Obecná osteologie a kostra končetin

Prezentace na téma: "Obecná osteologie a kostra končetin"— Transkript prezentace:

1 Obecná osteologie a kostra končetin

2 Osteologie – nauka o kostech
kosti – kosterní soustava pevné, tvrdé, částečně pružné pasivní pohybová soustava kosti + klouby artrologie = nauka o kloubech

3 Kostní tkáň - složení buňky
mineralizovaná mezibuněčná hmota = extracelulární matrix kolagenní fibrily (vláknitá x lamelární kost) krystalky hydroxyapatitu, amorfní fosforečnan vápenatý chemické složení kostní tkáně 45 % minerálních látek 30 % organické hmoty 25 % voda neustálá přestavba

4 Kostní buňky osteoblast (osteoblastus) osteocyt (osteocytus)
aktivní kostní buňka tvořící osteoid (nemineralizovaná kostní tkáň) osteocyt (osteocytus) buňka v klidovém stadiu v lakunách kostní tkáně osteoklast (osteoclastus) mnohojaderné buňky druh tkáňového makrofágu resorpce kostní hmoty

5 Kostní hmota (Matrix ossea)
organická složka = ossein tvořená osteoblasty fibrily (kolagen I), amorfní základní hmota (substantia fundamentalis) anorganická složka převládá Ca, P, ve formě krystalického hydroxyapatitu a amorfního fosforečnanu vápenatého ukládá se při povrchu fibril (později i uvnitř)

6 Kostní tkáň I primární kostní tkáň = vláknitá, fibrilární (textus osseus reticulofibrosus) první typ kostní tkáně objevující se za vývoje dočasná – v dospělosti se vyskytuje jen na několika místech v těle (zubní lůžka, hojící, reparační děje) Čihák R., Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

7 Gray´s anatomy, 40th edition, Churchill Livingstone Elsevier 2008
Kostní tkáň II sekundární kostní tkáň – lamelární (textus osseus lamellaris) vzniká přestavbou vláknité kostní tkáně kolagenní vlákna uspořádaná v lamelách Gray´s anatomy, 40th edition, Churchill Livingstone Elsevier 2008 Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

8 Kostní tkáň III Haversovy lamely (lamellae osseae)
podélné lamely koncentricky uspořádané kolem Haversových kanálů (canales osteoni) izotropní x anizotropní vrstvy povrchové lamely (lamellae circumferentiales externae) (= plášťové lamely) vznik apozicí intersticiální lamely (lamellae interstitiales)

9

10 Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001
Kostní tkáň IV hutná kost (substantia compacta; kompakta; kortikalis) povrch kostí zajišťuje pevnost houbovitá kost (substantia spongiosa; spongióza) trámčina uvnitř kostí zajišťuje pružnost kostní trajektorie histologicky – lamelární kost Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

11 Tvar kostí dlouhá (os longum) krátká (os breve) plochá (os planum)
nepravidelná (os irregulare) pneumatizovaná (os pneumaticum) v nitru dutina/dutiny, vystlané sliznicí a vyplněné vzduchem sezamská (ossa sesamoideum) drobné kůstky uložené ve šlachách

12 pneumatizovaná kost

13 Dlouhá kost (Os longum) I
tělo silný plášť kompaktní kosti kloubní konce tenká vrstva kompaktní kosti uvnitř spongiózní kost epiphysis (přírost) koncová zaoblená část za vývoje oddělená růstovou chrupavkou metaphysis (mezirost) úsek na přechodu epifýzy a diafýzy v dětském období je zde růstová chrupavka zásobena vlastními cévami

14 Dlouhá kost (Os longum) II
diaphysis (rozrost) střední část, tělo apophysis (nárost) část kosti se samostatným osifikačním jádrem kostní výrůstek, na který se upíná šlacha svalu

15 Krátká kost (Os breve) na povrchu substantia corticalis (tenká vrstva substantia compacta) uvnitř spongióza nepravidelný tvar nepravidelné kloubní plochy zápěstní a zánártní kosti obratle

16 Plochá kost (Os planum)
substantia compacta lamina externa lamina interna substantia spongiosa diploe (píchatka) lopatka hrudní kost kosti lebeční klenby

17 Kostní dřeň (Medulla ossium)
vyplňuje všechny prostory ve houbovité kosti a dřeňových dutinách diafýz dlouhých kostí červená kostní dřeň (medulla ossium rubra) prostorová síť retikulárního vaziva, protkaná širokými vlásečnicemi krvetvorba žlutá kostní dřeň (medulla ossium flava) nahrazuje červenou prostoupením tukovými buňkami

18 Rozložení červené kostní dřeně před narozením a v dospělosti
Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

19 Sternální punkce cytologické vyšetření kostní dřeně z nátěru

20 Trepanobiopsie biopsie částí kostní tkáně s trámčinou a kostní dření na histologickou analýzu odběr z lopaty kyčelní kosti

21 Okostice (Periosteum) I
kryje vnější povrch kosti (= vazivový obal kosti) chybí: na spojeních se svalem, s kloubním pouzdrem na kloubních koncích kostí krytých chrupavkou Sharpeyova vlákna (fasciculi collageni perforantes) vlákna okostice prorážející do kosti (fixace okostice)

22 Okostice (Periosteum) II
vrstvy stratum fibrosum povrchová hustší vazivo, podélně uložená vlákna stratum osteogenicum (kambiová vrstva) hluboká nepravidelně uspořádaná vlákna a četné cévy pronikající do kosti ve Volkmannových kanálcích růst kosti do tloušťky při růstu či regeneraci pomocí osteoblastů bohatá senzitivní inervace – bolest

23 Nitrokostice (Endosteum)
mezi kostní tkání a dření podobná stavba a vlastnosti jako okostice Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

24

25 Vznik a vývoj kostí I kosterní systém vzniká: somity
z paraaxiálního mezodermu  somity z mezodermu laterální ploténky (ze somatopleury)  kostra končetin z neurální lišty  část kostry lebky somity dorzolaterálně: dermomyotom ventrolaterálně: sklerotom  mesenchym  migrace a diferenciace ve fibro-, chondro- i osteoblasty

26 Vznik a vývoj kostí II dvojí fylogenetický vývoj
1. vznik v podkožním vazivu, přímo z mezenchymu primární (krycí) kosti vznik dezmogenní (endezmání) osifikací (osifikace z vaziva) kosti lebeční klenby , obličejové kosti a většina klíční kosti 2. součásti hluboké kostry z chrupavčitého modelu kosti sekundární (náhradní) kosti vznik chondrogenní (enchondrální) osifikací – dvojího typu: 1. perichondrální (ossificatio perichondralis) – povrchová osifikace z perichondria 2. enchondrální (ossificatio endochondralis) – osifikace uvnitř v chrupavce

27 Vznik a vývoj kostí III diferenciace mezenchymových buněk na osteoblasty  tvorba nekalcifikovaných prekurzorů  polymerace  osteoid, v něm tvorba fibril a přeměna osteoblastů na osteocyty osteoblasty tvoří kostní trámečky – dále přibývají apozicí přestavba kosti pomocí osteoklastů: resorpce a následná náhrada kostí novou A) dezmogenní (endezmální) osifikace (ossificatio desmalis) proliferace a vaskularizace v mezenchymu uprostřed budoucí kosti, šíří se k periférii kosti lebeční klenby, kosti obličejové části lebky, většina klíční kosti B) chondrogenní osifikace (ossificatio chondralis) 2 fáze hypertrofie a destrukce chondrocytů průnik osteogenních pupenů (osteoprogenitorové buňky a krevní vlásečnice) do opuštěných prostor

28 Osifikace dlouhých kostí
začíná jako perichondrální, uprostřed délky kosti následně enchondrální – předcházejí změny v chrupavce průnik pupenů mezenchymu s cévami do změněné chrupavky  diferenciace buněk primitivní kostní dřeně a osteoblastů osifikační základ = osifikační jádro (centrum ossificationis) diafýza a epifýzy mají vlastní osifikační jádra po dobu růstu je mezi diafýzou a epifýzou růstová chrupavka (ploténka; cartilago epiphysialis)

29 Osifikace dlouhých kostí
perichondrální, enchondrální, osif. jádro, epifýza, růstová chrupavka, def. kost Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

30 Histopatologický atlas, Eis, Jelínek, Špaček, Praha 2006
Růst kosti do délky růstová chrupavka zóna klidu (rezervní) 1 proliferační zóna 2 zóna hypertrofické chrupavky 3 zóna kalcifikované chrupavky 4, trámce kalcifikované chrupavčité matrix 5 zóna osifikace (osteoid 6, kostní dřeň 7) Histopatologický atlas, Eis, Jelínek, Špaček, Praha 2006

31 Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001
Růst kosti do délky rozdílná aktivita distální a proximální růstové chrupavky pažní kost a kosti bérce: více proximální stehenní kost a kosti předloktí: více distální charakteristický směr vstupu vyživujících cév (vasa nutritia) růstová ploténka mizí mezi 14. – 18. rokem  konec růstu Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

32 Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001
Růst kosti do tloušťky z periostu (okostice), částečně i z endostu (nitrokostice) princip apozice a resorpce podíl osteoblastů z kambiové vrstvy okostice Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

33 Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001
Růst plochých kostí probíhá z míst švů tvar a zakřivení apozicí z povrchu resorpcí z vnitřní plochy kosti Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

34 Osifikace krátkých kostí
výhradně enchondrálně na konci růstu – plášťové lamely – tenká povrchová kompaktní kost

35 Kostní věk I ukazatel biologického věku, určuje stupeň zralosti kosti
zjišťován na základě RTG snímku ruky a distální části předloktí levé HK nejčastější metody: Greulich-Pyle porovnání rentgenogramu s fotografickými standardy Tanner-Withause (TW1, TW2, TW3 – 2001) hodnocení tvaru, velikosti osifikačních center 20 kostí a jejich vzájemného vztahu (RTG z 76 cm) R, U, MTC I., III. a V., ph. prox. I., III. a V., ph. med. III. a V., ph. dist. I., III. a V., ossa carpalia 7

36 Kostní věk II kostní věk: 3 roky let ,5 roku

37 Kostní věk v endokrinologii
pacient – chlapec 7 letá prohlídka výška pod 3. percentilem KV – 2 roky závěr – opožděný kostní věk růst do výšky je v pořádku

38 Vzdušné kosti (Ossa pneumatica)
se vyvíjejí postupně po narození vchlipováním sliznice nosní dutiny do okolních kostí (resp. středoušní dutiny do spánkové kosti) sinus sphenoidalis, frontalis, maxillaris, cellulae ethmoidales, mastoideae Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

39 Cévní zásobení kostí I do diafýzy do epifýzy
a. nutritia (vyživující tepna) vzniká z první cévy, která vnikla do diafýzy při osifikaci napojená na cévy v kostní tkáni (z okostice) okosticové cévy největší množství cév vstupujících do kosti vstup skrz Volkmannovy kanálky aa. metaphysariae větvení hluboko ve spongióze výživa kostní tkáně i dřeně do epifýzy aa. epiphysariae Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

40 Cévní zásobení kostí II
krátké kosti podobné jako epifýzy dlouhých kostí vstup cév na plochách přivrácených ke kloubním pouzdrům a vazům ploché kosti aa. nutritiae okosticové cévy žíly podél tepen a samostatnými kanály

41 Nervové zásobení kostí
bohatá inervace okostice – bolest tenká nervová vlákna procházejí podél cév až do Haversových kanálů (pravděpodobně zásobují jen cévy)

42 Přestavba kostí osteoklasty odbourají kost od povrchu nebo z nitra osteonů nové dutiny vyplněny novými koncentrickými lamelami od periferie ke středu  nový Haversův kanálek ročně se přestaví 28 % spongiózy (ta tvoří ¼ kostní hmoty) 4 % kompakty (ta tvoří ¾ kostní hmoty)  10 % skeletu

43 Mechanické vlastnosti kostí
velmi pevná schopnost snášet obrovské statické zatížení Čihák Radomír, Anatomie 1, Grada Publishing a.s. 2001

44 Řídnutí kostí (Osteoporosis)
= úbytek vápníku a jiných minerálů postižena zejména trabekulární kost snadná lomivost, zmenšení tělesné výšky, snížená pohyblivost norma patologie

45 Osteopetrosis narušená činnost osteoklastů  porušená resorpce kosti  zmenšení kostní dutiny, útlak okolních struktur, zvýšená křehkost

46 Měknutí kostí (Osteomalatia)
nedostatek vitamínu D v dospělosti deformity, výrazná svalová slabost

47 Klinická odbočka osteogenesis imperfecta achondroplázie
porucha kolagenu typu I časté ohybové fraktury, ev. narušení tvorby dentinu achondroplázie 1:26 000 porucha růstu dlouhých kostí, krátké prsty hypoplasie obličeje, výrazné zakřivení páteře disproporční trpaslictví hypochondroplázie mírnější forma ACH

48 Kosti horní a dolní končetiny

49 Obecné schéma stavby končetin
cingulum – pletenec stylopodium – 1 kost zeugopodium – 2 kosti autopodium – více kostí

50 Kosti horní končetiny (Ossa membri superioris)
pletenenc horní končetiny (cingulum membri superioris, cingulum pectorale) scapula, clavicula volná horní ončetina (pars libera membri superioris) humerus, radius, ulna, ossa carpi, ossa metacarpi, phalanges (ossa sesamoidea)

51 Lopatka (Scapula) Klíční kost (Clavicula, Kleis)

52 Rameno zlomenina klíční kosti

53 Pažní kost (Humerus) Loketní kost (Ulna) Vřetenní kost (Radius)

54 Zlomenina pažní kosti

55 Collesova zlomenina PA projekce: příčné lomné projasnění na rozhraní distální epifyzy a metafýzy radia, abrupce processus styloideus ulnae. L projekce: dorzální sklon fragmentu distální epifýzy radia. Závěr: Typický rtg obraz Collesovy zlomeniny radia - extraartikulární zlomenina s dorzálním sklonem distální epifýzy, odtržení processus styloideus ulnae tahem ulnárního kolaterálního vazu.

56 Kosti ruky (Ossa manus)
Zápěstní kosti (Ossa carpi) Záprstní kosti (Ossa metacarpi) (Články prstů ruky) ossa digitorum manus

57 Kosti horní končetiny (Ossa membri superioris)
pletenec dolní končetiny (cingulum membri inferioris) os coxae (os ilium, os pubis, os ischii) volná dolní končetina (pars libera membri inferioris) femur, tibia, fibula, ossa tarsi, ossa metatarsi, phalanges (ossa sesamoidea)

58 Pánevní kost (Os coxae)

59 Pánev (Pelvis) 7-měsíční chlapec

60 Stehenní kost (Femur) Čéška (Patella)

61 Zlomeniny stehenní kosti

62 Holenní kost (Tibia) Lýtková kost (Fibula)

63 Kosti nohy (Ossa pedis)
Zánártní kosti (Ossa tarsalia) Nártní kosti (Ossa metatarsalia) Články prstců (Phalanges pedis)

64 Noha (Pes)

65 Klinická odbočka brachydaktylie – zkrácení prstů
syndaktylie – srostlé prsty polydaktylie – nadpočetný prst oligodaktylie – chybění prstu klepetovitá ruka/noha – rozštěp ruky/nohy – chybí 3. paprsek pes equinovarus (koňská noha) – vbočené chodidlo mediálně, plantární flexe, addukce

66 Děkuji za pozornost.