Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Taxonomie počítačových sítí J. Peterka, 1996 Počítačové sítě, v.2.0, lekce č. 2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Taxonomie počítačových sítí J. Peterka, 1996 Počítačové sítě, v.2.0, lekce č. 2."— Transkript prezentace:

1 1 Taxonomie počítačových sítí J. Peterka, 1996 Počítačové sítě, v.2.0, lekce č. 2

2 2 Co je „taxonomie“? taxonomie = klasifikace, „škatulkování“, rozdělování podle nejrůznějších kritérií..... příklady kritérií: –dosah sítě –architektura sítě –role (postavení) uzlů sítě účel, kterému síť slouží –vlastnické vztahy k síti –použité přenosové techniky –použité přenosové technologie –použitá přenosová média –mobilita uživatelů –.....

3 3 Pozorování kritéria nemusí být exaktně definována, –ani výsledné kategorie („škatulky“) nemusí být přesně vymezeny, hranice mezi nimi nemusí být ostré –konkrétní klasifikace může mít i subjektivní složku kritéria nejsou vzájemně disjunktní! –výsledné „škatulky“, představující dělení podle různých kritérií, se mohou vzájemně prolínat –jedna a tatáž síť může patřit do různých „škatulek“ současně (při uvážení různých kritérií)

4 4 Kritérium: dosah sítě příklad klasifikace dle prof. Tannen- bauma příklad klasifikace dle prof. Tannen- bauma

5 5 Srovnání LAN a WAN

6 6 hranice mezi LAN a WAN není ostrá rozdíly se stále stírají –sítě LAN se zvětšují –sítě WAN se zrychlují trend: rozdíl mezi oběma druhy sítí se bude neustále zmenšovat cílový stav: uživateli bude jedno, zda pracuje v síti LAN či WAN –všude bude mít stejné možnosti –všude bude používat stejný styl práce –nebude si muset uvědomovat rozdíl mezi LAN a WAN

7 7 Pozorování: dnes existují přenosové technologie: –vhodné jen pro LAN (např. Novell IPX/SPX) –vhodné jen pro WAN (např. X.25) –vhodné pro LAN i WAN (TCP/IP, ATM) důvodem je jejich „fixní“ předpoklad –krátkého přenosového zpoždění (IPX/SPX) –nespolehlivosti přenosových cest (X.25) do budoucna, při splývání LAN a WAN, přežijí jen technologie schopné velkého přizpůsobení –TCP/IP, ATM,....

8 8 Odbočení: Sítě MAN (Metropolitan Area Networks) jsou pokusem „zabydlet“ předěl mezi sítěmi LAN a WAN nikdo přesně neví, co je MAN zač –není všeobecný konsensus o definici příklady možných definic: –sítě s dosahem v rámci celého města –sítě sloužící potřebám města –použitá technologie je DQDB (Distributed Queue Dual Bus) v rámci IEEE byla založena skupina pro standardy sítí MAN –DQDB=IEEE 802.6

9 9 Jiné kritérium dělení: podle celkové architektury sítě jde hlavně o: –celkovou koncepci síťového modelu počet vrstev roli vrstev –protokoly jednotlivých vrstev hlavně vyšších –přístup k otázkám spolehlivosti, charakteru služeb, garanci kvality,.... vše tvoří tzv. síťovou architekturu příklady: –sítě na bázi TCP/IP –sítě ISO/OSI –sítě SNA –sítě IPX/SPX (Novell) –proprietární řešení

10 10 Jiné kritérium dělení: postavení (role) uzlů sítě jde o to, zda uzel sítě: –pouze nabízí své vlastní zdroje k využití ostatním uzlům, formou sdílení chová se jako server –pouze využívá zdroje ostatních uzlů, prostřednictvím sdílení chová se jako klienti –nabízí vlastní zdroje a současně využívají zdroje jiných uzlů chová se současně jako klient i server def: pokud převažuje současně využívání i nabízení, jde o síť typu peer-to-peer –postavení uzlů je zde symetrické, uzly komunikují jako „rovný s rovným“ def: pokud existuje ostrá hranice mezi nabízením a využíváním jde o síť serverového typu –postavení uzlů je asymetrické, některé uzly se chovají jako klienti, jiné jako servery

11 11 Srovnání:

12 12 Příklady: dělení se týká hlavně lokálních sítí příklady sítí serverového typu: –Novell NetWare 2.x, 3.x, 4.x –IBM LAN Server, LAN Manager příklady sítí peer-to-peer: –Artisoft Lantastic –Novell NetWare Lite, Personal NetWare –Windows 3.11 (WFWG), Windows 95 trend: rozdíly se zmenšují, obě kategorie postupně splývají

13 13 Jiné kritérium dělení: k čemu síť slouží def: Intranet = síť sloužící potřebám fungování vlastní organizace (podniku, firmy, instituce,...) –nikoli prezentaci „navenek“ –nikoli zpřístupnění vlastních informací jiným subjektům –nikoli obchodování a dalším „externím“ aktivitám technicky: –využití Internetových technologií (TCP/IP) „uvnitř“ podnikových sítí –využití Internetových služeb (hlavně WWW) pro interní informační systémy, sdílení informací,... pro uživatele: –mohou používat jednotný styl práce směrem „dovnitř“ i „navenek“ –mohou pracovat s jednotným uživatelským rozhraním

14 14 Intranet vs. Extranet def.: Extranet = takové využití sítě, které sleduje „vnější“ cíle –prezentaci firmy, podniku, instituce atd. směrem navenek –obchodování marketing a reklama dojednávání a uzavírání obchodů placení a dodávání –další aktivity zahrnující součinnost externích subjektů support po technické stránce je Extranet (typicky) založen na technologiích Internetu –využívá přenosových infrastruktur Internetu –využívá služeb Internetu

15 15 Jiné kritérium dělení: vlastnické vztahy k síti je třeba uvažovat: –kdo je vlastníkem sítě jako celku –kdo je faktickým provozovatelem sítě –kdo je uživatelem sítě –komu smí být služby sítě poskytovány –jaké služby jsou poskytovány existují sítě: –privátní –poloprivátní –veřejné –virtuální privátní –sítě VAN

16 16 Privátní počítačová síť vlastníkem, provozovatelem i uživatelem je tentýž subjekt –i když některé části (např. přenosové trasy) mohou být pronajaty od jiných subjektů –i když tím, kdo síť vybudoval a uvedl do provozu, mohl být jiný subjekt variace: –„nevyužitá“ část kapacity může být poskytována jinému subjektu, např. i na komerční bázi –faktickým provozovatelem (správcem) může být i jiný subjekt, například na základě tzv. outsourcingu

17 17 Veřejná (datová) síť vlastníkem i provozovatelem sítě je určitý (stejný) subjekt –který sám není uživatelem své sítě uživateli mohou být jiné subjekty –služby sítě jsou poskytovány na komerčním principu –služby mohou být nabízeny zájemcům bez omezení (skutečně „veřejně“) nabízené služby mají nejčastěji charakter pouhého přenosu dat –odsud: veřejné datové sítě

18 18 (Polo)privátní síť vlastníkem i provozovatelem sítě je určitý (stejný) subjekt –který sám (typicky) není uživatelem své sítě uživateli mohou být jiné subjekty –služby sítě jsou poskytovány na komerčním principu –služby sítě jsou nabízeny jen určitému omezenému okruhu uživatelů například: jen vlastním zákazníkům příklad: –síť IMNS firmy IBM (v ČR) důvody pro poskytování služeb jen omezenému okruhu zájemců: –obchodní strategie a záměr provozovatele –nemožnost získání licence na veřejné poskytování (v ČR do 1/2 1995)

19 19 Virtuální privátní síť jde o samostatnou podsíť jiné sítě –typicky: veřejné datové sítě technicky a provozně: –stále je to součást „mateřské“ (veřejné) sítě logicky (z pohledu uživatele): –jde o samostatnou síť uživatel si může myslet, že síť je jen jeho a je mu plně k dispozici smysl: –uživatel chce mít vlastní síť, ale nevyplatí se mu ji budovat a provozovat, neboť: na to nemá lidi, znalosti, zázemí,.... je to pro něj takto výhodnější

20 20 VAN (Value Added Network) pozorování: –prodávat „holý“ přenos dat (konektivitu) nepřináší tak velký zisk nápad: –prodávání (poskytování) služeb by mohlo být výnosnější myšlenka: –sám si koupím konektivitu, přidám k tomu určité služby (tím přidám „hodnotu“), a výsledek pak budu prodávat zákazníkům kdo nabízí VAN? –někdo jiný, než kdo poskytuje vlastní konektivitu např. vystavovatelé WWW stránek, kteří nejsou současně i providery –ten, kdo současně poskytuje i vlastní konektivitu např. Nextel nabízí mnoho služeb nad svou VDS, např. poštu

21 21 VAS (Value Added Services) obecné označení pro služby, které „zvyšují hodnotu“ dostupné konektivity –které jsou poskytovány v síťovém prostředí s využitím vhodné konektivity příklady (obecné): –el. pošta –různé informační služby –přístupy do databází –.... příklady (Internet): –el. pošta –přenos souborů –USENET –WWW –..... příklady (perspektivní): –Video on Demand –Audio on Demand –„osobní zpravodajství“ –.....

22 22 Jiné kritérium dělení: použité přenosové techniky týká se hlavně celkového „paradigmatu“ přenosu –s přepojováním okruhů nebo s přepojováním paketů a pak i toho, jak velké „kusy“ dat jsou přenášeny najednou: –přepojování zpráv (hodně velké) –přepojování paketů a rámců (velké) –přepojování buněk (malé) a na jaké úrovni: –přepojování na úrovni síťové vrstvy (paketů) –přepojování na úrovni linkové vrstvy (rámců a buněk)

23 23 Základní přenosové paradigma varianta „telefon“: –mezi příjemcem a odesilatelem vzniká (fyzicky) přímá, souvislá cesta, a komunikace probíhá v reálném čase představa: od odesilatele vede až k příjemci jednolitá „roura“ –přenášená data se nikde nehromadí –data nemusí být příjemci explicitně adresována příjemce je jednoznačně určen: ten, kdo je na druhém konci „roury“ jde o tzv. přepojování okruhů (circuit switching)

24 24 Základní přenosové paradigma varianta „listovní pošta“ –mezi příjemcem a odesilatelem nevzniká žádná souvislá vyhrazená cesta na cestě od příjemce k odesilateli existují přestupní body, které si zásilku postupně předávají, a jsou schopny ji nakonec dopravit až k příjemci –přenášená data cestují podle principu „store & forward“ jednotlivé přestupní uzly nejprve přijmou celý přenášený blok dat, a teprve pak jej předají dál - není to v reálném čase –přenášená data musí být explicitně adresována musí nějak identifikovat svého příjemce jde o tzv. přepojování paketů (packet switching)

25 25 Srovnání přepojování okruhů –pochází ze „světa spojů“ (funguje tak telefonní síť) –výhodné pro „rovnoměrné“ přenosy –vhodné pro multimediální formáty (živý zvuk a obraz) –používá se např. v sítích ISDN přepojování paketů –pochází ze „světa počítačů“ –výhodné pro „nárazové“ přenosy, např. přenosy souborů –nevhodné pro zvuk a obraz –fungují tak prakticky všechny sítě LAN i WAN

26 26 Přepojování zpráv, paketů, rámců, buněk,.... def: přepojování zpráv (message switching) –přenáší se hodně velké bloky dat najednou –velikost bloku není apriorně omezena problematické, co např. s buffery –dnes se již nepoužívá def: přepojování paketů (packet switching) –přenášené bloky mohou být různě velké –maximální velikost paketu je omezena je předem známo, jak veliký buffer musí stačit def: přepojování rámců (frame relay) –„odlehčené“ přepojování paketů (na úrovni linkové vrstvy) –velikost rámce je proměnná, ale omezená def: přepojování buněk (cell relay) –maximálně odlehčené přepojování (na linkové vrstvě) –buňky jsou velmi malé a mají pevnou velikost

27 27 Příklady: X.25: –„klasická“ implementace přepojování paketů –dnes zbytečně robustní a příliš těžkopádná Frame Relay: –„odlehčená“ X.25, nemá zabezpečovací mechanismy Ethernet switching: –zdokonalené přepojování rámců v prostředí Ethernetu ATM: –„klasická“ implementace přepojování buněk –pracuje s buňkami velikosti byte

28 28 Pozorování čím větší jsou bloky dat, přenášené najednou, tím větší je rozdíl mezi přepojováním paketů a přepojováním okruhů –například z hlediska podpory přenosu zvuku a obrazu –zmenšováním velikosti přenášeného bloku se rozdíly zmenšují při extrémně malých blocích (buňkách, resp. při přepojování buněk) se rozdíly téměř ztrácejí –ATM vyhovuje potřebám „světa spojů“ i „světa počítačů“

29 29 Routing vs. switching def: routing = přepojování na úrovni síťové vrstvy –bere do úvahy topologii celé sítě –vyžaduje náročnější rozhodování o dalším směru přenosu dat –obecně složitější a pomalejší –řeší se v SW, nelze snadno „zadrátovat“ def: switching = přepojování na úrovni linkové vrstvy –bere v úvahu jen nejbližší okolí uzlu –rozhodování o dalším směru přenosu je jednoduché –obecně jednodušší a rychlejší –lze „zadrátovat“ (řešit přímo v HW)

30 30 Odbočení: sítě VLAN VLAN = virtuální síť LAN (Virtual LAN) dosud: –rozdělení počítačů do samostatných sítí (mezi kterými dochází k „routování“ je dáno fyzickým umístěním jednotlivých uzlů nyní (VLAN): –fyzické umístění nehraje roli, je to záležitost logická –o zařazení do určité sítě rozhoduje správce, pomocí konfiguračních nástrojů

31 31 Představa VLAN router virtuální síť objekt A objekt B objekt C

32 32 Jiné kritérium dělení: použité přenosové technologie týká se hlavně nejnižších vrstev –fyzické –linkové –síťové (někdy) v úvahu připadají např. (pro LAN): –Ethernet –Token Ring –...… pro WAN: –X.25 –Frame relay –PPP, SLIP –HDLC univerzálně: –ATM

33 33 Jiné kritérium dělení: použité přenosové cesty a míra mobility uživatelů použité přenosové cesty podmiňují možnost pohybu uživatelů: –drátové přenosové cesty vylučují mobilitu –bezdrátové ji připouští def: bezdrátová síť = používá bezdrátové přenosové cesty –může umožňovat plnou mobilitu, částečnou mobilitu, žádnou mobilitu uživatelů

34 34 Bezdrátové sítě (wireless) bezdrátové přenosové cesty mohou nahrazovat některé „drátové“ části přenosových okruhů v sítích WAN –nemá to vliv na mobilitu uživatelů bezdrátově může být řešena „účastnická zásuvka“ (připojení uživatelova počítače na nejbližší rozvaděč, tzv. rádiový hub): –spíše „cordless“ (bezešnůrově) –zde se většinou nepočítá s mobilitou uživatele (nebo např. jen v rámci místnosti) –důvodem použití je nejčastěji nemožnost pokládky klasických drátových rozvodů (např. v památkově chráněných objektech)

35 35 Představa hub místnost A místnost B místnost C klasické „drátové“ rozvody klasické „drátové“ rozvody

36 36 Roaming a bezdrátové sítě roaming: –když uživatel může přecházet z dosahu jednoho rádiového hub-u do dosahu jiného, a je jím „přebírán“ některé bezdrátové sítě LAN (spíše „cordless“) umožňují roaming mezi svými rádiovými hub-y –využívá se pro omezenou mobilitu uživatele, například v rámci budovy či jiného objektu pro obecnou mobilitu se používá tzv. buňkový (cellular) princip-I2s2,I2s1

37 37 Představa buňkové sítě příjemce přechází z dosahu jednoho vysílače do dosahu jiného vysílače příjemce přechází z dosahu jednoho vysílače do dosahu jiného vysílače oblasti dosahu vysílačů vytváří strukturu připomínající plástve (buňky) medu oblasti dosahu vysílačů vytváří strukturu připomínající plástve (buňky) medu


Stáhnout ppt "1 Taxonomie počítačových sítí J. Peterka, 1996 Počítačové sítě, v.2.0, lekce č. 2."

Podobné prezentace


Reklamy Google