Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZÁKLADY EKONOMIE BIVŠ - BŘECLAV Petr Musil. 1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF  potřeba = pocit nedostatku – jde o subjektivní pocit každého jedince.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZÁKLADY EKONOMIE BIVŠ - BŘECLAV Petr Musil. 1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF  potřeba = pocit nedostatku – jde o subjektivní pocit každého jedince."— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADY EKONOMIE BIVŠ - BŘECLAV Petr Musil

2 1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF  potřeba = pocit nedostatku – jde o subjektivní pocit každého jedince (spotřebitele), že mu něco chybí, pociťuje nějaký nedostatek  potřebu lze uspokojit spotřebou  spotřeba = užití nějakého statku nebo služby s cílem uspokojení potřeby  statek = něco hmatatelného, nějaký výrobek, který slouží k uspokojování potřeby  služba = činnost nebo úkon, který spotřebitel nakupuje, aby uspokojil svou potřebu

3  statky a služby mohou být volné nebo soukromé  volné = volně dostupné  soukromé = dostupné za úplatu (např. směnou za peníze nebo jiný statek či službu)  zdroj = cokoli, co se dá přeměnit ve statek či službu, sloužící k uspokojování potřeb  zdrojem (výrobním faktorem) může být pracovní síla, kapitál, suroviny, úroveň technologie, vzdělání, zkušenosti, schopnosti apod. 1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF

4  přírodní zdroj vs. ekonomický zdroj  přírodní zdroj – jakýkoli zdroj, nalézající se v přírodě, a to nezávisle na člověku  ekonomický zdroj – přírodní zdroj, který začíná být za daných podmínek využíván člověkem  např.: ropa – přírodním zdrojem odjakživa, ekonomickým zdrojem od cca poloviny 19. století  jak poznáme, zda jsou jakékoli zdroje, statky či služby vzácné? 1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF

5  měřítkem vzácnosti je cena, přesněji relativní cena  relativní cena = cena jednoho statku (služby, zdroje), vyjádřená v jednotkách jiného statku (služby, zdroje)  příklad: 1 pivo stojí 20,- korun českých. poznám, zda je či není pivo vzácné? nikoli!...ale:  1 pivo stojí 20,- a zároveň půllitr vody stojí 5,-  relativní cena piva vůči stejnému množství vody je 4:1, tj. pivo je 4x dražší než voda, je tedy vzácnější  nebo také 1:4, tj. za 1 jednotku piva mohu získat 4 jednotky vody – stále platí, že pivo je 4x dražší než voda 1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF

6  hranice výrobních možností = množina různých, maximálně dostupných, kombinací statků a služeb, které lze v dané ekonomice za daných podmínek vyrobit  hranice výrobních možností (PPF – Production Possibility Frontier) je za daných podmínek nepřekročitelná  její poloha je dána: množstvím zapojených zdrojů do výroby a efektivitou využití zapojených zdrojů 1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF

7 rohlíky máslo sklon PPF je ovlivněn mezní produktivitou výrobních faktorů ve výrobě daného statku – zde platí, že na každou dodatečnou jednotku rohlíku je třeba obětovat stále větší množství másla – mezní produktivita VF při výrobě rohlíků je tedy klesající body na a pod PPF jsou za daných podmínek dostupné body pod křivkou PPF znamenají neplné využití zdrojů, a tedy neefektivní výrobu body napravo od PPF jsou nedostupné za daných podmínek

8 1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF rohlíky máslo technologické zlepšení nebo zvýšení objemu zapojených VF do výroby

9 2.Trh, funkce trhu, rovnovážná cena  trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou  na trhu se ustanovuje rovnováha, tj. rovnovážné množství a rovnovážná cena  klíčovou funkcí trhu je funkce alokační  tržní síly působí tak, že jsou zdroje alokovány (umisťovány) efektivně – neexistuje nedostatek ani nadbytek produkce  onou silou, která zajistí vyrovnání nabídky s poptávkou je rovnovážná cena

10  poptávka (D – demand) = množství zamýšlených nákupů při různých úrovních ceny  existuje nepřímoúměrný vztah mezi cenou a poptávaným množstvím  nabídka (S – supply) = množství zamýšlených prodejů při různých úrovních ceny  existuje přímoúměrný vztah mezi cenou a nabízeným množstvím 2.Trh, funkce trhu, rovnovážná cena

11 Q P S D P*P* Q*Q* P min P max Q1Q1 Q2Q2 Rovnovážná cena je na úrovni P* - při této ceně je trh v rovnováze – vše, co je vyrobeno je i nakoupeno (Q*) Stanoví-li stát minimální cenu na úrovni P min, pak se trh ocitne v nerovnováze, vznikne nadbytek produkce o rozměru Q 2 – Q 1 Nerovnováha nastane i při stanovení maximální ceny na úrovni P max – zde existuje nedostatek produkce (převis D nad S) o rozměru Q 1 – Q 2

12  funkce ceny:  informační – informace o tom, jaké zboží je na trzích žádané  alokační – vyplývá z cenové informace – co, kolik a pro koho vyrábět  je-li omezena možnost volné tvorby ceny, pak trhy nemohou fungovat efektivně (viz cenová regulace) 2.Trh, funkce trhu, rovnovážná cena

13 3.Spotřebitel, užitek, rovnováha  jaké chování spotřebitele je racionální?  takové, které maximalizuje za daných podmínek jeho užitek  užitek = míra uspokojení potřeby, tedy pocitu nedostatku – jde o subjektivní kategorii  celkový užitek (TU – total utility) – celková míra uspokojení potřeby při spotřebě statku nebo služby  mezní užitek (MU – marginal utility) – užitek, plynoucí spotřebiteli ze spotřeby dodatečné jednotky statku nebo služby

14  mezní užitek s rostoucím spotřebovaným množstvím klesá (týká se opakované spotřeby)  hlad – jídlo, žízeň – nápoj apod. – každá další jednotka jídla (nápoje) přináší menší míru uspokojení potřeby (menší přírůstek užitku, tj. mezní užitek)  celkový užitek roste klesajícím tempem – důvodem je klesající mezní užitek  velikost užitku je dána subjektivně a ovlivněna celou řadou faktorů (např. jiný pocit žízně v létě při +40°C a jiný v zimě při -20°C) 3.Spotřebitel, užitek, rovnováha

15  spotřebitel volí mezi různými variantami, vybírá tu nejlepší (optimální)  kdy se spotřebitel ocitne v optimu (rovnováze)?  tehdy, pokud nemá důvod změnit své jednání, tj. tehdy, pokud maximalizuje za daných podmínek svůj užitek 3.Spotřebitel, užitek, rovnováha

16 MU rovnováha spotřebitele při nákupu 1 druhu statku Q MU, P P=25 5 E rovnováha spotřebitele se nachází v bodě E, proč? ochota spotřebitele zaplatit se odvíjí od jeho mezního užitku – za všechny předchozí jednotky je spotřebitel ochoten zaplatit vyšší cenu, než kterou skutečně zaplatit musí (25,-) – je tedy motivován zvyšovat svou spotřebu, neboť stále získává „něco navíc“ (přebytek) pokud by překročil 5 spotřebovaných jednotek, obětuje více, než kolik získává – spotřebitel není motivován zvyšovat svou spotřebu nad 5 jednotek při 5. jednotce nezíská nic navíc ani nic neztrácí – zde maximalizuje svůj přebytek (rozdíl mezi ochotou zaplatit a nutností zaplatit), tj. zde maximalizuje ono „něco navíc“

17  na funkci mezního užitku leží množina rovnovážných bodů spotřebitele při různých úrovních ceny daného statku, čili:  funkci MU můžeme ztotožnit s funkcí poptávky spotřebitele po daném statku nebo službě  jak se ale spotřebitel dostane do rovnováhy při spotřebě více druhů statků nebo služeb?  opět porovnává ochotu (užitek) a své možnosti (rozpočet) 3.Spotřebitel, užitek, rovnováha

18  spotřebitelské preference při rozhodování o nákupu více druhů zboží lze zakreslit pomocí indiferenční křivky (IC – indifference curve)  indiferenční křivka = množina různých kombinací statků, které přinášejí spotřebiteli konstantní celkový užitek  rozpočtová linie (BL – budget line) = množina všech spotřebiteli dostupných kombinací statků a služeb při daném disponibilním důchodu a cenách statků 3.Spotřebitel, užitek, rovnováha

19 IC X Yve prospěch získání dodatečné jednotky statku X jsem ochoten vzdát se stále menšího množství statku Y – statek Y je stále vzácnější (mám ho stále méně) sklon IC představuje poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten nahrazovat statky mezi sebou ve spotřebě – sklon IC se podél ní zpravidla mění (existují výjimky)

20 BL X Y BL – vymezuje tzv. „komoditní prostor“, tj. množinu všech dostupných kombinací statků X a Y při daném důchodu a cenách sklon BL – vyjadřuje cenový poměr statků, tj. poměr, v jakém je spotřebitel schopen oba statky mezi sebou směňovat na trhu – sklon je zpravidla konstantní (nemění-li se ceny statků s měnícím se množstvím) zde platí, že statek X je cca 2x levnější než statek Y (viz vzdálenosti od počátku k bodům, kde BL protíná osy) 3.Spotřebitel, užitek, rovnováha

21  rovnováha spotřebitele – tam, kde je při daném důchodu a cenách maximalizován celkový užitek spotřebitele, respektive tam, kde lze daného užitku dosáhnout s minimálním disponibilním důchodem 3.Spotřebitel, užitek, rovnováha BL X Y IC Y*Y* X* E BL' A bod A – představuje nerovnovážnou situaci, neboť stejného užitku lze dosáhnout s nižšími výdaji (BL a nikoli s BL‘) optimum (rovnováha) spotřebitele

22 4.Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita  tržní poptávka = poptávka všech spotřebitelů po jednom druhu statku nebo služby  tržní poptávka představuje součet poptávek individuálních, tj. poptávek jednotlivých spotřebitelů  tržní poptávka – celkové zamýšlené nákupy daného statku nebo služby při různých cenách tohoto statku nebo služby  je to klesající funkce ceny, tj. s klesající cenou roste poptávané množství

23  změna poptávky vs. změna poptávaného množství  změna poptávky = posun poptávkové křivky, a to v důsledku: změny preferencí spotřebitelů, změny nominálního disponibilního důchodu, substitučního efektu  změna poptávaného množství = posun po poptávkové křivce, a to v důsledku změny ceny zboží – prosazuje se důchodový efekt 4.Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita

24  substituční efekt – nahrazování statku relativně dražšího statkem relativně levnějším – projeví se jako posun tržní poptávky  důchodový efekt – plyne ze změny ceny zboží a s tím související změny reálného důchodu spotřebitele – projeví se posunem po křivce tržní poptávky 4.Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita

25 D Q P poptávka po Coca-Colepoptávka po Pepsi D Q P jak se na obou poptávkách projeví zdražení Coca-Coly? důchodový efekt zdražení Coca-Coly se projeví posune po křivce poptávky po Coca-Cole, reálný důchod spotřebitelů klesne, a proto budou kupovat méně Coca-Coly (důchodový efekt) D' substituční efekt Pepsi je substitut vůči Coca-Cole, a proto po zdražení C-C se část výdajů spotřebitelů přesune směrem k Pepsi – vzroste poptávka po Pepsi (substituční efekt

26  cenová elasticita poptávky = relativní změna poptávaného množství vyvolaná relativní změnou ceny statku nebo služby  cenová elasticita poptávky není totéž, co sklon poptávky – sklon poměřuje absolutní změny cen a množství 4.Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita

27 Q P D1D1 D2D2 stejný sklon, různá elasticita Q P D1D1 D2D2 různý sklon, stejná elasticita

28 4.Tržní poptávka, SE, IE, cenová elasticita sklon se mění, elasticita zůstává stejná Q P D Q P D sklon se nemění, mění se elasticita

29 5.Produkční funkce, náklady firmy  produkční funkce = vztah mezi množstvím vstupů (výrobních faktorů) a objemem výstupu (produkcí)  krátkodobá produkční funkce – pouze jeden variabilní VF, a to práce  dlouhodobá produkční funkce – všechny VF jsou variabilní  výrobní faktory: práce (L), kapitál (K)

30 5.Produkční funkce, náklady firmy Q Q L Q1Q1 K L Q2Q2 krátkodobá produkční funkce dlouhodobá produkční funkce

31  celkový produkt = celkový objem produkce, vyprodukovaný s určitým množstvím vstupů: Q=f(K,L)  průměrný produkt = objem produkce na jednotku daného VF  průměrný produkt práce: AP L = Q/L  průměrný produkt kapitálu: AP K = Q/K  mezní produkt = přírůstek objemu produkce v důsledku zapojení dodatečné jednotky VF  mezní produkt práce: MP L = ∆Q/∆L  mezní produkt kapitálu: MP K = ∆Q/∆K 5.Produkční funkce, náklady firmy

32 Q Q L A Q L C B A – maximum MP L – do tohoto bodu se prosazují rostoucí výnosy z variabilního vstupu B – maximum AP L – do tohoto bodu roste průměrný produkt práce C – maximum Q – v tomto bodě dosahuje celkový produkt svého maxima, MP L je nulový AP L MP L

33  náklady = prostředky, které firma vynakládá na nákup výrobních faktorů  náklady explicitní (účetní) – skutečně vynaložené prostředky – „jsou vidět“ v účetnictví  náklady implicitní (alternativní) – náklady plynoucí firmě z toho, že se rozhodla právě pro danou činnost a obětovala možné příjmy z alternativní činnost – náklady obětované příležitosti  fixní náklady (FC – fixed costs) – náklady jejichž velikost se s objemem produkce nemění – např. náklady na kapitál  variabilní náklady (VC – variable costs) – náklady měnící se s objemem produkce – zpravidla náklady na práci 5.Produkční funkce, náklady firmy

34  celkové náklady (TC – total costs) = VC + FC = w.L + r.K, kde w- mzdová sazba, r-úrok  průměrné náklady (AC – average costs) = náklady na jednotku produkce = TC/Q = AVC+AFC = VC/Q + FC/Q  mezní náklady (MC – marginal costs) = přírůstek celkových nákladů v důsledku výroby dodatečné jednotky produkce = ∆TC/∆Q  krátkodobé náklady – rozlišujeme na fixní a variabilní, neboť krátkodobě existují fixní a variabilní výrobní faktory  dlouhodobé náklady – všechny jejich složky jsou variabilní 5.Produkční funkce, náklady firmy

35 VC TC Q Q FC STC LTC krátkodobé celkové nákladové veličinydlouhodobé celkové náklady

36 5.Produkční funkce, náklady firmy AVC AC MC QQ AFC SAC LMC MC LAC AC MC mezní náklady jsou ovlivněny charakterem výnosů z variabilního vstupu (v krátkém období), respektive výnosů z rozsahu (v dlouhém období)

37 6. Chování firmy, náklady a příjmy, pojetí zisku, rovnováha  firma = subjekt, jehož vrcholovým cílem je maximalizace zisku  zisk – účetní vs. ekonomické pojetí  účetní zisk = příjmy – explicitní náklady  ekonomický zisk = příjmy – explicitní náklady – implicitní náklady  bude-li řeč o zisku, míní se tím zisk v ekonomickém pojetí  kdy firma maximalizuje zisk? pokud je maximální rozdíl mezi celkovými příjmy (TR – total revenues) a celkovými náklady (TC)

38  nákladové funkce, viz předchozí analýza  příjmové funkce – jejich průběh závislý na typu konkurence na trhu výstupu: dokonale vs. nedokonale konkurenční prostředí  dokonale konkurenční prostředí – firma není schopna ovlivnit cenu své produkce, tj. prodává každé další Q za stejnou cenu – celkové příjmy rostou s rostoucím Q lineárně  nedokonale konkurenční prostředí – firma ovlivňuje cenu své produkce – chce-li zvýšit prodané Q, musí snížit cenu – TR nejprve rostou a poté klesají 6. Chování firmy, náklady a příjmy, pojetí zisku, rovnováha

39  celkové příjmy (TR) = P.Q  průměrné příjmy (AR – average revenues) = příjmy na jednotku produkce = TR/Q  mezní příjmy (MR – marginal revenues) = přírůstek celkový příjmů v důsledku prodeje dodatečné jednotky produkce = ∆TR/∆Q 6. Chování firmy, náklady a příjmy, pojetí zisku, rovnováha

40 Q P P=AR=MR=d celkové, průměrné a mezní příjmy dokonale konkurenční firmy Q P.Q TR

41 6. Chování firmy, náklady a příjmy, pojetí zisku, rovnováha Q P MR Q P.Q TR AR=d celkové, průměrné a mezní příjmy nedokonale konkurenční firmy max. TR max. TR →MR=0

42 6. Chování firmy, náklady a příjmy, pojetí zisku, rovnováha Q TR TC TR TC Q – max. ztráta Q – max. zisk Q MC Q – max. ztráta Q – max. zisk MR MC MR rovnováha firmy

43 7.Nabídka doko. firmy, char.doko. Charakteristika dokonale konkurenčního tržního prostředí:  velký počet firem, nabízejících svou produkci  každá má zanedbatelný tržní podíl – nemůže ovlivnit tržní cenu  cena je vůči firmě objektivní, je dána trhem, na základě střetu S a D – firma je „price taker“  poptávka po produkci firmy je horizontální na úrovni tržní ceny  dokonalá informovanost o cenách a kvalitě produkce  produkce je homogenní  neexistují bariéry pro vstup do odvětví a výstup z něj

44  cílem firmy je maximalizace zisku, tj. firma bude chtít prodávat takové Q, při kterém platí rovnost MR a MC (MC protíná MR zdola)  mění-li se tržní cena, mění se také rovnováha firmy  rovnovážné body firmy se nacházejí na funkci MC  MC zachycuje jednoznačný vztah mezi tržní cenou a nabízeným množstvím produkce firmou – funkci MC lze ztotožnit s funkcí nabídky, ale:  pouze její rostoucí část (souvisí s viz výše)  celá rostoucí část funkce MC? 7.Nabídka doko. firmy, char.doko.

45 Q MC Q1Q1 MR MC MR Q S P D P1P1 D' D'' P2P2 P3P3 Q3Q3 Q2Q2 AVC MR D bod ukončení činnosti Firma musí svými příjmy pokrývat alespoň variabilní náklady, tj. pokud cena klesne na úroveň minima AVC, pak je pro firmu výhodnější ukončit činnost, protože: 1. je ve ztrátě, 2. velikost ztráty odpovídá velikosti FC, 3. firma svými příjmy pokrývá pouze VC, a tudíž vyjde nastejno zda bude pokračovat nebo ukončí činnost – v obou případech velikost ztráty odpovídá velikosti FC S

46  funkce nabídky doko. firmy = rostoucí část funkce MC zdola ohraničenou minimem funkce AVC 7.Nabídka doko. firmy, char.doko.

47 8.Rovnováha doko. firmy a odvětví  krátkodobá vs. dlouhodobá rovnováha doko. firmy  v krátkém období může firma vykazovat ekonomický zisk či ztrátu  dlouhodobě tendence k nulovému ekonomickému zisku – vyplývá z neexistence bariér vstupu do odvětví a výstupu z něj

48 8.Rovnováha doko. firmy a odvětví Q MC Q*Q* MR MC AVC MR=AR=P=d SAC kladný ekonomický zisk firma je krátkodobě v zisku tato skutečnost přiláká další firmy do odvětví poroste nabídka v odvětví a za jinak stejných okolností bude klesat tržní cena a tedy funkce MR dosud ziskových firem dlouhodobá rovnováha firmy se ustanoví při nulovém ekonomickém zisku

49 8.Rovnováha doko. firmy a odvětví Q MC Q*Q* AVC MR=AR=P=d SAC ztráta firmy MR MC jsou-li v odvětví ztrátové firmy, pak jej opustí ty nejslabší, tj. ty, které se nacházejí v bodě ukončení činnosti nebo pod ním nabídka odvětví bude klesat a za jinak stejných okolností poroste tržní cena a funkce MR přeživších firem dlouhodobá rovnováha se ustanoví při nulovém ekonomickém zisku firem a tedy i celého odvětví

50 8.Rovnováha doko. firmy a odvětví Q LMC Q*Q* LAC MR MC MR=AR=P=d dlouhodobá rovnováha firmy při nulovém ekonomickém zisku

51 Q S P D Q* P* 8.Rovnováha doko. firmy a odvětví alokační efektivnost dokonale konkurenčního odvětví doko. trh je alokačně efektivní, neboť všichni, kteří chtějí při dané ceně nakoupit, tak nakoupí a všichni, kteří chtějí při dané ceně prodat, prodají za daných podmínek nelze dosáhnout lepšího řešení, spotřebitelé i výrobci maximalizují své přebytky

52  výrobní efektivnost se posuzuje podle schopnosti vyrábět rovnovážné množství produkce při minimálních průměrných nákladech  splnění výrobní efektivnosti závisí na tom, zda firma realizuje kladný zisk nebo ztrátu, nebo zda realizuje nulový ekonomický zisk  výrobní efektivnost je splněna pouze při nulovém ekonomickém zisku, tj. vždy v dlouhém období  v krátkém období firma nemusí být výrobně efektivní 8.Rovnováha doko. firmy a odvětví

53 9.Nedokonalá konkurence, char.  nedokonalá konkurence jako důsledek koncentrace v jednotlivých odvětvích  proč vznikla? přirozená tendence dokonale konkurenčních trhů  doko.: vratká pozice každé firmy na trhu, snaha to nějak řešit, snaha upevnit postavení → spojování kapitálu, koncentrace firem  typy nedoko.: monopol, oligopol, monopolistická konkurence

54 Charakteristika nedoko.:  existence jedné (monopol), nebo více (oligopol), či větší skupiny (monopolistická konkurence) firem  každá firma je schopna více či méně ovlivnit cenu své produkce  existence větších či menších bariér pro vstup do odvětví a výstup z něj  firmy jsou tzv. „price makers“ – tvůrci ceny  důsledkem nedoko. je určitý stupeň neefektivnosti – alokační i výrobní  v určitých podmínkách lze realizovat kladný zisk i dlouhodobě  produkce je heterogenní 9.Nedokonalá konkurence, char.

55 10. Monopol, rovnováha, regulace  monopol = jediná firma nabízející produkci  příčiny vzniku: přirozeně (přirozený monopol), vlastnictvím přírodního zdroje (přírodní monopol), státními zásahy (administrativní monopol)  určuje cenu produkce, ale nemůže ignorovat poptávku po své produkci – nemůže cenu stanovovat libovolně  příklady: vodovody a kanalizace na území města (obce), Česká pošta u listovních zásilek apod.

56 10. Monopol, rovnováha, regulace Q MC Q*Q* P MR AC monopolní zisk AR=d P*P* náklady mrtvé váhy (DWL – dead weight loss DWL – projev alokační neefektivnosti monopolu – jde o nerealizované části přebytku výrobců a spotřebitelů – je vyráběno menší Q za vyšší P než by odpovídalo podmínkám doko.

57  regulace monopolu – zpravidla cenová  cílem cenové regulace je eliminace DWL  snaha stanovit regulovanou cenu na úroveň doko. ceny, tj. na úroveň průsečíku MC a AR  problém: jak v praxi tento průsečík zjistit?  přehnaná regulace vede k nedostatku zboží na trhu 10. Monopol, rovnováha, regulace

58 Q MC Q*Q* P MR AC AR=d P reg Q MC QSQS P MR AC příliš nízko stanovená regulovaná cena AR=d P reg aplikace doko.ceny na podmínky monopolu QDQD nedostatek zboží na trhu


Stáhnout ppt "ZÁKLADY EKONOMIE BIVŠ - BŘECLAV Petr Musil. 1. Potřeby a zdroje, vzácnost, PPF  potřeba = pocit nedostatku – jde o subjektivní pocit každého jedince."

Podobné prezentace


Reklamy Google