FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA ASTROFYZIKA

Prezentace na téma: "FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA ASTROFYZIKA"— Transkript prezentace:

1 FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA ASTROFYZIKA
5. PLANETY TERESTRICKÉ Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. III/ Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Zpracováno 8. března 2013 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Obr.: 1 Schéma oběžných drah planet ve sluneční soustavě

3 PLANETA nebo-li OBĚŽNICE
obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby ji gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru, je dominantní v zóně své oběžné dráhy, nespustila se v ní nukleární reakce a nestala se tak hvězdou. Exoplanety jsou planety, které se nacházejí mimo naši sluneční soustavu.

4 ROZDĚLENÍ Kamenné planety podobné Zemi terestrické Merkur hrášek Venuše lískový ořech Země lískový ořech Mars hrášek Plynní obři Jupiter grapefruit Saturn grapefruit Uran mandarinka Neptun mandarinka Obr.: 2

5 MERKUR nejmenší planeta Sluneční soustavy (1,4 krát větší než Měsíc )
je Slunci nejbližší, je neustále bombardován fotony i slunečním větrem nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů teplot mezi osvětlenou 430 °C a neosvětlenou polokoulí –170 °C. (tlak atmosféry na povrchu je menší než 10 Pa) těžko pozorovatelný - vychází krátce před Sluncem a pak mizí ve světle a nebo zapadá krátce po západu Slunce Obr.: 3

6 MERKUR otočí se jeden a půl krát během jednoho oběhu kolem Slunce
jeden sluneční den (období od svítání do svítání) je dlouhý 176 pozemských dní ve vzdálené minulosti byla jeho perioda rotace rychlejší jedna otočka za 8 hodin postupně je bržděn slapovými silami Slunce Obr.: 5 stáčení perihélia Merkuru

7 MERKUR Od Řeků dostal dvě jména: Apollo jako ranní hvězda a Hermes jako hvězda večerní. V římské mytologii je Merkur bůh obchodu a cestování, ale také zlodějů, tvoří protějšek řeckého boha Herma, okřídleného božího posla. Naši předkové měli vlastní staročeský název této planety Dobropán. Obr.: 4

8 MERKUR Obr.: 6 - Záznam přechodu Merkura přes sluneční disk.

9 MERKUR MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) Sonda, která startovala 3. srpna 2004, se v březnu 2011 dostala na oběžnou dráhu kolem planety Merkur, a stala se tak jejím prvním umělým satelitem. Vůbec první pozorování Merkuru přinesla sonda Mariner 10, která v roce 1974 absolvovala dva průlety kolem Merkuru. Obr.: 7 - Obrázek Merkuru složený ze snímků sondy Mariner 10 Obr.: 8

10 VENUŠE je nejpodobnější Zemi (velikostí, hustotou a objemem)
při pozorování ze Země vidíme její fáze (podobně jako u Měsíce) Obr.: 10 Obr.: 9 - Ultrafialový obrázek Venušiných mraků (26. 2. 1979). 

11 VENUŠE Venuše řecké bohyně jara a probouzející se přírody, později však známá jako bohyně lásky a krásy. Po první punské válce ztotožnili Římané bohyni s řeckou bohyní lásky Afroditou. Objekty na povrchu mají ženská jména. U nás starověkými astronomy zvaná Jitřenka nebo Večernice. Obr.: 12 - Snímek atmosféry Venuše v pravých barvách. Viditelné jsou pouze svrchní vrcholky mračen obepínajících planetu.

12 VENUŠE ATMOSFÉRA POVRCH
Je hustá a značně horká, složena převážně z oxidu uhličitého s oblaky kapiček kyseliny sírové, která zadržuje množství tepla. (důsledek – skleníkový efekt) POVRCH U povrchu je atmosférický tlak 90x větší než na Zemi. (Stejný tlak působí na ponorku, m pod hladinou oceánu.) Povrch dosahuje teplot 500 °C (Venuše je teplejší než Merkur.) Obr.: 13

13 VENUŠE Obr.: 11 - Rozdíl skleníkového efektu na Zemi a na Venuši

14 VENUŠE Animace rotace otáčí se opačně než ostatní planety…
Obr.: 14 Doba oběhu – 225 dnů Otočka kolem osy – 243 dnů.

15 MARS Oběhne Slunce jednou za 2 roky. Doba rotace 1 den. Vzdálenost od Slunce 1,5 AU. Obr.: 15 Animace rotace byla vytvořena z mozaiky obrázků, které pořídila kosmická sonda Viking.

16 MARS Jméno bůh zemědělství a války.
Kvůli načervenalému nádechu, způsobenému červenou barvou zoxidované půdy na povrchu, považovaly staré národy Mars za symbol ohně, krve a zániku. Geologická stavba Marsu je podobná jako Země. Na povrchu kůra, pod ní plášť a uprostřed jádro. Největší hora sluneční soustavy Olympus Mons. Velikost základny je 600 km, hora ční asi 24 km nad okolní planinou. Obr.: 16 Obr.: 17

17 MARS Má dva měsíce: pojmenovány po koních římského boha Marta Phobos (strach) Deimos (panika) (Jonathan Swift „objevil“ v r ve svých Guliverových cestách dva měsíce Marsu – 150 let před skutečným objevem v r. 1877) Obr.: 19 Phobos Obr.: 18 Deimos

18 MARS 1965 sonda Mariner 4 Snímky potvrdily, že povrch planety obsahuje mnoho kráterů a přirozeně vytvořených kanálů. 1976 přistály dva moduly sondy Viking, které provedly biologické experimenty a objevily neočekávané chemické aktivity v marťanské půdě, které ovšem neposkytly svědectví o přítomnosti živých mikroorganizmů. 2001 NASA vyslala sondu Mars Odyssey, která je stále na orbitě planety. V současnosti je nejlépe prozkoumanou planetou po Zemi. Obr.: 20

19 Západ Slunce na Marsu - v pravých barvách.
Atmosféra Marsu je odlišná od atmosféry Země. Je složena z oxidu uhličitého s malým množstvím ostatních plynů. Vzduch na Marsu obsahuje pouze jednu tisícinu vody v porovnání se Zemí, přesto je toto množství schopné zkondenzovat a vytvořit oblačnost. Denní teploty - 0 °C Noční teploty - 90 °C Obr.: 21

20 Použitá literatura Literatura
MACHÁČEK, M.: Fyzika pro gymnázia – Astrofyzika. Prometheus, Praha 1998 ISBN Obrázky: [1] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [2] [online]. [cit ]. Dostupné z: [3] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [4] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [5] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [6] [online]. [cit ]. Dostupné z: [7] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [8] Wikipedia: the free encyclopedia[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:

21 Použitá literatura Obrázky:
[9] Wikipedia: the free encyclopedia[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [10] [online]. [cit ]. Dostupné z: [11] [online]. [cit ]. Dostupné z: [12] Wikipedia: the free encyclopedia[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [13] [online]. [cit ]. Dostupné z: [14] [online]. [cit ]. Dostupné z: [15] [online]. [cit ]. Dostupné z: [16] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [17] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [18] [online]. [cit ]. Dostupné z: [19] [online]. [cit ]. Dostupné z: [20] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [21] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: