Subjektivní sociální distance - měření pomocí upravené Bogardusovy škály soc. distance pro profese, česká verze 2007 (22 posuzovaných profesí): Budu Vám postupně číst různá povolání. U každého z nich mi prosím řekněte, zda byste je měl/a rád/a za. Uvažujte prosím obecně, tj. bez ohledu na to, že jste za někoho ženatý/ vdaná nebo že nemáte děti apod. 1= manžela/ku 2= zetě nebo snachu 3= nejbližšího kamaráda/ku 4= člověka, s kterým se často navštěvujeme 5= člena stejného sportovního klubu nebo zájmového sdružení 6= nejbližšího souseda/ku 7= nechci s ním/ní mít nic společného E. Laumann hledal odpověď na dvě výzkumné otázky.

25 25 1. Jakou skupinu z hlediska statusového postavení považují lidé za referenční? Existují dvě vysvětlení [Laumann 1965, 1966: kap. 3]: Hypotéza o podobnosti (like-me) / „třídní“ hypotéza. → lidé preferují intimní kontakty se statusově rovnocennými, tj. s profesemi, které jsou jim podobné (ze stejné sociální třídy) Jde o obecný proces meziskupinové předpojatosti (intergroup bias) - tendence k lepšímu hodnocení vlastní skupiny oproti cizí [Allport 1954]. Hypotéza o referenční prestiži či o preferenci interakce směrem vzhůru. → čím je status posuzované profese ve společnosti vyšší, tím je jedincova sociální distance k ní menší bez ohledu na jeho vlastní status. Empirická zjištění pro USA v 60.letech: oba efekty mají odlišný dopad v různých třídách. Celkově se v případě subjektivních (vyjadřovaných) distancí lze setkat se silnějším efektem prestiže než podobnosti. Podobnost (like-me) je naopak patrná v případě objektivních distancí (míry skutečného sdružování). Podobné výsledky přinesl i rozsáhlý výzkum sociálních sítí a subjektivních distancí v české společnosti z roku 2007 [viz Šafr, Häuberer et al. 2008].

26 26 Subjektivní sociální distance k profesním kategoriím podle sociální třídy hodnotitele (subjektivní sebezařazení), ČR 2007 Zdroj: [Šafr, Häuberer 2007, 2008: Ch. 3] Všechny třídy sdílí zhruba stejnou představu → převažuje představa kontinua, v němž se projevuje efekt prestiže, ale zároveň: Nižší třídy hodnotí lépe většinu dělnických profesí a vyšší třídy vidí jako sobě bližší některé odborné nemanuální profese (např. ředitel podniku, univerzitní profesor). Projevuje se tak souběžně také velmi slabě (!) efekt interakční blízkosti na základě podobnosti (like-me).

27 27 2. Vnímají lidé stratifikační uspořádání profesí jako souvislé, anebo lze v představách nalézt seskupení, která by vytvářela symbolické mezitřídní hranice? Hypotéza statusového-kontinua → sdílené mentální kategorizace profesí lze uspořádat do spojité řady. Tato podoba odpovídá americké představě o socioekonomickém statusu/prestiži jako relativně průchodných vrstvách. Hypotéza o existenci subjektivních sociálních tříd → z hlediska sociálně distančních podobností lze nalézt skupiny povolání, které svým charakterem odpovídají určitému tradičnímu (socioekonomickému) pojetí třídních seskupení. Analýzou subjektivních distancí k 17 profesím – daných intervaly na upravené Bogardusově distanční škále a porovnáním typických hodnot socioekonomického statusu (SEI) mezi vzniklými seskupeními → hypotézu je třeba reformulovat do jemnější podoby, v níž je několik více či méně odlišných profesních skupin uspořádáno podél obecného kontinua prestiže. Tyto profesní seskupení, ačkoliv k reálným vzájemným interakcím dochází především uvnitř nich (nízké objektivní distance dané výskytem přátel), jsou značně fluidní a mají z hlediska ochoty k navazování kontaktu relativně prostupné hranice. → o stratifikačním systému v městském prostředí Ameriky první poloviny šedesátých let nelze uvažovat jako o vyhraněném třídním systému, v němž by třídy představovaly seskupení s jasně identifikovatelnými všemi lidmi sdílenými identitami, ale s určitou výjimkou nejvyšší a nejnižší statusové skupiny, které se vyznačují určitou uzavřeností, a jde tedy o jakési „prototřídy“. Připouští nicméně existenci značně diferencovaných latentních struktur, které veřejností nemusejí být jednoznačně rozeznávány [Laumann 1966].

28 Subjektivní sociální distance (k 22 profesním kategoriím, MDS ), ČR 2007 Zdroj: [Šafr, Häuberer 2007]

29 29 Formování třídního vědomí [MacIver, Page 1952; Laumann 1966, Laumann, Senter 1976] Subjektivní sociální distance k profesním kategoriím lze taktéž považovat za základní projev třídních postojů. → nejde jen o osobní oblibu či averze, ale především výraz omezenosti ochoty ke sdružování v důsledku nadřazeného nebo podřazeného statusu. Na sociopsychologickém základě pak lze rozlišit dva hlavní druhy vědomí vztahující se k třídní či statusové pozici [MacIver, Page 1952; Laumann 1966; Laumann, Senter 1976]. Korporátní třídní vědomí: jedinci identifikují své osobní blaho s jasně vymezenou kolektivitou. Jedná se o silnou třídní solidaritu s jasnou linií mezi „My“ a „Oni“. Tato forma třídního vědomí typická pro rigidní uzavřené stratifikační systémy byla ve vyspělých společnostech postupně rozrušena sociální mobilitou, pokračující modernizací a procesem „zburžoaznění“ dělnické třídy. Kompetitivní třídní/statusové představy: na jedné straně si je sice každý vědom svého postavení, i pozice ostatních ve stratifikačním systému, ale na straně druhé souběžně s tím touží po vzestupu a věří, že toho lze na základě vlastního úsilí dosáhnout [srovnej Bourdieu 1984]. „‚třídní zápas‘ dnes nabývá formy úsilí jedinců a rodin uchovat si svou pozici a dále ‚společensky stoupat‘. V důsledku toho hrají velkou roli vzhled a sebe-prezentace, neboť třída je posuzována na základě externích znaků. … Sociální scenérii určuje fenomén, který popsal již Thorstein Veblen – emulace, soutěž, předvádění se a okázalá spotřeba ceněných statků“ [MacIver, Page 1952]. V dnešní společnosti proto výrazně převažují kompetitivní statusové představy, které jsou z hlediska subjektivních sociálních distancí vyjádřeny principem referenční prestiže. Setkat se s korporátním třídním vědomím – projevujícím se převahou principu podobnosti (like-me) – se lze pouze velmi omezeně v nejvyšších a nejnižších vrstvách společnosti ([Senter, Laumann 1976], pro ČR [Häuberer, Šafr et al. 2008: kap. 3]).

30 30 Korporátní a kompetetivní třídní/statusové vědomí Teoretický modelEmpirický model, ČR 2007 A – kompetetivní i korporátní statusové vědomí pro vyšší třídy B – kompetetivní statusové vědomí pro střední třídy C – korporátní „třídní“ vědomí pro nižší třídy ČR There is just a mild affinity between the typology of reactions to occupational stimuli and social classes. Yet, pattern A is distinctive for the service class whereas pattern C characterizes the working class. Pattern B, with the least distance to middle whitecollar occupations, is not peculiar to any social class. Zdroj: [Šafr, Häuberer 2008: Ch. 3]

31 Objektivní sociální distance

32 32 Princip diferencovaného sdružování: Profese (ISCO) respondenta & partnera. ČR 2006 → HOMOGAMIE Zdroj: Sociální a kulturní soudržnost 2006

33 33 Objektivní sociální distance: Egocentrická síť (přátelé, známí) Princip Egocentrická síť v Generátoru jmen → silné vazby

34 34 Princip měření objektivní sociální distance Četnosti výskytu vazeb profesí mezi respondentem a jeho partnerem Vzdálenosti jsou v principu určeny na základě frekvence výskytu kombinací dvojic profesí v populaci Ego x Alter (různé alter lze v matici kumulovat, např. přítel, soused, otec,… )

35 35 Výzkum sociálních distancí [Laumann 1966]. Četnost výskytu profesí Ego x Alter USA, Cambridge, Belmont 1963, vzorek 422 mužů, běloši [Laumann, Guttman 1966]

36 36 Matice vzdáleností: přátelské vazby, USA, Detroit 1966 míra distance: Index dissimilarity výzkum z roku 1966 [Laumann 1973]

37 37 Matice vzdáleností: přátelské vazby míra distance: korelační koeficienty výzkum Sociální distance 2007 [Šafr 2008] 26 profesních kategorií (ISCO-88) pro kumulovanou matici 3 přátel

38 38 Profesní seskupení – multidimenzionální škálování Coordinates in the Best 3-space [Laumann 1966]

39 39 3-dimenzionální prostor skupin povolání. USA, Cambridge, Belmont 1963 [Laumann 1966]

40 40 osa 1. vertikální stratifikace (prestiž) osy 2. a 3. horizontální dimenze (situsy profesí) skupiny profesí - oblasti vrstev (např. samostatně činní vs. zaměstnanci, průmyslový vs. sektor služeb) USA, Cambridge and Belmont, Massachusetts 1963

41 41 2-dimenzionální prostor skupin povolání (USA, Detroit 1966)

42 42 Teoretické zobecnění [Laumannn 1966] : Homophily (proximity principle) Hypotéza o podobnosti „like me“ - teze o homofilii lidé se pohybují v takovém sociálním okruhu, který se vyznačuje statusovou a etnickou homogenitou. (stejný status) Hypotéza o prestiži Čím vyšší status profese jako postojový objekt, tím menší sociální distance lidé vyjadřují, bez ohledu na jejich postavení Lidé při výběru druhých pro úzký vztah jmenují lidi s vyšší socioekonomickým statusem Proto při sociometrických výběrech lidé s vyšším statusem obdrží více výběrů Hypotézy nejsou v rozporu, první platí pro reálné vazby (objektivní sociální distance), druhá pro požadované - preferované interakce (subjektivní sociální distance) → aspirace na sociální mobilitu

43 43 Princip diferencovaného sdružování: EGP respondenta & přítele 1. ČR 2006 Zdroj: Sociální a kulturní soudržnost 2006 (N valid-pairwise = 1470) 41 % respondentů má přátele ze stejné sociální třídy. Takto jde ale stále v podstatě jen o konvenční přístup (měřící otevřenost/ uzavřenost společnosti skrze asociace), neboť relativně malý počet použitých kategorií tříd EGP je navíc apriorní a (+/-) hierarchický.

44 44 EGP respondenta & přítele 1. ČR (CA)

45 45 EGP respondenta & partnera. ČR 2006 (CA)

46 46 Sociální distance (objektivní): symbolický prostor profesí, ČR 2007 Objektivní distance (vzorce přátelství) → homophily (podobnost) Subjektivní distance (ochota k interakci) → efekt prestiže → v ČR převažuje kompetetivní statusové vědomí Laické etnoteorie umisťování v symbolickém prostoru (více kritérií): bohatství, zaslouženost, gender, společensk. užitečnost → morální hranice

47 47 CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale běžné stratifikační přístupy → existující konceptualizace odvozenou z teorie, přitom však je to právě její koncept, který se snaží ustavit (třídy, prestiž). CAMSIS: explicitní teoretické východisko pouze jeden zásadní předpoklad existence sociálních interakcí Členové skupin, kteří jsou si sociálně podobnější mají tendenci vzájemně sociálně reagovat. Rozdíly mezi skupinami (frekvence sociální interakce) → zrcadlení sociálních distancí mezi skupinami Stratifikační uspořádání moderních společností je založeno na hierarchické struktuře všeobecného zvýhodnění/ znevýhodnění vznikající z nerovné distribuce sociálních, kulturních a ekonomických zdrojů. Tyto nerovnosti uvádějí v život a dále udržují rozdílné životní styly, které střídavě napomáhají a podporují typické vzorce sociální interakce v okruzích přátel, manželském uspořádání a na pracovním trhu (sociální mobilita mezi generacemi).

48 48

49

50 50 Reference a doporučená literatura Bottero, W Stratification: Social division and inequality. London: Routledge. Erickson, B. H Culture, class and connections. American Journal of Sociology 102: 217–251. Kolářová, M., K. Vojtíšková Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti. Sociologické studie/Sociological Studies 08:5. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Lamont, M Money, morals, and manners: The culture of the French and American upper-middle class. Chicago: University of Chicago Press. Lamont, M., & Fournier, M Cultivating differences: Symbolic boundaries and the making of inequality. Chicago: University of Chicago Press. Lamont, M., A. Lareau Cultural Capital: Allusions, Gaps and Glissandos in Recent Theoretical Developments. Sociological Theory 6 (2): 153–168. Laumann, E., O Prestige and Association in an Urban Community. An Analysis of an Urban Stratification System. Indianapolis: Bobbs-Merrill. Peterson, R. A The rise and fall of highbrow snobbery as a status marker. Poetics 25 (2–3): 75– 92. Peterson, R. A., R. Kern „Changing highbrow taste: from snob to omnivore“ American Sociological Review 61: 900–907. Peterson, R. A., A. Simkus “How musical tastes mark occupational status groups.” Pp. 152–86 in M. Lamont, M. Fournier (eds). Bennett, T., M. Savage, E. B. Silva, A. Warde, M. Gayo-Cal Culture, class, distinction. London, Routledge. Šafr, J Životní styl a sociální třídy : vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Šafr, J., J. Häuberer (eds.), M. Kolářová, K. Vojtíšková Social Distances and Stratification: Social Space in the Czech Republic. Sociologické studie/Sociological Studies 2008: 4. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Šafr, J., J. Häuberer „Subjektivní sociální distance k profesím: existují v české společnosti subjektivní třídní hranice?“ Naše společnost 6 (1): 28–38. Šafr, J. (ed.), J. Šanderová, M. Kolářová, K. Vojtíšková, O. Šmídová Sociální distance, interakce, relace a kategorizace: alternativní teoretické perspektivy studia sociální stratifikace. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

51 51 Internetové zdroje Symbolic Boundaries. Research Network in the Sociology of Culture. ASA Research Network for the Sociology of Culture ESA Michèle Lamont Omar Lizardo ESRC Centre for Research on Socio-Cultural Change (CRESC), University of Manchester Výzkumný projekt „Sdílené hodnoty a normy … “, SOÚ AV ČR Výzkumný projekt Sociální distance ve stratifikačním systému ČR, SOÚ AV ČR


Stáhnout ppt "Relační perspektiva sociální stratifikace II. : Sociální distance (relace, asociace, homophily) Jiří Šafr FHS UK Historická sociologie poslední aktualizace."

Podobné prezentace


Reklamy Google